Pamatujete jeste na atomosferickej dramik ala LTJ Bukem? Zanr kterej se sice za par let vycerpal, ale v roce 99 a 2001 vysly dle meho nazoru naprosto nedoceneny desky Omni Trio, ktere svebytnym zpusobem nastavily jak by tento zanr mel pokracovat. Bohuzel asi predbehli domu a tyhle dve desky nepravem zapadly. Prijde mi jakoby je Naibu oprasil a pokracoval s optikou 2010s.
soimmo_two píše:Vynikající! První kousek, který m? v tady t?ch vláknech zaujal. Díky.
ok, dovolim si jednu svoji skladbu v remixu od naibu, to neni snad OT. naibu je vybornej, drzi si svuj zvuk bez ohledu na umelou hmotu kolem, snad mu to prinese trochu vetsi uspechy.
Musim rict, ze zacatek roku je hodne ve znameni falzetovejch hochu s kytarama a syntakama. Obcas to uz zacina nudit, ale porad se jeste najdou desky, ktery stoji za pozornost. Wave Machine jsou promyslenejsi, Ruby Suns zase chytlavejsi. Jedna bez druhe neni uplna. Jako na desce "strana A" a "strana B"
Nenapadne desky, ktery kazdou rotaci zrajou.
Je to bohuzel prvni spatna deska od DM..:-/ Ac velky fanousek skupiny od ktery tocil Violator, songs of faith and devotion, Ultra i exciter a vsechny jejich 80-tkovy desky (vyjma prvni - Clarkovo rukopis me sere) uplne do zblbnuti. Prvne jsem mel problem s Playing Angel, Universe si me dostala na svoji stranu.
To co je na tyhle desce je od A-Z o hovne. Sound i aranze zni jak nejakej demac, Gahanovo zpev je nenapaditej, ohroublej (dlouho jsem to nemohl popsat, ale je to presne ten pocit jako kdyz se bavite se starym clovekem, kterymu smrdi z huby).
To samy koneckoncu plati i o novym Bowiem - Uplne zbytecna deska, s nulovym napadem, nejakou melodii a hnusnym obalem (proc je tam heroes??
). A u me to plati jako u DM. Bowie a DM jsou moje 2 zivotni lasky - takze je to velka skoda. Vek asi ale nezastavis a Bowie mu odoloval obdivuhodne dlouho.
zatim sem dm poslouchal jen na itunes. normalne bych ihned zakoupil v jejich pripade, ale tentokrat me poslech nepresvedcil vubec. zvuk se mi libi, ale chybi mi dynamika a napaditejsi projev Gahanuv...
