Tak Yamaha uvádí v oficiálních specifikacích u HS7 i rozsah v poli -3dB, kde začíná na 55Hz.

http://magazin.disk.cz/cs/recenze-m-audio-m3-8, http://kytary.cz/m-audio-m3-8/HN145006/ Neznám, neslyšel sem, ale třeba to je to co hledáš..

@svartenatt

podle mě nad tím moc špekuluješ.. Netuším, jaké máš možnosti někam dojet (nevím - Audiotek, Kytary.cz, Audiomaster, Disk) a porovnat si prostě bedny vedle sebe.. a normálně se subjektivně rozhodnout nebo si třeba počkat a koupit i něco dražšího, pokud by sis nic nevybral.

Rozhodně bych se extra třeba nefixoval na výrobcem udávaný frekvenční rozsah.. osobně mi to přijde u téhle kategorie vcelku bezcenná informace, jestli tam mají napsáno 56 nebo 72, ve vztahu k tomu, jak to bude finálně hrát.
Trochu rozvedu proč..
Obecně vzato u měření beden se běžně dá počítat třeba s osmi různými parametry, které jdou při návrhu kolikrát i proti sobě. A finální mix všech těchhle atributů teprve poskytne bližší obraz o konkrétní bedně. A nakonec stejně při finálním ladění nebo rozhodování většinou převládne zmíněný subjektivní faktor, protože prostě různí lidé preferují jiné hodnoty těch parametrů a vyhovuje jim jejich jiný mix v rámci daných podmínek.
Podobně jsem rezervovaný k sousloví, že něco je vymyšlené tak, že to "hraje rovně".
Např. jedna věc změřená průměrovaná frekvenční charakteristika - podle tohohle hraje většina studiových monitorů dostatečně "rovně", aby to bylo v rámci toho, co s tím pak udělá místnost, vcelku jedno.. Ale jde samozřejmě v reálu i o to, jak je bedna schopná ty konkrétní frekvence "podat" v čase. Proto jsou zajímavé např. CSD měření (Waterfall diagramy), kde jednoznačně třeba vidíš, jak dlouho doznívají spodní oktávy u různých malých beden s bass-reflexy. Není zas takový problém udělat bednu která bude hrát hodně nízko, ale je velký problém, aby bedna hrála nízko, byla relativně malá, měla slušnou citlivost a ještě právě krátké doznění na spodcích. Tzn. jsou bedny, které sice zahrajou nízko, ale je to naprosto nekonkrétní a zapatlané.
Další užitečné věci jsou např. vyzařovací diagramy pro různé frekvence, které udávají to, jak bedna bude hrát, pokud nebudeš poslouchat přímo v ose (ať už horizontální nebo vertikální).
Další parametry se týkají toho, jak je bedna lineární (ideál je samozřejmě lin. vzrůstající SPL k úrovni vstupního signálu), ale samozřejmě jak měniče, tak ozvučnice a zesilovač přirozeně lineární nejsou. To samozřejmě souvisí s intermodulačním a harmonickým zkreslením, které do značné míry určuje zabarvení a mění se v závislosti na frekvenci i vstupním signálu. A samozřejmě pro subjektivní vjem rozhoduje i to, která harmonická a kde převládá.
Pak můžeme ještě řešit nějaký group delay potažmo fázi.. impedanci celého systému.. a nakonec se ponořit do toho, proč se to chová, tak jak se to chová.. zkoumat ozvučnici, jednotlivé rezonance.. jejich Q a opět vliv na celkový vjem, konstrukci výhybky, chování okolo jejího dělícího kmitočtu.. atd. atd.

Nepíšu to proto, že bych se v jednotlivých věcech chtěl dál nimrat, ale abych zdůraznil, že nějaké "objektivní" posuzování podle jednoduchých čísel pro normálního uživatele nemá moc cenu, protože je to v podstatě vytržené z kontextu a málokdo si to dokáže interpretovat. A už vůbec ne zhodnotit, jestli je lepší, že ušetřili na materiálu ozvučnice, aby mohli do bedny za 120USD (výr. náklad) dát lepší měnič a co je finálně větší zlo..
Podobně existuje i minimum recenzí, kde by se tomu někdo věnoval.. (paradoxně jeden z nejkomplexnějších je například Stereophile).

Pro zajímavost, můžeš se např. mrknout, jak se běžná technická specifikace max. SPL 105dB, f 50-25000Hz (zn. rovně, protože přece nabízíme studiový monitor) od férových změřených parametrů výrobcem..
http://www.neumann-kh-line.com/neumann- ... ors_KH310A
a klikni si na odkaz measurement vpravo.
Nicméně ani sebedokonalejší měření ti pravděpodobně neřekne, jak se ti bedna bude líbit..

Michal

Michale, dík za rozsáhlou reakci. Ten Neumann to má dobře zpracované a dá se z toho docela dost vyčíst. Ale pravda, není nad přímý poslech. Když to shrnu, tak Swissonic ASM7 měly dobrý zvuk, sice bez hlubokých spodků, ale hrály vyrovnaně a jasně dokonce na vyšší hlasitosti. Ale kvůli bzučení trafa šly pryč. Mackie MR6 MK3 měly už hutnější zvuk a ani zbytek spektra nestrádal, to ovšem na nižší úrovni hlasitosti. Pokud jsem se dostal přes nějakých 60% výkonu, tak vydávaly membrány rezonanci, která vše přehlušila. Takže asi tak. Narážím na konstrukční vady.

Tiez mam pocit ze sa v tom moc patlas .. Proste dakde chod a opocuj si jednotlive modely .. Idealne si ich pozicaj domov .. Doma najlepsie budes pocut , ako hraju v tvojom prostredi ..

Tak to půjčování vlastně už praktikuji . Teď zkusím ty Yamahy HS7, pokud budou dobré, tak jsem s hledáním u konce.

HS 7 jsou dle mého názoru vynikající. Ze série HS nejlepší. Velmi čitelný, transparentní zvuk s ostřejšíma středama/výškama typyckýma pro Yamaha HS sérii. HS5 jsou na mě už moc ostřé/středové a HS8 měly zas už moc basů.