Zvukové rozhraní prémiových kvalit.
25. 3. 2020
Firma Steinberg, fungující již řadu let pod křídly mateřské společnosti Yamaha, není známa pouze svojí proslulou DAW aplikací Cubase a jejím sourozencem Nuendo, ale celou řadou dalších softwarových i hardwarových produktů. Když se spojí softwarové zkušenosti z vývoje léty prověřené, prapůvodně pouze na MIDI sequencing zaměřené Cubase, se zkušenostmi s digitálním audiem a DSP processingem firmy Yamaha, nemůže být pochyb o vzniku něčeho výjimečného. Na něco takového se nyní podíváme v následující recenzi.
Popis
Zvukové rozhraní Steinberg AXR4 je dostupné ve dvou varinatách, a to s označením “U” na konci názvu, které je vybaveno rozhraním USB 3.1 (Type-C) a písmeno “T” pak označuje testovanou variantu, která se k počítači připojuje pomocí rozhraní Thunderbolt 2. Jinak se od sebe obě varianty neliší, rozdílnost připojení k počítači je dána osazením příslušné zásuvné desky (modulu) na zadním panelu přístroje.
Na čelním panelu AXR4T najdeme postupně zleva čtveřici kombinovaných konektorů TRS/XLR pro připojení mikrofonů, linkových zdrojů či nástrojů s vysokou impedancí (např. elektrofonických kytar). V případě mikrofonů má každý vstup k dispozici nezávislé zapnutí fantomového napájení +48 V. Tlačítka SEL slouží k volbě vybraného vstupu pro nastavování jeho parametrů. Následuje sekce, která je ovládacím centrem simulace SILK zpracování dle Ruperta Neva, legendárního designéra předzesilovačů a dalších analogových procesorů zvukového signálu. Otočný enkodér TEXTURE nastavuje míru simulace a s ní např. obsah vyšších harmonických či saturaci, tlačítko BLUE/RED pak dva režimy (modely) simulace, viz dále. Následuje šestice tlačítek pro volbu kanálu, nastavení monitoringu, scén, umlčení výstupu a vstup do Setup - systémového nastavení. To už se přemísťujeme k pravé části přístroje - zde najdeme barevný LED displej, hlavní enkodér zadávání parametrů a konečně dvojici sluchátkových výstupů s nezávislou regulací výstupních úrovní. Nabídku čelního panelu uzavírá kolébkový spínač napájení přístroje.
Fakta a technologie
Dlouholetým standardem zvukových rozhraní bývalo rozlišení 24 bit a podpora samplovacích frekvencí max. 192 kHz. Steinberg jde v tomto dále. Jeho DAW aplikace Cubase v posledních verzích již podporuje vnitřní zpracování 64 bitů s plovoucí desetinou čárkou. Tomu odpovídající a doporučené rozlišení vstupních dat u AXR4 je pak 32 bitů v pevném (celočíselném) řádu. Také vzorkovací frekvence jde na dvounásobek běžného standardu, hodnota 384 kHz je v souladu s podporou maximální frekvence vzorkování uvnitř DAW Cubase. Je otázkou, zda uživatel má šanci vůbec takové rozlišení ocenit. Teoretický dynamický rozsah 192 dB jde zcela za hranice lidských smyslů, stejně tak teoretický maximální (Nyquistův) kmitočet vstupního signálu 192 kHz. Tato honba za rozlišením ale není samoúčelná. Vývojáři zdůvodňují tyto hi-end parametry snahou o dokonalost rozlišení signálu v jakémkoli režimu, tedy i velmi nízkých dynamikách, kde je bitová hloubka s ohledem na další zpracování v DAW kritická. Podobně potřeba antialiasingové filtrace vychází příznivěji - strmost filtru před A/D převodem nemusí být tak velká, což má za následek příznivější průběh fáze ve vyšších kmitočtech.
Tyto všechny přednosti nabízeného rozlišení převodu analogového signálu na digitální oceníme hlavně u akustických signálů s velkým rozsahem vstupní dynamiky. Použití maximálního rozlišení 32 bit/384 kHz má jeden pochopitelný důsledek - vyřazeny jsou digitální vstupy a výstupy a také emulace SILK.
Pro vnitřní efekty s téměř nulovou latencí využívá AXR4 čipy DSPX Yamaha, včetně známé technologie VCM (Virtual Circuit Modelling). Spolu s koupí AXR4 získáme čtyři plug-in efekty: Vintage Classics EQ601, Vintage Classics Compressor 276, Sweet Spot Morphing Channel Strip (kombinace parametrického ekvalizéru a kompresoru) a velmi kvalitní REV-X reverb. Efekty lze využít jak pro tracking, tedy zpracování vstupního signálu před záznamem, jako insert v DAW pro postprocessing, nebo pouze v monitorovacím mixu AXR4. Zátěž CPU počítače je pak téměř nulová, všechny efekty v kterémkoli režimu běží na DSP čipu karty. Výhoda integrace s firemní aplikací Cubase je dotažena na tu úroveň, že se přímo z Cubase dostaneme na ovládání bezlatenčního mixu i efektů. Nicméně, spolupráce s libovolnou DAW aplikací není zapovězena, na vše se dostaneme z ovládacího programu dspMixFx, který se nainstaluje automaticky spolu s nezbytnými ovladači.
Předzesilovače a SILK
Steinberg AXR4 využívá jakostní předzesilovače AXR Hybrid Mic Preamps pro všechny čtyři vstupy. Tyto předzesilovače najdeme také v těch nejlepších digitálních pultech Yamaha. Jejich parametry, jako je odstup signál/šum, zkreslení a dynamika, dosahují špičkových hodnot a zdárně tak sekundují následnému převodu pomocí 32bitových čipů AKM s precizní stabilizací vzorkovacího kmitočtu a potlačením Jitteru.
Hned za převodem A/D následuje digitální emulace SILK dle předlohy Ruperta Neva. Ta spočívá v detailní emulaci komprese a řízené saturace předzesilovačů a transformátorů, používaných v legendárních analogových obvodech tohoto designéra. Dva režimy, červený a modrý, mají odlišný charakter. Režim Red je vhodný pro emulaci jemného zkreslení předzesilovače, které signál dokáže “rozsvítit” pomocí vyšších harmonických kmitočtů. Druhý mód, Blue, je orientován spíše na hutnost a pevnost signálu a je charakteristický mírnou kompresí signálu. Oba režimy jsou velmi dobře rozlišitelné a plynule dávkovatelné: ovladač Texture dokáže proměnit simulaci od jemného obarvení až po říznější processing. Rozhodně myšlenka kombinace neutrálního předzesílení mikrofonního signálu, chirurgicky přesného A/D převodu a následného nízkolatenčního digitálního modellingu vychází velmi zdařile a dokáže se vstupním signálem udělat své. Srovnání s originálními obvody Ruperta Neva nemám, ale použitá simulace mne moc baví.
Praxe a konkurence
Steinberg AXR4 nabízí vlastně v dané kategorii pro práci zcela očekávatelné a to plně profesionální parametry. U konkrétního modelu “T” s Thunderbolt připojením lze dosáhnout opravdu nízkých latencí i při průchodu do DAW a zpět. Nicméně pro pohodlný bezlatenční monitoring je vhodné využít vnitřní DSP mix. Na většinu parametrů se lze dostat i z čelního panelu, ale doprovodná aplikace dspMixFx je mnohem pohodlnějším řešením. Také oceňuji kvalitní LCD displej, který je sice malý, ale velmi detailní a přehledný.
Testovaný produkt je špičkou nabídky Steinberg/Yamaha. Ocitáme se v cenové a kvalitativní kategorii podobně špičkových produktů, jako je např. Apogee Ensemble Thunderbolt nebo Universal Audio Apollo x8. Každý produkt má své přednosti, ale pouze Steinberg je připraven na rozlišení 32 bit/384 kHz, takže vlastně v tomto nemá konkurenci. Také integrace s Cubase je vítanou devizou pro uživatele této populární DAW aplikace.
Závěrem
Steinberg AXR4T je bezesporu špičkovým produktem. Svojí cenou míří do vod naprosté špičky, svojí výbavou uspokojí i toho nejnáročnějšího audiofila a svými rozměry a váhou nabídne kromě studiového provozu i možnost vytvořit dokonalé mobilní nahrávací pracoviště. Nutností je samozřejmě počítač s Thunderbolt 2 portem, příp. redukce z novějšího Thunderbolt 3 rozhraní. Variantou je pak model AXR4U, pokud máme k dispozici USB 3.1 port. Oceňuji především nekompromisní kvalitu, špičkové dílenské zpracování, stabilitu a funkčnost. Rozhodně stojí za úvahu pro všechny, kteří to se zvukem myslí vážně, a nemusí to být nutně uživatelé Cubase.
Výrobce: Steinberg
Zapůjčil: MusicData s.r.o.
Ondřej Urban
PROFIL AUTORA: MgA. Ing. Ondřej Urban Ph.D.
Vystudoval ČVUT (obor Radiolektronika se zaměřením na elektroakustiku), HAMU (obor Zvuková tvorba) a Konzervatoř Jaroslava Ježka (obor skladba). Od roku 2000 působil nejprve jako externí pedagog oboru Zvuková tvorba na HAMU a jako vědecký pracovník v oboru Hudební akustiky (tamtéž). V současné době je docentem na katedře Hudebního zvuku HAMU a vedoucím Zvukového studia HAMU. Ve své profesi se zabývá zvukovou a hudební režií nahrávek pro CD, film, divadlo, ale i dalších zvukových forem (zvuková koláž, znělka, rozhlasový spot atd.). Je tvůrcem mnoha nahrávek (přes 35 titulů na CD) z oblasti hudby vážné i populární. Ve své vlastní tvorbě se zabývá převážně kompozicí hudby elektronické nebo elektroakustické a to jak autonomní, tak užité. Věnuje se hře a improvizaci na klavír a varhany.