Hardwarový klon legendárního FET kompresoru od švédské firmy Lindell Audio.
2. 1. 2023
Když v roce 1966 vznikl kompresor s typovým označením 1176, nikdo netušil, že se stane jedním z nejvyhledávanějších a nejpoužívanějších studiových přístrojů vůbec. Mnoho nahrávacích studií po celém světě pak začalo používat tento přístroj hlavně pro charakteristickou dynamickou úpravu bicích, baskytar, percussí a vokálů, která dodává audiomateriálu specifickou barvu a dynamiku.
Švédská butiková firma Lindell Audio, zabývající se tvorbou hardwarových přístrojů i softwarových emulací, přináší na trh svoji hardwarovou verzi legendárního F.E.T kompresoru s typovým označením LiN76. Je samozřejmé, že číslo “76” se váže ke studiové legendě UREI 1176 a je více než jasné, že konstruktéři se nechali jeho designem a ovládáním inspirovat. Nechme však předlohu v poklidu spát a pojďme se mrknout na LiN76. Je potřeba ještě říci, že polovodičový FET (Field Effect Transistor), tedy transistor řízený elektrickým polem, vytvořil v tehdejším elektronkovém světě novou barvu zvuku, proto ty oslavné ódy a proto dnes tolik verzí klonů. Inu, každý se chce dotknout hvězdy. Cílem zakladatele Lindell Audio Tobiase Lindella a jeho kolegů však nebylo prachsprosté okopírování UREI 1176, ale jakýsi výtah toho nejlepšího co konstrukce a design tohoto modelu nabízí, proto zařízení nese označení “Vintage Limiting” a Lin76 je ze všech klonů originálu zvukově asi nejblíže.
Přední panel přístroje
LIN76 je 2HU vysoký celokovový přístroj. Jeho šířka je 438 mm, výška 88 mm a hloubka 250 mm a váží osm kilogramů. Rozměry přístroje jsou téměř shodné s jinými klony 1176. Přední panel má matnou, elegantně tmavě modrou barvu s bílým potiskem ovladačů. Zbytek šasi je vyroben z černého matného plechu.
Nepřehlédnutelným prvkem v druhé polovině předního panelu je žlutě podsvícený obdélníkový VU metr. Z obou stran ho lemují bílé hranaté spínače typu Izostat. Jsou vždy čtyři a čtyři ve sloupci pod sebou na každé straně VU metru. Řada přepínačů nalevo je označena jako RATIO a řada napravo pak jako METER. Přepínače na levé straně ovládají úroveň kompresního poměru RATIO – 20:1, 12:1, 8:1, 4:1. Přístroj též disponuje oním legendárním alternativním nastavením typu „All buttons“, které uživatel aktivuje stiskem všech čtyř spínačů Ratio naráz. Toto nastavení vytvoří mnohem agresivnější kompresní poměr a vede k cílené deformaci zvukového materiálu paradoxně za účelem zvýraznění například perkusních či bicích nástrojů, basy či zpěvu. Tlačítka na straně pravé pak ovládají chod VU metru – GR (Gain Reduction nebo-li útlum), +8 dB, +6 dB, Off. Konstrukčně je zajímavé, že přístroj se vypne stiskem tlačítka Off a zapnete ho stisknutím jiného libovolného spínače této řady.
Starý UREi a některé další klony uměly se zvukem hýbat, i když jimi signál jen procházel. Dělo se tak kvůli speciálním vstupním a výstupním trafům. Náš LIN76 je osazen vstupním a výstupním trafem americké provenience. Značku výrobce neuvádí.
Zadní panel přístroje
Zadní panel je stejně jednoduchý jako přední. Uživatel zde nalezne pouze symetrický jackový vstup a výstup v plastovém provedení, kalibrační zapuštěný potenciometr pro jemné nastavení VU metru a zdířku pro napájení pomocí 12voltového trafa. Protože přístroj neobsahuje elektronky vyžadující obvod pro jejich saturaci, zvolil výrobce tento způsob napájení, který je levnější. Trafo má na svém těle dva plastové úchyty s otvory, pomocí kterých ho lze pevně přišroubovat například na dno racku a zabránit tak jeho nechtěnému pohybu během případného stěhování. Trafo je samozřejmě součástí balení.
Vintage King
Pokud by uživatel snad hledal na tomto přístroji parametr Threshold (práh komprese), nenajde ho. Tento model funguje tak, že čím více pouštíte signál do vstupu, tím více je audiomateriál komprimován. Potenciometrem Output pak už jen dorovnáte pokles hlasitosti vzniklý komprimací. Obecně umí FET kompresory díky své konstrukci velice rychle a účinně upravovat signál. LiN76 zvládá zpracovat Attack v rozsahu 20 až 800 mikrosekund, takže mu v podstatě nic neproklouzne. Proto ho výrobce označil jako „Vintage Limiting Amplifier“. Ohnutý a zkomprimovaný signál má pak specifický charakter, díky kterému je vyhledáván zvukovými mistry po celém světě. Pokud jsem při popisu předního panelu zmínil nastavení „All Buttons“, tedy aktivaci všech čtyř kompresních poměrů naráz, pak vznikne neprůstřelná kompresní stěna a komprimovaný materiál získá velmi zvláštní, doslova „nakopnutou“ barvu. V sedmdesátých letech se pomocí tohoto nastavení získávala typická barva například bicí soupravy, která, pokud mohu říci, je stále v rockové muzice velmi oblíbená.
Komprimujeme s radostnou lehkostí
Protože vyprávět o audiosignálu a vzletnými přívlastky popisovat libé barvy proměn není zrovna to pravé ořechové, pustil jsem do protahování audiovzorků ze svého počítače skrze LiN76 tak, abych na nich mohl předvést účinnost našeho přístroje. Disponuji spoustou mnou programovaných bicích smyček i celých songů, které tvořím z vlastních samplů v Reasonu, proto jsem pracoval nejprve s kompletním partem bicích (včetně hallu). Využil jsem však vždy jen jeden kanál.
Zde jsem celý vzorek jen lehce zkomprimoval v kompresním poměru 4:1, abych se zbavil nechtěných špiček a audiomateriál lehounce zmáčkl. Přes velice jemnou úpravu je z ukázky slyšet změna zvuku. Ten jako by byl konkrétnější, ale hlavně průraznější a živější.
Druhá ukazka je kompresně zmáčknutá již výrazněji. Kompresní poměr je 8:1. Jak bylo řečeno výše, úroveň komprese nastavuje uživatel pomocí potenciometru Input. Je zde zřetelně slyšet zesílení činelů, hi-hatky a dozvuku. V hustém mixu se takto zkomprimovaný zdroj lépe prosazuje přes kapelu. Proto je také obecně koncepce modelu 76 tak oblíbena.
Třetí ukázka je bez jakékoliv úpravy a můžete tak komparovat efektovaný zvuk s neefektovaným.
Zde jsem zkusil skrze LiN76 protáhnout kousek již smíchaného, ale nemasterovaného materiálu. Šlo o retro nahrávku z tohoto léta, která měla navozovat staré zašlé, ale slavné časy. Pomyslel jsem si, že by se k ní náš kompresor mohl hodit. Udělal jsem přepis pouze jednoho kanálu. Ve skutečnosti bych samozřejmě přepsal levý i pravý kanál (nemaje dvou stejných přístrojů pro použití do sterea) a následně oba v ProTools spojil do stereomixu. Použil jsem zde vyšší kompresní poměr 12:1.
Tato ukázka je opět neefektovaný materiál určený ke srovnání s efektovaným.
V této ukázce jsem se rozhodl hnát kompresní poměr až na hranu. Využil jsem tolik oblíbeného a opěvovaného nastavení „All Buttons“ a materiál zmáčkl opravdu hodně. Velký vliv na chování audiomateriálu zde mají hlavně oba potenciometry časových konstant (zejména Release). Pokud srovnáte tuto ukázku s následující ukázkou (bez úprav), je rozdíl opravdu markantní. Efektovaný zvuk je stlačený a vytáhl z mixu zejména hi-hatku a činely. Při komprimaci, například nástrojové sekce, je potřeba s touto skutečností počítat a nástroje, které mají vlivem komprese tendenci vylézat z mixu, trochu potlačit. Zvuk je natlačený a nástroje jakoby zvětšily svůj objem. Je zde též slyšet měkké dýchání materiálu, které by možná mohlo někomu vadit samotné, ale v kapele vytvoří měkkost a rytmiku zvýrazní.
Závěr
Závěrem bych chtěl pochválit pány konstruktéry z firmy Lindell Audio, že si vybrali za vzor právě legendární model 1176, který se stal velkou předlohou jak pro softwarové, tak i hardwarové klony všemožných výrobců. Osobně jsem se již s několika klony seznámil a musím říci, že mě zvuk Lin76 oslovil. S přístrojem se opravdu krásně pracuje. Krokový chod potenciometrů, velký podsvícený display, jednoduchost ovládání, to všechno jsou atributy, které musí přispět k pracovní pohodě každého mistra zvuku. Osobně mi jen trochu vadí ony jackové zdířky, ale pokud máte přístroj zapojený do insertu, není potřeba vůbec nic řešit. Nakonec, a to se nestává často, je potřeba vyzdvihnout i velmi příznivou cenu. Přestože máme v našem studiu drahý stereo channel strip z pultu Trident s FET kompresorem, opět jsem si uvědomil, že mít „nějakou 1176ku“ je prostě skvělá věc. Tak proč ne zrovna LiN76?
Výrobce: Lindell Audio
Zapůjčil: Disk Multimedia s.r.o.
Petr Los
PROFIL AUTORA: Petr Los dipl.um.
Navštěvoval Pedagogickou fakultu v Ůstí nad Labem. Zde intenzivně studoval hru na klavír a kompozici. Po revoluci přesedlal na baskytaru a kontrabas a vystudoval Státní konzervatoř v Teplicích, obor Hra na kontrabas. V 90. letech se věnoval tvorbě filmové a scénické hudby. Vytvořil hudbu pro film několikanásobného cyklotrialového mistra světa Josefa Dresslera – Golden Bike a pro mnoho dalších výukových a reklamních filmů a spotů. Jako baskytarista a kontrabasista hrál v kapelách St.Woody a Lingers, se kterou vydal tři alba u společnosti Indies Records. V současnosti vyučuje v ZUŠ Česká Lípa hru na kontrabas, baskytaru a klávesy, příležitostně hostuje v symfonických orchestrech, a spoluprovozuje nahrávací studio WonderLost.