Kdopak by se nechtěl dotknout historie? Pokud tento dotek přinese navíc něco pozitivního, co udělá radost mnoha lidem a pomůže jim třeba v jejich práci či běžném životě a navíc ušetří i peníze, pak je to opravdu něco báječného. Němečtí konstruktéři se pustili do nelehkého úkolu, a to vytvořit klon snad jedné z největších legend analogového zvuku – kompresoru s magickým označením „1176“. Není však klon jako klon, a není nic tak nebezpečného a riskantního, než si vybrat naprosto světově profláknutý přístroj a pokusit se o jeho výrobu. Ano, jistě již vidím některá zdvihnutá obočí či ukazováky a slyším nemilosrdné argumenty o jakémsi marketingovém podvodu, urážce Velikého Konstruktéra, chlubení se cizím peřím a já nevím, co ještě? Jiní však tvorbu klonů vítají s nadšením, protože koupě legendárního originálu zcela přesahuje jejich finanční možnosti a oni se takto, byť trochu zprostředkovaně, touží seznámit s chodem vysněného přístroje. Hernajs, copak nehrají miliony muzikantů na kopie Stratocasterů a jiných slavných značek? Tak už zanechme mudrování a pojďme k věci.

1176 UREi – čistý analog plný barev
Nevím, zda americký konstruktér a vizionář Bill Putnam, pozdější zakladatel legendární firmy Universal Audio, hned zpočátku tušil, že přepracováním konceptu Vari-mu Compressor - Limiteru 175/176 z elektronkové konstrukce na čistě polovodičový FET (Field Effect Transistor), tedy na transistor řízený elektrickým polem, vytvoří v podstatě novou další barvu analogového světa. Každý typ komprese totiž ovlivňuje audiomateriál trochu jiným zabarvením a charakterem. Jinak se chová optická, jinak VCA či lampová a jinak FET komprese. Je potom na mistrovi zvuku, pro jaký typ se u toho či onoho snímaného zdroje rozhodne, a to i například v souvislosti s hudebním stylem. Jinými slovy kolem roku 1966 prostě spatřil světlo světa kompresor s typovým označením 1176, který je od té doby důležitým komponentem nahrávacích studií (často i menších). Však snad právě proto byl Blackface 1176LN prvním výrobkem nově reinkarnované firmy UAD Billa Putnama Jr., který firma vypustila na trh kolem roku 1999.

1176-KT vs 76-KT
Takže nechme již legendu legendou a pojďme konečně prozkoumat náš přístroj. Abych vnesl maličko světla do schismatu dvou názvů: původní 1176-KT a nový 76-KT Limiting Amplifier. Jedná se o jeden přístroj a dva různé názvy, nikoliv o nějakou modelovou úpravu. Proč? Inu originálnímu výrobci přišlo, že náš klon je už názvem příliš podobný originálu (a já se mu nedivím), tak zakročili a výrobce Klark Teknik svou mašinku musel trochu přejmenovat. Já zde mám k dispozici model ještě s původním označením.

Přístroj je 2HU vysoký, vyrobený z černého matného plechu s bílým potiskem. Přednímu panelu dominují na první pohled dva velké černé knoby se stříbrnými středy a s plastovými kotouči (vypadají jako velké podložky), na kterých je bílá nepřehlédnutelná ryska. Jedná se o INPUT a OUTPUT. Dále následují dva potenciometry nad sebou (opět se stříbrnými středy, tentokráte bez oněch plastových koleček), vrchní je ATTACK a spodní RELEASE. Naprosto nepřehlédnutelným prvkem je v druhé polovině předního panelu žlutě podsvícený hranatý VU metr. Ten je z obou stran obklopený velikými hranatými spínači (typ Izostat), vždy po čtyřech nad sebou na každé straně. Na levé straně VU metru jde o funkci kompesního poměru RATIO – 20:1, 12:1, 8:1, 4:1, na straně pravé pak o ovládání VU metru – GR (Gain Reduction nebo-li útlum), +8, +6, +4. Originální model má GR, +8, +4 a OFF, kterým se přístroj vypne. Zcela napravo je kovový kolébkový spínač POWER a nad ním oranžová kontrolka. Tento model bývá někdy u aparátů nazýván lidově „Diamantové oko“.

Zadní strana pak obsahuje mono XLR vstup a výstup a k nim přidružený symetrický jackový vstup a výstup. Následuje čtyřhranný malý spínač PAD s útlumem -20 dB pro lepší zpracování velmi silných audiozdrojů a malý zapuštěný trimmer určený ke kalibraci VU metru. Zcela vlevo je pak klasická PSU zdířka pro standardní síťový kabel. Ze vstupů je jasné, že se jedná (stejně jako u originálu) o jednokanál.

Modely od UREi a posléze od UAD uměly se zvukem hýbat, i když jimi signál jen procházel, díky jejich speciálním vstupním a výstupním trafům. Toto přesně udělali i konstruktéři od Klark Teknik. Do 76ky nainstalovali vlastní vstupní i výstupní trafo. Mají s tím rozsáhlé zkušenosti, vždyť jejich pulty Midas patří ke světové špičce. Která trafa jsou lepší – Cinemag, Carnhill, Jensen, Midas? ...to by bylo by opravdu nesmírně náročné zjišťovat.

Bleskurychlý attack
FET kompresory se všeobecně vyznačují jiným typem komprese než například optické či lampové kompresory. FETy umí zpracovávat signál velice rychle právě díky své konstrukci a právě proto může být výsledek i velmi dramatický. Náš přístroj zvládá Attack v rozsahu 20 až 800 mikrosekund, takže mu v podstatě nic neproklouzne. Ohnutý a zkomprimovaný signál má pak specifický charakter, díky kterému je vyhledáván. Pokud trochu pracujete s kompresory, je vám možná divné, že přední panel nemá potenciometr k nastavení prahu - Threshold. Nemá – zde to funguje tak, že čím více do mašiny pouštíte signál za pomoci INPUTu, tím více dochází ke kompresi. Čtveřicí tlačítek RATIO pak nastavujete úroveň kompresního poměru. Obecně mají 1176ky možnost jedné finty zvané „All buttons“. Jinými slovy prostě zmáčknete naráz všechny tlačítka RATIO. Kompresní stěna je pak neprůstřelná a je pak na vás, jak tuto zvláštní barvu použijete v nahrávce. Potenciometrem OUTPUT pak dorovnáte pokles signálu. Nezbytnou součástí tohoto kompresoru je funkce RELEASE (uvolnění), která zajišťuje, jak dlouho se po prudké komprimaci vrátí signál zpět na původní úroveň. Tedy pokud chceme, aby se tam vrátil. Je to vlastně situace, jako když zvukař vidí, že se zpěvák chystá zařvat do mikrofonu a sjede fader a po výkřiku ho vrací zpět na původní hladinu. Pomocí kombinace funkcí Attack a Release se tedy nastaví samotný charakter komprimovaného materiálu a kombinace Input a Ratio zajistí úroveň komprimovaného zdroje.




Jak jsem radostně komprimoval
Myslím, že bych mohl verbálně popisovat zvuk až do alelujá, mně ale přišlo lepší vytvořit několik ukázek a na nich demonstrovat účinnost tohoto přístroje. Samozřejmě je to jen zlomeček toho, co přístroj umí.

Protože jsem v době testu trávil zrovna požehnanou dovolenou a netočil jsem, vytvořil jsem několik klasických analogových přepisů přes řetězec, jehož součástí byl místo mnou používaného kompresoru náš 1176-KT. Maje pouze jeden kompresor, musel jsem přepsat nejprve levý a pak pravý kanál a následně je Pro Tools opět spojit. Se zkušenostmi nic složitého. A tady jsou ukázky:

První ukázka je pouhý průchod audia bez jakékoliv komprese. Zde fungují právě ony fyzické tranformátory Midas, které při sebelepší vůli žádný plug-in dle mých zkušeností prostě neumí napodobit. Sám vlastním pár kousků v reálu a mám tak poměrně slušné poslechové srovnání s jejich emulovanými plug-iny.

Druhá ukázka je už lehce komprimována, v kompresním poměru 4:1. Přes jemné nastavení je slyšet, jak program zahýbal se zvukem. Stal se agresívnějším a plnějším. Samozřejmě došlo k tomu, že méně slyšitelné zvuky se zesílily. V našem případě jde hlavně o činely a hi-hatku. Při podobném ex-post přepisu, je potřeba s tímto faktem počítat a mix předem přizpůsobit přepisu.

Třetí ukázka je extrémně zmáčnutá (12:1), aby bylo vidět, co kompresor zvládne. Došlo k zesílení nejen plechů, ale i dozvuku. V hustém mixu se však takto zkomprimovaný zdroj lépe prosadí, je nakopnutější a agresivnější. Proto je také tento model tak oblíben.

Čtvrtá ukázka je přepis akustické kytary a ženského zpěvu. Jde opět pouze o průchod řetězcem.
Pátá ukázka je jemná komprimace, která vzorek nedeformuje, ale zpevňuje. Oproti předchozí ukázce je zde krásně slyšet, jak došlo k usazení akustické kytary, která jakoby byla zespodu přitažena ke zpěvu. Audio se tak stalo plnějším a spojenějším. Někdo může namítnout, že to jsou marginální rozdíly, ale pokud je uděláte třeba na patnácti tracích při nahrávání kapely, je to už dost slyšet.

Šestá ukázka je vytvořena pomocí jiného kompresoru, tentokráte s optickou kompresí. Ta bývá všeobecně považována za méně agresivní vůči materiálu než naše FET komprese. Vůbec ale nelze říci: lepší – horší? Prostě jiná. Rozhodnutí u jakého nástroje či při jaké příležitosti bude ten či onen typ komprese použit, je na zvukovém mistrovi.
Závěrem
Nepsaně platí, že model 1176 (ať již originál či jeho klony) se používá na dramatičtější úpravu bicích a vokálů, kde přináší skvělé výsledky. Vydržel jsem si s naším testovaným modelem dlouho hrát a musím říci, že mě maximálně oslovil a hodně bavil. Přestože vlastníme drahý britský stereofonní channel strip s FET kompresorem, již dlouhou dobu s kolegou přemýšlíme, že koupíme dvojici těchto kompresorů, právě pro jejich specifický zvuk. Asi by se k našim UAD preampům hodily spíše bratříčci od téže firmy, ale cena těchto klonů versus jejich výkon je tak úžasná, že nelze odolat...

Výrobce: Klark Teknik
Zapůjčil: BaSys CS s.r.o.

Petr Los