Audified MixChecker

Odpovědět
jindrich
Příspěvky: 48
Registrován: 01 úno 2013 19:12

Audified MixChecker

Příspěvek od jindrich » 26 kvě 2016 15:50

Pomocník pro mix v nelehké době.

Přibližně rok poté co jsem měl možnost testovat velmi podařený dynamický procesor U73b, nabízející simulaci německého vysílacího kompresoru od firmy Telefunken, přichází boskovická firma Audified se zajímavou pomůckou pro kontrolu „kompatibilty“ výsledného zvuku formou simulace různých druhů reprodukce.

Šance, že bude zvuk přehráván na reproduktorech s parametry podobnými těm, na kterých poslouchal zvukař ve studiu, se velmi rychle snižuje jakmile opustíme svět SACD nebo filmového zvuku (přece jen normy pro reprodukci v kinosálech pořád platí). Tím nechci říct, že Hi-Fi nebo nic, ale pokud to bereme statisticky, tak šance, že např. digitální nákup z on-line obchodu si někdo pustí na pořádném systému je přece jen nižší. Samozřejmě tomu tak z části bylo z různých důvodů i dříve a umět udělat mix, který by fungoval i ve zhoršených poslechových podmínkách, patří už dlouhou dobu k důležitým dovednostem. Díky tomu se také tak proslavily reproduktory Yamaha NS-10, protože když to hraje uspokojivě na nich, tak už téměř na všem. Díky větší kompaktnosti všemožných zařízení a snazšího ukládání a šíření zvukových záznamů (ztrátové kompresní formáty a nízká cena datových úložišť, streamovací služby atd.) je samozřejmě velmi často používáno opravdu špatné reprodukce. Je tomu tak rovnou z fyzikálních důvodů – jsou to prostě miniaturní reproduktorky uvnitř placatých zařízení. Bohužel se takovéto přehrávání stalo normou, možná také proto, že je vždy dostupné a nějaké lepší zařízení potřebuje přece jen větší investici a pak i čas strávený poslechem na jednom konkrétním místě, kde aparát stojí. Jak v hudbě, tak například v postprodukci videa, která jsou následně umístěna na streamovací služby, se tak stalo velmi důležitým, jak daný mix bude v takovýchto bojových podmínkách fungovat. Spousta posluchačů ho možná lépe nikdy neuslyší.
Obrázek
Co to vlastně je?
Ve firmě Audified se rozhodli naservírovat uživatelům hned několik problematických přehrávacích situací najednou ve formě plug-inu pro VST a AAX. To může ušetřit hodně času, přece jen zapnout plug-in je mnohem rychlejší než přestěhovat exportovaný zvuk tu do mobilního telefonu, tu do laptopu, tu do kuchyňského sterea, vyzkoušet a následně tak nějak po paměti lovit změny, znovu vyexportovat, zkontrolovat. Najednou můžeme v poslechové cestě simulovat toto přehrávání a porovnávat jak zrovna vytvářený zvuk vyzní na různých problematických poslechových zařízeních. Jedná se opravdu o plug-in, ačkoli v doprovodných materiálech je vidět identická fyzická krabička s přepínači funkcí, možná prototyp. Škoda, zařízení by to bylo také parádní, třeba v kombinaci s regulací poslechové hlasitosti.
Grafické uživatelské rozhraní je velmi přehledné a poměrně originální, s velkými tlačítky s piktogramy. Jsou celkem sebevysvětlující, proto může být manuál k produktu velmi stručný. Máme k dispozici dvě základní funkce – simulaci poslechu a kompenzaci parametrů simulace podle poslechových podmínek.

K dispozici je simulace dvanácti různých zařízení. Jedná se o:
  • klasické studiové monitory – podle piktogramu i obrázku z měření v bezodrazové komoře se jedná o již zmiňované Yamaha NS-10, tedy dvoupásmové reproduktory s uzavřenou ozvučnicí (tedy bez portů, neboli bass-reflexu), které každopádně není potřeba představovat a jsou k nalezení v nějaké verzi pravděpodobně v každém větším studiu na světě, zejména těch zaměřených na hudbu.
  • malé jednopásmové reproduktory – tedy něco jako Avantone MixCube, které jsou poměrně často používané právě jako reference zhoršených poslechových podmínek, opět s uzavřenou ozvučnicí
  • velká uzavřená poslechová sluchátka
  • smartphone
  • tablet
  • laptop
  • autorádio
  • televize
  • domácí Hi-Fi systém
  • malé domácí rádio
  • malé reprobedýnky určené k počítači
  • miniaturní poslechová sluchátka - pecky
Kompenzační část má tři tlačítka. Dvě z nich jsou určeny pro změnu poslechové simulace při použití nedostatečně kvalitních studiových monitorů a to pro pětipalcové nebo osmipalcové reproduktory. Poslední slouží pro kompenzaci při poslechu na sluchátka.
Obrázek
Frekvenční charakteristika simulace autorádia.
Obrázek
Frekvenční charakteristika simulace malého domacího Hi-Fi systému.

Praktické použití
Ještě než začnu psát svoje dojmy z plug-inu MixChecker, rád bych zdůraznil jednu věc. Poslech reprodukovaného zvuku je samozřejmě nepěkně subjektivní věc a to nám tu profesionální práci pochopitelně značně komplikuje. Když pracujete s obrazem a máte špičkový displej či projektor, zatemněno a vše zkalibrováno co se týče barev, jasu, kontrastu, žádné divné konverze rozlišení v cestě atd., dá se se slušnou šancí na úspěch říct, že je vše „správně“. U zvuku je to už vzhledem k povaze sluchu a jeho vysoké míře adaptability a relativity, dost problém. Každý s tím zápasí jinak a je vidět, že i u zkušených špičkových profesionálů se můžou vyvinout zcela jiné přístupy k monitoringu, které ale u obou vedou k těm nejkvalitnějším výsledkům. Někdo poslouchá velmi potichu na obřích bednách, někdo děsně nahlas na středních bednách a někdo středně hlasitě na malých bednách. A to jsme teprve u některých stupňů volnosti. Dalším důležitým aspektem, který se také velmi týká i MixCheckeru, je totiž „kvalita“ poslechového zařízení a způsob, jakým věci podává. Máme zase objektivní parametry (např. špatná konstrukce a kvalita měničů vedoucí k nekvalitním vlastnostem levných reproduktorů) a subjektivní – hraje bedna hezky poslechově, tak že si můžu poslech užít, ale třeba něco přeslechnout nebo na ní vlastně všechno hraje trochu nehezky a já mám díky tomu jasný přehled, co se odehrává (tzv. rovné reproduktory). Nebo používám nekvalitní bedny schválně, abych měl lepší představu, co se stane v reálné situaci u „kuchyňského sterea“? Dle mého názoru neexistuje žádné nejlepší řešení a my bychom měli využít co nejvíc možností, jak ověřit co se bude dít v různých variantách. A přesně k tomu slouží MixChecker.

Zároveň mám ale pocit, že nejde kvalitativní rozdíly mezi potenciálními poslechovými situacemi (i těmi, které MixChecker pokrývá) jsou tak obrovské, že nejde udělat mix, který by byl optimální ve všech a to zejména u některých žánrů. Vzhledem k převaze špatných přehrávacích zařízení, jsou tak mixy rovnou upravovány směrem k těmto podmínkám a mě osobně při poslechu přelimitovaných komerčních mixů na pořádných monitorech napadá, jak si asi tak museli pánové připadat, když takový mix připravovali na nejšpičkovějších širokopásmových bednách za několik miliónů korun. Nebo měli rovnou zapnutý nějaký svůj MixChecker? Já osobně ve své praxi dělám poměrně hodně obsahu pro on-line šíření, čili pasivní monofonní repráček zapojený přímo do výstupní linky převodníku je mým stálým pomocníkem již delší dobu.

Tím se dostáváme k problematickému aspektu nástrojů jako MixChecker obecně. Pokud mám k dispozici kvalitní reproduktory a k tomu připojené nějaké alternativy, posílám do nich identický signál a mám skutečné srovnání. Pokud signál upravím, pořád se na něm budou projevovat přenosové vlastnosti mých reproduktorů. Samozřejmě je otázka, jak moc to vadí. Na tu podle mě neexistuje odpověď, protože opět záleží na tolika různých faktorech. Já mám ve studiu velkoobjemové třípásmové pasivní reproduktory s 8'' basovým reproduktorem a koaxiální dvoupásmové bi-amp monitory s uzavřenou ozvučnicí s 5'' hlavním reproduktorem (ale nejsou to NS-10) v systému s 10'' subwooferem. Pro práci používám převážně ty menší, protože právě „kompatibilita“ mixů je díky nim výrazně lepší, než u těch velkých. K tomu všemu pro kontrolu slouží onen zmiňovaný 3'' pasivní linkou buzený repráček.

Takto složitě jsem popsal svůj setup z důvodu, že to má značný vliv na využití nástroje MixChecker. Protože v mém případě funguje výrazně lépe s velkými reproduktory. Ty mají samy o sobě elementy dost daleko a dochází tak k značnému zkreslení mezi dílčími vlnami. Pravděpodobně proto při použití MixCheckeru na hotový cizí mix, který velmi dobře znám a používám ho na subjektivní hodnocení poslechu už dlouho, zní z velkých beden výsledek víc tak, jak bych čekal ze simulovaného zařízení. Poslech na druhých reproduktorech byl totiž stále příliš přehledný, čili to znělo spíš jako zvuková stylizace při postprodukci (tak aby i z televize bylo slyšet, že je daný zvuk v mixu filmu jako z televize). To je pravděpodobně dáno právě velkou detailností mých menších reproduktorů a poměrně syrovějším zvukem. Nechci se pouště do zvukové ezoteriky, ani nechci moc rozvádět, jaké jsou objektivní důvody. Na druhou stranu se dá namítnout, že kvalitní reproduktory by měly být věrné a tím pádem moc signál již nezměnit, že změny vytvořené samotnou simulací by měly být mnohem podstatnější. Roli ale hrají i další faktory, jako umístění beden a poslechová vzdálenost.

Každopádně pozitivní je tím pádem to, že není problém využít MixChecker jako efekt v postprodukci, takový výrazně zjednodušený Speakerphone. Přece jen nemáme k dispozici žádné parametry.
Obrázek
Frekvenční charakteristika simulace krychlových malých monitorů bez kompenzace poslechu.
Obrázek
Frekvenční charakteristika simulace krychlových malých monitorů s kompenzací poslechu pro 5'' monitory.

Celkově fungují simulace velmi dobře, možná jen u telefonu dojde podle mne k příliš velkému ořezu spodních frekvencí a u všech zařízení, která mám k dispozici, poslech přece jen hraje, co se vjemu týče, nižší frekvence o trošičku víc, pravděpodobně s využitím různých dodatečných úprav signálu. Každopádně to záleží zařízení od zařízení a určitě simulace odpovídá některým z nich velmi přesně. Jediné, co mi přijde fungující o trochu hůř, jsou malá sluchátka - „pecky“. Při jejich simulaci je slyšet výrazná nižší-středová rezonance a velký útlum vysokých frekvencí. Subjektivně to na mě působí, jako sluchátka se špuntíkem napůl vypadlá z uší, čili nefunguje rezonance v uzavřeném zvukovodu a zároveň není měnič dost blízko.

Kompenzace pro horší reproduktory a sluchátka funguje poměrně jemně a přijde mi to vlastně jako takové další rozšíření možností. Při testu na sluchátka jsem se nemohl rozhodnout, jestli jí vypnout nebo zapnout. Ono je to opět o stupních volnosti – chci simulovat něco, co nevím jako uživatel jak dopadne (čili co se stane s mým zvukem) a zároveň to můžu mít ve dvou variantách. Těžko říct, jak se rozhodnout, ale asi není důvod autorům nevěřit, že kompenzace zpřesňuje věrnost simulace. Při měření je změna jasně patrná, jen prostě nevím, jak se k tomu postavit subjektivně.

Závěr
Samozřejmě je možné namítnout, že takováto simulace nemůže postihnout všechny varianty skutečného problému. Je pravda, že jakýkoli obecný druh zařízení má značný rozptyl v tom, jak se při přehrávání zvuku chová, např. mezi laptopy najdeme obří rozdíly – velké herní vs. super tenké netbooky, hrající téměř stejně jako tablety, ale tak je to se vším. Ale zatímco na to, abych měl tři varianty poslechu, potřebuji ony tři páry reproduktorů, haldu kabelů a šest linek na převodníku (nebo přepínací kontrolér), tak MixChecker mi přidává ohromné množství možných úhlů „pohledu“ na věc, aniž bych cokoli musel dělat technicky složitější. Už jen to, že většina monitorovacích kontrolérů přepíná maximálně tři páry reproduktorů.

Plug-in podle mých zjištění neřeší dynamické vlastnosti daných zařízení. U větších reproduktorů jsou samozřejmě zanedbatelné, ale ty miniaturní často zkreslují zvuk dost značně a je to nezanedbatelná součást toho „jak to hraje“ a navíc je mnohdy předchází processing, který má za úkol pokud možno zlepšit subjektivní dojem z jinak problematických reprodukčních podmínek. K určitému zkreslení dochází v MixCheckeru pochopitelně vlivem aplikováním divočejších přenosových charakteristik, ale subjektivně bych řekl, že by to mohlo být klidně víc. Další věc je práce se stereem, u té nedochází v první verzi k žádným změnám. Samozřejmě můžeme zkombinovat při poslechu s přepínáním do mona, ale to není to, co se přesně stane. Například u laptopu se pořád jedná o „takové nějaké“ stereo, byť určitě jiné, než u optimálně umístěných poslechových monitorů. Zrovna tyto změny můžou mít vliv na vyhodnocení např. poměru mezi mluveným slovem a hudbu u videa atd.

MixChecker je výborný nápad, který je čistě a jasně realizovaný. Výrazně rozšiřuje možnosti monitoringu a vyhodnocení zvuku tím, že nám přináší na podnose na dvanáct variant, co se s výsledkem naší práce může stát, až vyrazí do světa. Toho není nikdy dost a to, že je to v tomto případě bez kabelů a s jednoduchým ovládáním, je prostě skvělé. A nelze opomenout ani možnost využít ho při postprodukci jako efekt. Já ho rozhodně zařadím do každodenní práce.

Případné zájemce bude určitě zajímat, že do konce května je pro český trh cena poloviční, při koupi přes Disk Multimedia.

Výrobce: Audified
Zapůjčil: Disk Multimedia s.r.o.

Jindřich Kravařík
PROFIL AUTORA: Ing. MgA. Jindřich Kravařík
Vystudoval ČVUT FEL se zaměřením na digitální zpracování signálů a tvorbu VST plug-inů a obor Zvuková tvorba na HAMU. Věnuje se převážně studiové práci, sound designu a tvorbě hudby pro video projekty - v rámci audiovizuálního MERGE studia a zvukového a nahrávacího studia Sype Studios. Šest let se též věnoval dabingu ve studiu Barrandov. V současné době občas vymění studiové prostředí za čerstvý vzduch nebo jiné klimatizované prostory při live práci v divadle Archa a s Cirkem La Putyka.

Odpovědět