Shure Nexadyne 8/C a 8/S jsou dynamické mikrofony určené pro snímání vokálů při live produkcích. Jejich zvláštností je nová, patentovaná technologie Revonic Dual-Engine Transducer. Technologie Revonic byla vyvinuta ve výzkumné laboratoři společnosti Shure v USA a za jejím průlomem stojí hlavní vývojový inženýr Roger Grinnip. Nexadyny by tak měly bez problémů unést tíhu živých koncertních vystoupení, s důrazem na čistotu přednesu. Současně by se měly bez problémů vypořádat s rozdíly v akustice jednotlivých koncertních, a mnohdy i nekoncertních, sálů. Principem technologie Revonic je dvojice nad sebou souose umístěných a vůči sobě přesně vyvážených mikrofonních kapslí. Obě kapse pracují ve stejném akustickém prostoru a na výstupu z mikrofonu jsou oba signály zkombinovány. Ovšem tak, aby nežádoucí zvukové artefakty, jako je manipulační hluk či přeslechy, byly ve výsledném zvuku potlačeny a naopak ty žádoucí jsou posíleny. To dává mikrofonům Shure Nexadyne čistý zvuk bez ohledu na okolí, ve kterém jsou použity. S tím také souvisí, možná trochu reklamní, tvrzení, že se obejdete bez korekcí. Do jaké míry to je pravda, se přesvědčíme v dnešní recenzi.


Na první pohled
Oba mikrofony přišly zabaleny v kartonové krabičce, která je vyvedena v poněkud “eko naturálním designu”. Uvnitř každé z nich, je tvrzené pouzdro na zip (ANXNC), které ukrývá vlastní mikrofon a klasický Shure plastový držák A25E, který zná asi každý. Držák je vybaven redukcí na velký či malý mikrofonní závit a v krabičkách nalezneme ještě nezbytnou papírovou dokumentaci. Pokud jde o samotné mikrofony, tak oba mají černé, matné tělo velmi elegantního designu a na první pohled jsou takřka k nerozeznání. Nejjednodušším rozlišovacím prvkem je bílý nápis u výstupního konektoru, který přesně informuje o který typ se jedná. Dalším znakem je pak mřížka mikrofonu. Nexadyne 8/C má po stranách mřížky pouze dvě výztuhy, zatímco Nexadyne 8/S má výztuhy čtyři. Mřížka mikrofonu je velmi pevná a po jejím odšroubování jsem našel na její vnitřní straně velmi jemnou tkaninu, která tvoří popfiltr.

Pokud se na mikrofony podíváme blíže, pak Nexadyne 8/C je dynamický mikrofon jehož směrová charakteristika je kardioidní, tedy Cardioid - odtud písmeno C v typovém označení mikrofonu. Frekvenční rozsah tohoto mikrofonu je od 50 Hz do 20 kHz, citlivost pak je -54 dBV/Pa (2.0 mV) a impedance činí 300 Ω. Pokud jde o hmotnost mikrofonu, tak NXN8/C váží 258 g. Zřejmě už asi tušíte, že písmeno S v názvu Nexadyne 8/S označuje, z pohledu směrové charakteristiky, superkardiodu. A je tomu skutečně tak. Frekvenční rozsah je v tomto případě stejný, tzn. od 50 Hz do 20 kHz. Ovšem citlivost je v tomto případě -51 dBV/Pa (2.0 mV) a impedance je 450 Ω. Hmotnost tohoto mikrofonu je 294 g.


Let's test!
Po vybalení a pečlivé prohlídce, jsem mikrofony podrobil prvnímu “oťukání” ve studiu. Zapojil jsem je nejprve přes lampový preamp TL Audio 5051 a zkusil jsem udělat několik pokusných nahrávek. Bohužel jsem se v tomto okamžiku musel spokojit pouze se svým hlasem a jako vzorek jsem načetl krátký text. Oba mikrofony produkovaly velmi kultivovaný zvuk, který už v náběru byl dobře použitelný. Při poslechu jsem došel k názoru, že super kardioidní 8/S je o něco citlivější než kardioidní 8/C a současně je ve zvuku světlejší. Za touto světlostí stojí zvýraznění asi v oblasti 9,5 kHz, které je patrné z grafu frekvenčního průběhu.

Ze zvědavosti jsem zkusil zapojit před oba mikrofony další preamp; tentokrát Royer dBooster, jehož smyslem je čistě transparentní zesílení - v tomto případě až o 20 dB. To je vhodné pro natáčení vokálů či mluveného slova v situacích, kdy hlavní preamp nechceme, nebo nemůžeme moc vytočit. Důvodem může být například vlastní šum některých mobilních rekordérů. Ve zvuku obou Nexadynů nebylo ani stopy po šumu.

Dále jsem měl oba testované mikrofony zapojeny přímo do mixážního pultu Presonus StudioLive 32SC. Přitom jsem zkoumal, jak mikrofony přenáší manipulační hluk. Také zde oba Nexadyny uspěly na výbornou. Rád bych vyzdvihl, že oba mikrofony jsou velmi odolné vůči explozivním souhláskám. Jejich implementované popfiltry jsou opravdu účinné. V rychlosti jsem ještě porovnal zvuk Nexadynů s dynamickými mikrofony, které jsem měl po ruce. 8/C jsem porovnal s obligátním Shure SM58, protože oba jsou kardiody. SM58 zněl proti 8/C poněkud “zahuhlaně” a 8/C dával silnější, jasnější a srozumitelnější signál. Jako protihráče k 8/S jsem si vybral, pro mne velmi oblíbený, mikrofon Audio - Technica AE6100. Audio - Technica produkovala výrazně víc frekvencí v oblasti výšek, zatímco Nexadyne 8/S poskytl větší odezvu oblasti vyšších středů a přitom nezaostával ve výškách. 8/S zněl obecně srozumitelněji a čistěji. Ještě bych rád podotknul, že jsem všechny mikrofony poslouchal bez korekcí na sluchátka Beyerdynamic DT 990 Pro.

Poslední, a asi největší zkouškou pro Nexadyny, bylo živé koncertní vystoupení divadelní kapely Ne-klišé. Oba mikrofony jsme s kolegy nasadili na hlavní zpěvy. Protože jsme měli Nexadyny pouze dva, tak ostatní zpěvy byly osazeny mikrofony SM58. Tady se velmi rychle projevil “generační” rozdíl. Nexadyny poskytovaly od samého počátku výrazně lepší zvukové podání vokálů. Zvuk byl tak nějak komplexnější a opravdu se zdálo, že není potřeba tolik kroutit korekce. Pokud se zaměřím na porovnání mikrofonů 8/C a 8/S, tak já jsem si oblíbil superkardioidní variantu. Důvodem je nepatrně vyšší citlivost a celkově jasnější zvuk. Toho jsme využili i pro vyrovnání mezi jednotlivými vokály, ve smyslu přerozdělení mikrofonů jednotlivým zpěvákům.

Rád bych ještě upozornil, že je potřeba brát ohled na vzájemné umístění mikrofonů a odposlechů, s ohledem na směrovou charakteristiku jednotlivých mikrofonů. Pokud jde o kardiody, je nejvhodnější umístit jeden monitor za mikrofon tak, aby směřoval do “nejhluššího” místa charakteristiky, což je 180° od osy mikrofonu. Superkardioda má taková hluchá místa dvě, takže je na místě použít také dva monitory. V případě Nexadynu 8/S by měly oba monitory svírat 120° od osy mikrofonu. Mezi sebou pak 60°. Při zachování těchto parametrů budou mít mikrofony největší odstup od zpětné vazby. A tu jsme s Nexadyny ani nepotkali. Pro úplnost ještě napíšu, že jsme jako monitory používali koaxiální EV PXM-12MP a jako FOH jsme použili Yamaha CL5 se stageboxy RIO 1608-d2. Během vystoupení oba Nexadyny zpracovávali signál od křehkého dívčího vokálu (8/S), přes popové a rockové polohy až po expresivní vokál (8/C) v coveru Killing In The Name od Rage Against The Machine. Ve všech situacích bylo na oba Nexadyny 100 % spolehnutí.

Slovo závěrem
Dostáváme se tak do samotného závěru, kde je potřeba dospět k nějakému poznání. Posouzení kvality tak komplexního zařízení, jakým mikrofony Shure Nexadyne rozhodně jsou, je v případě jednotlivce vždy velmi subjektivní záležitostí. A tak je, prosím, takto chápejte. Nuže, začnu od toho nejdůležitějšího, čímž je zvuk. Mě se zvuk obou Nexadynů velmi líbil, je velmi čitelný a bohatý na detaily. Oba mikrofony dokážou přenést vysoký akustický tlak, skvěle eliminují retnice, minimálně přenášejí manipulační hluk a jsou velmi odolné vůči feedbacku. Práce s nimi je jednoduchá a v podstatě po zapojení, nagainování a jemné korekci, to tam prostě je. Myslím si, že také design je velmi povedený a mechanické zpracování je na vysoké úrovni. Skutečně nemám co vytknout. Zaskočit tak může někoho jen cena, která se pohybuje lehce pod 9 000 Kč. Je to moc nebo málo? Na to si musí odpovědět každý sám. Dobré mikrofony bývají dražší a všichni víme, že jsou jedním z nosných pilířů dobrého zvuku. No a jak to vidím? Ano, byl bych moc rád, pokud bych pár mikrofonů Shure Nexadyne měl ve svém mikrofonním parku.

Výrobce: Shure
Zapůjčil: Audiomaster CZ a.s.

Miloš Vondráček