No právě že sehnat materiál 100 kg/m3 s fólii neni taková sranda.
Ty koeficienty absorbce jsou hezký, ale kdo ví k čemu to je vůbec dobrý, jednou to měří tak, podruhý zas jinak...spíš mě zajímalo jestli má už někdo něco odzkoušenýho.

Takhle to zatim vypadá, že postavim nějakejch 16 panelů, rozvěsim je po zdech a pak zjistim, že to je vlastně na nic...

Ještě k tý fólii, já ji chci mít opačně, čelem do prostoru, aby odrážela nějaký středy a vejšky (u basovejch pastí), u normálních absorbérů na zdi to bude bez fólie, jen odsazený od zdi o pár čísel. Kdybych u těch pastí tu folii neměl, tak by všechny panely pohlcovaly 'celý' spektrum a vzhledem k tomu, že tam budu mít zhruba 16 panelů, tak by to bylo moc.

Stan píše:Nezáleží na výrobci ale na hmotnosti materiálu minimálně 45kg/m3 optimálně 60-120 kg/m3

Ahoj, můžu se zeptat z čeho toto tvrzení vychází? Rád bych si o tom něco nastudoval... Můžeš doporučit konkrétního výrobce takové min. vaty? Ď

Marylin: Rockwool Rockton (alebo starsi typ Airrock ND).

OK, takže toto je např. v pořádku?

http://www.izolace-info.cz/katalog/vlak ... er-hardsil - objemová hmotnost 60 kg/m3

a toto s objemovou hmotností 30 kg/m3 už ne?

http://www.izolace-info.cz/katalog/vlak ... er-orstrop

A toto s obj. hm. 175 kg/m3 je nejlepší na polcování?

http://www.izolace-info.cz/katalog/vlak ... obasil-pvt

Pořád v tom nemám jasno, co je nejlepší... Jeden říká měkkčí min. vata (orstrop), druhý říká něco s hustotou 60-120 kg/m3, což už mi připadne spíše materiál "tvrdší" určený do podlah atd... Nevím no...

Nejlepší je ten materiál který má nejvyšší útlum nízkých frekvencí stupnice je 0 až 1, kde 0 nemá žádnou pohltivost (útlum) a 1 je 100%. Koukej se také na tepelně izolační materiály a ne jen na zvukově izolační. Je tam rozdíl v ceně při stejných parametrech. Všechny tyto materiály jsou účinné od 125 Hz. Jak víš jsou vyráběny v různých tlouštkách, tak ideální je začít s 10 cm. Ta hustota minimálně 45kg/m3 a výše je běžně používána pro studia.
Pokusím se ti vysvětlit proč. Vem si třeba houbu na tabuli pokud ji přiložíš na mokrou plochu tak houba vodu nasaje. Čím je houba hustší je shopna absorbovat (nasáknout) více vody. Podobné je to se zvukem. Zvuk je zachycován molekulami absorbentu tedy absorbčního materiálu a část této energie (tlakové vlny) je přeměněna na energii tepelnou. Tím že tlaková (zvuková) vlna čiže akustická energie která je způsobena pohybem molekul média v tomto případě vzduchu narazí na překážku (absorbent) tak rozpohybuje molekuly tohoto materiálu (absorbentu). Pokud je akustická enerie (zvuková vlna) dostatečně silná, prochází absorbčním materiálem a kolik této akustické energie je ¨zachyceno¨ čili přeměněno na tepelnou energii odvisí od struktury materiálu absorbentu . Část této akustické energie se odrazí ale díky ztrátě energie nebude mít tu samou sílu (hlasitost). Pokud zůstaneme u tohoto druhu materiálu pak vysoko porézní materiály jako je Rigid Rockwool (stlačená vlna) jejichž hustota je vyšší (jsou tedy tvrdší) jsou vhodné pro studia než rockwool s nižší hmotností tedy s molekulami daleko od sebe. A proto jsou tedy těžší hustší porézní materiály více účinné u nižších frekvencí. Zvuk vlastně projde přes absorbční materiál (ztratí část enerie a změní směr) projde mezerou mezi absorbčním materiálem a zdí (ztratí část energie) a následně narazí na zeď (ztratí část energie a změní polarizaci) následně se vrací zpět kde opět musí překonat abrorbent. Aby byla akusická energie schopna projít přes tento absorbent musí na to mít dostatečnou energii. Proto se doporučují pro studia hustší materiály jelikož jou schopny převést více akustické enerie na tepelnou. Je to hodně zjednoušené a pokusil jem se to vysvětlit lidsky. Pokud se týče výplní za těmito vystavěnými zdmi tam se to řeší několika odlišnými způsoby a v této sekci, tedy mezi vystavěnou zdí z rámů vyplněnou Rigid Rockwool a zdí samotnou se používají materiály lehčí protože tam již akustická energie nemá takovou sílu.Snad ti to pomůže pochopit proč jsou běžně využívány těžší porézní materiály.

Čím je houba hustší je shopna absorbovat (nasáknout) více vody

nechci te tahat za slovo, ale tenhle primer se ti myslim moc nepovedl. cim je kybl plnejsi, tim vic vody pojme? a jak to souvisi s pohlcovanim vlneni?

Hmm možná by bylo lepší napsat čím má houba větší absorbční schopnosti. Já myslel že to z následného výkladu bude zřejmé jak jsem to myslel. Hustším (jiná struktura molekul) jsem měl na mysli třeba rozdíl mezi houbou v koupelně a houbou na tabuli.

riesili sa tu niekde okna? napr. ako okna odrazaju v porovnani so stenou, co s tym oknom robit atd, napriklad predsa len nie je uplne idealne pokryt cez den okno v izbe 20cm rockwoolom

Stejně je na míchání nejlepší altánek na zahradě.
Čerstvý vzduch, žádné problémy s vlnama, odrazama ...

jo .. v pozadi vrcanie kosacky a cirkularky od susedov

jj a takova hrdlicka, ta dokaze taky pekne nasrat, zvlast kdyz se clovek chce zaposluchat do nejaky problematicky pasaze...

stan: ja ti rozumim a tvuj dalsi vyklad (ten kterej je vlastne dulezitej), mi prijde napsanej rozumne a spravne pro "nefyzika" a verim, ze to dokazes vysvetlit i odborneji. jen tam houba mi prisla takova zbytecne zavadejici a nepresna. jinak to moje rejpani ber s nadhledem, jsem proste hnidopich

K oknům: Když si položíš otázku co je nelepší absorbent, jako odpověď se ti dostane OTEVŘENÉ OKNO. Viz Jackies Dává to smysl jelikož akusický tlak prochází oknem a nic se nevrací zpět. Tak to by jsme měli. Jelikož největší problém v uzavřených místnostech je s nízkými frekvencemi pak okno je ideální absorbent jelikož kvůli své síle se vrací (odrážejí) pouze vysoké frekvence které je snadněší dostat pod kontrolu. Situace se mění (postavení studia či poslechové místnosti) dle toho jak je okno v místnosti situované. Vem si příklad z nahrávacích studií tam je buď velké ¨okno¨ mezi CR a LR či celoskleněné zasouvací dveře.

Bisciut: np jsem zvyklej na rejpavý narážky i když občas naserou

Měl bych chlapci dotaz k akustice - nedočetl jsem jak vysoko od země / od stropu dávat absorbér - z toho pak vyplyne i jejich počet. Hledal jsem někde na netu charakteristiku, jak vlastně reproduktor vyzařuje signál a jak se šíří.. dočetl jsem se jen to, že signál vyšších frekvencí se šíří v užším kuželu, kdežto spodní frekvence v širším. Od toho by se pak mohlo odvíjet to, co s absorbery. Pokud absorbery pohlcují zejména vysoké kmitočty a max. kus středů a šíří-li se v užším kuželu, tak by nemuselo být nutné zaplácnout většinu zdi, ale stačí jen pruh, který bude v šířce signálu (s dostatečnou vůlí) nebo je to úplně mimo? Jde mi o to, jestli by mi stačilo mít na zdi 2 řady vicoustic panelů 2x 60cm tzn. 120cm výška nebo, jestli to chce alespoň 3 těch 180cm při 2,5vysokém stropu a usazení reproduktorů do výšky cca 80-85cm od země na stojanech.

Více viz obrázek:

ako by vyzeral pohlad zhora (podorys) na ten kuzel a panely?

Pokusim se to prekreslit. Jde mi o vysku a plochu od zeme a od stropu. Jinak bych tom samozrejme chytal early reflection a pak zbytek. Zkusim to nakreslit ve stejnem meritku.