Focusrite Scarlett 18i20 a 18i8

Odpovědět
ales.dvorak
Příspěvky: 48
Registrován: 11 úno 2004 14:19

Focusrite Scarlett 18i20 a 18i8

Příspěvek od ales.dvorak » 20 úno 2014 12:35

Dvě novinky osvědčené modelové řady.

Tak opět další zvukové rozhraní - a dokonce hned dvě. Zdá se, že trh s těmito produkty je již zcela přesycen. Má tedy ještě vůbec cenu o nich referovat, když se dá očekávat, že v krátkém čase přijdou na trh další nové modely, které budou prostupovat jak se říká napříč cenovým i kvalitativním spektrem? V tomto případě to cenu určitě má, neboť v tomto článku představujeme dvě novinky firmy Focusrite, tedy firmy, která v oboru audiotechniky již dlouhá léta zaujímá přední postavení. Stalo se již tradicí, že každá novinka firmy Focusrite přináší inovativní řešení, přitom však zachovává vysoký kvalitativní standard.

Tak jako mnoho výrobců, i Focusrite seskupuje své produkty do určitých modelových řad lišících se úrovní parametrů i výbavy. Co se neliší, je vysoká užitná hodnota. Řada Scarlett představuje střed výrobního programu a dvě hodnocené novinky této řady zaplňují mezery, které v řadě Scarlett dosud byly, a to hlavně v počtu vstupů a výstupů a propojovacích možností. Pojďme se tedy na ně podívat.

Stejný koncept, různé možnosti
Novinkami řady Focusrite Scarlett jsou zvuková rozhraní 18i20 a menší sourozenec 18i8. V obou případech se jedná o rozhraní, které s počítačem komunikuje pomocí USB 2.0 a umožňuje využití vzorkovací frekvence až 96 kHz. Typové označení obou rozhraní napovídá o připojovacích možnostech: Menší Scarlett 18i8 disponuje 18 vstupy (2 kombinované mikrofonní / linkové / nástrojové, 2 kombinované mikrofon / linka, 4 linkové, 2 digitální ve formátu S/PDIF a digitální osmici ve formátu ADAT) a osmi výstupy (2 linkové, 2 digitální S/PDIF a 2 stereofonní dvojice pro sluchátka).
Obrázek
Větší Scarlett 18i20 je vlastně komplementární USB variantou k osvědčenému a zde již testovanému FireWire rozhraní Saffire PRO 40. Má 18 vstupů (2 kombinované mikrofon / linka / nástroj, 6 kombinovaných mikrofon / linka, 2 digitální S/PDIF a rovněž osmici optických vstupů ADAT). Počet výstupů u tohoto rozhraní je velmi bohatý, zahrnuje 10 linkových výstupů, 8 optických ADAT a 2 koaxiální S/PDIF, 2 sluchátkové výstupy se kupodivu do tohoto kódování nepočítají. V obou případech nechybí MIDI terminály.

Obě rozhraní, větší i menší, tedy mají shodnou koncepci a velmi pravděpodobně i obdobné vnitřní obvodové řešení. Zatímco menší 18i8 je jako stvořený pro domácí studio, větší a bohatěji vybavený 18i20 může být základem menšího poloprofesionálního i profesionálního studia, ve všech případech se však počítá s tím, že centrem takového studia není mixážní stůl, ale že vše od směrování signálu po efektové zpracování a monitoring probíhá výhradně na ose zvukové rozhraní - počítač.

Výrobní řada Scarlett je tedy nyní uzavřená a má proto co nabídnout každému, komu vyhovují její technické parametry bez ohledu na to, jak rozsáhlé a složité projekty hodlá realizovat.

Vzhled a provedení
Focusrite Scarlett 18i8 i 18i20 jsou krásné výrobky. Jejich vzhled je zároveň elegantní i velice důvěryhodný, provedení slibuje odolnost a dlouhou životnost. Jako u celé modelové řady, i zde dominuje v souladu s názvem charakteristická šarlatová barva pláště, která je ovšem v případě rackové montáže většího typu 18i20 oku uživatele skryta. Menší 18i8 určený k použití na pracovním stole svou eleganci nikterak neskrývá.

Čelní panely obou rozhraní jsou přehledné a logicky uspořádané. Na první pohled je však jasné, že oba modely jsou určeny spíše do domácího nebo malého (možno snad také říci samoobslužného) studia, vzhledem k tomu, že nejdůležitější a nejčastěji používané vstupy - kombinované mikrofonní, linkové, nástrojové - jsou umístěny na čelním panelu. Z hlediska určení výrobku je to logické, ale při odlišném způsobu instalace to může přinést obtíže, třeba jen kvůli rozdílné délce vstupních kabelů a jejích uspořádání v případě pevné instalace. Je však nutno znovu připomenout, že s ohledem na určení výrobků je to v pořádku.
Obrázek
Obrázek
Podrobnější popis obou hlavních panelů umožní lepší představu o vybavení a provozních možnostech většího i menšího modelu:

Čelní panel rozhraní Scarlett 18i20 je řešen vcelku konvenčně, logicky a přehledně, zachovává zažitou konvenci signálového toku zleva doprava. Zcela vlevo tedy najdeme první dva univerzální (a patrně nejčastěji používané) vstupy, následuje ovládání fantomového napájení. Fantomové napájení je rozděleno na dvě skupiny (vstupy 1 - 4 a 5 - 8), což umožňuje bezpečné připojení kombinace kondenzátorových a dynamických mikrofonů (připomeňme však, že dobře propojenému dynamickému mikrofonu fantomové napájení neuškodí). První dva regulátory vstupní citlivosti jsou určeny pro univerzální vstupy 1 a 2, mají proto příslušné přepínače, jednak modifikaci vstupu pro připojení nástroje (typicky kytary) a spínač útlumu - 10 dB. Další regulátory pro vstupy 3 - 8 jsou patrně pro úsporu místa uspořádány do dvou řad. Uspořené místo je věnováno velmi užitečné sekci indikace a měření vstupních signálů. Obstarávají je pětisegmentové sloupce LED, což pro rychlou informaci o přítomnosti signálu popř. přebuzení vstupu plně postačí. Monitorovací sekce, která na panelu následuje, je bohatě vybavena. Hlavní monitorovací cesta určená k připojení reproduktorů je vybavena i spínači útlumu a umlčení. To je výbava, která je obvyklá spíše u zařízení vyšší kategorie. Naopak dva sluchátkové výstupy vracejí 18i20 zpět do menších samoobslužných studíí, kde se předpokládá přímý monitoring pro sólistu a zvukaře např. při playbackování. Směrování signálů do sluchátkových výstupů se provádí softwarově, o čemž ještě bude řeč.
Na zadním panelu jsou umístěny zbývající terminály - vstupy, linkové výstupy, optický vstup a výstup, výstup synchronizace Word Clock, MIDI terminály a digitální terminály S/PDIF. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že připojovací i monitorovací možnosti 18i20 jsou velmi široké a že se tedy toto zařízení může stát centrem malého studia.
Obrázek
Obrázek
Scarlett 18i8 je co do výbavy o něco skromnější, pro svoje určení je však také velice dobře připraven. I jeho čelní panel je navržen ergonomicky i logicky. Najdeme zde čtyři vstupy mikrofon/linka, regulátor hlavního poslechu s možností umlčení a dva sluchátkové výstupy ve stejném uspořádání jako u 18i20. Sekce měření zde chybí, je však nahrazena indikací přítomnosti a přebuzení signálu dvoubarevným podsvícením regulátorů vstupní úrovně. Zadní panel nese zbývající čtyři linkové vstupy, monitorové výstupy, optický vstup ADAT pro rozšíření o externí předzesilovač, MIDI a S/PDIF terminály. Pro předpokládané použití jsou tedy připojovací možnosti dostačující, pouze absence více výstupů s možností routování (jakou má 18i20) znemožňuje monitorování vícekanálových (např. surroundových) mixů.

Ovládací software
Jak je dnes obvyklé, u obou popisovaných rozhraní v balení nenalezneme datový nosič se softwarovým vybavením, bez nějž není možné využít všechny možnosti hardwaru, zejména routování a virtuální mixáž. Aktuální verzi softwaru Scarlett MixControl je nutné stáhnout ze stránek výrobce. Jde o tzv. generický software, který není striktně vázán na konkrétní typ hardwaru, naopak připojený hardware rozpozná a překonfiguruje se do potřebného vzhledu podle počtu kanálů hardwaru.
Obrázek
Zakladní funkcí softwaru Scarlett MixControl je jednak konfigurace hardwaru (vzorkovací frekvence, synchronizace), jednak směrování všech signálů na fyzické výstupy a v neposlední řadě ovládání a směrování hlavního poslechu. Pomocí Scarlett MixControl je tedy možné vytvářet několik paralelních bezlatenčních sluchátkových mixů pro účinkující, přiřazovat výstupy DAW na fyzické výstupy hardwaru apod. Topologicky je tento software zcela konvenční, ovládání přehledné a intuitivní.

Software Scarlett MixControl má ještě jednu zajímavou úlohu, která zvyšuje užitnou hodnotu obou rozhraní. Umožňuje totiž nakonfigurované směrování vstupních signálů uložit přímo do interní paměti hardwaru, který pak může fungovat samostatně (režim Stand Alone) jako předzesilovač nebo dokonce jednoduchý mixer.
Obrázek
Kompresor má obvyklé základní ovládací prvky, chybí ovladač zaoblení kompresní křivky (Soft Knee).
Obrázek
Čtyřpásmový ekvalizér je řešen zcela klasicky, jeho výhodou je možnost volby ekvalizační křivky v obou okrajových pásmech.
Obrázek
Zvláštností gatu je možnost volby režimu True Stereo nebo režimu, kdy se pro řízení úrovňových poměrů v jednom kanále berou v úvahu i poměry v kanále druhém.
Obrázek
Dozvukový procesor je velmi jednoduchý. Umožňuje nastavení pouze nejzákladnějších parametrů a poslouží tedy pouze pro vytvoření představy o dozvuku. Vlastní umělý dozvuk je v profesionální praxi nutno realizovat dokonalejším zařízením.

Uvedení do provozu
Uvedení do provozu přineslo velmi nepříjemné překvapení v podobě zhroucení systému, což je u počítačů s jablíčkem věc vídaná jen velmi zřídka. Pátrání po příčinách nepřineslo výsledky, odinstalování všeho zbytečného rovněž ne. Pomoc však naštěstí nebylo nutno hledat u IT specialisty, ale v manuálu. Ostavec Systémové požadavky jasně deklaruje nutnost použití systému OS X 10.7, 10.8 nebo vyššího. Pro pořádek dodejme, že na platformě PC je vyžadován systém Windows 7 nebo 8 (mimo Widnows 8 RT). Samozřejmostí je přítomnost sběrnice USB 2.0.

Po přeinstalování systému na požadovanou verzi již proběhla iniciace rozhraní bez problémů, rovněž tak instalace obslužného softwaru a balíku pluginů, které k oběma těmto rozhraním výrobce přidává. Další chování hardwaru i softwaru bylo dále již zcela standardní. Protože jsem měl tentokrát možnost vyzkoušet Scarlett i v systému Windows, mohu potvrdit, že i v tomto prostředí se chová naprosto nezáludně.

Třetí platforma - iOS
Focusrite nezanedbal trend vývoje zvukových rozhraní v souvislosti s rozvojem tabletů a smartphonů s operačním systémem iOS a umožnil spolupráci i s těmito univerzálními a kompaktními zařízeními. Je k tomu však nutný speciální kabel - Camera Connection Kit, který je ovšem nutno dokoupit zvlášť. Znamená to však, že nahrávací technika se stala ještě dostupnější. S kvalitním zvukovým rozhraním je možné nahrávat do relativně dostupného zařízení pomocí aplikace doslova za pár korun, kterých je plný App Store.

V provozu
Měl jsem možnost vyzkoušet Scarlett 18i20 i 18i8 v ostrém provozu při vícestopém nahrávání. Byla to dobrá příležitost i pro test propojení ADAT a synchronizace. A vlastně i velmi zajímavé porovnání. Základní konfigurací bylo propojení Scarlett 18i20 se starším firemním mikrofonním předzesilovačem Focusrite Octopre LE, který patří v mém arzenálu k oblíbeným a zhusta využívaným. Kdyby nebylo tohoto přímého srovnání, mohl bych napsat - Scarlett hraje výborně.

Pozoruhodné ovšem je, že Octopre LE, přístroj z podobného kvalitativního i cenového segmentu, hraje lépe. Rozdíl se týká hlavně barvy a pomyslné hloubky zvuku a nepátral jsem po tom, čím je to způsobeno. Octopre LE se již dávno nevyrábí, ale z tohoto porovnání vychází vítězně. To však nic nemění na faktu, že Scarlett hraje velmi dobře, a kdo nemá Octopre, nebude nákupu rozhraní Scarlett litovat.

Plug-inový balík
Výrobce přidává k oběma testovaným rozhraním Scarlett balík pluginů a další software, který je určen k postprodukci. Scarlett plug-in Suite pro platformy VST, AU a RTAS obsahuje ekvalizér, gate, compresor a dozvukový procesor. Tyto pluginy nijak nepřevyšují balík dodávaný např. s rozhraními řady Saffire, mají jen jiný vzhled. Svou práci odvedou, ale zároveň opět odkazují do okruhu malých a nízkorozpočtových studií.

Závěr
Zvuková rozhraní Focusrite Scarlett 18i8 a 18i20 jsou velmi dobré výrobky, které si z věhlasu značky Focusrite odnášejí, co jen lze. Vzhledem k výbavě a provedení jsou určeny, jak jsem již několikrát konkrétně ukázal, do malých či nízkorozpočtových studií, kde obsluhující zvukař bývá zároveň i interpretem nebo autorem. K tomuto stylu práce jsou rozhraní navržena a přizpůsobena. Jejich majitel jistě ocení solidnost a kvalitu, která podle mého názoru převyšuje cenu.

Aleš Dvořák

Výrobce: Focusrite
Zapůjčil: Music City
PROFIL AUTORA: PhDr. Aleš Dvořák
V oboru zvukové tvorby se pohybuje již více než 30 let. Mimo nutné technické vzdělání se věnoval i mezioborovému studiu umělecko teoretických disciplin na Karlově univerzitě. Pracoval v několika nahrávacích studiích i v divadelním provozu, později založil vlastní pracoviště pro střih a mastering vážné hudby, kde dodnes realizuje hudební projekty pro mnoho tuzemských i zahraničních hudebních vydavatelství. Je vyhledávaným specialistou na natáčení v reálných akustických prostorech, často se věnuje varhanní hudbě a historickým nástrojům. Realizuje i náročné symfonické projekty a rád spolupracuje jako zvukový designer na filmových dokumentech s hudební tematikou. Jeho nahrávky získávají ocenění v předních světových recenzích časopisech (Diapason, Early Music Review, Fanfare, Das Orchester...). Na svém kontě má četnou spolupráci s Českým rozhlasem i významnými hudebními vydavatelstvími a současně působí jako pedagog zvukové tvorby a zvukový režisér na Hudební fakultě AMU v Praze. Jeho odborná činnost je zacílena na umělecko estetické otázky zvukových nahrávek a na recenzní aktivity v oblasti audiotechniky.

Odpovědět