aha, ja myslel, ze jses napsanej ve skupine "moderatori ostatni" na prvnim miste:) Nechci zbytecne rejt, jen mi jednak prijde, ze Petr Machane prisel k 80% tohodle threadu jak slepej k houslim a jednak, ze je to i zajimava diskuse zasluhujici si vlastni thread:)

mne se ukazuje ze jsem redaktor:) tak nevim:)))))))
ja to hlavne neumim:))))

Ano, u profilu mas napsano Readktor. A pak jses jeste uveden ve skupine moderatori ostatni, ktera ma prava na tuhle sekci. No nic.

Já bych se taky přimlouval za pokračování téhle diskuze v odděleně. Pokud tedy chce ještě někdo diskutovat ehm.

ne:)uz mne moc nebavi...

carloff píše:ne:)

Já si to všechno hezky přečet a být Petrem, tak z Ezone snad uteču tohle JE na samostatné téma.

dílo tvoří oba- posluchač i umělěc..

existuju dve stadia v teorii tvorby -stadium kde sam autor stvori dielo,a stvori ho s velmi konkretnymi parametrami preto,pretoze /vseobecne/ vie ako iste konkretne javy diela posobia a interaguju s posluchacovym vnemom.to je prave stadium,uvedomeleho zameru.
druhe stadium tvorby je to akcne,a sice stadium sekundarneho zameru skladby - aktivna ucast posluchaca na vytvoreni dojmu zo skladby,pretoze hudobne dielo si uvedomujeme kontinualne a spajanim jednotlivych "temp" javov ktore retrospektivne spracuvavame do suvisu.
Ty pises o sekundarnom zamere a ja som pisal pred chvilou o prvom -to znamena hovoril som o vzniku diela vo vztahu ku autorovi,ty o vseobecnom vztahu {/aurot tvorba/ "dielo" /posluchac vnem/}.

Vo svojom vyklade vztahu vzniku a interpretacie sa opieram a suhlasim s teoriou I.Stravinskeho / Robert Craft: Conversation with Igor Stravinsky,
Memories and Commentaries
Expositions and Developments
Dialogues and a Diary
1959
DOUBLEDAY & COMPANY, INC.,
Igor Stravinsky : Eseje o hudobnej poetike 20.storocia Praha
Igor Stravinskij: Hudební poetika, Arbor vitae, Praha 2005

Berete tam moderni semantiku
a semiotiku?

uz som pomerne davno dostudoval
len mala poznamka - aplikacia modernej semantiky a semiotiky na hudbu je stale oblast ktore je omnoho menej jednoznacna ako napr literatura..Hatten alebo Tarasti su v implikaciach semiotiky opatrni.

historizacia v estetike nema nic spolocne s javom historizacie v kompozicii.je to pomerne vseobecne znama a velmi dolezita sucast teorie kompozicie 20.storocia,ktora hovori o rozlicnych parametroch tych istych javov ale v inych obdobiach.prekvapuje ma ze neviem najst teraz ziadnu literarnu referenciu zvlast ked som o probleme diskutoval s piatimi profesormi ...za dr.pospisilom pre nejaku referenciu nemozem zajst lebo asi pred tyzdnom zosnul...skusim niekoho ineho a ked to zozeniem dam ti vediet a poslem link,je to velmi zaujimava problematika.

ok super
jinak Hattena jsem necet ale tarastiho jsem cetl v anglictine a naopak neni zadny novokantoveca navazuje na Wittgenstaina..
jinak co je zajimave ze semiotiky vs hudba v cestine
Dykast, Roman: Symbolická forma v hudbì. In: Sborník ?K aktuálním otázkám hudební teorie?. HAMU, Praha 2000, s. 124-130.

Dykast, Roman: Hudba vìku melancholie. Togga, Praha 2005.

Eco, Umberto: Sémiotika divadelního pøedstavení. In: Dramatické umìní 1988, è. 2, s.44-53.

Eco, Umberto: Teorie sémiotiky. JAMU, Brno 2004.

Eggebrecht, Hans H.: Hudba a krásno. Lidové noviny, Praha 2001.

Godár, Vladimír: Kacírske quodlibety. Music Forum, Bratislava 2000.

Hanslick, Eduard: O hudebním krásnu. Praha 1973.

Chailley, Jacques: 40000 let hudby. SNKLHU, Praha 1965.

Jiránek, Jaroslav: Hudební sémantika a sémiotika. Olomouc 1996.

Kaden, Christian: Prolegomena k jedné sémiotice hudby. In: Hudební vìda 18, 1981, è. 3, s. 238?257.

Karbusický, Vladimír: Tvar a význam v hudbì. In: Hudební vìda XXX, 1993, è. 4, s.299-330.

Kneif, Tibor: Hudba a znaky. Aspekty neexistující hudební sémiotiky. In: Hudební rozhledy 25, 1972, s. 230?232.

Kresánek, Jozef: Základy hudobného myslenia. Bratislava 1977.

Langerová, Susanne K.: O významovosti v hudbe. Genéza umeleckého zmyslu. Bratislava 1998.

Meyer, Leonard B.: Emotion and Meaning. Chicago 1956.

Nattiez, Jean-Jacques: Fondements d?une sémiologie de la musique. Paris 1975.

Osolsobì, Ivo: Jméno Eco a sémiotické záhady divadla. In: Dramatické umìní 1988, è. 3, s.37-45.

Sychra, Antonín: Impresionismus a exprese v hudbì. Praha 1990.

Vièar, Jan: ?Zápisník zmizelého? Leoše Janáèka. In: Hudební vìda 33, 1996, è. 3, s. 203?232.

Vièar, Jan?Dykast, Roman: Hudební estetika. HAMU, Praha 1998, 20012.

Volek, Jaroslav: Hudební struktura jako znak a hudba jako znakový systém. In: Opus musicum 1981, è.5, 6 a 10.

Základy hudební sémiotiky (Fukaè-Jiránek-Poledòák-Volek). Sv. I?III. Brno 1992.

Zich Jaroslav: Kapitoly a studie z hudební estetiky (Sdìlovací schopnost hudby). Supraphon, Praha 1987.

ps myslim ze uz to nebavi nas cist tak se domluvime nekdy na pivo nebo do kavarny:)))

carloff píše:ps myslim ze uz to nebavi nas cist tak se domluvime nekdy na pivo nebo do kavarny:)))

ok suhlasim,je sa o com bavit

super tak si pak napisme PM..ale az nekdy popristi tyden

Amorph píše:
Petr Machane: na druhy pokus fakt super. Nauc se noty, precti si neco teorie, cvic, skladej a dej si prihlasku na konzervator. Mas urcite talent. Jo a zkus to nebrat tak hrozne vazne a osobne, clovek si tim usetri spoustu narazu.

>Amorph> Hele a myslis ze mam sanci se na konzervu dostat kdyz sem ve 12 dostal prvni hudebni nastroj a tim sou keyboardy, ale ucitelka mi po prvni hodine rekla ze mam mazat na klavir ze mam talent a ze sem klasik ci co no a ja sem az ted v 17 zacal chodit na noty a na hru na klaviru, je sice pravd a ze zatim sedim dlouho, ale nevim jesi se ty noty dokazu naucit za 3-4 roky tak dobre abych se dostla na konzervu, chodim uz do druhaku na stredni ( obchodní ) sice propadam ze vseho ale to je tim ze me to nebavi, behem hodin si ctu knizky o hudbe:D

Velmi poučný topic

Petr: evidentne te to bavi, tak to zkus, uvidis, za to nic nedas.