AUDIX SCX1 a SCX25A

Odpovědět
ales.dvorak
Příspěvky: 48
Registrován: 11 úno 2004 14:19

AUDIX SCX1 a SCX25A

Příspěvek od ales.dvorak » 29 čer 2015 12:50

Novinky renomovaného výrobce a trocha detektivního pátrání.

AUDIX je v oblasti produkce mikrofonů velmi renomovaným výrobcem širokého typového portfolia, které zahrnuje mikrofony pro živé vystoupení, mikrofony studiové i mikrofony pro pevné instalace. V našich oblastech je sice výrobcem známým, respektovaným, ale rozšíření mikrofonů AUDIX na našich pódiích ani ve studiích není nijak zásadní. Ti, kdo si mikrofony AUDIX vyzkoušeli (jeden starší velkomembránový typ vlastním již velmi dlouho), většinou oceňovali nejen kvalitu zpracování a elektroakustické vlastnosti, ale i poměr cena - výkon a navíc něco, co tyto zvukové podání těchto mikrofonů barevně charakterizuje. Zde se samozřejmě pohybujeme na velmi iracionálním poli, ale právě tato iracionalita (která má, jak dále uvidíme, velmi racionální příčiny) má při rozhodování o koupi a používání mikrofonů zásadní vliv. Pochopitelně s ohledem na převažující oblast použití, a tedy žánrovou podmíněnost. Ale dosti obecného uvažování...
Obrázek
ObrázekAUDIX SCX1
AUDIX SCX1 je malomembránový (21 mm) tužkový mikrofon pracující na kondenzátorovém principu. Je určen především pro studiové použití, kde lze ocenit značnou citlivost a možnost výměny mikrofonních vložek s různou směrovou charakteristikou. Možnost výměny mikrofonních vložek, a tím i značná univerzalita, je vždy vítána a nutno říci, že ne všichni výrobci modulární mikrofony nabízejí. AUDIX SCX1 je možné použít s vložkou kardioidní, hyperkardioidní a kulovou. Je velká škoda, že pro účely testování jsem měl k dispozici pouze (základní) vložku kardioidní. Bylo tomu tak zejména proto, že tato kombinace je sestavou základní, zbylé vložky nejsou dodávány v soupravě, je nutné je dokoupit. Mikrofon je dokonale adjustován ve velmi vkusné dřevěné skříňce, která je uvnitř uzpůsobena pro uložení dvou mikrofonů v případě, že zakoupíme spárovanou stereofonní dvojici. Uložení mikrofonu je tedy bezpečné a vypovídá o solidnosti výrobce. Z praxe však mohu potvrdit, že ukládání mikrofonů do vlastních pouzder je možné jen ve studiovém provozu. Kdo se jako já zabývá natáčením mimo studio (koncertní sály, kostely apod.) dobře ví, že kdyby měl převážet všechny mikrofony v krabičkách, nestačil by mu stěhovací vůz.

AUDIX SCX1 působí solidně, i když je nutno přiznat, že provedení a povrchová úprava těla mikrofonu a vložky jsou rozdílné a mikrofon nepůsobí kompaktním dojmem. To však nemá v žádném případě vliv na jeho funkci. Jen si říkám, že nastříkat tělo mikrofonu černou barvou bych možná dokázal lépe. O rozdílnosti těla a vložky se ještě zmíním - a bude to velmi zajímavé. Výstupní konektor XLR je kvalitní, s propojením nebyly potíže. Standardně dodávaný držák je opravdu jen základní výbava. Pro vážnější práci je nutno dokoupit držák odpružený, který výrobce rovněž nabízí.

ObrázekAUDIX SCX25A
Druhým mikrofonem, který mám nyní na svém stole, je velkomembránový (jednopalcový) mikrofon AUDIX SCX25A. Je to typický studiový mikrofon vertikálně orientovaný (side-addressed), který svým vzhledem připomíná známou „vařečku“, tedy design mikrofonů 50. let 20. století. Není to však pouze samoúčelná designová záležitost. Plochá část tohoto mikrofonu skrývá poměrně unikátní konstrukci závěsného systému, který zcela izoluje vložku od těla mikrofonu, a tím účinně omezuje rušivé hluky, odrazy a difrakce. Konstrukce zavěšení vložky působí mimo jiné velmi esteticky. První pohled odhalí fakt, že tělo mikrofonu je totožné s tělem SCX1, a to včetně povrchové úpravy. Lze tedy předpokládat, že stejná bude i elektronika mikrofonního předzesilovače. Stejně jako v případě SCX1 je patrný rozdíl vzhledu těla a vložky mikrofonu. Zatímco vložka působí technicistně a zároveň elegantně, je tělo mikrofonu pojednáno poněkud hrubě. Také tento mikrofon přichází k uživateli v dřevěné etui, stejné jako u předchozího typu, i dodávaný mikrofonní držák je shodný. Na rozdíl od SCX1 se k tomuto mikrofonu nedodává protivětrný kryt, počítá se nejspíše s čistě studiovým nasazením s případným použitím pop filtru.

Pátrání po záhadě
Dosud jsme si oba mikrofony jen představili. Zatímco velkomembránový SCX25A nepřinesl žádné překvapení (což doložím v textu věnovaném praktickým zkušenostem), SCX1 mi poněkud zamotal hlavu. Stačí se totiž podívat na jeho mikrofonní vložku, která je tak podobná vložkám renomovaných německých mikrofonů Schoeps, až se tomu nechce věřit. Výrobce neuvádí nikde v dostupné dokumentaci nic o případné spolupráci s firmou Schoeps, jen lakonicky sděluje, že vložka je made in Germany. A skutečně, po oddělení vložky od těla mikrofonu (závit je až nebezpečně krátký), je uvnitř vložky vidět nápis Made in Germany a ručně psané výrobní číslo vložky (pohled na vložku Schoeps MK 4 stojí za porovnání). To svědčí o individuální výrobě nebo alespoň výstupní kontrole, která u některých jiných výrobců také není běžná. Nejde však o pouhou kopii vložek Schoeps, konstrukční rozdíly (kontaktní plochy, vstupní mřížka) jsou patrné, takže vložky nejsou záměnné na tělech AUDIX a Schoeps.

Zajímavé je i to, že na odborných fórech je mikrofon AUDIX SCX1 srovnáván velice často s typem Schoeps MK 41 a že srovnání vychází velmi lichotivě, a to nejen s ohledem na cenu cca 500 USD v případě SCX1 proti přibližně 2.000 USD za Schoeps. V jednom případě diskutující použil pro označení SCX1 příměru „Schoeps chudých“. Takto však nelze o AUDIXu uvažovat. Je to mikrofon se svými specifiky a především charakterem. Měření, o nichž budu referovat dále, ukázala, že vložky nejsou totožné. Nebylo by přece rozumné dodávat konkurenčnímu výrobci totožné vložky. Pokud by nějaká forma spolupráce mezi firmami existovala, bylo by zcela legitimní, aby vložky dodávané v rámci spolupráce byly modifikované, a AUDIX zcela jistě při objednávce vložek uplatnil své požadavky. Utvrzovat se však v tom, že si v AUDIXu SCX1 kupuji levnější Schoeps, je zcela liché. SCX1 je svébytný mikrofon s širokou oblastí použití, stejně jako jeho velkomembránový kolega SCX25A. Ostatně tuto svébytnost prokázala jak měření, tak i praktické zkušenosti. Vzhledem k nedostatku informací nelze tedy ohledně spolupráce firem AUDIX a Schoeps učinit žádný relevantní závěr.

V bezodrazové komoře
Díky pochopení a vstřícnosti Výzkumného centra hudební akustiky na HAMU v Praze (za což vřele děkujeme) bylo možno oba nové AUDIXy změřit v bezodrazové komoře a získat tak jejich základní charakteristiky. Měření přineslo velmi zajímavé výsledky, které osvětlily některé postřehy získané při praktickém použití.

Pro jednoduchost nebylo prováděno detailní komplexní měření, ale měření porovnávací, kdy za nominální charakteristiky byly vzaty naměřené charakteristiky referenčního mikrofonu, k nimž byly vztaženy získané charakteristiky obou AUDIXů. Vzhledem k předchozímu pátrání po záhadě byl jako referenční mikrofon zvolen právě Schoeps složený z těla CMC 6 a kardioidní vložky MK 4. Měření přineslo zajímavé závěry a potvrdilo subjektivní dojmy při poslechu signálů z mikrofonů AUDIX. Zde rozebereme pouze výsledky měření v hlavní ose mikrofonů (polárně 0°), přestože jsme měřili i v osách 45° a 90°. Výsledky vidíme na přiložených grafech, kdy charakteristiku referenčního mikrofonu Schoeps si lze představit jako přímku procházející skrze celé spektrum v úrovni 0 dB. K této hodnotě jsou hodnoty AUDIXů vztaženy.

Exaktně naměřené charakteristiky potvrdily subjektivní poslechové dojmy a nutno s uznáním také zdůraznit, že se jen nepatrně liší od kmitočtové charakteristiky uváděné výrobcem v informační brožuře.
ObrázekObrázek
AUDIX SCX1 vykazuje větší citlivost než referenční Schoeps. Kmitočtový průběh charakterizuje přibližně čtyřdecibelový zdvih v oblasti cca 10 kHz. Tento exaktní fakt je potvrzením subjektivního poslechového dojmu, kdy lze příznivě hodnotit brilanci na vyšších kmitočtech, přispívající mimo jiné k dobré srozumitelnosti. Původně znepokojivá informace výrobce o kmitočtovém rozsahu SCX1 40 Hz - 20 kHz nepůsobí po poslechových testech nijak tragicky, byť rozsah 20 Hz - 20 kHz je dnes brán jako nepsaná norma. Naměřený kmitočtový pokles na levém konci spektra, který nastupuje poměrně vysoko (cca 200 Hz) lze interpretovat jako přirozenou ochranu proti proximity efektu při snímání zblízka. Bylo by možné spekulovat i o tom, že se jedná o jeho cílenou kompenzaci a že mikrofon SCX1 je pro tento způsob snímání takřka předurčen.

AUDIX SCX25A je rovněž citlivější než Schoeps, a to dokonce velmi výrazně v celém kmitočtovém rozsahu. Ten dosahuje v levé části spektra očekávané hranice 20 Hz prakticky bez poklesu. Na pravé straně, v oblasti vysokých kmitočtů nacházíme rovněž mírný zdvih, který je dokonce rozsáhlejší než u SCX1. Tento zdvih v obou případech připomíná charakteristický zdvih u některých typů mikrofonů Neumann. Také SCX25A se vyznačuje výborným podáním vyšších kmitočtů. Na rozdíl od SCX1 nacházíme na kmitočtové charakteristice nápadný zdvih v oblasti cca 100 Hz. Lze jej interpretovat jako prostředek ke zpevnění snímaných basů, na proximity efekt bude však třeba dát pozor, kompenzace zde není zavedena. V případě tohoto mikrofonu však vlastně není žádoucí, vzhledem k jeho vlastnostem a konstrukci je široké a bohaté přenosové spektrum spíše výhodou.

ObrázekZkušenosti z provozu
Oba mikrofony byly testovány ve studiovém provozu při snímání sólového saxofonu, SCX1 navíc i při snímání skupiny klarinetů v symfonickém orchestru. Poslechové ověřování přineslo další zajímavé zjištění, a to potvrzení výrobcem uváděných směrových charakteristik. AUDIX SCX1 v kardioidní verzi je kardioidou docela širokou, byť je deklarován jako kardioida základní (nabízí se tedy analogie spíše s typem vložky Schoeps MK 21). Při snímání saxofonu to bylo v dobře akusticky řešeném studiu spíše výhodou, v orchestru nebyla menší selektivita spotového mikrofonu přínosem. AUDIX SCX25A je typickou velkomembránovou kardioidou s plastickým a měkkým podáním snímaného zvuku. Příjemná byla v obou případech i detailnost snímání a bezproblémové šumové poměry.

V informačních brožurách k těmto mikrofonům uvádí výrobce soupis vhodných oblastí použití. Po jejich prostudování jsem došel ke zjištění, že se jedná v obou případech o mikrofony univerzální, jejichž rozsah použití je široký - samozřejmě s ohledem na konstrukci mikrofonních vložek a jejich vlastnosti.

Je velká škoda, že jsem neměl pro testování k dispozici stereofonní mikrofonní páry. Ověření vhodnosti použití ve funkci stereofonních systémů by bylo velmi zajímavé a podezření na to, že AUDIX SCX1 by takto fungoval velmi dobře jsem pojal po prvním poslechu. Možná jen ona zmíněná kompenzace proximity efektu by mohla být při umístění stereofonního mikrofonního systému v difuzním zvukovém poli limitující. Také je škoda, že nebylo možno vyzkoušet další nabízené směrové charakteristiky SCX1. Soupravy, které jsem měl k dispozici, však plně opravňují k verdiktu, že pro snímání sólových nástrojů a lidského hlasu jde o vynikající mikrofony. Názor na barvu snímaného zvuku, jeho detailnost a plasticitu je vždy názorem subjektivním a je na každém potenciálním uživateli, jak s těmito mikrofony naloží. Poměr cena/kvalita je v obou případech vynikající.

V neposlední řadě je třeba ocenit firmu AUDIX i za to, že v informační brožuře, která často spolurozhoduje o koupi produktu, uvádí pravdivé a objektivní údaje.

Výrobce: AUDIX
Zapůjčil: MusicData s.r.o.

Aleš Dvořák
PROFIL AUTORA: PhDr. Aleš Dvořák
V oboru zvukové tvorby se pohybuje již více než 30 let. Mimo nutné technické vzdělání se věnoval i mezioborovému studiu umělecko teoretických disciplin na Karlově univerzitě. Pracoval v několika nahrávacích studiích i v divadelním provozu, později založil vlastní pracoviště pro střih a mastering vážné hudby, kde dodnes realizuje hudební projekty pro mnoho tuzemských i zahraničních hudebních vydavatelství. Je vyhledávaným specialistou na natáčení v reálných akustických prostorech, často se věnuje varhanní hudbě a historickým nástrojům. Realizuje i náročné symfonické projekty a rád spolupracuje jako zvukový designer na filmových dokumentech s hudební tematikou. Jeho nahrávky získávají ocenění v předních světových recenzích časopisech (Diapason, Early Music Review, Fanfare, Das Orchester...). Na svém kontě má četnou spolupráci s Českým rozhlasem i významnými hudebními vydavatelstvími a současně působí jako pedagog zvukové tvorby a zvukový režisér na Hudební fakultě AMU v Praze. Jeho odborná činnost je zacílena na umělecko estetické otázky zvukových nahrávek a na recenzní aktivity v oblasti audiotechniky.

Odpovědět