sE Electronics sE5

Odpovědět
ales.dvorak
Příspěvky: 48
Registrován: 11 úno 2004 15:19

sE Electronics sE5

Příspěvek od ales.dvorak » 04 led 2016 15:44

Větší než malá membrána.

Dnes se v chůzi pomyslnou mikrofonovou zahradou dostáváme ke kondenzátorovému mikrofonu sE 5, který je v několika ohledech zajímavým obohacením mikrofonního arzenálu kteréhokoli zvukaře nebo studia. Již na začátku je třeba uvést posluchače do obrazu: jde o mikrofon čínské provenience a vůbec se za to nestydí. Čínské výrobky na sebe jak známo upoutávají pozornost hlavně pro absolutní inspirovanost velkými světovými vzory a také cenou. Firma sE Electronics však šla proti tomuto proudu zpětně zaplavujícímu evropský trh a vsadila na vlastní vývoj a vlastní výrobní závod. Bylo to možné proto, že zakladatel firmy Siwei Zou pod vlivem převažující nízké kvality čínských mikrofonů cítil potřebu vlastního konstrukčního vývoje a mnohem kvalitnějšího řemeslného zpracování. Ve výrobním programu firmy sE je celá řada mikrofonů nejrůznějšího určení a také rozmanitých vlastností. Mikrofon sE 5, který dnes představím, stojí za zmínku zejména proto, že přestože jde obecně o mikrofon malomembránový (na rozdíl od mikrofonů s opravdu velkými membránami), jenže jeho membrána zase tak malá není. Má velikost 23 mm (bez mála 1“), což je zejména při srovnání s jinými „tužkovými“ mikrofony patrné na první pohled. Mikrofon je třetí generací mikrofonů této konstrukce (předcházejí mu modely sE3 a sE4) a vypadá velmi robustně, až tak, že je to poněkud nezvyklé.

Na cestě poznávání jeho schopností a vlastností se nebudeme zabývat porovnáváním s jinými mikrofony. Metoda porovnání nemá pro rozhodování o pořízení mikrofonu valný význam, protože vítěz porovnávání je obyčejně několikanásobně dražší a jeho koupě pro leckoho beztak nepřipadá v úvahu. Naopak tam, kde rozpočet studia není napjatý, bude rozhodně zakoupen mikrofon favorizovaný. Při hodnocení mi tedy půjde o absolutní dojem a zvukové vlastnosti. Z tohoto dojmu pak vyplynou závěry obecnějšího charakteru a možná i nějaké doporučení. K čemu se tedy hodí sE 5 a jeho větší membrána? Uvidíme v následujícím textu.
ObrázekObrázek
Velké a malé membrány
Na začátek malý příklad: Na střelnicích ve vojenských výcvikových prostorech se setkáváme s pojmem dopadová plocha. Je to území, kam dopadají vystřelené granáty, tu přesněji, tu s určitým rozptylem. V každém případě však platí, že čím je dopadová plocha větší, tím více granátů na ni dopadne. S určitou dávkou obrazotvornosti se tato situace dá vztáhnout i na velikost membrány mikrofonů. Čím je větší, tím větší množství akustické energie zachytí. Rozdíl je však v tom, že v případě používání mikrofonů tato úměra nemusí být přínosem. Použití velko a malomembránových mikrofonů má své zásady. Není bohužel intencí tohoto článku ony zásady podrobně rozebírat, je to téma dosti rozsáhlé. Rozhodně však lze zdůraznit, že volba konkrétního mikrofonu je zvukařským tvůrčím nástrojem také s ohledem právě na velikost membrány.

Zatímco mikrofony s velkou membránou zachytí více zvukové energie, ale jejich membrána vlivem větší vlastní hmotnosti nekmitá tak ochotně, jsou malomembránové mikrofony jednoduše řečeno přesnější v zachycení zvukových detailů. Rozdílných vlastností je mnohem více, ale právě tento základní rozdíl určuje hlavní oblasti jejich použití. Víme-li, že před lety se v rozhlasovém provozu používaly téměř výhradně mikrofony velkomembránové (a to i v hudební výrobě), osvětluje to charakteristický zvuk starých rozhlasových nahrávek. Ony totiž tenkrát jiné mikrofony prostě nebyly k dispozici...

Na světě není mnoho výrobců, kteří se vydali cestou kompromisu a správně pochopili, že střední cesta je sice málo vyzkoušená, ale ve svých důsledcích přínosná. Někdy je prostě potřeba použít „něco mezi“, například s ohledem na akustické vlastnosti prostoru, ve kterém se nahrává. Střední velikost membrány je vhodná například i pro snímání sólistů uprostřed orchestru, kdy je potřeba zachytit dostatečnou měkkost hudebního projevu, ale zároveň ušetřit tento hudební projev kontaminace zvukovým okolím. V těchto případech je lépe řešit věc nikoli směrovou charakteristikou, nýbrž právě velikostí mikrofonní membrány. Popisovaná situace byla jednou z těch, v nichž jsem mikrofony sE 5 testoval.
ObrázekVzhled a provedení
Mikrofon sE 5 působí již na první pohled impozantním dojmem. Slangové označení mirofonů válcovitého charakteru jako „tužka“, či ještě hůře „tyčinka“ v tomto případě opravdu není na místě. Mikrofon má sice válcovité pouzdro, ale je o dost větší a těžší než jeho konkurenti. Je to samozřejmě dáno velikostí použité membrány, ale i tak je jeho velikost nezvyklá (celkový průměr 28 mm). Mikrofon působí velmi solidním dojmem, řemeslné zpracování má standardní parametry srovnatelné s mikrofony neasijských výrobců a i výstupní XLR konektor je kvalitní a dobře upevněný.

Na těle mikrofonu najdeme dva přepínače. Jeden z nich mění citlivost mikrofonu dokonce ve dvou stupních (o 10 a 20 dB), druhý aktivuje horní propust s hraniční frekvencí 100 Hz. O strmosti filtru jsem se ve firemní literatuře nedozvěděl nic, naštěstí stačilo vznést dotaz na distrubutora značky sE a odpověď jsem dostal: 6dB/oktávu. Tato výbava, kterou lze pokládat za nadstandardní, jednak ochrání celý elektroakustický řetězec před přebuzením v případě snímání hlasitých zdrojů z malých vzdáleností (typicky kytarové aparáty, perkusní nástroje apod.), jednak pomocí horní propusti lze ošetřit proximity efekt typický pro kardioidní mikrofony při malých vzdálenostech.

Mikrofonní vložka kardioidní charakteristiky je oddělitelná, což by mohlo svádět k myšlence, že výrobce nabízí i vložky s jinými charakteristikami. Bohužel tomu tak v současné době již není což vzhledem k tomu, že k předchozímu modelu výrobce nabízel sadu s všesměrovou a hyperkardioidní vložkou (sE4 pair capsule kit), je ovšem škoda. Jistě si dokážete představit, že s 23 mm velkou všesměrovou vložkou by mikrofonní dvojice by mohla být univerzálnější.

Pohled přes řídkou síťku do nitra mikrofonní vložky odhalí chvályhodnou skutečnost, že vlastní membrána je uchycena na kuželové základně, což způsobuje, že parazitní odrazy dopadajících zvukových vln jsou směrovány vně mikrofonu a neovlivní užitečný signál.

Za největší slabinu ovšem pokládám dodávaný odpružený držák, který je součástí sady. Svým provedením s mikrofonem naprosto nekoresponduje, přestože v prospektech se lze dočíst, že jde o držák tak zvaně na míru. Mám však pocit, že základ držáku a jeho materiál jsem už viděl několikrát u různých mikrofonů, jde tedy o univerzální polotovar s uzpůsobeným odpruženým košem. Uchycení mikrofonu v koši je pouze na principu tření - mikrofon není pevně fixován, což by mohlo způsobovat problémy při použití mikrofonu v pozicích o velkém náklonu (např. snímání zeshora). Snad ještě horší je kloubový závit[1], který se vlivem použitého materiálu (patrně mosaz) buď povoluje nebo naopak zakusuje. Tušil jsem, že v praktickém provozu může být tento držák zdrojem potíží a jak uvidíme hned dále také byl.

Praktické zkušenosti
Pro testování jsem měl k dispozici z výroby spárovanou dvojici mikrofonů sE 5, kterou výrobce také dodává. Bylo to moje přání, protože některé vlastnosti mikrofonů se lépe ověřují při jejich použití ve stereofonní dvojici. Dvojice sE 5 je dodávána v pevném hliníkovém kufříku, mimo dva spárované mikrofony jsou v kufříku ještě dva odpružené držáky a stereofonní ramínko poněkud nestandardních rozměrů. Naštěstí je rozteč mikrofonů na ramínku měnitelná, takže uživatel může nastavit mikrofony přinejmenším do konfigurace ORTF. Změna mikrofonní báze může vést k experimentování, což není nikdy na škodu. Šrouby, které slouží k uchycení držáků k ramínku, mají závit, který je sice normalizovaný, ale v našich krajích není zcela běžně používán (jde o americkou normu). Je tedy třeba nejprve vyšroubovat z držáků evropské závitové redukce, aby je bylo možno na ramínko upevnit. O důvod víc domnívat se, že držáky nejsou tak zcela na míru.

Mikrofony jsem zkoušel v několika situacích. Rozhodující byl pro mě celkový dojem z jejich používání. U výrobce, který má již nějakou pozici na trhu, lze předpokládat, že technické vlastnosti budou splňovat základní předpoklady a není tedy třeba je detailně ověřovat, proto jsme pro ilustraci přiložili jen obrázek se základním měřením kmitočtové a fázové odezvy mikrofonu. Celkový pohled na testované mikrofony je pohledem zvukového designera, pro něhož je mikrofon především tvůrčím nástrojem.
Viděno z tohoto úhlu pohledu se mikrofony sE 5 chovaly zcela neutrálně. To může znít jako pocta, jenže ona neutralita měla v sobě až cosi neosobního. V průběhu své praxe jsem měl v rukou celou řadu mikrofonů, jejichž kmitočtová charakteristika byla téměř vyrovnaná. Ale přesto bylo možno najít u každého typu něco, co bylo charakteristické, ozvláštňující, jiné. Byly to vždy mikrofony obrazně řečeno s duší. Mikrofon sE 5 se chová spíše jako nezúčastněný pozorovatel. Otázkou šikovnosti zvukaře zůstává, kdy je tato charakteristika spíš na škodu a kdy ji lze využít ku prospěchu nahrávky.

Při použití dvojice mikrofonů sE 5 jako stereofonního systému pro snímání klasického zpěvu, nebo klavíru jsem určitý podíl charakteristického zabarvení postrádal. Pro takovéto použití má každý zvukový mistr své oblíbené mikrofony právě pro typickou zvukovou charakteristiku, která dodává snímanému zvuku originalitu. Je to jeden z prvků, které spoluvytvářejí něco jako rukopis konkrétního zvukového mistra. V tomto ohledu se mikrofony sE 5 chovají velmi zdrženlivě.
Obrázek
Jiná situace ovšem nastává, jsou-li použity v některé z takzvaně podpůrných funkcí. Jako prostorové mikrofony při snímání orchestru v koncertním sále se osvědčily velmi dobře, protože v této funkci je naopak přísná neutralita velmi žádoucí. Jde totiž hlavně o to, aby do celkové nahrávky byly přeneseny vlastní akustické charakteristiky sálu, to jest dozvuk a typický průběh odrazů. K tomu jsou samozřejmě neutrální mikrofony nejvhodnější. Stejně tak se osvědčily jako podpůrná vzdálená dvojice při snímání sólistů uprostřed orchestru. Žádoucí zabarvení zvuku zde přinesou hlavní mikrofony. Vzdálená dvojice sE 5 opět dobře splnila svůj úkol, tedy být oním nezúčastněným pozorovatelem a v nejlepším slova smyslu pojivem při mixáži rozdílných hlasových charakterů. Při všech testech jsem zaznamenal vliv většího rozměru membrány, a to ve smyslu zachycení výtečné plasticity a živosti zvuku. Jen tak mimochodem jsem si při nastavování základních vstupních citlivostí na mixážním stole povšiml mírně zvětšeného šumu, který který však v žádném případě nepřekračoval přijatelnou mez ani pro nahrávání klasické hudby. (Pozn. redakce: Pokud byste si mikrofony chtěli vyzkoušet také pro jiné druhy snímání, například jako mikrofony na bicí, kytary apod., případně v podmínkách vlastního nahrávacího studia, určitě se neostýchejte kontaktovat dovozce značky, který vám je k vyzkoušení jistě ochotně zapůjčí.)

Při praktickém použití se bohužel v plné míře projevily nedostatky odpružených držáků. Několikrát jsem zaznamenal změnu polohy mikrofonů vlivem povolení kloubového závitu na držáku. Směrové nastavení mikrofonů bylo nutné během natáčení pravidelně kontrolovat.

Závěr
Mikrofon sE 5 může být dobrým pomocníkem v mnoha studiích. Míří však spíše do studií s nižším rozpočtem, ačkoli výrobce se netají vyššími ambicemi. V menších domácích a projektových studiích zastane dobře i funkci univerzálního mikrofonu. Může se však také stát užitečným doplňkem ostatních studiových mikrofonů, zejména tam, kde jsou oprávněné důvody použít mikrofon s velikostí membrány něco mezi typickými „tužkami“ a „flaškami“. Nepřekvapí ovšem, že konstrukčně srovnatelný mikrofon velmi renomované firmy je k mání za částku neporovnatelně vyšší.

Výrobce: sE Electronics
Zapůjčil: Audiopro s.r.o.

Aleš Dvořák
PROFIL AUTORA: PhDr. Aleš Dvořák
V oboru zvukové tvorby se pohybuje již více než 30 let. Mimo nutné technické vzdělání se věnoval i mezioborovému studiu umělecko teoretických disciplin na Karlově univerzitě. Pracoval v několika nahrávacích studiích i v divadelním provozu, později založil vlastní pracoviště pro střih a mastering vážné hudby, kde dodnes realizuje hudební projekty pro mnoho tuzemských i zahraničních hudebních vydavatelství. Je vyhledávaným specialistou na natáčení v reálných akustických prostorech, často se věnuje varhanní hudbě a historickým nástrojům. Realizuje i náročné symfonické projekty a rád spolupracuje jako zvukový designer na filmových dokumentech s hudební tematikou. Jeho nahrávky získávají ocenění v předních světových recenzích časopisech (Diapason, Early Music Review, Fanfare, Das Orchester...). Na svém kontě má četnou spolupráci s Českým rozhlasem i významnými hudebními vydavatelstvími a současně působí jako pedagog zvukové tvorby a zvukový režisér na Hudební fakultě AMU v Praze. Jeho odborná činnost je zacílena na umělecko estetické otázky zvukových nahrávek a na recenzní aktivity v oblasti audiotechniky.

Odpovědět