Spectrasonics Omnisphere 2

Odpovědět
jindrich
Příspěvky: 48
Registrován: 01 úno 2013 19:12

Spectrasonics Omnisphere 2

Příspěvek od jindrich » 14 pro 2015 09:55

Nová verze známého virtuálního nástroje.

Název Omnisphere je rozhodně známý mnoha uživatelům v oboru, pravděpodobně dokonce většině. Výrobce tohoto nástroje je navíc na trhu už dost dlouho - konkrétně od roku 1994. Po počátečním zaměření se na banky samplů začala firma v roce 2002 vydávat virtuální nástroje. Předchůdce Omnisphere s názvem Atmosphere se objevil v roce 2003 a nabídl mnoho zajímavých možností a komplexních zvuků, zejména ploch všech možných druhů, postavených na samplech a jejich transformaci. Byl součástí základní silné trojice produktů firmy, kterou tvořil spolu s basovým nástrojem Trilogy a na produkci rytmů určeným Stylus RMX. Omnisphere následoval v roce 2008 a přinesl zásadní navýšení objemu zdrojových dat, posun k ještě větším sonickým experimentům a hybridní samplero-syntezátorový koncept. Zatímco Atmosphere používal dnes stále existující UVI engine pro přehrávání samplů, nový nástroj přešel na STEAM engine firmy Spectrasonics.

V roce 2011 vyšel poměrně významný update na verzi 1.5, která kromě rozšíření stávajících možností a zvukové knihovny přinesla hlavně modulační rozhraní Orb a aplikaci pro iOS pro ovládání jak tohoto rozhraní, tak i dalších základních funkcí nástroje. Čtyři roky poté zde máme druhou generaci a s ní určitě solidní porci inovací, protože u Spectrasonics by bylo vyloženě zklamání, kdyby tomu tak nebylo. Já osobně mám uživatelskou zkušenost pouze se staršími produkty - Atmosphere a Trilogy a jsem zvědavý, kam se firma celkově posunula.
Obrázek
Instalace a první dojmy
Pokud zakoupíte plnou verzi produktu, dostanete krabici obsahující osm dvouvrstvých DVD. Instalace samotná chvíli zabere, není se čemu divit, jelikož objem zvukových zdrojových dat od minulé verze značně narostl. Po instalaci následuje jednoduchá webová autorizace a při prvním ostrém spuštění plug-in zkontroluje, že jsou všechny součásti aktuální. Pak už je vše připraveno pro použití.

Hned po prvním spuštění jsem si vzpomněl na Atmosphere, což mi výrazně usnadnilo orientaci v uživatelském rozhraní. Je vidět, že firma drží tradici a nastolený přístup a spíše ho ladí a vylepšuje než že by plánovala razantní změny, jak tomu často bývá (viz např. razantní změna při přechodu z NI BATTERY 3 na verzi 4). Z toho na druhou stranu vyplývá naprosto bezproblémový přechod pro stávající uživatele a to mimochodem jak co se týče uživatelského pohodlí, tak fakticky - Omnisphere 2 nahradí při upgradu předcházející verzi a bude se načítat ve stávajících projektech. Rozhraní sice tedy není zcela podle současných trendů, ale musím říci, že je velmi intuitivní. Ačkoli mám za sebou, jak jsem zmiňoval, zkušenost pouze s Atmosphere, nebyl problém se hned zorientovat a to v podstatě ve všech funkcích.

Omnisphere v kostce
Zkušení uživatelé mohou tento odstavec přeskočit. Omnisphere je prezentován jako „Powersynth“, což je takové hezké trendy slovo, pod kterým si já osobně představuji něco, co je zaměřeno na výrazné syntetické zvuky, často v elektronické hudbě přímo definující žánry. Ty rozhodně u Omnisphere najdeme a k tomu navíc velikou zásobu efektů, ploch a zvláštních zvuků tvořených výraznou transformací a zpracováním samplů. Ty jsou ve velké knihovně zastoupeny v široké míře od jednoduchých klasických zvuků po vyloženě experimentální záležitosti (zejména obsažené v části knihovny označené Psychoacoustic), takže barev obsahuje nástroj skutečně mnoho. Principiálně je každý zvuk - patch - složen ze dvou vrstev, které můžeme libovolně dynamicky mixovat a samostatně zpracovávat. Zdrojová vrstva může být buď sampler, nebo syntezátor a následuje celkem klasické schéma obálek, filtrů, různých modulátorů, efektového racku atp. V jedné instanci plug-inu nám běží takovýchto dvouvrstvých zvuků osm, pomocí přepínačů v horní části mezi nimi snadno můžeme přecházet a dělat potřebné úpravy. K dispozici je samozřejmě i celkový přehled Multi, ve kterém můžeme přidat další efekty (k tomu slouží čytři paralelní AUX sběrnice integrovaného mixu) a nebo definovat, jak budou jednotlivé vrstvy spouštěny.

Jak jsem zmiňoval v úvodu, zásadní funkcí pro modulaci a změny zvuku je grafické rozhraní Orb a s ním související ovládací aplikace pro iOS. Omnisphere ale rozhodně neslouží jako sampler, je to prostě tzv. sample-based syntezátor. Ačkoli jsou obsažené zvuky velmi zajímavé a dobře nasnímané, nebylo záměrem věrně reprodukovat původní zvuk - právě naopak, jde o hledání nových zvuků „uvnitř“ reálných signálů a výrazné transformace.
Obrázek
Uživatelské rozhraní a knihovna zvuků
Rozhraní jako takové je nyní širší a prošlo celkovým faceliftem, ale skutečně spíš kosmetickým. Hlavní okno přehledu o vrstvě působí pořád stejně jako v době Atmosphere, ale to není na škodu. U Spectrasonics byl vždy kladen důraz na funkčnost a ne na zajímavý design a konzistence v podobě podobných grafických rozhraní nejen napříč verzemi, ale i produkty je podle mne ku prospěchu věci. Nemusíme hledat, co kde je a můžeme se soustředit na to, jak to vlastně hraje. Hlavní změnou je zvětšené okno pro procházení rozsáhlé zvukové knihovny. Zároveň je v levé části stále zobrazen miniprohlížeč, čili pokud jsme si správně navolili kategorie, můžeme výsledky vyhledávání snadno procházet, aniž bychom se museli vracet do okna knihovny. Miniprohlížeč standardně zobrazuje jednotlivé patche, ale při přechodu na obrazovku Multi se automaticky změní Multi-browser. V této části se také nově při editaci nebo vytváření nové modulace kdekoli uvnitř nástroje objeví podle mne velmi praktický sloupec se všemi základními parametry. Vidíme tak, jestli jsme skutečně správně v kontextové nabídce zvolili to, co jsme chtěli a zároveň můžeme rovnou nastavit parametry modulace. Je možné nechat si toto okno otevřené a procházet třeba jednotlivé modulace v dané části atp. Je to myslím jednoduché a přehledné a rozhodně to usnadní vytváření úvodního nastavení nové modulace. Po zavření panelu máme v levé části grafického rozhraní opět miniprohlížeč knihovny.

Procházení knihovnou se změnilo výrazně, čemuž v kombinaci s větším oknem pomáhá nové třídění a detailnější kategorie (procházení podle nálady neboli Mood a nebo typu zdrojového oscilátoru atp.). Po zvolení hlavní kategorie zvuku (Synth Bass, Pads, Hits and Bits atd.) se ostatní sloupce dynamicky mění podle obsažených tagů v dané kategorii a někdy se změní i zobrazený parametr, pokud je pro daný typ zvuku relevantnější. To lze případně ručně změnit. Líbí se mi dělení zvuků podle komplexnosti ve vlastní kategorii a zajímavá je i možnost měnit způsob volby v dané kategorii pomocí logických operátorů. Můžeme tak buď mít zvolenou vždy jen jednu (OR), nebo víc kategorií (AND) a nebo naopak klikáním kategorie z vyhledávání odstraňovat (NOT).
Obrázek
Nová verze ale přináší naprosto zásadní novinky, které práci s knihovnou posouvají vůči konkurenci poměrně dost dopředu. Jedná se o funkce Sound Match a Sound Lock. Obě souvisí s klasickou situací, kterou myslím znají všichni od chvíle, kdy byly zavedeny kaskádové prohlížeče zvukových knihoven. První vybraný zvuk z výsledků vyhledávání nám docela sedí, ale není to ono, jdeme dál. Druhý má super průběh modulací, ale úplně se nám nezdá celková barva. Chtělo by to změnit jen trochu, ale ačkoli jsme kategorie navolili nejpřesněji podle potřeb, výsledky jsou pořád příliš rozmanité a my začínáme vlastně pořád znova, resp. doufáme, že narazíme na to, co potřebujeme, aniž bychom to mohli nějak výrazně ovlivnit. Samozřejmě, jedním z řešení je prostě překroutit příslušné knoflíky a upravit si patch k obrazu svému. Mnoho uživatelů toho ale možná není úplně schopno, protože jejich zkušenosti s programováním syntezátorů nejsou až takové, aby věděli, kam přesně sáhnout pro vyřešení toho kterého problému. A nebo také zkrátka jen tak hledáme inspiraci, zároveň se ale chceme vydat určitým směrem a držet se ho. Sound Match nám po stisknutí tlačítka do výsledku vyhledávání dodá patche, které jsou podobné zrovna zvolenému zvuku a funguje to podle mne výborně.
Obrázek
To, že se taková funkce dobře chová pro obecné zvuky typu swell nebo wobble, není až takové překvapení - ty by bylo možné zčásti najít i textovým vyhledáváním. Ale schválně jsem zkoušel nastavovat kategorie tak, aby výsledkem hledání byl jen jeden nebo dva patche a pak stisknout Sound Match. Fungoval vždy a výsledky byly relevantní. Navíc v nabízených možnostech máme grafickou reprezentaci toho, jak moc jsou nové zvuky podobné. Samozřejmě systém neví, která část daného zvuku je ta, jež je pro nás obzvlášť důležitá a může se odchýlit jiným směrem než preferujeme, ale příbuznost zvuků byla vždy znát. Sound Match je k dispozici nejen při procházení patchů, ale i při hledání zdrojových zvuků sampleru (Soundsource) a při procházení katalogu vícepatchových presetů Multi.

Se zachováním konkrétních vlastností souvisí druhá nová funkce a to Sound Lock. Ta umožňuje, jak název celkem napovídá, zamknout konkrétní části současného patche a při přechodu na nový zvuk je zachovat. Kategorie jsou rozličné, např. Velocity Curve nebo filtry, efekty či arpeggiator. Je to jakási sofistikovanější obdoba Safe tlačítek na digitálních mixážních pultech, umožňující zamknout určité parametry proti přepsání při přechodu na jinou scénu nebo projekt. Ale v rámci procházení gigantických zvukových bank je to velmi zajímavá novinka. Dále také knihovna umožňuje velmi rychlé preview zvuku před jeho načtením a obsahuje také nástroje pro spolupráci a sdílení uživatelských patchů. Celkově v této části nastalo mnoho změn k lepšímu.

Samozřejmě byla rozšířena i knihovna jako taková, nyní obsahuje cca 12 000 zvuků a na disku zabírá 55 GB. Nemám osobně rád žonglování s velkými počty presetů a nějaké ty ohromující tisíce obsahuje dnes každý nástroj zdarma přibalený k nejnižší verzi jakékoli DAW. Co ale upoutá na první pohled je rozmanitost, kterou má ovšem Omnisphere již od začátku. Z nových bank bude určitě pro na produkci orientované uživatele zajímavá Spotlight EDM věnovaná trendům v taneční hudbě, které se přece jen mění výrazně rychleji, než Spectrasonics vydává nové verze svých produktů. Rozšíření se dostalo i experimentálním záležitostem v kategoriích Circuit Bent a Psychoacoustic - k dispozici jsou např. nasnímané vlastní nástroje jednoho z hlavních sound designérů Omnisphere Diega Stocca. Výběr zvuků v nástroji byl vždy obrovský a i ti, kteří s ním přímo nepracovali, vědí, že jde o jeden ze základních pilířů celého projektu.
Obrázek
Tvorba zvuku
V této oblasti jsou novinky asi nejvýznamnější, což od virtuálního nástroje také očekáváme. Pro zvukové designéry a experimentátory přichází dlouho očekávaná funkce použití vlastních zvuků jako zdrojového signálu. To probíhá přes knihovnu a zvolený zvukový soubor je nakopírován do banky nástroje a zůstává tak k dispozici i do budoucna nezávisle na projektu. To je samozřejmě skvělé vzhledem k tomu, že případný vytvořený patch budeme mít také uložen přímo v databázi a nestane se nám tak, že by nám něco scházelo při načítání v budoucnu. Novinkou je také možnost obrátit zdrojový zvuk.

Výrazně rozšířeny jsou nyní i možnosti generování signálu. Oproti původním šesti různým vlnám je jich nyní k dispozici podle propagačních materiálů 400. Tohle ohromující číslo souvisí s novými obsáhlými tabulkami vln (Wavetable). V tabulce se pohybujeme parametrem Shape a na displeji vždy vidíme současný tvar. Ten může být ale změněn ještě dalšími parametry, čili se nutně nejedná o původní signál. Množství vln obsažené v dané tabulce se značně liší podle konkrétního typu signálu. Při volbě vlny se v menu nahoře nachází nejdříve původní pětice (dva druhy pilového signálu, trojúhelník, sinus a šum) a až pod ní všechny nové roztříděné do tří hlavních kategorií a příslušných podkategorií.

Classic Waveforms - kategorie obsahující klasické tvary vln modelované podle různých konkrétních zařízení, kde vesměs nenajdeme vlnové tabulky, ale pouze dvě vlny - parametr Shape tedy nemá takový vliv. Např. v kategorii čtvercových najdeme 32 různých vln, třeba z klasických strojů ARP 2600 nebo Moog Modular, a také současné nástroje jako Voyager nebo Little Phatty.

Analog Timbres - obsahuje opět vlny z reálných nástrojů, ale už komplexnější, rozděleny jsou proto do popisných kategorií Attitude, Deep, Octaves, Retro a Warm.

Digital Wavetables - v této sekci se nachází vlny modelované podle různých digitálních syntezátorů, ať už hardwarových a nebo softwarových. Tato část obsahuje i vlny s výraznými hodnotami vyšších harmonických nebo naopak s výrazně neharmonickým spektrem atd. Kategorie obsažené v této části jsou nazvány Bell, Edgy, Overtones, Sweepers, Thin, Vox a Warm.

Možnosti práce s tvarem vlny jsou tedy skutečně komplexní a obzvlášť pro tvorbu současných „minimálových“ zvuků to uživatelé ocení. Na druhou stranu bych řekl, že těžiště Omnisphere leží pro mnoho lidí spíš ve výrazně transformovaných zvucích, kde má následné zpracování na výsledek často větší vliv než zdrojová vlna. Z prostředků obsažených přímo v základní vrstvě došlo k vylepšení hned u čtyř ze šesti. Konkrétně u frekvenčního a ring modulátoru, dále u sekce Unison (nová funkce Unison Drift modelující odchylování frekvence generovaných hlasů od hlavního oscilátoru jako na analogových zařízeních) a Granular, kde je nyní nový algoritmus a pro zpětnou kompatibilitu s patchy vytvořenými v předchozích verzích slouží Legacy mód. Rozdíl není na první poslech až tak patrný a i původní algoritmus je rozhodně výborný. Podle manuálu by měl mít ten nový rychlejší pohyb jednotlivých segmentů a produkovat tak agresivnější výsledky. Každopádně je celá sekce těchto základních nástrojů výborná, s rozsáhlými možnostmi a hlavně velmi intuitivním ovládáním. A už v této sekci se dají od nuly vytvořit velmi zajímavé výsledky, aniž bychom se dostali k filtrům a efektům. Pojďme se tedy podívat dál.
Obrázek
Filtry a efekty
K rozšíření možností došlo pochopitelně i zde. Filtrů je nyní k dispozici 32 různých druhů (filtrů typu dolní propust - LPF je dokonce 14) a k tomu lze využít veliké množství presetů pro jejich kombinace v duálním systému. Novinkami jsou např. rezonátory nebo formantový filtr, přičemž já osobně jsem toho názoru, že filtrů, které pořádně transformují nebo zkreslí zvuk, není nikdy dost.

Podobně byl rozšířen i arzenál integrovaného efektového racku. Nových modulů je dokonce 25 a jejich seznam je k prohlédnutí na webu výrobce. Rozšířen byl i celý koncept práce s efekty. Celkově teď máme k dispozici 58 různých efektů a velmi snadný způsob, jak vytvořit velmi komplexní zvukový svět uvnitř jedné instance - čtyři efektové pozice pro každou zdrojovou vrstvu a také výsledný zvuk patche a k tomu jednu dodatečnou paralelní větev, taktéž se čtyřmi pozicemi. K tomu je navíc potřeba počítat již zmiňovanou efektovou sekci v části Multi, která má čytři paralelní větve a hlavní rack. Je tedy vidět, že ačkoli rack není nekonečný, jak tomu v některých případech bývá, bude pro většinu aplikací i experimentů dostatečný. Navíc můžeme nyní všechny efekty plně modulovat - kontextová nabídka v modulační matici ukazuje všechny parametry aktuálně vytvořených jednotek.
Obrázek
Z nových efektů bych každopádně vypíchl Innerspace. Ten je v manuálu popsán poměrně nekonkrétně, každopádně z tohoto popisu a jeho zvukového chování bych vyvodil, že se jedná o efekt využívající konvoluci. Záměrně neříkám „dozvuk“ využívající konvoluci, protože použití konvoluce má v tomto případě mnohem větší kreativní ambice a je to prostředek pro výraznou transformaci signálu. Impulsové odezvy v něm obsažené jsou velmi komplexní a jde nejen o charakteristiky prostor a akustických systémů, ale i různých dějů a zvuků jako takových. Např. sekce Scatter pro „rozdrobení“ zvuku má podkategorie s názvy Bouncers nebo Glass obsahující presety jako TicTacs on Glass a Sparkling Cup. Parametry zpracování nemůžeme měnit kromě úrovní a ekvalizéru, ale vzhledem k množství možností to vůbec nevadí. Efekt je duální a myslím, že dokáže přinést velmi zajímavé a chaotické výsledky například při sound designu nebo práci s vyvíjejícími se plochami.

Rozšířen byl i arpeggiator - umožňuje transpozici a tím pádem může fungovat jako step sequencer. Jeho nastavení můžeme také zamknout pomocí funkce Sound Lock při procházení zvuků a má vlastní rychlostní offset, takže jeho chování můžeme zpomalovat či zrychlovat vůči hlavnímu tempu.

Další vylepšení a celkový dojem
Nový je např. ještě Live Mode, což je část panelu Multi, specificky určená pro přípravu setu patchů pro živé hraní a nastavení přepínání, rozdělení klávesnice atd. Obsahuje praktický Latch mód pro držení již odeslaných MIDI not v dané vrstvě a možnost snadno vystavět dlouhé vyvíjející se plochy složené z několika patchů. Modulační rozhraní Orb má také jednu novinku a tou je funkce Attractor, při které se začne chovat jako nelineární kyvadlo a umožní nám chaotické změny, na které bychom se ručně příliš nadřeli. Nově lze také měnit detailní nastavení zvuků z nástroje Trilian přímo v Omnisphere a používat je jako další zdroje.

Omnisphere 2 dokazuje, že Spectrasonics hodlají pokračovat v nastaveném kurzu tvorby naprosto špičkových nástrojů a jejich neustálého vylepšování. Toto vylepšování navíc probíhá v určitých oblastech i velmi originálním způsobem a některé funkce jsou skutečně výrazné. Líbí se mi také, že si nástroj drží svůj jasný a přehledný koncept. Intuitivnost je skutečně výborná, uživatel se zkušeností se syntezátory a znalostí jejich stavebních kamenů se zorientuje okamžitě - byť je otázka, kolik takových uživatelů ještě v tuhle chvíli nemá s Omnisphere žádnou zkušenost.
Obrázek
Myslím, že nástroj nabízí skvělý poměr ceny k výkonu, protože zvukový obsah, který přináší, je opravdu neuvěřitelně bohatý a ani uživatel, který by nikdy nesáhl „pod kapotu“ a jen používal presety tak jak jsou, je nemůže vyčerpat a vyzkoušet všechny. Nová možnost postavit na začátek jakýkoli vlastní zvuk a následně ho „přežvýkat“ a přestavět všemi možnostmi nástroje mu navíc otevírá cestu pro velmi snadné a velmi silné sonické experimenty. Jistě, tohle není ojedinělá funkce - stejnou nabízí např. Absynth od Native Instruments a to už velmi dlouho - ale je to výrazné doplnění už tak velmi rozsáhlých možností o další oblast.

Jelikož při své práci používám poměrně velké množství různých nástrojů a snažím se neupínat se k jednomu výrobci nebo typu, pokaždé mi něco vadí nebo schází a proto to hledám jinde. Jedinou věcí, kterou mohu Omnisphere 2 vytknout, je fakt, že při zapnutí nebo vypnutí některé interní sekce (FM, Unison atd.) dojde ke zvukové změně až s další notou. To je zejména pro programování delších zvuků, které při práci spouštíme dlouhými MIDI notami, poněkud matoucí a zpomalující. Tím ale výčet nevýhod končí.

Nástroj je neskutečně inspirativní a mám chuť ho neustále používat. Je velmi snadné kompletně předělat načtený zvuk a rychle dosáhnout cíle. Velmi se mi líbí drobné funkce jako možnost načtení MIDI souboru do arpeggiatoru pro přizpůsobení groovu skladby nebo tlačítko pro generování náhodných obálek. Zvuková banka navíc pokrývá velkou část toho, co člověk v praxi potřebuje ať už pro tvorbu hudební nebo čistě zvukovou a to jak komerční, tak experimentální. Navíc v naprosto jasných kategoriích, které se nesnaží o vzletnou abstrakci, ale jsou prakticky zvoleny a intuitivní. A samozřejmě nesmíme zapomenout na ovládací aplikaci pro iOS, která funkčnost dále rozšiřuje.

Podtrženo a sečteno - Omnisphere 2 upevňuje pozici nástroje na trhu a jasně ukazuje, že stále existují firmy, které umí neusnout na vavřínech a stále zlepšovat a posouvat svůj už tak velice kvalitní produkt dál. A také v dnešní době extrémně důležitou věc - že někteří výrobci jsou schopni počkat s placeným updatem na chvíli, kdy opravdu mohou zákazníkům nabídnout něco, co stojí za to. A to je určitě případ Omnisphere 2.

Výrobce: Spectrasonics
Zapůjčil: Mediaport Pro s.r.o.

Jindřich Kravařík
PROFIL AUTORA: Ing. MgA. Jindřich Kravařík
Vystudoval ČVUT FEL se zaměřením na digitální zpracování signálů a tvorbu VST plug-inů a obor Zvuková tvorba na HAMU. Věnuje se převážně studiové práci, sound designu a tvorbě hudby pro video projekty - v rámci audiovizuálního MERGE studia a zvukového a nahrávacího studia Sype Studios. Šest let se též věnoval dabingu ve studiu Barrandov. V současné době občas vymění studiové prostředí za čerstvý vzduch nebo jiné klimatizované prostory při live práci v divadle Archa a s Cirkem La Putyka.

Odpovědět