Zpracování dynamiky jednotlivých nástrojů či celých nástrojových sekcí v nahrávacím řetězci je vždy velice důležitý úkon. Zatímco živému hraní neučesaná dynamika vcelku zase tolik nevadí, u studiové nahrávky je nutné občas nechtěný signál trochu zkrotit. Navíc všichni zkušení zvukoví mistři vědí, že správnou kompresí je možné vytvořit zajímavé barvy a vyznění ať už jednotlivých nástrojů, či celého mixu. Komprese je (kromě vážné hudby) navíc nedílnou součástí masteringu.

Není kompresor, jako kompresor
Takhle je to se vším, vždy kvalitnější přístroje zastanou více práce a udělají ji rychleji než laciné mašinky. Dnes mám tu čest vás seznámit s dvoukanálovým kompresorem (limiterem), který má označení HA-609A. Výrobcem tohoto přístroje je španělská firma Heritage. Heritage (v překladu „dědictví“), přestože existuje teprve od roku 2011, má za sebou konstrukci a výrobu mnoha špičkových audiozařízení, především preampů, equalizerů a kompresorů. Pokud se studiovou zvukařinou trochu zabýváte a vaše ctěné oko spočine na libovolném zařízení od tohoto výrobce, musí vám být jasné, kde konstruktéři čerpají svou invenci. Nebudu chodit kolem horké kaše, je to legendární audioinženýr Rupert Neve, autor valné většiny „zazračných“ zvukových konstrukcí pultů, preampů a equalizerů tohoto století. Není to náhoda, protože konstruktéři firmy Heritage se dlouhou dobu zabývali opravou mixážních konzolí od Neve a přitom vznikl marketingový nápad, jak k zákazníkovi doručit stejně kvalitní zboží, ale s o něco nižší cenou. Dnes je firma Heritage etablovaná na trzích a po celém světě studia používají jejich výrobky.

HA-609A
Čím vším tento přístroj je, jsem popsal již v úvodu samotné recenze. Je to stereokompresor nejvyšší kvality s konstrukcí určenou ke zpracování audiosignálu jak dvou nezávislých signálových zdrojů, tak stereosignálu. Své uplatnění nalezne během natáčení, ale i například v masteringovém řetězci. Jedná se směšovací diodový můstkový kompresor. Má diskrétní design třídy Class-A a disponuje třemi transformátory od značky Carnhill/St. Ives. Výrobce ještě dodává, že díky systému patentovaných redukčních zesilovačů diodových můstků a má HA-609A lepší shodu obou kanálů a tím i lepší stereoobraz.


Přední panel kompresoru
Typickým znakem tohoto přístroje je na první pohled šedivočerná barva předního panelu a „nevovské“ otočné potenciometry s vroubkováním a přepínače s dvěma protilehlými výstupky pro lepší manipulaci během přepínání. Design doplňuje deset bílých obdélnikových přepínačů, jeden červený a jeden černý. V pravé části jsou umístěny dva modrobíle svítící VU metry s označením „compression“. Panel je rozdělen na tři části; v části první je umístěna sekce limiteru, v druhé nejrozsáhlejší části sekce kompresoru a třetí část tvoří výše popsané VU metry s přepínači.

Limiter v první sekci ovládáme za pomoci dvou otočných potenciometrů Limit Level (0/+20 dBu, tvořeno 41 kroky potenciomeru) a dvou šestipolohových přepínačů Release (50, 100, 200, 800, A1, A2 ms) - vždy jeden na každém kanále. Tlačítko Attack Fast je určeno k přepínání mezi rychlým a pomalým náběhem. Posledním spínačem této sekce jsou dvě tlačítka Limit In, kterými aktivujeme samotnou limitaci.

Pomocí ovladačů prostřední sekce pracujeme se samotným kompresorem. Na každém kanále jich má uživatel k dispozici šest. První zleva je nepostradatelný Threshold (-20/+20 dBu) s jemným 41stupňovým krokováním, kterým nastavujeme moment (práh), od kterého se začne komprese účinkovat. Následuje pětistupňový přepínač určený pro volbu kompresního poměru Ratio (1:1,5, 1:2, 1:3, 1:4, 1:8), dalším parametrem je Release (uvolnění či návrat k původní hodnotě před kompresí), tentokráte na rozdíl od limiteru s hodnotami 100, 400, 800, 1500, A1, A2 ms. Posledním otočným potenciometrem je Gain MakeUp (0/+20 dB), jímž dorovnáváme hlasitostní ztrátu způsobenou kompresí. Tento potenciometr má jako jediný červený knob, aby byl rychle rozlišitelný. Stejně jako u předchozí sekce i zde jsou ještě na každém kanál dva přepínače – Fast Attack a Compress In. První určuje rychlost nástupu komprese a druhým se kompresor aktivuje či deaktivuje.

V poslední třetí sekci jsou dva podsvícené VU metry a čtyři přepínače. Pomocí Bypas 1 a Bypas 2 deaktivujeme první či druhý kanál (při bypassování zhasne podsvícení VU metru). Při zapnutí černého přepínače Link je přístroj přepnut do stereofonního módu – oba kanály pracují shodně a jsou řízeny kanálem číslo 1. Zbývá již jen poslední červené tlačítko Power (s přidanou malou červenou LED), jež informuje uživatele o zapnutém přístroji.


Pohled zezadu
…je velice strohý. Přístroj má k dispozici pouze dva XLR vstupy a dva XLR výstupy. Žádné jiné alternativní linkové či nástrojové symetrické či nesymetrické jackové zdířky tu nejsou. Poslední zdířka, která je zde k dispozici, je určena pro napájení. Nejedná se však o klasický PSU, ale přístroj je napájen pomocí externího trafa.


Trocha dat
Frekvenční rozsah kompresoru je 15 Hz/30 kHz ±0,5 db, maximální vstupní úroveň +22 dBu, maximální výstupní úroveň +26,5 dBu/ 600 Ohmů, THD+N (50 Hz – 20 kHz) > 0,07%@20 dBu, vstupní impedance 10 kOhmů, výstupní impedance 75 Ohmů. U limiteru je program funkce Release A1: 50 ms ve špičce a 800 ms v průběhu, v programu A2: 50 ms ve špičce, 1,5 s v průběhu. U kompresoru je pak program funkce Release A1: 50 ms ve špičce, 500 ms v průběhu, A2: 50 ms ve špičce, 1,5 s v průběhu.

Tlačíme, mačkáme, presujeme
Hned v úvodu jsem psal o komprimaci jako o oblíbené technice zpracování dynamiky. Nutno říci, že její užívání je odlišné podle hudebního stylu a nasazení muzikantů. Rozhodně oblastí, kde se dynamické úpravy používají velice zřídka a téměř neslyšitelně, je vážná hudba. Je to trochu paradox, protože právě ve vážné hudbě je dynamické rozpětí od naprostého pianissima smyčců symfonického orchestru (mnohdy -30 dBfs) až po fortissimo s tympány a žesti a kontrabasy (0 dBsf) tou nejdynamičtější hudbou vůbec a přitom je zde komprimace vlastně nežádoucí, protože se má k posluchači dostat ve své krystalicky čisté podobě.

Jiné je to u rockové hudby, která je postprodukcí tlačena do co nejvyšší hlasitosti, aby působila mohutně a našlapaně. Navíc komprimací je několik typů (OPTO, FET, VCA, Vari-MU…) a každý z nich ovlivňuje komprimovaný materiál trochu jinak, což se pak projevuje na zvuku. Proto se průběhem let staly kompresory nejen užitečnou pomůckou při záznamu hudby, ale též jakýmsi zvukovým efektem, který může ovlivnit zvuk buď části nahrávky, nebo nahrávky celé. A je logické, že čím kvalitnější a přesnější zařízení, tím lépe se s ním bude zvukovému mistru pracovat.

HA-609A patří právě mezi tyto, velice přesné kompresory, které takříkajíc řežou bez třísek. Díky skvělému spojení nezávislého limiteru s kompresorem je schopen zcela bez problémů udržet komprimovanou nahrávku bezpečně pod digitální nulou. Má celkově zpevnit a našlápnout buď celou nástrojovou sekci, nebo přímo smíchaný mix. Proto s ním výrobce počítá i do masteringového řetězce k finálnímu zpracování dynamiky. V přepisu jde vlastně o fyzické přehrání vybraného audiosouboru z jednoho záznamového media na druhé s vřazeným analogovým přístrojem (přístroji) tak, jak se to dělalo v dobách analogových.

První, co jsem se rozhodl testovat, bylo dynamické zpracování bicí soupravy. Nešlo však o náběr, ale o postprodukci již nahrané soupravy rockové kapely, kterou jsem jako stereosoubor vyexportoval z Pro Tools k následnému analogovému přepisu přes HA-609A.
Přesně k tomuto úkonu je totiž náš přístroj předurčen. 609ka však nemá žádné linkové vstupy a její XLRka linkovou úrovní nevybudíte, či spíše vybudíte, ale opravdu jen maličko a limiter zůstane nefunkční, protože signál se pohybuje pod jeho pracovním prahem. Proto jsem použil k vybuzení premp HA-81A od stejné firmy, který rovněž budu následně testovat. U preampu jsem vyřadil čtyřpásmový equalizer a využil pouze předzesílení. Protože je premp jednokanálový, musel jsem nejprve přepsat levý a následně pravý kanál a oba pak v Pro Tools opět spojit do stereosouboru. Vypadá to děsivě složitě, ale pokud s tím máte zkušenosti a trochu rutinu, je to během chvilky hotové. Multitracker připojíte do počítače a přepsané soubory jednoduše bezztrátově stáhnete. Chvilku trvalo, než jsem objevil správné nastavení kompresoru. Zvláštností ovládání je, že Limiting Level i Threshold mají obrácený chod. Tedy čím více točíte doprava, tím je limitace i komprese menší. Je to trochu nezvyk. Chod ostatních ovladačů je pak normální.

Nejprve jsem zběžně nastavil kompresor: Ratio jsem ponechal na 3:1 a Release na 800 ms. Tedy zlatá střední cesta. V tomto prvním testu mi šlo jen o lehkou komprimaci, která materiál příliš neovlivní, ale přitom ho zesílí a odstraní nechtěné špičky vzniklé právě tímto zesílením. Z tohoto důvodu jsem též použil rychlý attack, který nahrávku ponechává přirozenější a nezměkčuje ji. Jakmile jsem měl kompresor nastavený, pomocí Gain Makeupu jsem celý mix zesílil, co jen to šlo. Když VU metr nahrávaného tracku začal informovat o přebuzení ve špičkách, začal jsem pomalu otáčet Limiting Levelem doleva tak dlouho, až peaky zmizely. Chce to poměrně cvik, nastavit přístroj tak, aby nahrávka nebyla limitací příliš ovlivněna a nedocházelo k velkému zplošťování dynamiky, či úbytku zvuku těla nástrojů. U bicích velká limitace zmáčkne hlavně malý buben až skoro přestane znít (ztratí se pružiny umístěné na spodní bláně) a buben začne mít podivný plácavý zvuk. Osobně nejsem velkým přítelem drsně stlačených kompresí, ve kterých si často někteří producenti libují.

Po chvilce operování s přístrojem se konečně podařilo získat zvuk bicích, který se mi zamlouval. Díky komprimaci vylezly trochu z mixu tišší zvuky jako hi-hat a činely. S touto skutečností je třeba počítat předem a mix dle toho maličko poupravit. Často takto díky komprimaci mají tendenci vylézat hlavně informace na krajích stereobáze – např. kytary.
Dalším testem, který jsem provedl, byl přepis mixu celého songu. Zde ještě nemůžeme hovořit o kompletním masteringu, protože po přepisu musí následovat digitální ošetření přepsaného souboru. To ale není předmětem našeho testu. Udělal jsem celkem dva přepisy. V prvním z nich jsem použil komprimaci s nižším kompresním poměrem 3:1 (viz obrázek níže).


Chvíli jsem si hrál s časy návratu, až jsem se rozhodl pro 1500 ms. Limitací jsem lehce ošetřil náhodné špičky, které se dostávaly přes přístroj. Zde je (oproti původnímu mixu) již jasně slyšet ono výrazné zpevnění celkového zvuku, ale také skutečnost, o které jsem psal výše, a to, že došlo k lehkému zesílení stranových informací, tedy kytar. Plechy v bicí soupravě též maličko povyskočily. Na rozdíl od zpracování pouhé bicí soupravy jako submixu, jsem zde zvolil pomalý attack, aby nedocházelo k pumpování signálu. Opět je zpevnění nahrávky po úpravě výrazně slyšet.
Jako další test jsem provedl přepis s mnohem výraznější limitací a kompresí (viz obrázek níže). Zde je ona úprava již zřetelně slyšitelná. Záměrně jsem parametry přístroje trochu nadsadil, aby byly účinky komprese a limitace zřetelně slyšitelné. Vlivem úprav došlo k prodloužení zvuku kytar, které stlačené, působí velice plně, ale přitom měkce. Co mi udělalo velkou radost a přesvědčilo mě o kvalitě HA-609, byla skutečnost, že i při této docela razantní úpravě nedošlo k výrazné ztrátě zvuku na malém či velkém bubnu a zpěvu. Mašina řeže opravdu velmi účinně.


Pár slov závěrem
Závěrem jsem udělal ještě jeden přepis, ale tentokráte jsem vyměnil preampy a použil pro změnu celolampový preamp 610 Solo od UAD. Srovnáním ukazek jsem došel k závěru, že zvuk s preampem HA-81A je jemnější a maličko průzračnější než z 610ky, která dává zase vice lampového drivu a je chlupatější. Je výborné, že náš testovaný kompresor nemění zvukový charakter předřazeného preampu, ale ponechává barvu nezměněnu.
Ovládání kompresoru HA-609A není úplně jednoduché. Je potřeba vychytat drobné nuance v používání různých časů Release včetně dvou programů A1 a A2. Tyto programy disponují rozdílnými časy a je na uživateli, jak s nimi během práce naloží. Nicméně právě správný práh spolu v kombinaci s kompresním poměrem a časem uvolnění přinese ty správné výsledky, které pro nás připravil pan Neve a my je po něm “zdědili”.

Pokud bych měl přístroji alespoň něco vytknout, pak by to bylo ono napájení trafem namísto PSU kabelu, pro které rozhodně nehoruji a příliš stručný manuál, který zrovna méně znalému nebude příliš prospěšný.

Video výrobce
Výrobce: Heritage Audio
Zapůjčil: Disk Multimedia s.r.o.

Petr Los