TASCAM Model 24

Odpovědět
Uživatelský avatar
Miloš Seky Vondráček
Příspěvky: 30
Registrován: 18 lis 2017 20:28

TASCAM Model 24

Příspěvek od Miloš Seky Vondráček »

Mixážní pult - zvuková karta - více stopý rekordér.
18. 4. 2019

Digitální vícestopé rekordéry s větším počtem vstupů než osm, jsou již zřejmě vymírající druh, podobně jako tlačítkové telefony. Trend hovoří jasně: audiokarta a počítač s nějakým vhodným DAW jsou to jediné, co vám z obýváku vytvoří „profesionální nahrávací studio“. Ale jsou mezi námi tací, kteří preferují pracovat s hardwarem a do počítače by nenatáčeli za nic na světě. Právě ti by měli zbystřit. Dnes si představíme mix s analogovým základem a s digitální sběrnicí. Naším dnešním pomyslným cílem v hledáčku, je TASCAM Model 24. Funkci tohoto zařízení asi nejlépe shrnuje trojice slov vytištěných drobným, zlatým, písmem na předním panelu: Mixer - interface - recorder.
Obrázek
Mixer
Na první pohled je jasně vidět, že jde o analogový mix s velmi elegantním designem. Důstojný, černý lak je doplněn vzletnou zlatou barvou. To celé je radostně probarveno lesem otočných potenciometrů a prosvíceno bělobou faderů. Kompaktní rozměry 580 x 513 x 100 mm a hmotnost 10 kg dávají tušit možnosti pro využití také mimo studiové prostředí. Snadno přístupný konektorový terminál je umístěný shora. Propojovací panel poskytuje 22 analogových vstupů, jednu stereo podskupinu, dvě AUX sběrnice, jeden FX procesor a master výstup. Pravé, „zlaté”, master sekci „dominuje” miniaturní displej a jasně tak dává najevo, že se v tomto zařízení potkávají dva různé světy.

Vstupy 1 a 2 disponují konektory XLR, TRS a jsou navíc, jako jediné dva, vybaveny inzerty. Pod vstupními konektory je umístěn červený potenciometr gain pro vybuzení předzesilovače a je doplněn o kontrolní LED, která informuje o přítomnosti signálu. Dále zde najdeme přepínač Low Cut pro ořez spodního pásma, který je zde nastaven na 100 Hz. Druhá zvláštnost prvních dvou vstupních kanálů je přítomnost přepínače Inst. Ten nám dovolí přepnout úroveň vstupního signálu pro přímé připojení nástrojů, což je vhodné především pro akustické a basové kytary. V bílém poli je umístěn velmi důležitý přepínač Mode, který má celkem tři polohy: Live, Direct PC USB a MTR. Pozice Live posílá přímý vstupní signál z analogového vstupu příslušného kanálu. Direct PC USB naopak upřednostňuje přímý signál z USB portu a konečně, je-li přepínač v pozici MTR, je na vstup kanálu posílán signál z multitrackového záznamu na SD kartě. Zelený potenciometr Comp není nic jiného než jednoknobový kompresor a je jím vybaveno prvních 12 vstupů.

Následuje čtveřice modrých knobů ekvalizéru, který je zde třípásmový typu Sweep. To znamená, že pásmo pro nastavení středové frekvence je přeladitelné od 100 Hz do 8 kHz. Frekvence pro výšky je pevně nastavena na 12 kHz a pro spodní pásmo na 80 Hz. V těchto třech pásmech je možné pracovat v rozsahu od -15 do + 15 dB. Tři oranžové potenciometry jsou určeny pro odesílání signálu do pomocných sběrnic, přičemž první dva potenciometry Mon1 a Mon2 slouží pro využití při míchání odposlechových cest při nahrávání. Tyto AUXové cesty jsou definovány jako Pre-Fader a do režimu Post-Fader je nelze přepnout. Třetí oranžový potenciometr FX, má za úkol posílat signál do efektové sběrnice a ten naopak pevně funguje čistě jako Post-Fader. Ještě zde najdeme bílé potenciometry Pan s obvyklou aretací uprostřed, jejich posláním je nastavení stereováhy pro daný kanál.
Obrázek
O něco níž najdeme tlačítko Rec pro selekci nahrávaných vstupů. Pokud ho stiskneme, tlačítko se červeně rozbliká, čím signalizuje připravenost kanálu pro záznam. Jakmile se nahrávání rozjede, tato tlačítka přejdou automaticky z blikání do trvalého svitu. Tak je obsluze na první pohled jasné, které stopy se právě nahrávají. Šedá, mutovací tlačítka jsou umístěna o něco níž a disponují žlutou LED signalizující zamutování daného vstupu. Vlastní fader vstupních kanálů je opatřeny bílým hmatníkem a co je příjemné, všechny fadery Modelu 24 jsou 100mm dlouhé, což umožňuje precizní nastavení poměrů během mixáže. Po straně faderu jsou uložena tlačítka pro routování signálu a funkci PFL. Signál je zde možné routovat buď přímo do hlavního výstupu Main, nebo do pomocné podskupiny Sub (Subgroup). PFL znamená Pre-Fader Listening a slouží ke kontrole vybuzení preampu.

Stereo vstupní kanály 13-14, 15-16, 17-18 a 19-20 jsou vybaveny jedním mikrofonním XLR vstupem a dvěma TRS konektory, zvlášť pro levý a pravý kanál. Naopak zde nenajdeme inzerty a také zde chybí kompresory. Rozdílná je rovněž sekce ekvalizéru, který je sice též třípásmový, ale všechny tři frekvence jsou pevně nastaveny. Obě okrajové frekvence jsou laděny stejně jako u mono vstupních kanálů, rozdíl je tedy pouze ve středovém pásmu, které je pevně nastaveno na 2,5 kHz. Všechny ostatní prvky jsou stejné jako u monofonních kanálů. Výhoda těchto čtyř kanálů tak spočívá v jejich univerzálním využití.

Poslední stereo vstup 21-22 je trochu specifický. Disponuje pouze stereo vstupy typu RCA a jako alternativa je zde ještě malý stereo Jack 3,5 mm pro přímé připojení například telefonu nebo notebooku. Telefon je ovšem možné připojit také bezdrátově přes Bluetooth, kterým disponuje tento poslední stereo vstup. Ovládání Bluetooth je situováno, jak jinak než do modrého pole a je zde možné párování s externím zařízením a mutování Bluetooth modulu.

Výstupní propojovací terminál je opatřen dvojicí XLR konektorů pro hlavní výstup, Main out LR. Pod nimi najdeme trojici výstupních konektorů TRS jednotlivých AUXů, které zde nesou označení Mon1, Mon2 a FX. Stejně tak nalevo od nich jsou výstupní TRS konektory Sub Output, což je výstup z podskupiny. Přímo pod nimi je konektor pro footswitch a v černém poli pak výstupy Control Room a sluchátkový výstup. Pokud jde o ovládací prvky, je zde k dispozici grafický ekvalizér, který je možné přiřadit do monitorové cesty Mon1 a Mon2, nebo Main výstupu. EQ je sedmipásmový a jednotlivá pásma lze regulovat v rozsahu od -15 dB do + 15 dB a frekvence jsou nastaveny na hodnoty 125 Hz, 250 Hz, 500 Hz, 1 kHz, 2 kHz, 4 kHz a 8 kHz. Vedle EQ je situováno společné tlačítko pro phantomové napájení 48 V a hned pod ním je slot pro SD kartu. O něco níž je umístěn miniaturní monochromatický displej s modrým podsvícením a čtveřicí funkčních tlačítek. Také je zde dvanáctisegmentový stereofonní indikátor výstupní úrovně, který pracuje v rozsahu - 3 dB do +15 dB. Poslední červená LED signalizuje přebuzení signálu. Pod touto sekcí najdeme multifunkční listovací kolečko Multi Jog, jehož stlačením je možné zvolit vybraný parametr z menu. Samotné tlačítko pro vstup do menu je hned vedle a stejně tak dvě posuvná tlačítka. Trojice transportních tlačítek STOP, PLAY a REC je hned dole a díky jejich barevnému podsvícení je nelze přehlédnout.
Obrázek
Zlatě zvýrazněná sekce patří ovládání efektového procesoru. Zde ho můžeme vypínat pomocí mutovacího tlačítka a je možné zde ovládat volbu požadovaného efektu pomocí tlačítka Select. Na výběr je zde celkem 16 efektů a jejich kombinace. Najdeme zde Small Hall, Large Hall, Small Room, Large Room, Plate, Studio, Live, Short Delay, Delay, Ping Pong, Chorus, Flanger, Delay + S. Hall, Delay + L. Hall, Chorus + S. Hall a konečně Chorus + L. Hall. Efekty nepatří do kategorie zrovna nejluxusnějších efektů, ale svou hodnotu prokáží hlavně při tvorbě pracovních mixů a poslechů či demoverzí. V této sekci jsou také master potenciometry jednotlivých AUXů Mon1, Mon2 a FX. Ještě bych rád zmínil, že pokud byste nebyli spokojeni s kvalitou interních efektů, není problém připojit váš oblíbený FX procesor a pracovat přímo s ním. Opět pak v černém poli je trojice otočných potenciometrů PFL/AFL Master, Control Room a Phones. Pro nastavení celkové výstupní hlasitosti jednotlivých kontrolních výstupů.

Fadery ve výstupní sekci jsou barevně odlišeny a všechny disponují samostatným mutovacím tlačítkem. Fader pro celkové nastavení výstupní úrovně podskupiny Sub je šedý a je opatřen routovacím tlačítkem, kterým je možné celou groupu odeslat na hlavní výstup. Oranžové fadery Mon1 a Mon2 jsou doplněny o AFL poslech. Červený master fader zase disponuje přepínačem SD Main Mix Return.
Obrázek
Interface
TASCAM Model 24 je možné používat také jako zvukové rozhraní, nebo chcete-li jako zvukovou kartu. K tomu slouží na zadní straně konektor USB 2.0 typu B. Pro komunikaci s počítačem je potřeba nainstalovat ovladač, který je na stránkách TASCAMu volně dostupný. Najdeme zde verzi pro macOS i Windows. Já jsem prošel instalací pro Apple, kde vše proběhlo bez nejmenšího zádrhelu a instalace byla krátká a rychlá. Pro testování jsem použil MacBook Pro s procesorem Intel Core i5 s taktovací frekvencí 2,7 GHz, 8 GB RAM a s macOS X 10.13.6 High Sierra. Nahrávacím softwarem bylo Studio One od Presonusu. Kromě toho, že je možné využívat TASCAM Model 24 pro multitrackový záznam do DAW, tak je zde ještě možnost využívat systém opačným způsobem. Tím mám na mysli více kanálový playback. Takové využití spatřuji například při divadelním provozu. TASCAM Model 24 tak může velmi dobře posloužit ve spojení s tímto směrem zaměřenými softwary jako je QLab, nebo pro Windows Show Cue Systems, případně freewarový Multiplay.
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Recorder
Kromě toho, že můžeme natáčet vícestopý záznam pomocí TASCAM Model 24 přímo do DAW, je zde ještě možnost natáčet multitrackový záznam na SD kartu. Na SD kartu jsou kladeny podmínky, aby byla třídy 10 nebo vyšší a aby byla kompatibilní se standardy SD, SDHC nebo SDXC.

Let‘s test!
Po obligátním osahávání v soukromém budoáru mého zvukofilního království, jsem se rozhodl nasadit TASCAM Model 24 přímo do akce. Rozhodl jsem se ho využít při záznamu jednoho ze symfonických koncertů, které u nás v divadle děláme. Na programu byla díla Ludwig van Beethoven: Coriolan, op. 62, Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro flétnu, harfu a orchestr C dur a Jean Sibelius: Symfonie č. 2 D dur, op. 43. Myslím, že je to materiál pro testování více než důstojný. Těleso jsem snímal kombinací několika stereofonních technik ve více prostorových úrovních. Pro nasnímání prostorového zvuku jsem kombinoval vzdálenější mikrofonní systémy od samotného tělesa. Naopak pro přiblížení a pro detailnější zvuk jsem další stereofonní páry umístil blíže a v některých případech i přímo dovnitř tělesa. Poslední stereofonní systém jsem si připravil pro snímání sólových partů flétny a harfy v Mozartově koncertu pro flétnu, harfu a orchestr C dur. TASCAM Model 24 jsem umístil ve zvukové režii divadla, čímž jsem dosáhl téměř studiových podmínek a od samotného orchestru jsem byl zvukově oddělen.
Obrázek
Během koncertu jsem nahrával současně na SD kartu v režimu multitracku a současně do MacBook Pro se softwarem Studio One. V situaci, kdy je potřeba zaznamenat živé vystoupení, které se nedá opakovat, to je celkem zajímavé řešení z hlediska zálohy záznamu. Trochu mne zklamalo, že bylo nutné rozjet oba dva záznamy zvlášť. Bylo by velmi elegantní spustit záznam přímo na TASCAMu a záznam DAW by se spustil automaticky. Model 24 zvuk nijak nezabarvuje ani nedeformuje. Zvuk působí transparentně a je dobře čitelný. Na druhou stranu, neočekávejte zvuk drahých preampů, kde cena jednoho kanálu většinou překračuje cenu dnes testovaného zařízení. Přesto je zvuk dobře použitelný. S pultem je radost pracovat, ovládání je velmi jednoduché a přehledné. Není zde žádná záludnost, jako u některých digitálních systémů. S tím souvisí ale i jistá omezení. Máte prostě před sebou analog se všemi klady a zápory a navíc s možností plně digitálního záznamu.

Druhou akcí, na kterou jsem zkusil TASCAM Model 24 nasadit, bylo vystoupení pěveckých sborů se sólovými zpěváky. Prioritou zde byl záznam a vlastní live zvuk zde byl uplatněn v jakémsi dozvučení a dobarvení akustického zvuku. Toho jsem dosáhl routingem přímých signálů do podskupiny SUB a její následné odeslání do výstupní sběrnice MAIN. Současně jsem pomocí efektové sběrnice FX posílal signál do efektového procesoru. Zde, přes úzký výběr efektů, jsem zvolil program 2, Large Hall. Při vlastní mixáži jsem hallem šetřil a snažil jsem se ho moc neprosazovat dopředu. Jako hlavní PA mi posloužil systém Meyer Sound s procesorem Galileo. Pro míchání jevištních odposlechů mi posloužili výstupy Mon1 a Mon2, na jejichž konci jsem uplatnil boxy Dynacord. Mikrofonování a techniku záznamu jsem použil obdobně jako v předchozím příkladu symfonického orchestru. Myslím, že TASCAM Model 24 není primárně koncipován jako mix pro live aplikace a mé využití bylo poněkud na hraně. Nicméně vše fungovalo velmi dobře a koncert i záznam se povedl na výbornou.
Obrázek
Slovo na závěr
Jsou zde kompromisy v podobě společného phantomu, malého počtu AUXů, AUXy nelze přepínat Pre a Post či zobrazení metrů na poměrně malém displeji. Přesto je mi TASCAM Model 24 velmi sympatický, především díky jeho univerzálnosti. Klidně bych ho použil v některých situacích jako live mix na malých akcích (s ohledem na AUXy), zároveň bych s ním mohl absolvovat většinu drobných natáčení v terénu, včetně záznamů hudebních vystoupení, a neposlední řadě by mi ještě posloužil jako zvuková karta, například v domácím studiu. Mezi klady zařízení pak patří velmi jednoduché ovládání, se kterým se sžije snad každý uživatel, dlouhé 100mm fadery, záznam na SD, USB port, vestavěný FX procesor a celkem velký a variabilní počet vstupů. Naše manželky by mohly ocenit velmi elegantní design a my zas nízkou hmotnost při stěhování. A konečně, naši potomci jistě ocení, že jsme při pořizování tohoto zařízení nezrujnovali rodinné jmění a nepřipravili je tak o tučné dědictví.

TASCAM Model 24 však nebude mít na trhu lehké postavení. Největší konkurenci spatřuji v dražších plně digitálních mixech, nebo v hybridních mixech s integrovaným záznamem na SD karty. Na poli multitrackových rekordérů bude asi největším konkurentem Zoom Live Track, ovšem tady bude hodně záležet na osobních preferencích jednotlivých uživatelů. Už jen proto, že pracovní prostředí obou zařízení disponuje odlišnou filosofií ovládání. TASCAM Model 24 je určitě zajímavé zařízení, které by možná mohlo z vašeho obýváku udělat vysněné nahrávací studio.

Výrobce: TASCAM
Zapůjčil: AudioMaster CZ a.s.

Miloš Vondráček


Ceny můžete porovnat na Zbozi.cz
PROFIL AUTORA: Miloš Vondráček
O zvuk a zvukové aparatury se zajímá od chvíle, kdy pořídil první elektrickou kytaru Jolanu Galaxis. Koncem 90. let se dostal ke zvukařině a FOH mixu live koncertů. Z velké části v jabloneckém klubu Na rampě. V roce 2004 objevil kouzlo divadelního světa a stal se zvukařem divadla F. X. Šaldy v Liberci. O rok později začal vést zvukařský tým stejného divadla. Od roku 2005 se podílí na provozu hudebního studia WonderLost v České Lípě.

Odpovědět