Studiologic Sledge

Odpovědět
ondra.urban
Příspěvky: 60
Registrován: 31 led 2006 09:57

Studiologic Sledge

Příspěvek od ondra.urban » 22 led 2013 11:21

Virtuálně analogový syntetizér.

Nástroj Studiologic Sledge je novým přírůstkem na poli virtuální analogové syntézy, tentokrát v hardwarovém provedení. Syntetizér Studiologic Sledge byl poprvé představen na letošním jarním hudebním veletrhu ve Frankfurtu. Od té doby jsme na nástroj čekali až do letošního léta, kdy byl konečně k dispozici na vyzkoušení. Proč se dodávka nástroje zpozdila není přesně známo, o to větší byla ale zvědavost, jak nástroj zní a jak se s ním pracuje.

Výrobcem syntetizéru Sledge je italská firma Fatar, která je dodavatelem klaviatur pro mnoho světových výrobců elektronických klávesových nástrojů. Snad každý klávesový hráč se někdy dotkl některé z klaviatur této firmy. Sama prodává koncovým uživatelům své produkty „zabalené“ do podoby řídicích MIDI klaviatur a to pod obchodním označením Studiologic. V posledních letech obohatila firma své výrobní portfolio o nástroje, které neslouží pouze k vysílání MIDI povelů pro zvukové moduly a počítače, ale které také samy hrají. Připomeňme např. řady Numa a Acuna (klavíry, varhany). Nový produkt Sledge (v překladu sáně, sáňky) vznikl vzájemnou spoluprací s německou firmou Waldorf, která dodala vnitřní zvukový engine nástroje.

Popis
Sledge je poměrně rozměrný nástroj a to především ve srovnání s jinými virtuálními analogy jiných výrobců v rámci této kategorie (Novation Ultranova, KORG MicroKorg XL a R3, M-Audio Venom atd.). Je to dáno především klaviaturou, která byla na nástroji Sledge použita v plné velikosti kláves a s rozsahem pěti oktáv (konkrétně byl použit model Fatar TP9S). Co vás na první pohled upoutá je žluté provedení nástroje - barvu panelu můžeme přirovnat například ke žloutku vajíček domácích slepic. I když se tento příměr může zdát svérázný, opravdu je to věc, která na sebe strhuje pozornost.

Dalším charakteristickým prvkem nástroje je vrchní panel. Ten je proveden pro změnu celý v černé barvě, ale především díky své hloubce dodává nástroji dojem mohutnosti a robustnosti. Když jsme se dotkli této otázky, je třeba zmínit, že jakkoli je nástroj na první pohled robustní, je vyroben z plastu. To se samozřejmě příznivě projeví na váze, která činí něco málo přes osm kilogramů. U nástroje podobného vzhledu a provedení bychom očekávali hmotnost o mnoho větší.

Vedle klaviatury se nachází dvojice klasických koleček - Pitch Bend a Modulation. Na levé straně skříně nástroje také nalezneme poněkud netradičně umístěné konektory vstupů a výstupů: MIDI In/Out, vstup pro dva pedály (Sustain a Expression), sluchátkový výstup, stereofonní linkový výstup (Left a Right) a USB konektor typu B na propojení s počítačem. Umístění panelu konektorů na levoboku bylo zřejmě motivováno větší pohodlím při propojování třeba ve studiu, ale při živém nasazení na koncertě, kdy bývají klávesové nástroje umístěny např. na stojanech s centrální tyčí, musíme počítat s visícími kabely z levé strany. V takových případech stejně svedeme kabely kolem stojanu, aby nedošlo buď k vylomení konektoru či dokonce k pádu nástroje přišlápnutím jednoho z kabelů. Nejsem osobně přesvědčen o záměru a výhodách použité koncepce, která bývá obvyklá a účelná spíše u stolních MIDI/USB klaviatur pro počítače.

Co ale opravdu potěší je integrace napájecího zdroje přímo do nástroje. V nástroji je pak pouze dvojpólová zástrčka odnímatelného síťového kabelu, tentokrát umístěná na zadní straně. Každý, kdo má ve studiu přímo hrozny napájecích adaptérů pro všechny možné elektronické přístroje a nástroje, jistě tímto faktem bude potěšen. Další výhodou této koncepce je to, že se nevystavujeme nebezpečí potenciálního zapomenutí externího zdroje doma před odjezdem na koncert.
Obrázek
Ovládání a parametry
Pojďme se podívat na vrchní panel nástroje, který nabízí několik sekcí pro přehledné nastavování parametrů syntézy. Úplně vlevo je to oddíl systémový, kde se volí číselná hodnota uloženého rejstříku (1-999) a to buď kolečkem (enkodérem), tlačítky plus a minus, nebo přímou volbou na numerické klávesnici. Dále zde volíme zapnutí či vypnutí jednoduchého arpeggiatoru, vstup do sekce Global a MIDI parametrů a tlačítko Store pro uložení nastavení.

Velmi užitečným tlačítkem této sekce je tlačítko Panel, jež připomíná třeba známý mód Manual, který byl používán u analogových syntetizérů Roland v osmdesátých letech. O co jde? Po vyvolání presetu z paměti totiž nesouhlasí fyzické nastavení potenciometrů a přepínačů na panelu nástroje. Tlačítkem Panel je vyvoláno to nastavení, které fyzickým pozicím všech použitých ovladačů odpovídá. Pokud tedy chceme pracovat co nejpřehledněji a programovat zvuk zcela od začátku, je vhodné přepnout nástroj do režimu Panel a mít jistotu, že žádný z parametrů syntézy „nevisí“ v jiném nastavení po předchozím presetu. Pokud ale naopak chceme vyjít z některého nastavení a to pouze modifikovat, i to je možné. Výrobce nám dokonce nabízí dva různé módy chování fyzických ovládacích prvků: Snap a Direct. První z nich respektuje původní nastavení parametru do té doby, dokud potenciometr „neprotne“ hodnotu uloženou. Druhá metoda je přímá, tzn. parametr je změněn skokově, kdykoli pohneme některým z potenciometrů.

Napravo od globálního panelu již najdeme velkoryse zpracovaný panel pro nastavení všech parametrů syntézy. Nástroj svou strukturou vychází ze subtraktivních syntetizérů. Najdeme zde sekci modulace pomocí dvojice LFO a dále tři oscilátory s klasickými průběhy (pila, obdélník, puls s proměnnou šířkou, trojúhelník a sinus). Osc 1 ale nabízí i něco navíc: mód Wavetable. Zde se namísto modelovaného analogového průběhu dá zvolit jedna ze 66 tzv. vlnových tabulek z legendárních nástrojů firmy PPG. Další dva oscilátory lze rozladit vůči prvnímu, k dispozici je i synchronizace a jednoduchá FM syntéza.

Za sekcí oscilátorů najdeme sekci Mixer, kde se míchá výstup tří oscilátorů a bílého šumu. Dále následuje filtr s možností volby módu (LP, HP, BP) a strmosti (12/24 dB/oct). Filtr má svoji vlastní obálku typu ADSR a lze jej modulovat LFO. Sekce zesilovače také nabízí samostatnou obálku a nastavení míry ovlivnění dynamiky hry rychlostní citlivostí klaviatury.

Posledním blokem je dvojitá efektová jednotka, která nabízí v sekci Effect 1 modulační efekty (Chorus, Phaser, Flanger) a v sekci Effect 2 prostorové a zpožďovací (Reverb a Delay). Vždy se nastavuje pouze dvojice základních parametrů, například hloubka a rychlost modulace, jedná se tedy o velmi jednoduchou efektovou jednotku.

Zvuk a práce s nástrojem
Firma Fatar spojila své síly při vývoji syntetizéru Sledge s německou firmou Waldorf, která dodala vnitřní zvukový modul. Jedná se o velmi zkušenou a léty prověřenou firmu, která v minulosti navázala na vývoj nástrojů PPG používajících Wavetable syntézu. Takřka legendárními jsou její nástroje řady MicroWave. V aktuálním výrobním programu firmy najdeme syntetizér Blofeld, který spojuje mnoho druhů syntéz včetně patentované Wavetable syntézy do společného moderního kabátu.

Zvuk nástroje je velmi kvalitní a odpovídá zkušenostem německých inženýrů z firmy Waldorf. Kromě oscilátoru s Wavetable režimem je zde použit vynikající model filtru, který zní hodně analogově. Trochu ochuzena byla podle mne efektová jednotka, která jednak nabízí pouze základní možnosti nastavení, ale neoslní ani svojí kvalitou. Navíc je každé přepnutí programu doprovázeno lupnutím, které patrně souvisí právě s přepnutím efektu, což mohlo být dle mého názoru lépe ošetřeno.

Zvuk umí být hodně analogový, ale díky použitým možnostem modulace a Wavetable oscilátoru také hodně digitální. Syntéza sice neumožňuje nasazení složitějších obálek nebo použití více fitrů současně, ale i tak jsou možnosti zvukového projevu značné.

Ve srovnání s konkurencí nabízí Studiologic Sledge především nesrovnatelně pohodlnější ovládání. Velké množství potenciometrů, navíc v půvabném retro stylu, žádné skryté funkce či dvojí i vícenásobné použití ovládacích prvků. Nástroj tak svým ovládáním a přehledností vnáší trochu svěžího větru do nekončící retro vlny analogových syntetizérů. Nenajdete zde žádný režim Multi, Split, funkce řídicí klaviatury apod. Jedná se o klasické provedení polyfonního syntetizéru s osmi hlasy polyfonie, třemi oscilátory s modulací, kvalitními fitry a jednoduchými obálkami. Efektovou jednotku berme spíše jako bonus pro živé hraní. Občas sice zvuk nástroje může značně obohatit (např. Chorus či Phaser), ale prostorové efekty Reverb mne osobně příliš nepřesvědčily.

Drobnou výtku mám ale k ovládání nástroje: při rychlé změně parametru, například přeladění filtru, je znát mírné, ale přesto citelné zpoždění. K přenosu mezi ovládací sekcí (Studologic, resp. Fatar) a syntetizérem (Waldorf) zřejmě byla použita klasická MIDI sběrnice, která již má dnes svá omezení, zejména co se týče rychlosti přenosu kontinuálních ovládacích prvků (NRPN). Nástroj se tedy přehledně ovládá a máte pocit návratu do 80. let ke všem Prophetům, Jupiterům, Moogům apod., ale je potřeba počítat s tím, že při programování nastavujete parametry jakoby vzdáleného zvukového modulu.

Závěr
Zdálo by se, že Studiologic Sledge nepřichází s ničím převratným, ale jeho síla spočívá právě v přehlednosti a jednoduchosti ovládání. Vytváří tak protipól k počítačovému ovládání virtuální syntézy pomocí myši a klávesnice, které se sice dá trochu přiblížit analogové éře pomocí různých řídicích klaviatur s otočnými ovladači, ale zde je vše připraveno k okamžitému použití bez nutnosti něco složitě mapovat. Díky možnostem syntézy je zvuk do jisté míry nadčasový. Nástroj lze také využít jako řídicí MIDI nebo USB klaviaturu. Na stránkách výrobce budou k dispozici aktualizace firmwaru a to zvlášť pro ovládací sekci a modul syntézy.

Ondřej Urban

Výrobce: Studiologic
Zapůjčil: Disk Multimedia s.r.o.
PROFIL AUTORA: MgA. Ing. Ondřej Urban Ph.D.
Vystudoval ČVUT (obor Radiolektronika se zaměřením na elektroakustiku), HAMU (obor Zvuková tvorba) a Konzervatoř Jaroslava Ježka (obor skladba). Od roku 2000 působil nejprve jako externí pedagog oboru Zvuková tvorba na HAMU a jako vědecký pracovník v oboru Hudební akustiky (tamtéž). V současné době je docentem na katedře Hudebního zvuku HAMU a vedoucím Zvukového studia HAMU. Ve své profesi se zabývá zvukovou a hudební režií nahrávek pro CD, film, divadlo, ale i dalších zvukových forem (zvuková koláž, znělka, rozhlasový spot atd.). Je tvůrcem mnoha nahrávek (přes 35 titulů na CD) z oblasti hudby vážné i populární. Ve své vlastní tvorbě se zabývá převážně kompozicí hudby elektronické nebo elektroakustické a to jak autonomní, tak užité. Věnuje se hře a improvizaci na klavír a varhany.

Odpovědět