Zdálo by se, že trh současné doby je díky nepřebernému množství různých zvukových karet a rozhraní trochu přesycen. Platí to hlavně o výrobcích nižší a střední třídy. Přesto se najde oblast špičkových produktů, kde se zatím vyskytuje jen pár prémiových modelů. Když navíc přijdou s něčím novým, původním a nechlubí se pouze slogany typu "krystalicky čistý A/D převod" a "neutrální a transparentní mikrofonní vstupy", je jasné, že stojí za to se podívat na ně očima zvědavého objevitele nových trendů v oblasti digitálního audia. Jedním z takových výrobků je Prism Sound Titan a my se na něj podíváme detailně v následující recenzi.

Popis
Robustní přístroj s elegantním, krémově bílým čelním panelem, je rackovým přístrojem výšky 1U (uši pro upevnění do rackové skříně najdeme v balení). Na čelním panelu najdeme dvojici nástrojových vstupů pro připojení např. elektrických kytar, sekci LED indikátorů včetně osmice sloupcových ukazatelů vybuzení vstupů nebo výstupů, regulátor výstupní úrovně a dvojici sluchátkových výstupů, každý se samostatnou regulací výstupní hlasitosti. Poměrně strohý, ale elegantní čelní panel uzavírá tlačítko spínače napájení s LED indikací.

Na zadním panelu je nabídka už poněkud velkorysejší, najdeme zde všechny vstupní a výstupní porty. Přívod elektrické energie pro napájení je v provedení klasické IEC přípojky pro eurokabel. Dále jsou zde dva BNC konektory pro WordClock I/O, RJ45 Ethernet pro budoucí využití (zatím bez funkce), USB 2.0 konektor typu B pro komunikaci s počítačem a okénko tzv. MDIO rozšíření. V testovaném kuse byl obsazen modul DigiLink pro připojení ke kartám HD Native či HDX výrobce Avid. Do budoucna se údajně počítá s vývojem dalších modulů, např. očekávaného Thunderboltu. Dalšími prvky, které najdeme na zadním panelu, jsou dva konektory RCA (cinch) pro S/PDIF či AES3 digitální I/O, dva TOSLINK konektory pro stereofonní či vícekanálové audio (formát S/PDIF nebo ADAT včetně SMUX režimů). Druhá polovina zadního panelu je konečně vyhrazena analogovým vstupům a výstupům. Linkových výstupů v provedení TRS jack je osm, jsou symetrické a softwarově přepínatelné mezi +4 dBu a -10 dBV úrovněmi. Podobně jsou na tom analogové linkové vstupy 5 až 8. Vstupy 1 – 4 najdeme v podobě kombinovaného konektoru XLR/TRS jack pro připojení jak mikrofonů (s možností fantomového napájení), tak linek.

Instalace a praxe
Přístroj Titan je z hlediska počítače vícekanálovým zvukovým rozhraním s celkem 18 vstupy a 20 výstupy. Jako takové podporuje jak standardy WDM či ASIO na platformě Windows, tak čisté nativní Core Audio na platformě macOS. Když je řeč o podporovaných operačních systémech, nejsou nároky nijak přehnané. Pro provoz Titanu vystačíte buď s Windows Vista a vyššími verzemi operačního systému, na platformě OS X dostačuje dokonce obstarožní Leopard, tedy Mac OS X 10.5, jako naprosté minimum pro provoz karty.

Kromě nezbytných driverů (pouze u Windows) je vhodné nainstalovat také aplikaci Titan Control Panel, která slouží k řízení důležitých parametrů, jako je vstupní citlivost, Pad (útlum) -20 dB u mikrofonních vstupů, synchronizace atd. Kromě nezbytných strojových veličin je aplikace Titan Control Panel určena také k nastavování bezlatenčního monitorovacího mixéru. V praxi to znamená, že kromě klasického přímého propojení vstup-DAW-výstup je možné přímo propojovat fyzické vstupy a výstupy Titanu pomocí virtuálního mixážního pultu. Každý pár výstupů (včetně dvojice sluchátkových portů) může mít nastavenu jinou kombinaci poměru úrovní vstupních signálů. Zařízení pak poslouží jako router, monitorovací směšovač či konvertor formátů. V možnostech bezlatenčního monitoringu Titan nevybočuje příliš ze zaběhaných zvyklostí ostatních výrobců. Na rozdíl od některých konkurentů není možné nastavovat bezlatenční mixér přímo z čelního panelu, nutný je běh ovládací aplikace. Ta samotá je poměrně přehledná, ale svojí grafikou působí trochu old-school dojmem. Ale to neubírá nijak na její funkčnosti a spolehlivosti.

USB nebo DigiLink
Jak již bylo řečeno, v testovaném kuse bylo instalováno rozšíření MDIO-PTHDX, tedy rozhraní pro známý DigiLink port, používaný u systémů Pro Tools společnosti Avid. Kromě klasického USB 2.0 provozu je možno dosáhnout ještě lepší odezvy a nižší latence při napojení na HD Native či HDX karty. K dispozici jsou dva porty, jeden primární a druhý tzv. expanzní pro kaskádové propojení s dalšími převodníky. USB audio provoz je při napojení na Avid karty nefunkční a omezí se na pouhé ovládání karty. Veškerá obsluha audia je pak svěřena DigiLink portu. Má to ale jeden drobný háček: když už společnost Avid uvolnila formát DigiLink portu třetím stranám, tedy konkurenčním výrobcům A/D a D/A převodníků, je za to nutno zaplatit. Týká se to verze DAW Pro Tools 12.6 HD a vyšší (aktuálně verze Ultimate). K firemním převodníkům Avid dostanete licenci DigiLink I/O zdarma, pro ostatní uživatele výrobků Apogee nebo Prism Sound je nutno zakoupit licenci za 299 USD. Zkrátka, pro provoz Titanu s Avid HD Native či HDX kartami potřebujete minimálně Pro Tools 12.6 a DigiLink I/O licenci na iLoku. Jelikož starší verze Pro Tools tuto licenci neznaly, Titan s nimi fungovat bohužel nebude.

Verifile
Počítače pro běžné užití, ať už jsou to stolní či přenosné verze, jsou univerzálními nástroji pro práci v rozličných úlohách. Od běžného psaní textů, přes surfování na internetu, úpravu fotek až po sofistikované a detailní editační práce s audiem a videem. To vše v závislosti na programové výbavě musí moderní stroje s odpovídajícím výkonem a operačním systémem zvládat. Problém tkví v tom, že možnosti optimalizace operačních systémů pro chod určitého typu aplikací, jako je třeba DAW, nejsou v současné době velké. Občas je při podobných pokusech operační systém pokoušen na úrovni stability a porušení nezbytné obsluhy mnoha potřebných procesů pro výpočty v reálném čase. Ruku v ruce se složitostí hardwarové a softwarové povahy počítačů jdou potenciální problémy s chybami, výpadky či kolapsy přenosu dat. Výrobce Prism Sound zde zúročil své mnohaleté zkušenosti na poli výzkumu digitálního audia a přichází s nástrojem Verifile, který je přímo integrován do testovaného rozhraní Titan a jemu příbuzných produktů.

O co vlastně jde? Systém Verifile buď průběžně, nebo zpětně, sleduje a porovnává vstupní data hned za A/D převodníkem s těmi, která jsou zaznamenávána a čtena z pevného disku počítače. Systém pracuje na principu zápisu neslyšitelných kontrolních dat na úrovni ditheru, kdy je ke vstupnímu signálu přimícháván podprahový pseudonáhodný signál, který ovšem ve své struktuře nese určité informace, zjednodušeně řečeno průběžné kontrolní součty. Verifile má pak jasný přehled o tom, zda data byla správně přenesena z A/D převodníku složitou cestou USB přenosu v režii chip-setu procesoru, ovladače rozhraní a systému zápisu/čtení na pevný disk.

On-line měření a sledování je přítomno přímo na úrovni řídící aplikace Control Panel. Pro off-line kontrolu je součástí instalace samostatná aplikace, kde je možno načíst uložená audio data a ty nechat "projet" kontrolním mechanismem. Předpokladem funkční kontroly je samozřejmě existence dat, která byla zaznamenána pomocí rozhraní Titan.

A k čemu to je v praxi? Vezmeme-li v potaz, že může při záznamu obrovského množství zvukových dat dojít např. k výpadkům, neboli drop-outům, je to velmi účinná metoda jejich lokalizace. Mnohé drobné výpadky nemusí být slyšet, některé jsou naopak nepřehlédnutelné. Podstatné je to, že nás aplikace Verifile upozorní na případné chyby a ty přesně označí časovou informací pro snazší vyhledání. Pak je na nás, zda nalezenou chybu opravíme nebo po kontrole sluchem označíme např. jako neslyšitelnou. Celý systém je velmi robustní, ale má jedno zásadní omezení: stačí sebemenší manipulace se zaznamenanými daty na úrovni zvukového zpracování, např. změna úrovně, a informace ukryté v mikrošumu záznamu se ztratí. Ale jelikož se jedná o systém zaměřený na porovnání vstupních dat před a po záznamu na pevný disk, není toto omezení významné. Verifile má zkrátka za úkol odhalit případné chyby již v prvopočátku digitálního záznamu a veškeré další zpracování, které má na synchronní sled událostí více času, ponechává v režii DAW, která pracuje vždy s bufferem (vyrovnávací pamětí) a je schopna předvídat, co přijde v následujícím okamžiku, bylo-li to již zaznamenáno.

Závěrem
Prism Sound Titan je výjimečným produktem hned v několika ohledech. Jednak se jedná o zcela špičkové zařízení, které je otevřeno do budoucnosti a jeho sláva má plně dozrát např. v chystaných MDIO modulech, podpoře AVB protokolu atd. Zadruhé, přenos zvukové informace je nejen technicky, ale i datově velmi precizní. Digitalizace se opírá o stabilní hodiny s minimálním jitterem, kvalitní A/D a D/A převodníky a stabilní komunikaci s počítačem na úrovni ovladačů. Další devizou jsou skvělé mikrofonní předzesilovače s velkým dynamickým rozsahem. V neposlední řadě je zde systém Verifile, který nabízí jako první svého druhu přímé sledování kvality přenosu a uložení cenné zvukové informace. Je to něco jako "poslech za hlavou", známý z éry analogového magnetického záznamu na pásek, kdy se při záznamu kontrolně poslouchal nikoli vstupní, ale výstupní signál z přehrávací hlavy.

Cena rozhraní Prism Sound Titan není malá, atakuje hranici 4 tisíc amerických dolarů (u nás tedy bezmála 100 tisíc korun), ale jisté je, že se jedná o zcela výjimečné zvukové rozhraní, které vlastně dělá to, co má, ale dělá to naprosto ojediněle přesně, řekněme až chirurgicky přesně. Mám pocit, že Titan nabízí nejen produkčním, ale zejména také masteringovým a remasteringovým studiím tak neutrální a sofistikovaný nástroj, že s ním mohou vystačit na mnohá léta dopředu. Díky firemní podpoře, a dlouholetým zkušenostem výrobce Prism Sound na poli výzkumu a vývoje digitálního zpracování zvuku, se jedná o solidního parťáka pro citlivé uchopení zvukových dat na té nejjemnější úrovni. Pro případné zájemce o produkty Prism Sound mám dobrou zprávu na konec: stejné obvody a převodníky najdete i v levnějších modelech značky, takže si lze dopřát špičkovou kvalitu Made in England i za mnohem menší peníze.

Výrobce: Prism Sound
Zapůjčil: ALTEI s.r.o.

Ondřej Urban