ještě vloni jsem se na Garyho chystal, ale pak mi do toho něco vlezlo a říkal jsem si, že při jeho neúnavném natáčení a koncertování budu mít určitě ještě příležitost jít na jeho koncert... tak už to nedopadne... ale pořád je to srdeční záležitost, desky jako Blues For Greeny, Still Got the Blues nebo Dark Days in Paradise a další, můžu poslouchat kdykoliv
Byl to můj nejoblíbenější kytarista. jeho expresivní nástup na každé sólo, procítěné střídání velmi citlivých doprovodných pasáží s dynamicky vystřelenými sólovými licky, harmonické cítění, prostě mi tu teče slza po tváři a běhá mráz po zádech když si tu pouštím jeho pro mne velmi známé starší kusy....
Domnívám se, že je to obrovská ztráta pro svět "rockové kytary"... Pro mne osobně jedna z největších ztrát na hudební scéně vůbec...