iZotope Ozone 5

Odpovědět
ales.dvorak
Příspěvky: 48
Registrován: 11 úno 2004 14:19

iZotope Ozone 5

Příspěvek od ales.dvorak » 29 bře 2012 10:47

Zcela přepracovaný masteringový software.

Komplexní masteringový software Ozone renomované firmy iZotope sleduji a používám již delší dobu. Proto mě stále zajímá, jak se tento oblíbený a velmi užitečný produkt vyvíjí a co nového přináší. Verzi 5, která je novinkou na trhu, lze bez nadsázky označit za evoluční i revoluční zároveň, protože jednak pokračuje v trendu, který firma nastolila již před několika lety, a jednak přináší mnoho prvků, které se v předchozích verzích nevyskytovaly.

Proč Ozone
Jak již název produktu napovídá, přináší Ozone do nahrávky jím obohacené opravdu čerstvý a osvěžující vzduch. Míním to samozřejmě obrazně, ale zcela vážně. Nároky na zvukový záznam a na hudební nahrávku zvláště jsou dnes v souvislosti s rozvojem technologií na straně záznamu i reprodukce na tak vysoké úrovni, že prezentovat nahrávku bez jakéhokoli dodatečného zásahu je prakticky nemyslitelné. Nejde jen o výslednou subjektivní hlasitost, o níž se v poslední době hodně diskutuje, ale i o další zásahy, kterými lze ovlivnit i takové aspekty nahrávky, které dříve nebyly ani slyšitelné. Proto došlo k ustavení dalšího zvukařského odvětví i specializace, masteringu. Firma iZotope dala produktovou řadou Ozone masteringovým specialistům i dalším pracovníkům se zvukem výkonný a efektivní nástroj pro závěrečné úpravy nahrávky, a to při zachování velmi příznivého poměru cena - výkon.

Posledním členem této řady je Ozone 5, který přišel na trh někdy v polovině listopadu. O novinkách i neměnných základech tohoto masterigového nástroje si nyní povíme.
Obrázek
Všechno je jinak
Pro toho, kdo přišel do styku s předchozími verzemi Ozonu, bude setkání s Ozonem 5 příjemným překvapením. Ozone 5 je totiž zcela přepracován, a jak co do designu, tak i co do funkčnosti, jak si povíme za okamžik. Stejná zůstala vlastně jen základní koncepce, tedy komplexní modulární systém, jehož výhodou je to, že všechny výpočty probíhají v rámci jedné aplikace.

Pracovní okno je ve srovnání s předchozím Ozonem 4 opět o něco větší a jeho design je subjektivně velmi zdařilý. Je to velký krok k lepšímu, protože bolestí předchozího Ozonu byla horší čitelnost údajů zvláště při vyšším rozlišení monitoru a možná až příliš technicistní vzhled ovládacích prvků. Nyní jsou ovladače logicky rozmístěny a celkový vzhled připomíná skutečný přístroj, včetně iluze prosvětlených tlačítek.

Podstatnou novinkou je velký důraz na měření a zobrazování údajů důležitých pro nastavení jednotlivých pracovních modulů. Hlavní indikátory vstupní a výstupní úrovně jsou nyní přehlednější a jejich okamžité číselné hodnoty lépe čitelné, ale především mají možnost mnohem většího výběru nastavení. Nabízejí 7 měřicích metodik (včetně již dříve použité metodiky podle Boba Katze) a 5 typů rozložení měřicí škály (včetně škály podle doporučení EBU, tedy pro účely vysílání).
Obrázek
Také indikace a měření v rámci jednotlivých modulů je nyní bohatší a dává možnost vidět detailně odezvu korekčních zásahů. Je to velmi užitečné zejména v případě modulu kompresoru, úpravy stereofonního obrazu nebo finálního masteringového limiteru, kdy můžeme vidět, jak tyto moduly „zabírají“, a to v reálném čase. Mnoho dalších drobnějších novinek se skrývá v rozsáhlém nastavovacím menu, kde jsou možnosti přizpůsobení aplikace konkrétní potřebě velmi bohaté. Doporučuji se s menu dobře seznámit, protože pak lze využít možností Ozonu 5 opravdu v úplnosti.

Co je však zcela odlišné jsou patrně výrazně přepracované algoritmy jednotlivých modulů. Výrobce to naznačuje v materiálech, které vydání této verze doprovázely a praktická poslechová zkušenost to potvrzuje. Zdá se totiž, že Ozone 5 se chová jinak než jeho předchůdce. Markantní je rozdíl ve zvuku, který Ozone 5 produkuje. Ve všech režimech je zvuk obrazně řečeno ušlechtilejší a i v případě využití mezních hodnot nastavení nejsou účinky tak dramatické, účinek jednotlivých modulů a efektu jako celku je jakoby mírnější. Je otázka, do jaké míry je to dobrá zpráva pro kolegy z oblasti tvrdších žánrů, pro hudební výrobu v žánru klasické hudby je to každopádně velké plus a Ozone 5 se může stát respektovaným nástrojem i v této specifické hudební oblasti. Za největší změnu je třeba považovat zcela přepracovaný modul dozvuku, který má po doplnění dozvukového algoritmu typu Hall mnohem vážnější ambice, byť stále ještě ne zcela zasloužené.
Obrázek
Dvě podoby Ozonu 5
Největší změnou Ozonu 5 oproti předchůdci je existence dvou funkčních verzí. Stejně jako rekonstrukční software iZotope RX je nyní i Ozone 5 dodáván v základním provedení a v rozšířené (a výrazně dražší) verzi Advanced. Tato dokonalejší verze je vlastně kompletním masteringovým nástrojem s širokými možnostmi měření a vizuální odezvy provedených zásahů, zatímco základní verze je, jak se dnes s oblibou říká, odlehčená.

U softwaru RX je tomu naopak, tam verze Advanced disponuje velmi speciálními vlastnostmi. Z vlastní zkušenosti však mohu potvrdit, že i základní verze Ozonu je plně dostačující pro velmi detailní práci.

Verze Ozone 5 Advanced má mimo rozšířených možností hlavně v oblasti měření a indikace jednu zásadní odlišnost. V případě potřeby totiž dokáže opustit myšlenku komplexního zpracování v jednom prostředí a umožní osvobodit většinu funkčních modulů, takže se pak mohou chovat jako samostatné plug-iny. Ty se tedy dají využívat jako alternativní efektové nástroje (ekvalizace, komprese, úprava stereoobrazu, dozvuk a exciter), zatímco komplexní zpracování může být ponecháno pro mastering jakožto finální fázi výrobního procesu.

Krátký přehled jednotlivých modulů
Modulární uspořádání s možností změny řazení jednotlivých nástrojů je pro software Ozone charakteristické od začátku. Je to dobře, protože jak známo, pořadí efektů při masteringu je věc zcela zásadní. Také Ozone 5 tuto možnost zachovává, takže lze postavit efektovou cestu podle konkrétní potřeby. Tovární pořadí je však pro běžný mastering optimální.

Jednotlivé moduly zahrnují stejné operace ve spektrální i dynamické doméně, stejně jako v případě předcházejících modelů, přibývá však ještě jeden ekvalizér, který je zařazen na konec signálové cesty. Má za úkol korigovat spektrální posuny, k nimž došlo během použití předchozích efektů. Osobně bych však za finálním masteringovým limiterem, který navíc může být spojen i s ditheringem, již nic nekorigoval.

Jednotlivé moduly si zachovávají na první pohled stejné pojetí jako v případě předchůdců, je však potřeba mít na paměti, že vnitřně se chovají odlišně ve smyslu přepracovaných algoritmů. Harmonický exciter, dynamický modul a modul úpravy stereoobrazu jsou jako dříve čtyřpásmové. Ekvalizér (vstupní i výstupní) má nyní lépe vyřešeny krajní filtry, tedy horní a dolní propust, které nově umožňují zvolit si z několika průběhů ekvalizační křivky včetně průběhu typu Brickwall, tedy nejstrmějšího. Dozvukový modul doznal největších změn. Nabízí možnost výběru z několika dozvukových algoritmů, přidán byl typ Hall. Ovládání je logičtější pomocí změn takových dozvukových parametrů, které známe i z mnoha jiných hardwarových i softwarových zařízení. Ve verzi Advanced jsou k dispozici ještě další typy algoritmů. Harmonický exciter je asi největším překvapením. Jeho účinek je velmi jemný, dokonce tak, že při potřebě razantnějšího zásahu jsem byl nucen sáhnout po Ozonu 4. Modul úpravy dynamiky (limiter, kompresor, gate) funguje stejně jako v předešlé verzi, výhodou je možnost zobrazení parametrů pro všechna pásma najednou, není nutno přepínat a pracovat systémem vyber a proveď.

Velmi dobře je vybaven modul úpravy stereoobrazu, hlavně co do vizuální odezvy. Je osazen multifunkčním zobrazovačem, takže dává možnost precizní kontroly nad prostorovými, ale hlavně fázovými poměry v upravovaném signálu. Modul s názvem Maximizer je základním nástrojem pro přípravu masteru. Stojí na samém konci signálového řetězce a po jeho aplikaci následuje už jen vypálení masteru na CD-R nebo jiná alternativní příprava výrobní kopie. Nastavení tohoto modulu nabízí několik módů limitace, novinkou je mód IRC III zaručující nezkreslené podání transientů. Tento modul je úzce (i když nezávisle) spojen s ditheringem, který dává na výběr mimo běžných algoritmů i velmi oceňovaný MBIT+, licenčně používaný již v několika špičkových aplikacích jiných výrobců. Jako v předchozí verzi nacházíme i zde užitečný filtr stejnosměrné složky signálu a jako zajímavost indikátor využití bitové hloubky.

Jako velmi užitečnou funkci hodnotím, stejně jako v případě Ozone 4, možnost práce v režimu M/S. Je to pracovní nástroj, pomocí něhož se dá v pokažených mixech mnoho zachránit.

Presetová banka
Repertoár presetů byl bohatě rozšířen, vybere si mezi nimi jistě každý. Jsou navrženy pro téměř jakoukoli hudební i jinou zvukovou situaci, a to pro zásahy jak tvůrčí, tak i záchranné. Také presetový manažer, který se v předchozí verzi velmi osvědčil, zůstal zachován. Presety lze třídit do skupin, přesouvat, vytvářet vlastní a zařazovat je do stávající presetové struktury. Přímo z presetového okna lze rychle a orientačně měnit účinek jednotlivých efektů (princip této utility byl popsán v recenzi Ozone 4). Presetové okno lze odpojit a umístit třeba na vedlejší monitor, takže nezabírá místo v hlavním pracovním okně.
Obrázek
Abych jen nechválil
Tvůrci Ozonu 5 se pochopitelně v začátku nevyvarovali maličkostí, které mohou poněkud kazit dojem z jinak dokonalého produktu. Jde zejména o lupance, které vznikají při přemostění efektu (Bypass) a při pohybu některých ovládacích prvků (Harmonic Exciter). Také chování exciteru v módu Tube (elektronka) je poněkud nestandardní, neboť při vyšších hodnotách tohoto efektu hrozí zkreslení. Podle posledních informací přináší řešení těchto problémů aktuální update 5.01.

Instalace a autorizace
Také po této stránce se oproti předchozím verzím nic nezměnilo. Instalace proběhla hladce a Ozone 5 se bez problémů začlenil do všech nainstalovaných vícestopých i dvoustopých aplikací. Je napsán pro Mac OS X 10.5.8 a pozdější a pro Windows XP (s SP 2 a výše), Vista i Windows 7 a spolupracuje prakticky se všemi známymi DAW i masteringovými stereo aplikacemi. Autorizace je možná buď pomocí iLoku, nebo systémem Challenge - Response. V tom případě výrobce velkoryse umožňuje provoz na třech počítačích.

Závěr
Masteringový software Ozone 5 je skvělým produktem. Výrobce odvedl velký kus výzkumné a vývojové práce na zdokonalení výpočetních algoritmů, což se příznivě projevilo v kvalitě zvuku. Ozone 5 prostě hraje lépe a je to patrné i ve srovnání s vynikajícím předchozím modelem Ozone 4, který byl považován mnohými masteringovými specialisty za základní nástroj. Ozone 5 jde ještě dále, a to za stále poměrně příznivou cenu. Použití Ozonu 5 pro mastering se vyplatí. Pořizovat si verzi Advanced však pro valnou část pracovního nasazení není nutné, pokud oželíme luxusní měřicí a indikační funkce.

Aleš Dvořák

Výrobce: iZotope
Zapůjčil: Mediaport Pro s.r.o.
PROFIL AUTORA: PhDr. Aleš Dvořák
V oboru zvukové tvorby se pohybuje již více než 30 let. Mimo nutné technické vzdělání se věnoval i mezioborovému studiu umělecko teoretických disciplin na Karlově univerzitě. Pracoval v několika nahrávacích studiích i v divadelním provozu, později založil vlastní pracoviště pro střih a mastering vážné hudby, kde dodnes realizuje hudební projekty pro mnoho tuzemských i zahraničních hudebních vydavatelství. Je vyhledávaným specialistou na natáčení v reálných akustických prostorech, často se věnuje varhanní hudbě a historickým nástrojům. Realizuje i náročné symfonické projekty a rád spolupracuje jako zvukový designer na filmových dokumentech s hudební tematikou. Jeho nahrávky získávají ocenění v předních světových recenzích časopisech (Diapason, Early Music Review, Fanfare, Das Orchester...). Na svém kontě má četnou spolupráci s Českým rozhlasem i významnými hudebními vydavatelstvími a současně působí jako pedagog zvukové tvorby a zvukový režisér na Hudební fakultě AMU v Praze. Jeho odborná činnost je zacílena na umělecko estetické otázky zvukových nahrávek a na recenzní aktivity v oblasti audiotechniky.

Odpovědět