v rámci experimentu jdeš správným směrem, ale pokud hledáš nějaké nové zvukové "polohy" tak zapomeň ptát se ostatních na názor, prostě si musíš stát za svým
pak ale je tady druhá věc a to je nějaký obecný úzus jak nahrávky zní nebo mají znít, a v podstatě základní premisa je, že to netahá za uši (pokud to není na nějakých místech esteticky schválně)
tady by se dalo všecko překousnout až na výšky, celé to místama zní zajímavě, ale pokud ti hajtky začnou dělat vyloženě pocit nepohody (což může být způsobeno hodně věcma, nejčastěji za to může exciter, nebo transient modeler), a to tak, že po pár sekundách poslechu máš tendenci sundat si sluchátka nebo nahrávku razantně stlumit, tak je tam něco hodně špatně
pak ještě když si vezmeš ty střední pásma a ty perkuse nebocotoje, tak tam by to nemělo znít nemastně neslaně, je to rozplizlé, nemá to tělo, hrany, kontury
prostě všecky ty distorze a naostřené výšky musí znít ve výsledku medově, jemně, možná křupavě, ono se pak pozná ten level engineeringu právě nejčastěji na výškách... přepálené výšky = znak amatérismu (nebo české produkce

)
v basech tam máš místa habaděj, neboj se toho, lepší přebasovaná buchta s pořádným zadkem, než vychrtlý věšák, kostitřas bez koz
už i při másteringu se basy dají ukočírovat různýma fíglama celkem důstojně, ale jakmile tam máš širokospektrální problémy od 2,5kHz nahoru, tak si v prd...
tady by se hodilo pro referenci Daft Punk - Random Access Memories, i když je to podle mě na hraně a hajtky jsou tam teda dost, tak pořád jsou nevtíravé v poměru k jiným zvukům, nezní uměle a taky nejsou pořád ve stejné hlasitostní úrovni, holt jsou asi místama zahrané živě, nebo ten programming dělal někdo, kdo to rozhodně nedělal poprvé