Kvalitní zvuk pro DSLR video.
20. 12. 2012
O rozmachu tvorby audiovizuálních děl pomocí fotoaparátů DSLR (Digital Single-Lens Reflex camera) se na stránkách tohoto časopisu psalo již mnohokrát a podrobně byly probrány výhody i nevýhody snímání a záznamu videa pomocí těchto přístrojů. Pro mnoho produkcí jsou hlavními důvody nasazení této techniky důvody ekonomické. Možnost pracovat s relativně dostupnou technikou, která disponuje vlastnostmi vedoucími k téměř filmovým výsledkům, umožnila již mnohokrát vznik zajímavých nezávislých nebo nízkorozpočtových projektů. Z tohoto úhlu pohledu je používání DSLR kamer přínosem. Dostupnost techniky však na druhé straně vede také k nadprodukci a diletantům dává do rukou nebezpečné zbraně. To však nyní řešit nebudeme, chceme se na práci s DSLR aparáty podívat z té optimističtější stránky.
Fotoaparát zůstane fotoaparátem, třebaže dokáže zaznamenávat HD video. Technicky i ergonomicky je však předurčen k pořizování statických snímků. Proto pro seriózní záznam videa potřebuje celou řadu pomůcek, které jej zavádějí do filmařského světa a usnadňují např. vedení kamery, ostření, volbu záběru (rámování) atd. Bylo-li toto vše poměrně uspokojivě vyřešeno, zůstávala dlouhou dobu problematickou práce se zvukem. Primitivní vestavěný mikrofon a vstup pro externí mikrofon na úrovni amatérských videokamer včetně jednoduše řešených nízkofrekvenčních obvodů s automatickou regulací úrovně není u DSLR kamer zárukou získání kvalitního profesionálního zvukového záznamu. Bylo by samozřejmě možné zaznamenávat zvuk odděleným rekordérem a sesadit ho s obrazem až ve střižně, ale mnohokrát spolupráce zvukaře - specialisty není možná ani ekonomická. Proto se na trhu kromě jiných doplňků k DSLR kamerám objevily i doplňky sloužící ke zkvalitnění pořizovaného zvukového záznamu, které mají umožnit použití kvalitních kondenzátorových a bezdrátových mikrofonů, mix z více zdrojů, stereofonní záznam. Na trhu je v současné době více takových různě vybavených zařízení různých výrobců. Dnes představujeme přenosný mixer FMX-DSLR firmy Azden. Jeho posláním je zlepšit práci se zvukem při natáčení videa DSLR fotoaparáty. Jak se mu toto poslání daří naplnit, záhy uvidíme.
Původem z dobré rodiny
Azden, výrobce tohoto mixeru, je firmou s dlouhou tradicí. Vznikla v Japonsku v roce 1952, byť zpočátku se zcela jiným výrobním programem. Záhy se však začala zabývat výrobou audiozařízení (významný je zejména její výrobní program bezdrátových mikrofonů, přenosných mixerů a zařízení pro pevné instalace) a po expanzi do USA se stala jedním z významných výrobců na tamním trhu. Do Evropy zatím proniká jen zvolna, ale i zde již některé její přístroje konají dobrou práci.
Také FMX-DSLR nezapře svůj původ. Podle údajů výrobce používá totéž obvodové řešení jako zmíněný nejvyšší model FMX-42 a je rovněž konstruován pro nasazení v náročných podmínkách. Zdá se tedy, že je plně připraven pomoci zaznamenávat kamerami DSLR kvalitní zvuk. Je tomu tak doopravdy? Nezapomínejme na teorii o nejslabším článku elektroakustického řetězce.
Vzhled a provedení
Přenosný mixer FMX-DSLR je vestavěn do skříňky z na pohled i omak velmi odolného plastu. Je dosti těžký, takže pod povrchem této plastové skořepiny se skrývá ještě kovové šasi, které se prozradí v podobě čelního a bočního panelu. Podíl na hmotnosti má také bateriové pouzdro, osazené alkalickými bateriemi typu AA nebo akumulátory stejné velikosti.

Mixer je koncipován tak, že po spojení s fotoaparátem na jeho spodní straně vznikne pevná základna. Proto je mixer na místě styku s fotoaparátem vybaven pogumovanou plochou, která brání prokluzu a pootočení fotoaparátu. Logicky pak nacházíme na spodní straně mixeru stativový závit. Tímto spojením vznikne spolu se stativovou botkou kompaktní celek, který lze ze stativu rychle odejmout. Hmotnost takového spojení je již dosti velká a v některých případech by mohla být překážkou pohodlné práce.
Čelní panel obsahuje téměř všechny ovládací prvky, tedy přepínače citlivosti, regulaci vstupní úrovně, hlasitosti sluchátek, skupinu ovladačů poslechových režimů a vypínač napájení, vedle nějž indikuje LED dioda změnou barvy pokles napájecího napětí. Tři ovladače objevíme na spodní straně mixeru. jsou to spínače fantomového napájení a tajemný vypínač AGC, o němž ještě bude řeč. Umístění těchto ovladačů na poměrně nepřístupném místě má svůj význam. Není totiž žádoucí jejich nastavení během natáčení měnit, natož neúmyslně. Jeden boční panel na sobě nese všechny vstupní a výstupní konektory (mimochodem velmi kvalitního provedení), druhý má pouze vstup do prostoru baterií.
Koncepce a architektura
Od prvních vět tohoto článku hovořím o FMX-DSLR jako o mixeru, přičemž přejímám toto označení z údajů výrobce. Je to však pravda jen zčásti, protože dvoukanálový mixer s dvěma výstupy příliš směšovacích možností neskýtá, přestože vstupních přípojných míst je více. Jde vlastně v případě stereofonního (popř. dvoukanálového) provozu jen o pevnou volbu ze tří zdrojů, o mixáži se dá hovořit pouze v případě provozu monofonního. Tehdy odchází z výstupu FMX-DSLR skutečná kombinace dvou různých signálů, zatímco dvoukanálový provoz zajišťuje výstup dvou separátních kanálů, např. signálu z mikrofonu a z mikroportu, jejichž mixáž je nutno udělat až v postprodukci. Nelze to však označit jako chybu nebo nedostatek. Taková je koncepce přístroje, jehož hlavním úkolem je optimálně připravit dvoukanálový zvukový signál pro záznam kamerou DSLR. Ten, kdo by potřeboval mixovat signály z více zdrojů (třeba při záznamu koncertu), může plnohodnotný mixer předřadit do linkových vstupů.
Připojit tedy můžeme dvojici mikrofonů s možností fantomového napájení na konektory XLR, stereofonní mikrofon používaný s amatérskými kamerami s konektorem Jack 3,5 mm - rovněž s možností napájení. Mimo to lze volit i zdroj signálu s linkovou úrovní, přičemž v obou výstupních kanálech mohou být zdroje stejného nebo rozdílného typu, podle pozice vstupních přepínačů. Tímto způsobem lze tedy zpracovávat signál stereofonní mikrofonní dvojice, mikrofonu umístěného na kameře, kombinaci mikrofonního a mikroportového signálu apod. Výstup na konektoru Jack 3,5 mm je uzpůsoben pro připojení do zvukového vstupu na DSLR kameře, a to v režimu stereo i mono. Kromě vstupní a výstupní sekce, které jsou vhodně přizpůsobeny účelu, pro nějž je FMX-DSLR určen, je dobře řešena i sekce monitorovací. Umožňuje totiž nejen poslech z výstupního bodu mixeru, ale i zpětný poslech z kamery, který je důležitý pro kontrolu signálu za vstupními audioobvody kamery, kde může docházet ke zkreslení.

Naopak měřicí sekce je řešena velmi skromně - pouze LED ukazateli špiček na každém kanále. Měření by si zasloužilo větší péči, protože stávající řešení nedává dostatečný přehled o přítomnosti a velikosti signálu na vstupech, o výstupu nemluvě. Prostor ovládacího panelu je sice využit do posledního místečka, ale jistě by se našel způsob, jak alespoň jednoduchý indikátor instalovat. Podobným indikátorem jsou totiž vybaveny i jednodušší mixery firmy Azden.
AGC On - Off
Pod tímto poněkud tajemným mezititulkem chci hovořit o poměrně unikátní a velmi užitečné funkci, která přidává mixeru FMX-DSLR na hodnotě. Většina DSLR kamer je totiž vybavena automatickou regulací vstupní úrovně a na většině z nich nelze tuto funkci vypnout. Výsledkem je, že záznam pořízený sebekvalitnějšími mikrofony je postižen typickými projevy automatického řízení úrovně, tak zvaným „dýcháním“. Geniální princip eliminování tohoto nepříjemného jevu není originální, používá se již léta a návod na stavbu takového eliminátoru obsahovala skoro každá příručka pro domácí elektroniku v 70. a 80. letech. Je založen na tom, že k užitečnému signálu je přimíchán pomocný signál z neslyšitelné části spektra (v konkrétním případě FMX-DSLR 20 kHz) o konstantní úrovni, který svým nepřetržitým působením vyřadí automatiku z činnosti (přesněji řečeno- nedovolí jí zareagovat). Tak je zajištěno, že dynamika užitečného signálu zůstane alespoň relativně zachována.
Zkušenosti z provozu
FMX-DSLR jsem testoval ve spojení s několika přístroji vybavenými audiovstupem s automatickou regulací úrovně, mimo různé DSLR kamery i s reportážním audiorekordérem a poloprofesionální videokamerou. Subjektivní hodnocení potvrzují údaj výrobce o použitém zapojení vstupních obvodů. Léta práce s FMX-42 u mě způsobila návyk na zvuk přístrojů firmy Azden. Je živý, hudební a má velkou přebuditelnost. Také úroveň šumu (zkoumáno na sluchátkovém výstupu při připojených kondenzátorových mikrofonech) je přijatelná. Fantomové napájení má na nezatížených vstupech skutečně hodnotu 48 V a dodávaný proud postačuje i pro napájení mikrofonů s větším odběrem (staré Neumanny KM 84i), jen jeho náběh na nominální hodnotu je trochu delší, cca 30 sekund. S tím je třeba počítat. Obsluha je jednoduchá a intuitivní, při nastavování vstupní úrovně chybí alespoň jednoduše číslovaná stupnice u vstupních regulátorů. Stejně jako absence indikátorů úrovně to snižuje komfort obsluhy.
Přístroj je koncipován jako čistě bateriový. Domnívám se, že při déletrvajícím záznamu by konektor pro síťový adaptér byl vítaným doplňkem.
Na zmíněnou funkci AGC Off se lze spolehnout jen zčásti, efekt je znatelný, ale není dokonalý a pro naprosto seriózní hudební záznam je třeba v každém případě použít nezávislý záznam pomocí rekordéru s manuálním řízením úrovně. Škoda, že FMX-DSLR nemá ještě paralelní linkový výstup.
Závěr
Jak již bylo řečeno a dokázáno, není FMX-DSLR firmy Azden mixážním zařízením v pravém slova smyslu. Je to přenosné bateriové zvukové rozhraní, nebo lépe řečeno adaptér, jehož úkolem je připravit připojené signály z různých zdrojů k záznamu DSLR kamerou, která má zvukové obvody spíše na amatérské úrovni a mít tyto různorodé signály pod kontrolou. Tento úkol plní FMX-DSLR znamenitě. Přes vytčené nedostatky je to užitečný pomocník pro všechny, kdo DSLR kamery používají v oblasti audiovizuální tvorby.
Aleš Dvořák
Výrobce: Azden
Zapůjčil: Syntex Praha s.r.o.

PROFIL AUTORA: PhDr. Aleš Dvořák
V oboru zvukové tvorby se pohybuje již více než 30 let. Mimo nutné technické vzdělání se věnoval i mezioborovému studiu umělecko teoretických disciplin na Karlově univerzitě. Pracoval v několika nahrávacích studiích i v divadelním provozu, později založil vlastní pracoviště pro střih a mastering vážné hudby, kde dodnes realizuje hudební projekty pro mnoho tuzemských i zahraničních hudebních vydavatelství. Je vyhledávaným specialistou na natáčení v reálných akustických prostorech, často se věnuje varhanní hudbě a historickým nástrojům. Realizuje i náročné symfonické projekty a rád spolupracuje jako zvukový designer na filmových dokumentech s hudební tematikou. Jeho nahrávky získávají ocenění v předních světových recenzích časopisech (Diapason, Early Music Review, Fanfare, Das Orchester...). Na svém kontě má četnou spolupráci s Českým rozhlasem i významnými hudebními vydavatelstvími a současně působí jako pedagog zvukové tvorby a zvukový režisér na Hudební fakultě AMU v Praze. Jeho odborná činnost je zacílena na umělecko estetické otázky zvukových nahrávek a na recenzní aktivity v oblasti audiotechniky.