Přihlašovací jméno
Heslo
Přihlásit
Neodhlašovat
info
Přihlásit pomocí Facebooku

Apogee Ensemble Thunderbolt

Inovované centrum digitálního studia pro počítače Apple.

Označovat produkty, podobné Apogee Ensemble, jako pouhé audio rozhraní pro digitální nahrávání zvuku pomocí počítače, by bylo téměř netaktní. Plnit funkci rozhraní je základní vlastností testovaného produktu, ale možnosti připojení a routingu jsou tak pokročilé, že se dá bez nadsázky nazvat Ensemble srdcem nahrávacího systému pro menší a střední projektová studia. Podívejme se nyní na možnosti testovaného produktu podrobněji.

Ensemble podruhé?
Renomovaná americká společnost Apogee Digital je známa mj. vývojem svých zvukových rozhraní pro systémy Pro Tools HD Accel, HDX a HD Native jakožto alternativy místo klasických Avid produktů. Od modelů Symphony směrem k dostupnějším produktům pro široké pole uživatelů potkáme ve firemním portfoliu právě produkt Ensemble. Na úplném konci, nebo vlastně začátku výrobního programu, jsou pak relativně dostupná zařízení typu One, Duet a Quartet.

Produkt s názvem Ensemble se v nabídce Apogee již vyskytoval a komunikoval s počítačem pomocí FireWire rozhraní. V novém modelu, uváděném po necelých deseti letech od FireWire verze, však nehledejme pouhý upgrade s novým rozhraním Thunderbolt. Kromě názvu produktu a výhradní podpory platformy Mac OS je vše nové.
Obrázek
Popis
Apogee Ensemble je proveden v kompaktní skříňce do klasického přístrojového racku s výškou 1U. Elegantní černý mat podtrhuje profesionální kvalitu už na první pohled. Na čelním panelu najdeme vstupy a výstupy pro dvě kytary (vysokoimpedanční vstupy s TS jacky). Zmínka o kytarových výstupech není chyba – ty jsou zde pro přímé napojení do aparátu pro live nebo tzv. re-amping nasazení (viz dále). Vedle kytarových vstupů se nachází sekce dvanácti tlačítek pro volbu vstupů při nastavování jejich parametrů. V centrální části najdeme sekci dvojitého OLED displeje, který v základním módu ukazuje vybuzení vstupů a výstupů (metry), ale slouží i pro detailní zobrazování parametrů konkrétního vstupu. Sekci displejů sekundují hned dva rotační enkodéry (kolečka), jeden pro nastavování citlivosti vstupů, druhý pro hlasitost výstupů. Napravo vedle centrální části pak najdeme otvor zabudovaného talkback mikrofonu, čtveřici plně programovatelných tlačítek (Assignable A-D) a dva nezávisle adresovatelné sluchátkové výstupy s regulátory hlasitosti poslechu. Čelní panel uzavírá spínač napájení.

Zadní panel je doslova nadupán konektory pro komunikaci s okolním světem: celkem osm konektorů XLR pro mikrofon či linku, z nichž první čtyři jsou provedeny v Combo jacku a lze je navíc také využít pro elektrofonické zdroje signálu (kytary). První dva kombinované vstupy jsou pak vybaveny inzertním bodem (smyčkou) v podobě dvojic TRS symetrických jacků. Sem lze pak připojit oblíbený kompresor či ekvalizér pro úpravu signálu ještě před záznamem. Vedle vstupních konektorů najdeme také výstupy. Hlavní dvojice (výstupy 1-2) je vyhrazena pro hlavní studiové monitory a to v podobě TRS konektorů. Zbývajících osm linkových výstupů je pro nedostatek místa na zadním panelu sdruženo do známého konektoru D-Sub s 25 piny se standardním TASCAM zapojením.

Dále zde najdeme dva páry vstupu a výstupu optického signálu (Toslink) pro připojení ADAT rozhraní s podporou SMUX režimu, nebo standardních stereofonních zdrojů zvuku S/PDIF. Poslední zmíněný formát je dostupný také přímo v klasickém koaxiálním provedení na RCA konektorech (S/PDIF vstup a výstup). V nabídce možnosti připojení nechybí ani vstup a výstup hodinového signálu Word Clock a konečně dvojice portů Thunderbolt 2 pro připojení a průchod digitální sběrnice, která zajišťuje komunikaci s počítačem. Zadní panel uzavírá přípojka napájení v klasické IEC podobě. Sláva, další přístroj se zabudovaným zdrojem, který navíc rozpozná sám velikost napájecího napětí. Drobnou vadou na kráse je fakt, že v balení spolu s přístrojem najdeme pouze síťovou šňůru s americkou koncovkou. Tu naši, tedy evropskou, je třeba dokoupit. Dalším zklamáním je také fakt, že v balení nenajdeme propojovací Thunderbolt kabel. I ten je třeba dokoupit zvlášť, což u přístroje dané třídy, kvality a také cenové kategorie trochu zamrzí.
Obrázek
Obrázek
Kytarové vstupy
Zvláštní pozornost je věnována u Apogee Ensemble zpracování signálu z vysokoimpedančních zdrojů, jako jsou snímače elektrofonických kytar. Ty jsou zde po technické stránce provedeny v diskrétním provedení s JFET tranzistory v A třídě. Nabízí vysokou kvalitu zesílení s nezbytným „vintage“ přídavkem, podobným saturaci lampového obvodu, a díky použitému bootstrap zapojení slibuje minimální potlačení přenášených frekvencí a skvělou dynamiku. V praxi to znamená, že vše ze signálu kytary bude přeneseno, ale se zachováním hutnosti a barvy kytarového aparátu (v čistém nastavení). Výstupy kytarových signálů lze adresovat buď přímo ze vstupů, což se hodí při live nasazení, kdy zaznamenáváme čistý signál a ten kromě záznamu využijeme pro zesílení v kytarovém aparátu (kombu). Druhou variantou je tzv. re-amping, kdy se kytarové výstupy přepnou jako přímo adresovatelné v DAW (výstupy 11-12) a lze kdykoli po záznamu „prohnat“ dodatečně kytarovým aparátem. Ten pak už zaznamenáme s pomocí mikrofonu do nové stopy.

Vstupy 1-4
První čtyři audio vstupy lze využít pro připojení jak mikrofonního signálu, tak pro nástroje (s vysokou výstupní impedancí), ale i linkové zdroje (+4dBu nebo -10dBV). Mikrofonní signály lze zpracovávat s velikostí zesílení až 75 dB. Nechybí možnost fantomového napájení kondenzátorových mikrofonů 48 voltů. U nástrojových vstupů je nejprve upravena velikost impedance a signál dále přichází přenastaveným mikrofonním předzesilovačem. Linkové zdroje jsou zpracovány přímo, tedy mimo mikrofonní předzesilovač. Je to velmi svědomité a konstruktérsky kvalitní pojetí zpracování signálu, neboť levnější varianta, kdy se linkový signál pouze zatlumí odporovým děličem a dále zesílí v mikrofonním předzesilovači, nenabídne nikdy takovou kvalitu. Tady se u Apogee opravdu nešetřilo a je to také slyšet.

Vstupy 5-8
Další čtveřice analogových vstupů nabízí kromě absence nástrojových vstupů vše, co první čtyři vstupy. Ještě se ale zastavme u jednoho faktu: všechny analogové vstupy kromě kytarových lze přepnout do linkových režimů. Ty jsou vždy připojovány přísně symetricky, což je u komerčních signálů -10dBV velmi neobvyklé. Nicméně lze to chápat jako určité zjednodušení konstrukce a v neposlední řadě také jako šetření místem na zadním panelu. Vůbec to nemusí být na závadu, jen je třeba s tím počítat při zapojování komerčních zdrojů signálu a opatřit si potřebné kabelové redukce se správným zapojením.

Výstupy
Kromě hlavního stereofonního páru výstupů 1-2 lze využít i dalších osm linkových výstupů. Ty lze také použít například pro monitoring. Nabízí se kombinace společného řízení výstupní hlasitosti pro dva nebo tři páry monitorů s přepínáním jednotlivých párů, nebo 5.1 sestavy pro surround formáty. Výstupy lze nezávisle nastavit jak do profesionální (+4dBu), tak komerční (-10dBV) úrovně, takže lze připojit prakticky libovolnou monitorovací sestavu.
Obrázek
Maestro
Většinu nastavení vstupů a výstupů včetně monitorovací matice lze provádět přímo na panelu přístroje, bez nutnosti vzdálené správy softwarem. Nicméně s ním je život o něco pohodlnější, protože se vše zobrazuje ve velmi přehledném a intuitivním GUI. U Apogee Ensemble má název Maestro. Kromě parametrů vstupů a výstupů (nastavení volby vstupních signálů, zisk předzesilovače, Soft Clip, otočení fáze, fantomové napájení atd.) nabízí Apogee Ensemble celkem čtyři nízkolatenční mixy pro přímý monitoring vstupních signálů. To se hodí při záznamu do DAW, kdy máme nastaven vyšší buffer a tím pádem větší zpoždění mezi vstupem a výstupem. Nízkolatenční mix se ničím příliš nevymyká podobným přístrojům dané kategorie, nicméně pár drobností by se našlo: trochu chybí možnost spárovat sousední vstupy do stereofonních kombinací. Vnitřní hardwarový mix také zcela postrádá možnost ekvalizace, dynamických úprav, nebo třeba dozvuku, jak je známe z podobných přístrojů RME nebo MOTU.
Obrázek
Obrázek
V praxi
Právě chybějící DSP efekty a processing výrobce vysvětluje tím, že Ensemble dokáže pracovat s tak nízkou latencí, že lze s klidem využít kombinaci hardwarového monitoringu v kombinaci se softwarovým, s využitím efektů přímo v DAW. Je pravda, že latence Apogee Ensemble je opravdu nízká a u většiny přístrojů, vyjma akcelerovaných systémů Avid HD a HDX, jsem nikdy nedosáhl tak nízké hodnoty. V Pro Tools 11 lze pracovat i v rozsáhlém projektu s bufferem nastaveným na 32 samplů. Velká efektivita práce Apogee Ensemble spočívá především v DMA systému, kdy rozhraní pomocí Thunderbolt portu vstupuje přímo do operační paměti Maca, čímž šetří CPU výkon. Tím lze dosáhnout celkové latence mezi 1,1 až 1,5 ms při nastavení vzorkovací frekvence na hodnotu 96 kHz a s bufferem na hodnotě 32 samplů.

Technické předpoklady jsou zcela naplněny i v kvalitě použitých obvodů a jejich zvuku. Zvuk Apogee Ensemble je jednoznačně skvělý, plný dynamiky, průzračný. Přesto ale není sterilní. Trochu mám pocit, že pokud se vše udělá dokonale, postrádá to na osobitosti. To může platit obecně o jakémkoli technickém objevu, nicméně v případě Apogee Ensemble bych udělal rád výjimku: technicky vzato, máme tu čest s nejvyšší kategorií přístrojů v oblasti studiového nahrávání, ale po stránce vyznění je to špičkový hráč s vlastním zvukovým projevem. Zvuk nijak nezkresluje ochuzením či obohacením původního signálu a kvalitně přenáší vše, co do něj zapojíte. Přesto zůstává věrný pověstnému Apogee zvuku, který doporučuji všem k poslechu.

Závěrem
V Apogee Ensemble druhé generace nám výrobce opět dokázal, že zvuková zařízení té nejvyšší kvality umí vyvíjet a uvést v život, zde v kompaktním zařízení s mnoha možnostmi připojení vstupních a výstupních signálů. Ve spojení se sadou kvalitních mikrofonů a případně i dalšího rozšiřujícího rozhraní s ADAT portem se opravdu může stát parťákem vašeho Maca na dlouhé časy a být středobodem menšího nahrávacího studia bez zbytečných kompromisů.

Výrobce: Apogee
Zapůjčil: Altei s.r.o.

Ondřej Urban
Facebook  Twitter  Google+
PROFIL AUTORA: MgA. Ing. Ondřej Urban Ph.D.
Vystudoval ČVUT (obor Radiolektronika se zaměřením na elektroakustiku), HAMU (obor Zvuková tvorba) a Konzervatoř Jaroslava Ježka (obor skladba). Od roku 2000 působil nejprve jako externí pedagog oboru Zvuková tvorba na HAMU a jako vědecký pracovník v oboru Hudební akustiky (tamtéž). V současné době je docentem na katedře Hudebního zvuku HAMU a vedoucím Zvukového studia HAMU. Ve své profesi se zabývá zvukovou a hudební režií nahrávek pro CD, film, divadlo, ale i dalších zvukových forem (zvuková koláž, znělka, rozhlasový spot atd.). Je tvůrcem mnoha nahrávek (přes 35 titulů na CD) z oblasti hudby vážné i populární. Ve své vlastní tvorbě se zabývá převážně kompozicí hudby elektronické nebo elektroakustické a to jak autonomní, tak užité. Věnuje se hře a improvizaci na klavír a varhany.

reklama
Facebook  Twitter  Google+