TASCAM Sonicview 24 je digitální mixážní pult, který najde své uplatnění při live produkcích, ve studiu nebo při záznamu koncertů. Hravě zvládne zpracovat 40 mono vstupů, 2 stereo vstupy a 4 efektové stereo návraty. Tím také prozrazuji, že má na palubě čtyři efektové procesory a dále disponuje 22 přepínatelnými AUX/Group sběrnicemi. Samozřejmě nechybí hlavní, master, stereo sběrnice. Procesor, který se stará o vlastní mix, běží na 54 bit s plovoucí desetinnou čárkou na samplovací frekvenci 96 kHz. Dále A/D převodník pracuje s 32 bit hloubkou a 96 kHz a D/A pak 24 bit / 96 kHz. Vzorkovací frekvenci lze přepínat mezi 48 kHz a 96 kHz. V této souvislosti ještě zmíním, že mix je vybaven Dante konektivitou.

Pokud jde o fyzické vlastnosti, tak Sonicview je široký 691 mm, hluboký 554 mm a vysoký 228 mm. Celková váha mixu 18 kg. Sonicview se vyrábí ve dvou variantách. Větší Sonicview 24 a menší Sonicview 16, kde čísla udávají počet faderů v layeru. Pokud jde o filozofický pohled na koncept Sonicview, pak je potřeba vysvětlit druhou část názvu „view“. Je to zkratka Visual Interactive Ergonomic Workflow a vlastně to předznamenává vzhled a způsob ovládání mixu.


Jak to tedy vypadá?
Jednoduše, velmi sympaticky. Posuďte sami. Hlavní pracovní plocha mixu je rozdělena do třech fader bay sekcí po osmi kanálech. Každá z těchto sekcí má v horní části umístěn dotykový, barevný displej s úhlopříčkou 7''. Pod nimi je osm otočných, stříbrných enkodérů, které jsou doplněny barevnou signalizací. Barva se přiřazuje podle funkcionality daného knobu.

O něco níž nalezneme "svatou trojici“ obligátních tlačítek, která dnes nesmějí chybět na žádném mixu: Mute, Solo a Sel. V tomto případě jsou z čirého gumového či silikonového materiálu. Mute je v aktivním stavu červeně podsvíceno a oproti ostatním je vybaveno hmatatelným vyvýšením na okrajích. To napomáhá orientaci pomocí hmatu. Tlačítko Sólo je oranžové a tlačítko Sel, které slouží samozřejmě pro výběr příslušného kanálu, je zelené. Proti předešlým se liší také tvarem - je totiž oválné. Tlačítko Sel v každé fader sekci je autonomní. Tím chci říci, že v každé sekci můžete mít zaselektovaný jiný kanál a můžete tak vidět třeba ekvalizace třech kanálů současně. Každý fader bay je také vybaven displeji pro popisky kanálů. Tohle dnes považuji za jednu ze základních funkcí digitálních mixů s přepínáním layerů. Displeje nad fadery Sonicview zobrazují číslo kanálu, popisku o osmi znacích, dále je možné přiřadit kanálu ikonu a po stranách pak vidíme sloupcové indikátory pro vstupní signál a záběr kompresoru (gain reduction). Ve spodní části displeje je zobrazena hodnota vyjadřující pozici faderu. Pod informativními displeji jsou umístěny barevné světelné rozlišovače, které obsluze zpřehledňují rozložení jednotlivých kanálů. Tohle mám moc rád. Za léta mám vybudovány vlastní barevný systém, který mi velmi usnadňuje práci. Poslední součástí každého fader baye, jsou samotné fadery. Zde jsou plně motorové a jsou dlouhé 100 mm. Hmatníky jsou stříbrné a každý fader je doplněn bílou stupnici od -∞ do +10.

Master sekce se nachází zcela vpravo. Nahoře nalezneme povedený sloupcový LED indikátor, který do hodnoty -20 dB svítí zeleně, dále pak žlutě a hodnota Over je vyznačena červeně. Vpravo od metrů je USB C konektor a slot pro SD kartu. Pomocí SD slotu je možné nahrávat signál z master sběrnice, nebo přehrávat audio nahrávky přímo v pultu u SD karty. O něco níže jsou knoby pro hlasitost monitorového výstupu a nastavení hlasitosti Talkbacku. Ten má také své tlačítko. Ve stejné řadě, ale tentokrát vlevo, jsou tlačítka Home a Menu. Home zobrazí na všech displejích přehled nastavení každého kanálu. Tlačítko Menu nás pak uvede do podrobného nastavení pultu, které je rozděleno do částí: Mixer Setup, Front Panel Setup, Rear Panel Setup, System Setup, Recorder/Player a Save Current Settings. Pod těmito tlačítky je první sada User Keys tlačítek. Jsou označeny jako A, B, C, D, E a F. Druhá řada User Keys tlačítek, se nachází vpravo od Master faderu a je jich celkem dvanáct. Naopak vpravo od Master faderu jsou tlačítka pro přepínání layerů, kterých je celkem sedm. Také Master fader je doplněn tlačítky Mute, Solo a Sel. Vlevo od nich je tlačítko Sólo Clear, jehož funkcí je globálně vypnout poslech ve sběrnici sólo poslechu. Posledním tlačítkem, o kterém jsem se ještě nezmínil, je Sends On Fader. Krásná a skvělá funkce, která rychle zpřístupní odesílání signálu do příslušných sběrnic, nebo chcete-li AUXů. Po aktivaci Send Of Fader, displeje s popisy kanálů se inverzně podsvítí a displej nad třetím fader bayem vyobrazit tlačítka pro jednotlivé sběrnice. Naposílání signálů, například do odposlechových cest, je tak dílem okamžiku.

Čelní hrana předního panelu je osazena ještě sluchátkovým výstupem. Nalezneme zde dva konektory (Jack 3,5 mm a Jack 6,3 mm) společně s knobem pro ovládání hlasitosti.

Pokud bych měl hodnotit vzhled a celkový design Sonicview 24, pak největší dojem na mne dělá trojice dotykových displejů, se kterými je možné pracovat individuálně a to hned několika způsoby. Pokud k tomu připočtu kombinaci černé a šedé barvy šasi, které je doplněno bílými a zlatými popisky, pak ve mě Sonicview vyvolává vzpomínku na Digico D1. Samozřejmě ve zmenšené podobě.


Jak se to zapojuje?
Důležitou součástí každého mixu je propojovací terminál. Pohled na něj velmi rychle napoví, jaké máme možnosti. Takže zcela vpravo dole je umístěn síťový vypínač, společně se zástrčkou na 230 V. V horní části je pak umístěna řada XLR vstupů pro jednotlivé kanály. Celkem jich je 24. Vstupy 15 a 16 jsou navíc vybaveny inzerty, kam lze zapojit například dynamické procesory. Vstupy 17 až 24 jsou vybaveny konektory TRS pro linkové vstupy. Tam tak můžete zapojit například luxusnější preampy či výstupy z externích efektových jednotek. Zhruba uprostřed se nachází 16 výstupních XLR konektorů, které lze přiřadit jednotlivým AUXům, grupám, či master výstupu. Pod nimi je čtveřice cinch konektorů pro připojení stereo linkových zdrojů signálu, jako jsou například CD/MD přehrávače. Monitor Out je vyveden opět konektory XLR. Nalevo pak nalezneme GPIO konektor, RJ45 pro datové přenosy, USB B pro připojení počítače, Jack 6,3 mm pro footswitch a dvojici BNC konektorů pro připojení Word clocku. Ještě se vrátím k GPIO portu, který na mixech v podobné cenové kategorii není zcela běžný. Zde GPIO port představuje osm ovládacích kanálů, pomocí který lze řídit další periférie, které jsou tímto rozhraním vybaveny. Mohou to být třeba přehrávače či komunikační a informační systémy. Zcela vlevo dole jsou konektory Ethercon, které slouží k připojení Dante sítě. Najdeme zde konektor Primary i Secondary. Vlevo nahoře je pětipinový konektor Canon pro lampičku a hned pod ním je umístěný vstup Talkback mikrofonu. Není proto nutné ubírat si vstup pro zřízení talkbacku. V nejspodnější části vlevo je dvojice slotů, určená rozšiřujícím kartám.

TASCAM Sonicview nabízí velmi zajímavé možnosti využití těchto slotů, které lze osadit různými typy karet. Příkladem může být TASCAM IF-MA64/EX, což je 64kanálová rozšiřující karta s MADI rozhraním, umožňujícím metalické i optické připojení. Karta s MADI rozhraním určené jen pro metalické připojení je označena jako F-MA64/BN. Karta IF-DA64, je určena pak pro Dante, karta IF-AE16 rozšíří možnosti o 16 AES/EBU vstupů. Naopak IF-AN16/OUT, poskytne 16 AES/EBU výstupu. Mě se nejvíce líbí karta IF-MTR32, která umožní multitrackový záznam až 32 kanálů na SDXC kartu. S ní se Sonicview promění v regulérní nahrávací zařízení pracující bez počítače a příslušného DAW. Tato karta umožňuje nahrávat 32 kanálů při samplovací frekvenci 48 kHz. Při 96 kHz, pak dovolí nahrávat "pouze" 16 kanálů. Je rozhodně zajímavé, že karta IF-MTR32 ukládá a zavírá soubory každých 60 s během záznamu, čímž by měla být eliminována ztráta dat. V tuhle chvíli mne ještě napadá, že je škoda, že karta IF-MTR32 nemá dva sloty pro SD kartu, pomocí kterých by mohl být záznam zálohován. Podobně jako to mají profi kamery. I tak je možné se Sonicview natáčet přímo do DAW a záznam do SD karty využívat právě jako záložní. Jen bude potřeba obsluhovat dva záznamy.

K mixu TASCAM Sonicview je možné koupit stagebox SB-16D, který má 16 vstupů a 16 výstupů a připojuje se po Dante síti. Přitom má stejnou hardwarovou kvalitu jako Sonicview. Těchto stageboxů lze použít víc současně. Stagebox SB-16D může být umístěn na podlaze, nebo v racku 19".


Práce s displeji
Základní zobrazení na hlavních displejích vyvolá tlačítko Home. Po jeho stisknutí všechny tři displeje zobrazují channel stripy jednotlivých vstupů. Uspořádání je obvyklé jako u analogových konzolí. Směrem od shora dolů jsou zobrazeny prempy, dynamický prosesor 1, EQ, dynamický prosesor 2 a panorámy. V preampové sekci najdeme informace o tom z jakého zdroje je signál čerpán, o stavu přepínače fáze, hipass filtru či útlumu, o zapnutému phantomovrm napájení a hlavně je zde zobrazen knob gain. Pokud se dotkneme na displeji této preampove sekce, automaticky se zaselektují preampové sekce na všech vstupech a enkodéry pod displeji se přebarví červeně. Jsou tak přiřazeny k ovládání gainů. Pokud však ťuknete na sekci gatu, EQ, nebo kompresoru, vždy se otevře příslušný processor na zvoleném kanálu. Jinak oba dynamické procesory, v tomto způsobu zobrazení, informují o stavu a typu zvoleného processingu. V případě dotyku na jednotlivé sběrnice se funkcionalita enkodérů přiřadí k příslušné sběrnici. Mezi jednotlivými sběrnicemi se lze pohybovat pomocí zvláštního tlačítka v levé spodní části každého displeje. V pravé části pak je tlačítko All Send, které zobrazí Sendy všech sběrnic. AUXové sběrnice jsou oranžové, efektové zelené a tomu odpovídá opět podsvícení enkodérů. V případě, že vybereme panorámu, jsou enkodéry žluté a plní funkci panorámy. Pokud se rozhodneme spojit sousední kanály do sterea, je pravý kanál na displeji jednoduše vynechán a v preampové sekci levého kanálu se zobrazí dva knoby gain.

Dvojitým poklepem na prampovou část otevřeme detailní nastavení vstupní sekce. Je tu sloupcový indikátor pro zobrazení signálu na vstupu. Stejně tak pro D. Trim. Dále je zde pole pro zvolení příslušného vstupu. Na výběr jsou možnosti: analog, Dante, slot 1 a 2, USB a Others. Je tu také gain, linkování kanálů, otáčení fáze, phantomové napájení, digitální trim, high pass filter a vstup do EQ.

První dynamický procesor je primárně nastaven jako Gate. Při otevření poskytne grafické znázornění funkce a ovladače parametrů Threshold, Range, Attack, Hold a Decay. Enkodéry se přiřazují jednotlivým parametrům. Opět zde funguje barevné rozlišení. Tlačítko Dynamic Type skrývá další dva procesory a to Expander a De-esser. Přepínáním mezi nimi se mění ovladače i grafické znázornění funkce. Procesing lze odtud zapínat a vypínat tlačítkem On/Off a jednotlivé nastavení lze ukládat do knihoven.

Ekvalizér je v Sonicview čtyřpásmový, plně parametrický a okrajová pásma jdou přepínat mezi typem Shellwing a Bell. Pásmo Hi navíc ještě zpřístupní Lo-pass filter. Jinak zde můžeme zapínat a vypínat celý ekvalizér, nebo jednotlivá pásma či High pass filter. Ještě je zde tlačítko pro rovné korekce a také EQ lze ukládat do knihoven.

Druhý dynamický procesor je v základním režimu kompresor. Jsou zde k nastavení parametry Threshold, Ratio, Knee, Attack, Release, Output gain a případně funkce Auto makeup. Z typů processingu můžeme zvolit dva, kompresor a ducker. Tento dynamický procesor je možné klíčovat a to napříč všemi vstupy Sonicview. Pokud jde o zobrazení funkce kompresoru, pak zde nalezneme klasické grafické vyjádření kompresoru a metry pro vstup, výstup a úroveň klíčovacího signálu.

Ze zobrazení displeje Send sekce je patrné, že v továrním nastavení jsou sběrnice 1-10 jsou koncipovány jako mono AUXy, 11-14 tvoří dva stereo AUXy a 15-22 tvoří čtyři groupy. Ještě zde nalezneme routovací tlačítko do hlavní sběrnice, globální přepínač pře/post režimu, panorámu a send do efektových sběrnic 1-4. Jinak všechny sběrnice jdou prakticky libovolně konfigurovat v nastavení mixu, v záložce Mixer Config.

Ještě by asi bylo vhodné zmínit funkci zobrazení Overview. Aktivací získáme detailní přehled o nastavení příslušného kanálu, včetně přiřazení do mutovacích a DCA skupin.

K možnostem zobrazení bych chtěl ještě popsat horní listu displeje při detailním zobrazení jednotlivého kanálu. Zcela vlevo je návratové tlačítko, název funkce, tlačítko Full Screen, šipka pro listování mezi kanály směrem dolů, číslo kanálu, název kanálu, šipka pro pohyb nahoru a menu pro kopírovací funkce a knihovny. Název kanálu je možné libovolně přepisovat v rozsahu osmi znaků, lze zde zvolit barevné zvýraznění a přidat grafickou ikonu. Nejzajímavější je funkce Full Screen, pomocí které je možné zobrazit detailní displeje funkcí, zvoleného kanálu na všech třech displejích současně. To je něco co dělá vlastně název mixu Sonicview.

Efektová jednotka nabízí celkem 12 efektů: Reverb, Stereo reverb, Plate reverb, Gate reverb, Mono delay, Stereo delay, Ping-pong delay, Delay LCR, Chorus, Flanger, Phaser a Pitch shifter.


Sonicview v akci
Mix mi přišel k testu těsně před zahájením divadelního festivalu WTF?!, což je festival současného divadla. Proto mne napadlo mix vyzkoušet přímo v akci. Sonicview 24 jsem použil jako hlavní FOH mix na improvizované scéně, která byla postavena přímo na jevišti Malého divadla v Liberci. Jako hlavní aparát byly použity reproboxy Dynacord VL152, doplněné o subwoofery, které jsem z prostorových důvodu umístil pod elevaci improvizovaného hlediště. Na Sonicview jsem jim vyrobil samostatnou cestu, abych mohl zvlášť řídit signál, který do nich budu odesílán. Tato cesta byla zpožděná k hlavním reproboxům. Velmi častým zdrojem audio signálu v divadelním provozu jsou nejrůznější audio příspěvky, tj. nahrávky, které je potřeba z něčeho odbavit. K tomu jsem využil notebook Apple Macbook Pro a software QLab 4, který je dnes v divadlech standardem. QLab jsem do Sonicview propojil pomocí Dante Virtual Soundcard a fyzicky jsem využil ethernetový kabel zapojený do Etherconu Primary. Pomocí Dante Controlleru jsem napatchoval výstupy 1-4 do vstupu 17-20 do Sonicview. Tím jsem vytvořil dva stereo vstupy pro míchání dvou příspěvků, nebo pro vytvoření 1. a 2. zvukového plánu. V Sonicview jsem pak v inputech zaměnil analogové vstupy za Dante. V pultu jsme měli zapojené, kromě příspěvků, ještě bezdrátové mikrofony a mikroporty. Z nástrojů jsme pak zvučili elektroakustiku a cajón.

Na mixu Sonicview jsme se střídali při práci s kolegy nejen z našeho divadla, ale i s kolegy zvukaři z hostujících divadel. Nikdo z nás neměl s pultem problém pracovat. Jeho ovládání je opravdu intuitivní. Snad jen na první pohled není vidět všechny typy dynamických procesorů a je potřeba si je trochu osahat. Pokud jde o zvuk preampů, jsou zde použity předzesilovače TASCAM Class 1 HDIA. Zkratka HDIA znamená High-Definition Instrumentation Architecture. Zvuk premapů je velmi transparentní a nevšiml jsem si žádných negativních projevů. Slabinou digitálních pultů bývají někdy dozvukové procesory. V případě Sonicview si myslím, že budete příjemně překvapeni. Za sebe mohu říci, že kvalita dozvuků pro potřeby live zvučení je více než jen dostačující.

Resumé, aneb kam s ním?
A jsme v samotném závěru, kde je potřeba Sonicview nějak zhodnotit. Tady bych rád zmínil, že filozofie a architektura Sonicview mi velmi připomínají ovládání mixů Yamaha řady CL a QL. Je to logikou a ovládáním. Příkladem může být práce s knihovnami, nebo skutečnost blikajících mutovacích tlačítek, jeli aktivní Mute skupina. Naopak trojice displejů a základní zobrazení mi zase připomínají pulty Digico. Jako by se zde potkávaly dva filozoficky rozdílné světy. Mimochodem trojice displejů je u střední třídy mixážních pultů, v cenové hladině cca 150 000 Kč, velmi unikátním prvkem. Možnosti zobrazení poskytují obsluze jedinečnou možnost kontroly potřebných parametrů při mixáži. Pokud k tomu připočtu kvalitu předzesilovačů, funkcionalitu, výborné zpracování a obrovské možnosti konektivity, pak Sonicview je velmi zajímavým řešením hned pro celou řadu aplikací. Jeho "revírem", tak mohou být koncertní síně, nahrávací studia, divadla a možná i vysílací studia s menším rozpočtem.

Výrobce: TASCAM
Zapůjčil: Audiomaster s.r.o.

Miloš Vondráček