Sony SpectraLayers Pro 3

Odpovědět
jindrich
Příspěvky: 48
Registrován: 01 úno 2013 19:12

Sony SpectraLayers Pro 3

Příspěvek od jindrich » 22 čer 2015 12:21

Nová verze programu pro spektrální editaci zvuku.

ObrázekFirma Sony Creative Software vydala třetí verzi originálního programu pro komplexní práci se spektrem zvuku. Práce se spektrem se může velmi hodit zejména v rekonstrukčních projektech, protože časová oblast na odstranění například pazvuků nebo zvukových kazů může být přece jen poměrně ošemetná, zejména tam, kde je jakékoli porušení spojitosti velmi slyšet - třeba v táhlých tónech, dlouhých dozvucích atp. Může také pomoci při odšumování v případech, kdy selhávají automatické čističe signálu na bázi komplexních adaptivních filtrů. V neposlední řadě se samozřejmě nabízejí nekonečné možnosti při zvukové tvorbě a designu, jelikož máme k dispozici nový přístup k ovládání generování signálu. Zejména tam, kde dochází k nepravidelným změnám, které ovšem nejsou nahodilé, ale jsou naopak zcela pod naší kontrolou. Zatímco u většiny syntezátorů musíme vynaložit slušnou námahu při programování všech parametrů, tady můžeme vše jednoduše namalovat. „Malování“ komplexních tónů samozřejmě není jen tak, ale můžeme vyjít z reálného vzorku a pomocí dalších postupů ho modifikovat, rozkopírovat nebo transponovat jak je libo.

Programů, které práci se spektrem umožňují, není až tak mnoho. Jedním z těch velmi rozšířených je určitě balík pro rekonstrukci a čištění RX od firmy iZotope. Filosofie v něm obsaženého editoru je přece jen trochu jiná, více zaměřená na opravování a retušování. K zajímavým sonickým výsledkům ale vede spektrální selekce a možnost přehrát pouze libovolně vybrané části. To bylo využito v originálním syntezátoru Iris. Podobně jako RX funguje i spektrální editor v nahrávacím a střihovém systému SADiE.

SpectraLayers ale volí velmi odlišný přístup. Jeho druhou verzi jsem recenzoval cca před rokem. Na úvod mi dovolte krátké shrnutí základního principu. Jak název napovídá, program pracuje s vrstvami. Základním pracovním prostorem je spektrogram, tedy grafické zobrazení spektra v závislosti na čase. Vzhledem k matematickým principům se jedná vlastně o kombinované zobrazení krátkodobých spekter za sebou. Přeloženo - program vypočte spektrum kraťounkého úseku signálu, o kus se posune, opět vypočte spektrum a přilepí ho do zobrazení na příslušné místo na časové ose. Ve výsledku tak dostaneme spektrogram celého signálu. Pokud tedy chceme pracovat s nějakým audio souborem, rozložíme ho podle kontextu na jednotlivé vrstvy, podobně jako se grafický projekt skládá z mnoha vrstev, které se i částečně překrývají. Zároveň máme k dispozici klasické editační nástroje - můžeme tedy něco smazat, posunout atd. Vrstvy jsou ale cestou k nedestruktivnímu spektrálnímu editování. Příklad pro ilustraci - objevíme rušivý zvuk, najdeme si ho ve spektru a zkopírujeme ho do nové vrstvy. Když jí obrátíme fázi, zvuk zmizí, s ním ale i něco, co potřebujeme zachovat kvůli spektrálnímu překrytí. Můžeme tedy zmenšit zesílení odečítané vrstvy a příslušnou spektrální část tak jen utlumit a nikoli zcela odečíst.
Obrázek
Co nabízí nová verze
Novinky aktuální verze se spíše než nových funkcí týkají především ovládání a vizuální stránky. To je ale mnohem podstatnější, než by se mohlo zdát a to právě díky celkově grafickému přístupu k práci se zvukem. Myslím si totiž, že koncepce programu je velmi vydařená, ale přece jen jsem při používání druhé verze občas narážel na problémy. Ovládání bylo v některých aspektech velmi specifické. Vzhledem k tomu, že se jedná o dost specializovaný program, který přece jen člověk nepoužije k obecným každodenním činnostem, jsem měl občas problém se pohodlně orientovat. Pojďme si novinky postupně projít.
Obrázek
Volné spektrální kreslení frekvenční tužkou a šumovým sprejem.

Redesign panelu vrstev
Velkých změn se dočkal tento základní panel, kde můžeme vrstvy vytvářet, přepínat jejich parametry a aktivovat tu z nich, kterou budeme editovat. Pro mne osobně jsou to změny na první pohled velmi pozitivní. Byly odstraněny limitace jako nemožnost přehazovat pořadí vrstev. Také byly změněny některé ovládací symboly, takže teď odpovídají zaběhnutým zvyklostem a usnadňují intuitivní orientaci. Místo pro mne těžko použitelného systému skrývání a zobrazování máme teď tlačítka Mute a Solo a přepínač ukazující fázi. Jejich efekt je jak zvukový, tak vizuální, čili po zasólování jedné vrstvy vidíme pouze její spektrogram a všechny ostatní jsou dočasně schovány. To, že se nová verze programu více blíží klasickým zvyklostem, značí i drobné detaily jako resetování faderu vrstvy na 0 dB při dvojkliku. Přepnutí fáze nově v okně spektrogramu neukazuje skutečný součet nebo odečet jako v předchozí verzi. Prvky v protifázi tedy tak v celkovém zobrazení nezmizí, ale jsou vyznačeny tečkovaně. To je jediná změna, jejímž přínosem si nejsem zcela jistý. Sice nám udržuje přehled o tom, co odečítáme a kde je skutečně něco vymazáno, ale zároveň jsme předtím mohli při vyloženě čisticí práci postupně takto nedestruktivně „umazávat“ prvky a projekt se stával stále přehlednějším, přičemž ale byla kdykoli možnost vrátit se zpět.

Naprosto zásadní je ovšem možnost barevně odlišovat vrstvy. U předcházející verze byly barvy fixní a pouze funkčně přiřazeny (vše bylo zbarveno zeleně, právě aktivní vrstva byla červená, výběr azurový, překrývající se materiál žlutý). Nově má každá vrstva svoji barvu, uživatelsky nastavitelnou a drží si ji pořád. Můžeme si tak spektrum i vizuálně pěkně rozebrat.

S tím souvisí i fakt, že nově je kromě spektrogramu zobrazen i oscilograf - čili zobrazení vlny signálu v čase. Do něj se promítá i obsah jednotlivých vrstev. Vidíme tak tedy, čemu v časové oblasti odpovídá právě vybraná část spektra. I toto zobrazení se nám tedy postupně rozkládá do průhledných obarvených vln. Vypadá to skutečně velmi hezky a myslím, že to orientaci významně usnadňuje vzhledem k tomu, že jsou na „sledování housenek“ uživatelé zvyklí prakticky z každého programu pracujícího se zvukem.

Dílčí změnou je ještě možnost nejenom měnit velikost jednotlivých panelů, ale nově je i vyjmout z doku na pravé straně obrazovky a mít je kdekoli na obrazovce, a to i mimo hlavní okno programu. Podobně bylo vylepšeno ovládání 3D naklopení, pro které jsme dřív museli přepnout na specializovaný nástroj. Nyní máme k dispozici navíc informační ikonu, kde můžeme úhel zároveň rovnou změnit, aniž by došlo ke ztrátě výběru nebo změně nastavení zoomu.
Obrázek
Srovnání zobrazení identického místa - nová verze - barvy odpovídají uživatelskému nastavení pro jednotlivé vrstvy.
Obrázek
Srovnání zobrazení identického místa - původní verze 2.0 - všechny vrstvy jsou zeleně, jen aktivní červeně.

Nový koncept výběru materiálu
Tady došlo skutečně k základní změně, která opět míří k více intuitivnímu ovládání. Původní originální systém extrakce byl nahrazen obvyklým systémem selekce a standardních funkcí Copy, Paste a Cut. Extrakce jako taková nebyla špatná, ale pořád jsem se v tom ztrácel, zejména ve chvíli, kdy člověk program chvíli nepoužíval a vypadl z rutiny. Příliš nepomáhalo ani to, že program se nikdy moc neobtěžoval s chybovými hlášeními a po kliknutí do materiálu se nic nedělo, protože jsme např. neměli zvolenou vrstvu, do které jsme chtěli materiál dostat. To bylo mimochodem také změněno, čili už není třeba tápat, program nám sdělí, když je něco špatně.

Lehce pozměněn byl i set nástrojů, které k máme k dispozici k separování jednotlivých složek. V předchozí verzi se jednalo o Extract Area sloužící k extrakci oblasti, Extract Frequency určený k extrakci frekvence, Extract Harmonics pro extrakci frekvence včetně jejích harmonických, Extract Noise umožňující extrakci šumové složky a Extract Shape pro extrakci tvaru obsaženého ve spektru.

Nově máme k dispozici způsoby selekce velmi podobné práci ve spektrálním editoru v iZotope RX: Rectangular, Eliptical, TimeRange a FrequencyRange - klasické tvarové selekce. Dále můžeme využít nástroj Lasso, resp. Polygonal Lasso sloužící k obkreslení zvoleného materiálu, možno použít i křivkovou variantu. K dispozici je i Magic Wand nahrazující Extract Shape - podobný nástroj máme v každém grafickém editoru, snaží se pokud možno co nejrelevantněji detekovat nepravidelné tvary podle jejich ohraničení, resp. kontextu. Výběr frekvenčních složek pomocí nástroje Frequency/Harmonics Selection pak zůstal prakticky beze změny.
Obrázek
Výběr spektrálního materiálu pomocí Magic Wand.

Podstatný rozdíl je v tom, že si při práci s jakýmkoli nástrojem můžeme vybrat, jestli se má selekce přidávat ke stávající, nebo má pokaždé začít nová - což je také celkem standardní chování známé z mnoha jiných softwarů. Samozřejmě můžeme pracovat s běžnými klávesovými modifikátory ([Shift] a [Alt]), máme tedy celkem dost možností. Zůstává to, že všechny nástroje mají svoje parametry (kolik harmonických hledáme, jak velkou oblast chceme vybrat atp.), které můžeme měnit v horní části hlavního okna - což je pro detailní práci naprosto nezbytné.

Další novinky
Celkově bylo víceméně všechno lehce reorganizováno, ale tak, že uživatelé předcházejících verzí pořád budou mít jasno, kde co najít. Zajímavým detailem je slider pro nastavení délky okna při výpočtu spektrogramu. Samozřejmě se stále přesouváme mezi jednotlivými hodnotami jako dřív - ostatně ani tomu nemůže být jinak, protože z výpočetního hlediska je důležité, aby délka okna činila právě jednu z hodnot mocnin čísla 2. Ale je to myslím zajímavý prvek, který víc upozorní uživatele na fakt, že může pomocí nastavení dojít k odlišným variantám zobrazení. Připomeňme tzv. princip neurčitosti: ve chvíli, kdy měníme parametry výpočtu spektra tak, abychom dostali přesnější informace o proměnách v čase, ztrácíme zároveň přesnost hodnot frekvence. Spektrum se nám tedy frekvenčně rozmazává a tam, kde jsme předtím měli jasnou jednu čáru jedné frekvence, máme nyní tlustý kopeček, ačkoli je frekvenční obsah stále stejný. Program implicitně pracuje s hodnotou 2048 vzorků (při vzorkovacích frekvencích 44,1 a 48 kHz) a ta se nachází mírně za polovinou celkového rozsahu. Díky tomu, že máme nyní pro změnu hodnoty slider, dojde každému, že se zobrazením může pracovat tak, aby se mohl v zpracovávaném zvuku co nejlépe orientovat.
Obrázek
Výběr harmonických složek.

Dalšími novinkami jsou možnost scrubování, práce v režimu 24 bit/192 kHz, zpracování až osmikanálových zvukových souborů a také podpora práce s grafickým hardwarem jako jsou displeje s vysokým rozlišením a grafické tablety (včetně podpory reakce na náklon pera). Materiály také zmiňují přepracovaný engine a lepší výkon. To se mi poměrně těžko posuzuje, protože co se týče jak analýzy (vykreslování spektrogramu), tak celkové práce, nepozoroval jsem žádné nedostatky ani při práci s cca tři roky starým, na svou dobu výkonným laptopem s pouze velmi základním, byť samostatným grafickým adaptérem. Jedno výkonové zlepšení ale nastalo s odstraněním vykreslování XY kurzorů okolo zvoleného bodu. Ty sice velmi hezky kopírovaly reliéf, ale docházelo tak k celkovému zpomalení vykreslování při pohybu ve spektrogramu. Dalo se na to zvyknout, ale je rozhodně je příjemné, že je to vyřešeno jinak.

Závěr
Program Sony SpectraLayers Pro se mi líbil už v předchozí verzi pro svůj originální přístup a možnost pracovat se zvukem nejenom na rekonstrukční a technické úrovni, ale i extrémně kreativně - což zdaleka ne všechny ostatní nástroje nabízejí. Došlo k určité konsolidaci ovládání a odklonu od některých sice poměrně ojedinělých, ale nepříliš intuitivních principů. Všechny funkce zůstaly v plné míře zachovány včetně velmi originálních Spectral Molding a Casting, které se teď také snáze ovládají. Zajímavá samozřejmě může být integrace v rámci portfolia firmy, zejména se Sound Forge Pro (např. možnost přetahování materiálu mezi programy pomocí drag & drop). SpectraLayers Pro 3 prakticky nemá konkurenci, protože svoji práci odvádí velmi dobře a velmi specifickým způsobem. Je samozřejmě otázka, kolik uživatelů to ocení, protože ne každému může být příjemné pohybovat se vizuálně ve spektrální oblasti. Ale pro specialisty je to skutečně zajímavý program nabízející výrazně odlišný pohled na spektrální editování. U mne má rozhodně místo jisté již od minulé verze.

Výrobce: Sony Creative Software
Zapůjčil: ERPEA s.r.o.

Jindřich Kravařík
PROFIL AUTORA: Ing. MgA. Jindřich Kravařík
Vystudoval ČVUT FEL se zaměřením na digitální zpracování signálů a tvorbu VST plug-inů a obor Zvuková tvorba na HAMU. Věnuje se převážně studiové práci, sound designu a tvorbě hudby pro video projekty - v rámci audiovizuálního MERGE studia a zvukového a nahrávacího studia Sype Studios. Šest let se též věnoval dabingu ve studiu Barrandov. V současné době občas vymění studiové prostředí za čerstvý vzduch nebo jiné klimatizované prostory při live práci v divadle Archa a s Cirkem La Putyka.

Odpovědět