iZotope Ozone 6

Odpovědět
jindrich
Příspěvky: 48
Registrován: 01 úno 2013 19:12

iZotope Ozone 6

Příspěvek od jindrich » 08 led 2015 13:38

Nová verze komplexního masteringového procesoru.

ObrázekPo nedávném uvedení nové verze balíku pro zvukové rekonstrukce a retuše RX4 uvádí americká firma iZotope i novou verzi svého stále asi nejznámějšího produktu Ozone. Ten myslím není potřeba příliš detailně představovat, ale pro pořádek uveďme, že se jedná o komplexní masteringový procesor, který dle mého názoru reprezentuje v současné době nejsilnější „nemodelační“ nástroj. Abych věc upřesnil, je třeba zdůraznit, že modelací analogových zpracování obsahuje celou řadu, nikdy ale celé konkrétní zařízení. Jedná se totiž spíš o dílčí procesy a uživatel má tak stále možnost nastavit vše velmi detailně a mít v podstatě nepřeberné možnosti zpracování. Předcházející pátá verze vyšla na podzim roku 2011. Pokud se podíváme na web firmy, můžeme říci, že seznam novinek není zdaleka tak bombastický, jak by se dalo čekat. Při bližším pohledu ale zjistíme, že došlo k celé řadě změn. Zejména pro uživatele základní verze Ozone 5, jako jsem já, je upgrade poměrně zajímavý. Mnoho funkcí totiž přešlo z verze Advanced do základního balíku. Popíšu je tedy detailněji, protože myslím, že nejsem zdaleka jediný, kdo zůstal u základní verze.

Nový vizuální styl
Šestá verze doznala zejména velké změny grafického prostředí, pryč je charakteristická zelená barva a celkově je styl nyní techničtější a modernější. Více se také blíží ostatním produktům - zejména současné verzi RX. Mně osobně se líbí, je přehlednější a zejména přemístění některých tlačítek na logičtější místa podle mě činí produkt intuitivnějším. Jako příklad dobře poslouží přesunutí tlačítek pro Mono a Stereo Swap do výstupní sekce, čili jsou neustále přístupna pro vyhodnocování a ne schována uvnitř Stereo Imaging modulu jako ve verzi minulé. Jednotlivé moduly mají poměrně snadno rozlišitelné velké ikony, jejich grafická rozhraní zabírají více místa a prvky jsou dále od sebe. Také mnohé volby dříve reprezentované jen textem nebo kontextovým menu mají teď symboly, ať už se jedná např. o typy filtrů ekvalizéru nebo druhy zkreslení v Exciteru. Vizuální indikátory jsou velmi rychlé, reagují výrazně rychleji než v minulé verzi a to i při stejném nastavení rychlosti vykreslování (např. při základní hodnotě 30 fps nastavené na počátku v Options).

Strukturní změny
Pátá verze měla všechny moduly rovnou načteny a ačkoli jsme mohli měnit jejich pořadí, nijak se to nepromítlo do grafické reprezentace a museli jsme si vše pamatovat. Nyní můžeme moduly přímo přeskládat v jedné liště a získáváme tak výrazně větší přehled. Ubyla možnost zařadit do určitého místa hlavní spektrogram a měřič fáze. Vzhledem k tomu, že má každý modul vlastní grafické zobrazení, nedochází alespoň k žádným matoucím situacím, protože vždy vidíme reprezentaci signálu v té části, kterou nastavujeme. Dříve bylo k dispozici šest modulů, nyní je jich pouze pět v základní verzi a šest až ve verzi Advanced. Ubyl Reverb, který byl dle mého názoru poněkud nadbytečný, jelikož v případě potřeby dodatečného dozvuku při masteringu se myslím většina uživatelů obracela stejně jako při mixu na dedikované procesory. Novým procesorem, který je, jak jsem již zmiňoval, přítomný pouze v dražší verzi, je Dynamic EQ. Najednou můžeme mít zapnutých šest modulů a každý z nich pouze jednou, jen ekvalizér je podobně jako v minulé verzi k dispozici dvakrát (jako oddělené moduly EQ a Post EQ), volíme tedy šest ze sedmi modulů. Každý symbol modulu obsahuje i tlačítka pro zapnutí a Solo a také grafický ukazatel vlivu daného modulu na celkovou úroveň. Funkce Bypass a Solo jsou řešeny výrazně lépe než v předcházející verzi. Tam docházelo k přerušení přehrávání, což velmi znesnadňovalo práci. Tento nedostatek je nyní odstraněn. Zajímavou novinkou je také kompenzace změny hlasitosti při zpracování v daném modulu pro více průkazné vyhodnocování.
Obrázek
Funkční novinky
Jednotlivé moduly dostaly kromě přeorganizování jejich grafického rozhraní, které jsem zmínil v úvodní části, i nové funkce, často převzaté z minulé verze Advanced. Vezměme to popořádku.

EQ - ekvalizér byl poměrně solidně rozšířen, kromě horních a dolních propustí získal každý další tvar filtru nové typy. Filtry typu Shelving mají tedy navíc proti minulé verzi ještě varianty pomalu se zdvihající Baxandall (podle legendárního návrhu anglického inženýra Petera Baxandalla) a jasně pojmenovaný Resonant. Filtry typu Bell lze nyní nově používat jako klasický Peak, dále Proportional Q ve stylu produktů firmy API a širší Band Shelf. Novinkou pro uživatele základního balíku je také chirurgický mód využívaný při práci s „digitálními“ filtry (tedy v tomto případě analogovými modely s lineární fází dosaženou pomocí digitálních prostředků), při kterém dosáhneme mnohem preciznějšího výřezu, zejména v oblasti hraničních frekvencí filtru. U zmiňované „digitální“ varianty můžeme také pracovat s fází filtru pomocí nového faderu Phase, který promíchává fázovou charakteristiku filtru plynule mezi lineární a minimální fází modelovanou v „analogových“ filtrech ekvalizéru. Opět se jedná o funkci dříve obsaženou pouze v Advanced verzi, ovšem přístup k jejímu ovládání je nyní poněkud odlišný. K dispozici můžeme mít stále osm filtrů najednou jako u minulé verze, zajímavá je určitě volba skrytí ovládacích prvků umožňující rozšířit zobrazení frekvenční charakteristiky a pracovat čistě graficky.
Obrázek
Dynamics - dle mého názoru opět prospěla změna grafického rozhraní. Celý modul je přehlednější, zejména při zobrazení všech pásem najednou. Líbí se mi, že nově můžeme najednou vidět hodnoty nastavení „paralelnosti“ komprese (resp. poměru Wet/Dry) právě i při pohledu na hodnoty všech pásem. Ubyla Gate, což je jeden z důvodů, proč je vše přehlednější. Z Advanced verze byly přesunuty funkce filtru detekčního obvodu, detekce pomocí obálky a také postupná změna kolena charakteristiky (nikoli pouze přepínání Hard/Soft).
Obrázek
Obrázek
Exciter - profily zkreslení zůstaly stejné s tím rozdílem, že módy Diode a Triode, které byly předtím obsaženy pouze ve verzi Advanced, jsou nyní již součástí základního balíku.

Stereo Imager - modul má nyní nezávislé rozdělení pásem a nikoli shodné s Exciterem jako v minulé verzi. Zajímavá je funkce Stereoize určená původně pouze pro Advanced verzi, která pomocí jednoho ovládacího prvku vytváří pseudo stereo obraz z daného signálu. Pravděpodobně pracuje s Haasovým jevem, rotacemi fáze atp. Výsledný efekt je zajímavý a může být dobře použitelný i v případech, že chceme zajímavě změnit bázi stereo materiálu. Při extrémním použití začíná být vliv přidaných zpožděných složek tak výrazný, že je výsledným dojmem zdvojení. Ale algoritmus je podle mě velmi zdařilý a nabízí velký kreativní prostor.
Obrázek
Maximizer - v tomto velmi kvalitním look-ahead limiteru došlo hned k několika změnám. Zmizela funkce Intersample Detection, jelikož je v době větších diskuzí o zneužívání limiterů a nových hlasitostních normách celkem logicky neustále zapnuta. Zmizely profily časových konstant Hard a Soft a zůstaly tak jen komplexnější varianty IRC I, II a III (Intelligent Release Control). Funkce Stereo Link byla nahrazena funkcí Stereo Unlink, což není tak zásadní změna. Funkcí přenesenou z verze Advanced je Transient Emphasis, která má dle webové stránky produktu „zachovávat rytmické detaily při maximalizaci hlasitosti“, což je samozřejmě těžký úděl. Zkoušel jsem tuto funkci (ovládanou jedním faderem) na několika různých skladbách a i samotných smyčkách bicích a při lehčí a střední limitaci se vjem tranzientů trošku zlepší. Při důraznější práci limiteru spíš dochází k znatelnějšímu zkreslení - ale to už se bavíme o situaci, kdy vlivem ořezu dostávají tranzienty skutečně zabrat. Tato funkce může pomoci, ale nedají se od ní čekat zázraky už z toho principu, že je to vlastně opravná funkce, která pouze kompenzuje negativní jevy limitace.
Obrázek
Dither - celá sekce byla přesunuta z modulu Maximizer do vlastní obrazovky, na kterou se můžeme dostat pomocí tlačítka v pravé části hlavní sekce. Z dřívějších voleb tohoto typu zůstala jen ta nejdůležitější a to často velmi dobře hodnocený algoritmus MBIT+, obsažený také v balíku RX. Volby zůstaly prakticky stejné, jen je vše mnohem přehlednější vzhledem k pohodlnému rozložení na vlastní obrazovce.
Obrázek
Dynamický ekvalizér - tento nový modul je zajisté tím, co chybělo v jinak velmi komplexním balíku určeném pro mastering. Ne všechny typy filtrů z normálního ekvalizéru jsou k dispozici i v dynamickém. Na výběr máme již zmiňované Baxandall pozvolné Shelving filtry a dále všechny tři zmiňované druhy filtru typu Bell. Dynamický ekvalizér je čtyřpásmový a můžeme nastavit jeho Attack a Release. Pomocí funkce Auto Scale můžeme Ozone nechat přepočítávat časové konstanty na optimální hodnoty v závislosti na frekvenci, na kterou je daný filtr naladěn. Tlačítko Inverse Mode zapne obrácené chování ekvalizéru, čili při překročení prahové hodnoty nedojde k snížení zesílení filtru, ale naopak k jeho zvětšení (podobně jako se chová obecný expander). Dle mého názoru je dynamický ekvalizér jeden z těch nástrojů digitálního masteringového světa, který dobře doplňuje a rozšiřuje možnosti postupů vzniklých ve světě analogovém. A v něčem natolik „upřímně“ digitálním jako Ozone vyloženě scházel.
Obrázek
Samostatná aplikace
Nová verze Ozone svým způsobem následuje RX a dodává v instalaci i samostatnou aplikaci. Ta slouží jako jednoduchý hostitel, jehož základem je Ozone plug-in s přidanou transport sekcí a oscilografem zpracovávané skladby. Ten skladbu automaticky informativně rozděluje na segmenty. Větší detaily ohledně způsobu označování se mi nepodařilo nalézt, nicméně zdá se, že souvisejí spíš s frekvenčním složením než např. dynamikou. Skladbu můžeme ostřihnout nebo udělat fade-in a fade-out. Skladeb můžeme otevřít i víc a pak jsou vedeny pod čísly jako jednotlivé stopy alba, z nichž každou můžeme zpracovávat vlastním řetězcem. V tom nemusí být jen moduly Ozone, ale systém funguje i jako VST hostitel, čili máme možnost klidně doprostřed Ozone řetězce zařadit jakýkoli plug-in. Celá práce se dá pochopitelně uložit jako projekt a následně lze třeba celé zpracované CD exportovat ve stopách pro vypalování. Pro případ potřeby obsahuje aplikace i velmi kladně hodnocený firemní algoritmus pro změnu vzorkovací frekvence, identický s tím obsaženým v RX.
Obrázek
Závěr
Nový grafický kabát a reorganizace ovládání se mi vyloženě líbí, přeorganizování některých funkcí a odstranění těch méně důležitých skutečně výrazně zpřehledňuje celý systém. Už díky sníženému množství různých kontextových nabídek se nemůže tak snadno stát, že funkci přehlédneme nebo nenajdeme. Uživatelé základní verze získají s již tak velmi bohatým balíkem ještě další užitečné funkce. Samostatná aplikace je rozhodně zajímavým dodatkem a při skutečně čisté masteringové práci může být vítaným zjednodušením díky své jednoúčelovosti. Nebudou nás vyrušovat zbytečné funkce a volby a můžeme se plně soustředit pouze na práci na čistě smíchaném stereo materiálu. Stávající uživatelé verze Advanced mohou být možná trošku zklamáni, protože jedinou pro ně unikátní novinkou je Dynamic EQ, byť se jedná o modul velmi zajímavý. Při rozhodování o novém nákupu Ozone má v případě Advanced váhu určitě i měřicí plug-in Insight a dílčí plug-iny jednotlivých procesorů, stejně jako u předchozí verze. Abych vše shrnul - pro nové uživatele jde o jednoznačně vynikající produkt, který kvalitně navazuje na tradici tohoto vysoce kvalitního procesoru a posouvá ho dál. Uživatelé poslední základní verze pak mohou ocenit velké množství funkcí převedených z Advanced varianty, nový grafický kabát a stand-alone aplikace solidně rozšiřující možnosti produktu. Naopak si nejsem jist, zda bych se do updatu nějak zvlášť hnal, kdybych byl již majitelem právě předchozí rozšířené verze. Každopádně iZotope odvedli poctivý kus práce na již tak vynikajícím produktu.

Výrobce: iZotope
Zapůjčil: Mediaport Pro s.r.o.

Jindřich Kravařík
PROFIL AUTORA: Ing. MgA. Jindřich Kravařík
Vystudoval ČVUT FEL se zaměřením na digitální zpracování signálů a tvorbu VST plug-inů a obor Zvuková tvorba na HAMU. Věnuje se převážně studiové práci, sound designu a tvorbě hudby pro video projekty - v rámci audiovizuálního MERGE studia a zvukového a nahrávacího studia Sype Studios. Šest let se též věnoval dabingu ve studiu Barrandov. V současné době občas vymění studiové prostředí za čerstvý vzduch nebo jiné klimatizované prostory při live práci v divadle Archa a s Cirkem La Putyka.

Odpovědět