fakt? zajimavy. mne na truthech prijde opravdu, opravdu marna.Kermitak píše: Prostorova lokalizace (L/R) mi prijde drobatko lepsi nez u Behringeru (a tam mi prisla celkem dobra)
ADAM A7 nearfield monitory
-
Brooklyn / juanita juarez
- Profesionál
- Příspěvky: 3559
- Registrován: 06 úno 2005 01:03
Fakt :) Na mych Ulinach je L/R lokalizace celkem v pohode (opakuji mluvim pouze o L/R). Samozrejme kdyz clovek prechazi vys, vnima rozdily min, nez kdyz se pak vraci k horsimu, takze je mozny, ze kdybych je ted zase zapojil, mel bych chut je vyhodit z okna :)Brooklyn / juanita juarez píše:fakt? zajimavy. mne na truthech prijde opravdu, opravdu marna.Kermitak píše: Prostorova lokalizace (L/R) mi prijde drobatko lepsi nez u Behringeru (a tam mi prisla celkem dobra)
Jen upozornim na CZ recenzi na A7 v music store...
http://prodance.cz/download/recenze_Adam_A7.pdf
[a dodam, ze A7 stale jeste nedorazily, ostatni modely jsou ale k dodani celkem rychle]
http://prodance.cz/download/recenze_Adam_A7.pdf
[a dodam, ze A7 stale jeste nedorazily, ostatni modely jsou ale k dodani celkem rychle]
to je inovace, zrejme usoudili, ze je treba aby se s nim zachazelo pohodlneji (imho bezvyznamny, jednou nastavim a necham bejt, mam prece master na mixu...) to stary vypadalo podle me kazdopadne lip, tohle novy se lip chyta (pro ortodoxni "volume kroutice")Cyril píše:Akorat me zaratilo, ze na obrazku v ty recenzi maj ty A7ky jiny kolecko input gain nez mam ja... ja mam takovy vypoukly, jako polokoule...
Pro jistotu to sem pastnu, kdyby to nekdo smazal...
Recenze
Aktivní studiové monitory ADAM A7
„Slyšet a býti slyšen"
- asi nemá cenu připomínat, že toto heslo je nejdůležitější pro všechny lidičky, kteří
kdy zavadili nějakým způsobem o jakoukoliv práci v audio oboru. My muzikanti víme,
že v nahrávacím studiu je nejdůležitější kvalitní poslech, který okamžitě odhalí
sebemenší zvukové nerovnosti a vaši nahrávku posune ke kýžené dokonalosti….
ZAČNĚME OD ADAMA
Rozhodně je lepší strávit více času nad samotným mixem skladby, který
by měl obsahovat vše přesně tak, jak jsme si představovali, než aby
nás zvukový mistr z masteringového studia po poslechu naší nahrávky
poslal tuto znovu přemíchat. Asi nemusím hudebníkům nijak široce vysvětlovat,
že přítomnost kvalitních referenčních monitorů v každém studiu
je nezbytností. Existují desítky firem, které chrlí na trh své produkty
a většinou už podle ceny a konstrukce zkušené oko pozná, co je plíva
a co dělo, ve kterém bude slyšet i trávu růst.
Dnes seznámím čtenáře se svým pohledem na monitory od německé
firmy ADAM (Advanced Dynamic Audio Monitors). Myslím, že se nebudu
mýlit, když řeknu, že dlouhou dobu byly monitory od tohoto výrobce
dost nedostupné hlavně pro svou vysokou cenu. Adam se zřejmě pod
celosvětovým trendem zpřístupňování kvality široké veřejnosti rozhodl
vrhnouti na trh svůj kvalitní produkt za „lidské" peníze. Jde o aktivní
nearfield monitory s typovým onačením A7.
V PLNÉ KRÁSE
Monitory A7 jsou individuálně zabalené v obyčejných, ale bytelných
lepenkových krabicích s PU „výstelkou". U každého monitoru je jako
příslušenství zalomený PSU kabel a stručný, ale vyčerpávající dvojjazyčný
manuál. Pak už samozřejmě monitor samotný. Je vidět, že každý
výrobce má v tomto směru svou vlastní strategii (viz. test monitorů Genelec).
Jak jsem již výše uvedl, jde o aktivní studiové monitory určené
pro blízký poslech. Váhově to nejsou žádní drobečci - každý z monitorů
má solidních osm kilo a jejich rozměry jsou 330 x 280 x 180 mm.
Maličko mě překvapila právě jejich hloubka, která je zřetelně větší než
např. u mých monitorů. Zaberou tedy o něco více místa na vašem pracovním
stole.
Na přední stěně monitoru je umístěn tweeter, pod ním pak woofer.
V dolním levém rohu je vyústění bassreflexu a v pravém se nachází kovový
kryt s otočným potenciometrem pro nastavení hlasitosti a spínač
s indikační modrou LED diodou. Přední deska je lehce kónicky zkosena
směrem od tweeteru, a toto zakřivení dosahuje zhruba do poloviny
wooferu. Je jasné, že má přispívat k lepšímu vyzařování vyšších frekvencí.
Firma ADAM je známá ve velkých studiích, kde s úspěchem používají
její všemožné typy monitorů, zejména pro jejich převratnou konstrukci reproduktorů. Pokud by uživatel nalezl odvahu a odšrouboval kovový kryt výškového reproduktoru, spatřil by namísto standardní kaloty kruhového tvaru
jakousi, na první pohled, složenou kaptonovou harmoniku. Tuto průlomovou technologii membrán přivedl v roce 1972 na svět Dr. Oskar Heil, který vynalezl
tzv. „Air Motion Transformer". Firma označuje dnes tuto technologii pod zkratkou A.R.T. (Accelerated Ribbon Technology). Poprvé mě trochu mrzelo,
že nejsem vystudovaný fyzik, ale hudebník - rád bych do uvedené technologie viděl více. Otázkou je, zda o to firma stojí, ale je pravdou, že na
svém webu má principy a důvody použití této technologie celkem podrobně popsány (samozřejmě v anglickém a německém jazyce); ve výsledku činí
přenos vysokých kmitočtů a poslech horního spektra transparentnější. V jedné zahraniční recenzi jsem narazil na názor, že tento tweeter je „zodpovědný"
za to, co můžeme nazývat jako „Adam Sound". To, že výrobce použil špičkovou technologii již u svého cenově nejdostupnějšího modelu, jasně deklaruje
jeho chvályhodnou neochotu ke zvukovým kompromisům.
Na kvalitu zářičů u ADAM Audio obecně velmi dbají, A.R.T. systém se používá v konstrukci
vyšších modelů i u „midrange" reproduktorů. Za pozornost stojí i basový měnič,
u něhož je již na první pohled jasné, že se nejedná o klasický „papírák" v gumovém ráfku.
Membrána je sendvičové konstrukce, vyrobená z kevlaru a rohacellu. Tyto dva nadmíru
odolné materiály dodávají basovému spektru jedinečnou pevnost, srozumitelnost
a tlak. Ještě o tom budu dále hovořit.
Na zadní straně je přišroubována kovová deska s chlazením zesilovače, vstupy a ovladači
korekcí. K dispozici je symetrické připojení XLR a nesymetrické RCA, což se výborně
hodí k operativnímu propojení počínaje notebookem a různými levnějšími multitrackery,
přes ostatní audio aplikace, včetně Hi-Fi, až po profesionální studia. Pokud se čtenář,
který se nevěnuje natáčení profesionálně, dočetl až sem a myslí si, že ony „Á sedmičky"
jsou pro většinu zmíněných aplikací zbytečným nadstandardem, pak vězte, že na našich
i cizích fórech, která jsem navštívil, běžně užívají tyto monitory lidé provozující home recording.
Ano, působí to dojmem lehkého luxusu, ale tím jsme zpět u pravdy řečené na
počátku. Dobrý poslech je základem a proč nemít vpravdě profesionální monitory s jejichž
cenou se navíc vejdete pod hranici 20 tisíc. Osobně si myslím, že to není nic
snobského, či dokonce hloupě zbytečného. A7 jsem měl nejprve připojené doma k počítači
(Apple Mac G4) a asi po týdnu je teprve odnesl do akusticky upraveného studia.
Zadní panel obsahuje sekci CONTROLS, kde můžete přizpůsobit zvuk akustice vaší
místnosti. K dispozici máte dva otočné, dokonale zapuštěné shelving filtry - jeden na
150 Hz (+/-6 dB) a druhý na 6 kHz (+/-6 dB). Oba mají uvnitř prolisovanou malou šipku,
která vás jednak upozorňuje na nastavenou polohu a jednak usnadňuje otáčení
s potenciometrem (je tedy dobré mít malý šroubovák po ruce). Poslední třetí otočný potencimetr
v rozsahu +/-4 dB ubírá či přidává hlasitost tweeteru. Dle mých zkušeností
v méně zatlumené místnosti je vhodné trochu výšky ubrat, ve studiově vytlumené prostoře
spíše dát do nuly nebo i přidat. Samozřejmě jde o individuální nastavení dle uší majitele.
Umístění síťové zásuvky a přepínače napětí (110/220 V) je zřetelné z foto
dokumentace.
Jak malé potencimetry na zadní straně, tak potenciometr pro nastavení hlasitosti monitoru
na straně přední, mají jemný krokový chod. Ten přední mi svou přesností připomněl
natahování luxusních švýcarských hodinek. Navíc s povděkem kvituji velmi detailní kalibrovanou
stupnici v decibelech (-60/+6 dB), jež umožňuje velmi přesně nastavit souběh
hlasitostí obou monitorů. V jeho bezprostřední blízkosti situovaná LED, indikující aktivní
stav monitoru, svítí naprosto nejdecentněji a nejméně rušivě ze všech modrých „svítivek",
které jsem v poslední době viděl.
PÁR TECHNICKÝCH DAT
Výkon A7 je 50 W RMS pro každý z reproduktorů, celkový frekvenční rozsah
(v pásmu +/-3 dB) 46 Hz - 35 kHz a průměr wooferu je 6,5 palce, tedy
165 mm. Maximální SPL ve vzdálenosti 1 m je 105 dB a maximální hudební
špička dvou boxů ve vzdálenosti 1 m je 116 dB. Vstupní impedance 10 kOhmů,
THD pro frekvence nad 80Hz <1% a dělicí kmitočet je nastaven
na 2200 Hz. Monitory jsou magneticky stíněné.
A7 V AKCI
Malá perlička během instalace. Monitory jsem umístil nejprve na stojato, přesně ve
výši očí, tak jak pravil moudrý manuál. Využil jsem jich jako pravých nearfieldů. Pak
jsem v manuálu objevil, že je možná též populární poloha „vleže", ať už s tweetery
od sebe či k sobě. Protože mi jedna známá persona radila, že co se týká stereobáze,
je vždy lepší výškáče dát od sebe, chtěl jsem to udělat, když tu náhle vyvstal malý
problém. Oba monitory mají ve svislé pozici konstrukcí dán nalevo bassreflex
a napravo ovládání hlasitosti. Když jsem je položil podle manuálu tweetery od sebe,
měl jsem u levého bassreflex logicky dole a u pravého nahoře. V manuálu byla tato
pozice však zakreslena „správně symetrická" a každý, kdo se nad tím zamyslí, to
musí vidět. Chvíli jsem dumal, zda nejsou oba monitory levé. Jediné co mě napadá
je, že jde o drobnou tiskovou chybu.
Rozhodl jsem se s kolegou, že si na „Sedmičkách" poslechneme různorodou hudbu
a zkusíme něco „mixnout", abychom co nejpřesněji poznali jejich ctnosti i případné
neduhy. Některé úryvky použitých skladeb používám též jako benchmarky - tj. srovnávací
vzorky v průběhu mixáží.
První dojem byl masivní zvuk v basech a pár vteřin jakoby ostré vyšší pásmo někde
od 4 kHz. Po chvíli tento dojem však zmizel. Kolega z redakce Music Storu mne dodatečně
informoval, že boxy jsou zcela nové a vyžadují jistou dobu pro „zahoření".
Jako první šla „na řadu" nahrávka kapely Narvan - výborná našlapaná muzika - čeští
Redhoti - měla velmi skvěle smíchanou nástrojovou část. Bicí i basa nejenže jsou
bezchybně sejmuty a decentně obaleny vynikajícím prostorem, krásně slyšitelným,
ale taktéž jsou perfektně smíchány poměrově. Kytary mají tlustý kulatý zvuk. Reproboxy
však okamžitě odhalily slabinu ve zpěvu, který je dle mého názoru málo „nad
kapelou" a navíc mě okamžitě upozornily na ostrost a nasykávání. Shodli jsme se
s kolegou, že natočení a zakomponování zpěvu „do kapely" je nejslabší stránkou celé
nahrávky. Monitory nemají tendenci se zahlcovat ani při velmi vysoké hlasitosti. Pouštěli jsme je na hlasitost +2 dB. Při pozici dva metry od stolu jsem
měl co dělat abych neodlétl. Sendvičově řešené woofery „tlačí" naprosto dokonale, bas je velice pevný, úderný a plastický. Toto je krásně slyšet právě
např. u basových bubnů, baskytary či kontrabasu.
Následovala pěvecko-instrumentální perla, krásná Norah Jones. Skvělá nahrávka, která získala řadu nejvyšších prestižních ocenění právě za zvuk.
Samozřejmě, že vše je v nahrávce slyšet, od medového zpěvu Norah, kde nic nikde nevyčnívá, až po kontaktně sejmuté nástroje. Zvuk je plný a přitom
nezahalený. A7 nám zpřístupňují detaily, které jsme na našich monitorech už nezaregistrovali. Podobně to bylo s vyváženým zvukem
Dana Bárty - Illustratosphere. Zde jsme si všimli ostřejších sykavek ve zpěvu. Když jsme zkusmo ubrali hlasitost tweeteru, vše bylo OK.
Při mixu však právě tato odhalení pomohou uvést vše na správnou míru.
Dále následoval poslech jazzmana Avishai Cohena - jazzová akustická hudba se sólovým kontrabasem. Skvěle vyvážený mix se zachováním původní dynamiky
nezdecimovaný mnohdy až dementním závodem o co nejhlasitější nahrávku (často nejblbější). V monitorech jsou slyšet nástroje dokonale věrně,
jako kdyby jste stáli přímo na pódiu a pozounista troubil vedle vás.
Posledního jsme si poslechli matadora světové folkrockové scény Paula Simona a jeho desku Surprise vydanou po delší odmlce. Když hudba začala
hrát, ucítil jsem jak „vítr" z bassreflexu ovívá mou tvář. Na moje gusto zde byl příliš ostrý nasykávající zpěv kdesi na 5 kHz. Jinak je zvuk velice moderní,
nadupaný se „středovým masteringem", který by se měl prosadit úplně všude. V některých skladbách
je basový buben v hlasitých pasážích málo zřetelný, protože ho mistři položili hodně do subbasové
části spektra (chudáci posluchači s lacinými špuntíky v uších).
Samozřejmě jsme si též poslechli některé naše mixy, jak starší, tak nové, či dokonce rozdělané.
Poměrově zůstaly stejné, ale mnohem více jsme slyšeli všechny droboučké ruchy, šumy a jiné zvukové
záležitosti, které zůstaly naším uším dosud skryty. Například jsem si nedávno připravil referenční
vzorek současného aktuálního zvuku bicích našeho studia určený pro webovou prezentaci.
Když jsem si ho poslechl na Adamech byl jsem překvapen, že přeslech z hučení tomů, který obyčejně
stahuji na -20 dB, aby nahrávku nerušil v místě, kde tomy nehrají, stále lehce slyším. Zrovna
tak jsem, byť opravdu málo, slyšel „mikroskopický" šum vzniklý dodatečným přepisem digitálního
mixu na analogový pás, dodávající nahrávkám
onu charakteristickou měkkost výšek.
Adamy A7 opravdu dělají poslech maximálně
referenčním a usnadňují orientaci v natočeném
materiálu díky svému dokonalému smyslu
pro detail a dokonce ani při vysokých hlasitostech
neunavují sluch. Je z nich skutečně slyšet
tráva růst.
SLOVO NA ZÁVĚR
Mrkněte se na www.adam-audio.com/studio,
která všechna renomovaná studia tyto monitory
používají, a běžte si je koupit. Nic lepšího
vám nemůžu poradit. V této kategorii už asi
těžko „potkám" něco kvalitnějšího.
Recenze
Aktivní studiové monitory ADAM A7
„Slyšet a býti slyšen"
- asi nemá cenu připomínat, že toto heslo je nejdůležitější pro všechny lidičky, kteří
kdy zavadili nějakým způsobem o jakoukoliv práci v audio oboru. My muzikanti víme,
že v nahrávacím studiu je nejdůležitější kvalitní poslech, který okamžitě odhalí
sebemenší zvukové nerovnosti a vaši nahrávku posune ke kýžené dokonalosti….
ZAČNĚME OD ADAMA
Rozhodně je lepší strávit více času nad samotným mixem skladby, který
by měl obsahovat vše přesně tak, jak jsme si představovali, než aby
nás zvukový mistr z masteringového studia po poslechu naší nahrávky
poslal tuto znovu přemíchat. Asi nemusím hudebníkům nijak široce vysvětlovat,
že přítomnost kvalitních referenčních monitorů v každém studiu
je nezbytností. Existují desítky firem, které chrlí na trh své produkty
a většinou už podle ceny a konstrukce zkušené oko pozná, co je plíva
a co dělo, ve kterém bude slyšet i trávu růst.
Dnes seznámím čtenáře se svým pohledem na monitory od německé
firmy ADAM (Advanced Dynamic Audio Monitors). Myslím, že se nebudu
mýlit, když řeknu, že dlouhou dobu byly monitory od tohoto výrobce
dost nedostupné hlavně pro svou vysokou cenu. Adam se zřejmě pod
celosvětovým trendem zpřístupňování kvality široké veřejnosti rozhodl
vrhnouti na trh svůj kvalitní produkt za „lidské" peníze. Jde o aktivní
nearfield monitory s typovým onačením A7.
V PLNÉ KRÁSE
Monitory A7 jsou individuálně zabalené v obyčejných, ale bytelných
lepenkových krabicích s PU „výstelkou". U každého monitoru je jako
příslušenství zalomený PSU kabel a stručný, ale vyčerpávající dvojjazyčný
manuál. Pak už samozřejmě monitor samotný. Je vidět, že každý
výrobce má v tomto směru svou vlastní strategii (viz. test monitorů Genelec).
Jak jsem již výše uvedl, jde o aktivní studiové monitory určené
pro blízký poslech. Váhově to nejsou žádní drobečci - každý z monitorů
má solidních osm kilo a jejich rozměry jsou 330 x 280 x 180 mm.
Maličko mě překvapila právě jejich hloubka, která je zřetelně větší než
např. u mých monitorů. Zaberou tedy o něco více místa na vašem pracovním
stole.
Na přední stěně monitoru je umístěn tweeter, pod ním pak woofer.
V dolním levém rohu je vyústění bassreflexu a v pravém se nachází kovový
kryt s otočným potenciometrem pro nastavení hlasitosti a spínač
s indikační modrou LED diodou. Přední deska je lehce kónicky zkosena
směrem od tweeteru, a toto zakřivení dosahuje zhruba do poloviny
wooferu. Je jasné, že má přispívat k lepšímu vyzařování vyšších frekvencí.
Firma ADAM je známá ve velkých studiích, kde s úspěchem používají
její všemožné typy monitorů, zejména pro jejich převratnou konstrukci reproduktorů. Pokud by uživatel nalezl odvahu a odšrouboval kovový kryt výškového reproduktoru, spatřil by namísto standardní kaloty kruhového tvaru
jakousi, na první pohled, složenou kaptonovou harmoniku. Tuto průlomovou technologii membrán přivedl v roce 1972 na svět Dr. Oskar Heil, který vynalezl
tzv. „Air Motion Transformer". Firma označuje dnes tuto technologii pod zkratkou A.R.T. (Accelerated Ribbon Technology). Poprvé mě trochu mrzelo,
že nejsem vystudovaný fyzik, ale hudebník - rád bych do uvedené technologie viděl více. Otázkou je, zda o to firma stojí, ale je pravdou, že na
svém webu má principy a důvody použití této technologie celkem podrobně popsány (samozřejmě v anglickém a německém jazyce); ve výsledku činí
přenos vysokých kmitočtů a poslech horního spektra transparentnější. V jedné zahraniční recenzi jsem narazil na názor, že tento tweeter je „zodpovědný"
za to, co můžeme nazývat jako „Adam Sound". To, že výrobce použil špičkovou technologii již u svého cenově nejdostupnějšího modelu, jasně deklaruje
jeho chvályhodnou neochotu ke zvukovým kompromisům.
Na kvalitu zářičů u ADAM Audio obecně velmi dbají, A.R.T. systém se používá v konstrukci
vyšších modelů i u „midrange" reproduktorů. Za pozornost stojí i basový měnič,
u něhož je již na první pohled jasné, že se nejedná o klasický „papírák" v gumovém ráfku.
Membrána je sendvičové konstrukce, vyrobená z kevlaru a rohacellu. Tyto dva nadmíru
odolné materiály dodávají basovému spektru jedinečnou pevnost, srozumitelnost
a tlak. Ještě o tom budu dále hovořit.
Na zadní straně je přišroubována kovová deska s chlazením zesilovače, vstupy a ovladači
korekcí. K dispozici je symetrické připojení XLR a nesymetrické RCA, což se výborně
hodí k operativnímu propojení počínaje notebookem a různými levnějšími multitrackery,
přes ostatní audio aplikace, včetně Hi-Fi, až po profesionální studia. Pokud se čtenář,
který se nevěnuje natáčení profesionálně, dočetl až sem a myslí si, že ony „Á sedmičky"
jsou pro většinu zmíněných aplikací zbytečným nadstandardem, pak vězte, že na našich
i cizích fórech, která jsem navštívil, běžně užívají tyto monitory lidé provozující home recording.
Ano, působí to dojmem lehkého luxusu, ale tím jsme zpět u pravdy řečené na
počátku. Dobrý poslech je základem a proč nemít vpravdě profesionální monitory s jejichž
cenou se navíc vejdete pod hranici 20 tisíc. Osobně si myslím, že to není nic
snobského, či dokonce hloupě zbytečného. A7 jsem měl nejprve připojené doma k počítači
(Apple Mac G4) a asi po týdnu je teprve odnesl do akusticky upraveného studia.
Zadní panel obsahuje sekci CONTROLS, kde můžete přizpůsobit zvuk akustice vaší
místnosti. K dispozici máte dva otočné, dokonale zapuštěné shelving filtry - jeden na
150 Hz (+/-6 dB) a druhý na 6 kHz (+/-6 dB). Oba mají uvnitř prolisovanou malou šipku,
která vás jednak upozorňuje na nastavenou polohu a jednak usnadňuje otáčení
s potenciometrem (je tedy dobré mít malý šroubovák po ruce). Poslední třetí otočný potencimetr
v rozsahu +/-4 dB ubírá či přidává hlasitost tweeteru. Dle mých zkušeností
v méně zatlumené místnosti je vhodné trochu výšky ubrat, ve studiově vytlumené prostoře
spíše dát do nuly nebo i přidat. Samozřejmě jde o individuální nastavení dle uší majitele.
Umístění síťové zásuvky a přepínače napětí (110/220 V) je zřetelné z foto
dokumentace.
Jak malé potencimetry na zadní straně, tak potenciometr pro nastavení hlasitosti monitoru
na straně přední, mají jemný krokový chod. Ten přední mi svou přesností připomněl
natahování luxusních švýcarských hodinek. Navíc s povděkem kvituji velmi detailní kalibrovanou
stupnici v decibelech (-60/+6 dB), jež umožňuje velmi přesně nastavit souběh
hlasitostí obou monitorů. V jeho bezprostřední blízkosti situovaná LED, indikující aktivní
stav monitoru, svítí naprosto nejdecentněji a nejméně rušivě ze všech modrých „svítivek",
které jsem v poslední době viděl.
PÁR TECHNICKÝCH DAT
Výkon A7 je 50 W RMS pro každý z reproduktorů, celkový frekvenční rozsah
(v pásmu +/-3 dB) 46 Hz - 35 kHz a průměr wooferu je 6,5 palce, tedy
165 mm. Maximální SPL ve vzdálenosti 1 m je 105 dB a maximální hudební
špička dvou boxů ve vzdálenosti 1 m je 116 dB. Vstupní impedance 10 kOhmů,
THD pro frekvence nad 80Hz <1% a dělicí kmitočet je nastaven
na 2200 Hz. Monitory jsou magneticky stíněné.
A7 V AKCI
Malá perlička během instalace. Monitory jsem umístil nejprve na stojato, přesně ve
výši očí, tak jak pravil moudrý manuál. Využil jsem jich jako pravých nearfieldů. Pak
jsem v manuálu objevil, že je možná též populární poloha „vleže", ať už s tweetery
od sebe či k sobě. Protože mi jedna známá persona radila, že co se týká stereobáze,
je vždy lepší výškáče dát od sebe, chtěl jsem to udělat, když tu náhle vyvstal malý
problém. Oba monitory mají ve svislé pozici konstrukcí dán nalevo bassreflex
a napravo ovládání hlasitosti. Když jsem je položil podle manuálu tweetery od sebe,
měl jsem u levého bassreflex logicky dole a u pravého nahoře. V manuálu byla tato
pozice však zakreslena „správně symetrická" a každý, kdo se nad tím zamyslí, to
musí vidět. Chvíli jsem dumal, zda nejsou oba monitory levé. Jediné co mě napadá
je, že jde o drobnou tiskovou chybu.
Rozhodl jsem se s kolegou, že si na „Sedmičkách" poslechneme různorodou hudbu
a zkusíme něco „mixnout", abychom co nejpřesněji poznali jejich ctnosti i případné
neduhy. Některé úryvky použitých skladeb používám též jako benchmarky - tj. srovnávací
vzorky v průběhu mixáží.
První dojem byl masivní zvuk v basech a pár vteřin jakoby ostré vyšší pásmo někde
od 4 kHz. Po chvíli tento dojem však zmizel. Kolega z redakce Music Storu mne dodatečně
informoval, že boxy jsou zcela nové a vyžadují jistou dobu pro „zahoření".
Jako první šla „na řadu" nahrávka kapely Narvan - výborná našlapaná muzika - čeští
Redhoti - měla velmi skvěle smíchanou nástrojovou část. Bicí i basa nejenže jsou
bezchybně sejmuty a decentně obaleny vynikajícím prostorem, krásně slyšitelným,
ale taktéž jsou perfektně smíchány poměrově. Kytary mají tlustý kulatý zvuk. Reproboxy
však okamžitě odhalily slabinu ve zpěvu, který je dle mého názoru málo „nad
kapelou" a navíc mě okamžitě upozornily na ostrost a nasykávání. Shodli jsme se
s kolegou, že natočení a zakomponování zpěvu „do kapely" je nejslabší stránkou celé
nahrávky. Monitory nemají tendenci se zahlcovat ani při velmi vysoké hlasitosti. Pouštěli jsme je na hlasitost +2 dB. Při pozici dva metry od stolu jsem
měl co dělat abych neodlétl. Sendvičově řešené woofery „tlačí" naprosto dokonale, bas je velice pevný, úderný a plastický. Toto je krásně slyšet právě
např. u basových bubnů, baskytary či kontrabasu.
Následovala pěvecko-instrumentální perla, krásná Norah Jones. Skvělá nahrávka, která získala řadu nejvyšších prestižních ocenění právě za zvuk.
Samozřejmě, že vše je v nahrávce slyšet, od medového zpěvu Norah, kde nic nikde nevyčnívá, až po kontaktně sejmuté nástroje. Zvuk je plný a přitom
nezahalený. A7 nám zpřístupňují detaily, které jsme na našich monitorech už nezaregistrovali. Podobně to bylo s vyváženým zvukem
Dana Bárty - Illustratosphere. Zde jsme si všimli ostřejších sykavek ve zpěvu. Když jsme zkusmo ubrali hlasitost tweeteru, vše bylo OK.
Při mixu však právě tato odhalení pomohou uvést vše na správnou míru.
Dále následoval poslech jazzmana Avishai Cohena - jazzová akustická hudba se sólovým kontrabasem. Skvěle vyvážený mix se zachováním původní dynamiky
nezdecimovaný mnohdy až dementním závodem o co nejhlasitější nahrávku (často nejblbější). V monitorech jsou slyšet nástroje dokonale věrně,
jako kdyby jste stáli přímo na pódiu a pozounista troubil vedle vás.
Posledního jsme si poslechli matadora světové folkrockové scény Paula Simona a jeho desku Surprise vydanou po delší odmlce. Když hudba začala
hrát, ucítil jsem jak „vítr" z bassreflexu ovívá mou tvář. Na moje gusto zde byl příliš ostrý nasykávající zpěv kdesi na 5 kHz. Jinak je zvuk velice moderní,
nadupaný se „středovým masteringem", který by se měl prosadit úplně všude. V některých skladbách
je basový buben v hlasitých pasážích málo zřetelný, protože ho mistři položili hodně do subbasové
části spektra (chudáci posluchači s lacinými špuntíky v uších).
Samozřejmě jsme si též poslechli některé naše mixy, jak starší, tak nové, či dokonce rozdělané.
Poměrově zůstaly stejné, ale mnohem více jsme slyšeli všechny droboučké ruchy, šumy a jiné zvukové
záležitosti, které zůstaly naším uším dosud skryty. Například jsem si nedávno připravil referenční
vzorek současného aktuálního zvuku bicích našeho studia určený pro webovou prezentaci.
Když jsem si ho poslechl na Adamech byl jsem překvapen, že přeslech z hučení tomů, který obyčejně
stahuji na -20 dB, aby nahrávku nerušil v místě, kde tomy nehrají, stále lehce slyším. Zrovna
tak jsem, byť opravdu málo, slyšel „mikroskopický" šum vzniklý dodatečným přepisem digitálního
mixu na analogový pás, dodávající nahrávkám
onu charakteristickou měkkost výšek.
Adamy A7 opravdu dělají poslech maximálně
referenčním a usnadňují orientaci v natočeném
materiálu díky svému dokonalému smyslu
pro detail a dokonce ani při vysokých hlasitostech
neunavují sluch. Je z nich skutečně slyšet
tráva růst.
SLOVO NA ZÁVĚR
Mrkněte se na www.adam-audio.com/studio,
která všechna renomovaná studia tyto monitory
používají, a běžte si je koupit. Nic lepšího
vám nemůžu poradit. V této kategorii už asi
těžko „potkám" něco kvalitnějšího.
-
Keitaro333
- Příspěvky: 161
- Registrován: 12 lis 2006 04:23