Biscuit: Ba ne, ono to tak je. Nedávno, když tu byl na koncertě Vibronics s Madu Messengerem a Parvezem, tak jsem měl možnost s tímhle svým oblíbencem (a jednou z nejzářivějších hvězd UK dubu) strávit u známého kousek session. Hrozně mě překvapilo, jak moc skromní a příjemní ti kluci byli. Když mi Madu říkal úplně na rovinu, že si užívá i koncerty pro pět lidí, které se jim občas přihodí a vlastně vůbec nikdo tam neměl takový ten proslov plný pindů na téma vlastní důležitosti, tak jsem si říkal, že je to paráda. Že i tihle chlápci, kteří došli dost daleko, nezapomněli, že někde začínali a že je potřeba pořád jít dál a ten začátek vlastně není vůbec daleko, zatímco potenciální a hypotetický konec je v nedohlednu. Vědomí vlastní "joudovitosti" je důležitá složka ochoty kráčet dál... a člověk by to neměl nikdy spustit ze zřetele.
Saša
