Universal Audio Apollo 8

Odpovědět
ondra.urban
Příspěvky: 60
Registrován: 31 led 2006 09:57

Universal Audio Apollo 8

Příspěvek od ondra.urban » 01 zář 2015 10:46

Nový model zvukového rozhraní s Thunderbolt připojením.

Americký výrobce Universal Audio se po úspěšném vstupu do světa digitálního zpracování zvukového signálu, spojeného s vývojem akceleračních DSP karet řady UAD a s nimi souvisejícími zásuvnými moduly, etabloval také jako výrobce špičkových zvukových rozhraní. Ucelená řada Apollo ve své první generaci vsadila na připojení pomocí IEEE 1394 (FireWire) portu s možností dokoupení rozšiřující desky pro tehdy nově se rozvíjející port Thunderbolt. Inovovaná řada přichází kromě kosmetických změn s nabídkou již výhradně Thunderbolt připojení a to ve své druhé generaci. Podívejme se, co nová řada těchto zvukových rozhraní nabízí.

Představení řady Apollo
Již předchozí generace FireWire zvukových karet Apollo znamenala pro Universal Audio úspěch. Kromě kvalitního zpracování a výtečných technických parametrů nabídla ještě něco navíc: možnost akcelerace vlastních plug-in efektů pomocí interních DSP. Nová řada přichází ve změněném kabátu charakteristickém černou barvou oproti stříbrnému provedení předchozí generace.

Řada Apollo sestává aktuálně celkem ze tří modelů. Prvním modelem, který si dále blíže popíšeme, je model Apollo 8. Ten je nabízen hned ve dvou variantách lišících se počtem vnitřních Shark DSP procesorů. Duo je nabízí dva, Quad hned čtyři. Svými možnostmi a výkonem je srovnatelný s akceleračními kartami UAD-2 stejného typového označení. Jako audio rozhraní nabízí Apollo 8 osm analogových vstupů. První dva s možností připojení vysokoimpedančního (Hi-Z) zdroje signálu (kytara, baskytara), první čtyři navíc s možností přepnutí na mikrofonní vstupy. Kromě toho nabízí u všech osmi analogových vstupů možnost řízení vstupní citlivosti plynule (vstupy 1-4), nebo skokově v hodnotách -10 dBV či +4 dBu (vstupy 5-8). Všechny vstupy jsou symetrické. Dále nabízí osm symetrických linkových výstupů plus jeden stereo pár nazvaný Monitor. Najdeme zde také dvojici sluchátkových výstupů s nezávislým adresováním a regulací výstupní úrovně.

V oblasti digitálního připojení zde najdeme S/PDIF vstup a výstup a dále dvojici ADAT (Lightpipe) rozhraní. Proč dvojici? Na straně výstupu je možno signál zrcadlit a mít k dispozici hned na dvou portech identický signál a to při vzorkovací frekvenci do 48 kHz. Při vyšších vzorkovacích frekvencích je pak jak na vstupech, tak na výstupech signál rozdělen na nižší a vyšší pořadová čísla kanálů s podporou SMUX režimu (4 + 4 kanály pro 96 kHz a 2 + 2 kanály pro 192 kHz).

Model Apollo 8p přidává další čtyři mikrofonní předzesilovače, takže jich je celkem osm. Aby se ale vyšší počet XLR konektorů na zadní panel vešel, musely být obětovány dva linkové výstupy, takže je jich pouze šest, ale zůstává stereofonní dvojice Monitor i všechny ostatní přípojky - Hi-Z vstupy, linkové vstupy, sluchátkové výstupy, ADAT a S/PDIF rozhraní. Apollo 8p je nabízen výhradně ve variantě Quad, tedy se čtyřmi DSP jednotkami Shark pro akceleraci plug-inů.

Nejvyšším modelem řady je Apollo 16. Ten nabízí šestnáct linkových vstupů a výstupů na celkem čtveřici DB25 konektorů (standard Tascam). Kromě nich je k dispozici stereo pár Monitor a vstupně-výstupní rozhraní AES/EBU. Zcela chybí sluchátkové výstupy a Hi-Z vstupy - tento model je tedy koncipován jako doplněk např. analogového mixážního stolu.

Všem třem modelům inovované řady rozhraní Universal Audio Apollo je pak společné robustní a elegantní provedení v rackové krabici 1U, kvalitní A/D i D/A převodníky, DSP čipy Shark a možnost synchronizace pomocí Word Clock signálu s interní terminací. Společný je také externí napájecí zdroj připojený pomocí čtyřpinového XLR konektoru Neutrik. Všem modelům zcela chybí MIDI rozhraní.
Obrázek
Apollo 8
K bližšímu prozkoumání nám byl zapůjčen model Apollo 8. Na čelním panelu najdeme zleva postupně dvojici Hi-Z vstupů, dále otočný ovladač Preamp sloužící k nastavení zisku předzesilovačů s dalšími funkcemi a šest tlačítek pro různé funkce - volba vstupu, lo-cut filtr, fantomové napájení 48 V, útlum neboli Pad, obraceč fáze a tlačítko Link pro spřažení dvojice kanálů do stereo módu. Střední části panelu vévodí LED indikátory vybuzení vstupů nebo výstupů (přepínatelná funkce) a další indikátory: host pro signalizaci korektní komunikace s počítačem přes Thunderbolt rozhraní, hodinový signál (interní nebo externí), indikace měření vstupů či výstupů a hodnota vzorkovací frekvence. Sekci indikace uzavírá dvojice sloupcových indikátorů úrovně pro výstup Monitor. V pravé části čelního panelu najdeme symetricky vůči enkodéru Preamp regulátor hlasitosti výstupu Monitor s několika tlačítky pro různé související funkce - přepínání hlavního a až dvou alternativních výstupů určených pro aktivní poslechové monitory, dále pak Dim, Mono a Mute (poslední zmíněná funkce se ovládá stiskem enkodéru). Nabídku čelního panelu uzavírá dvojice sluchátkových výstupů s nezávislou regulací úrovně a dále pak opravdu robustní vypínač napájení.

Zadní panel nabízí vše potřebné pro komunikaci s okolím. Postupně zde najdeme přípojku napájecího zdroje, dvojici ADAT vstupů a výstupů, dvojici Thunderbolt 2 portů, Word Clock In a Out, S/PDIF vstup a výstup i analogové linkové výstupy (1-8 a Monitor). Posledními zdířkami jsou kombinované konektory XLR/TRS pro mikrofonní nebo linkové připojení vstupů 1 až 4.

Připojení k počítači je limitováno pouze Thunderbolt 2 portem, zpětně kompatibilním s první generací tohoto rozhraní. Tím pádem je technicky i softwarově dána nutnost využití zvukových karet Apollo pouze s počítači Apple. Zvuková rozhraní Apollo nové generace lze kaskádovat až do počtu čtyř kusů v různých variantách a lze je kombinovat i s akceleračními kartami UAD-2 v jednom systému.
Obrázek
Připojení a ovládací software
Zvukové rozhraní Apollo 8 po propojení s počítačem a zapnutí vyžaduje připojení k internetu. Poté jsou ihned staženy všechny aplikace, které jsou pro chod zařízení vyžadovány - ovladač, plug-iny a ovládací software Console. Ten je základním ovládacím rozhraním pro komunikaci s Apollem. Jeho prostřednictvím lze dálkově řídit konfiguraci vstupů, výstupů i bezlatenčního monitorovacího mixpultu. Oproti předchozí FireWire verzi byl vzhled virtuální mixovací konzole upraven do poněkud méně „vintage“ pojatého vzhledu. Vše je laděno, podobně jako provedení vlastního přístroje, do černé barvy. Console nabízí možnosti, které je u zařízení tohoto typu již možno považovat za běžné. Kromě možností bezlatenčního routingu a propojení čehokoliv kamkoliv nabízí možnosti nasazení real-time zpracování pomocí UAD plug-inů a to v cestě buď vstupního signálu, nebo signálu monitorovaného. První varianta se hodí tam, kde chceme, aby signál byl před záznamem již upraven, např. za pomoci modelu předzesilovače. Druhá varianta se využije buď při mixu, nebo v případě, kdy chceme např. zpěvákovi přimíchat do sluchátek trochu reverbu bez znatelného zpoždění.
ObrázekObrázek
Kromě tohoto bezlatenčního nasazení v konzoli lze UAD plug-iny využívat i v hostitelském prosředí DAW aplikace. Zde je však třeba mít na paměti, že mezi vstupem a výstupem každého plug-in modulu dochází ke znatelnému zpoždění. Experimentálně bylo ověřeno, že každý zásuvný modul z nabídky UA vykazuje zpoždění 1088 vzorků při samplovací frekvenci 44.1 kHz. Samotný výrobce na to poukazuje v manuálu a doporučuje následující postup: při tzv. trackingu (nahrávání) nebo monitoringu nasadit interní efekty přímo v konzoli a to tam, kde je to vhodné a užitečné. Pro větší svobodu při mixu lze pak využít rozhraní zásuvných modulů v RTAS, AU, AAX 64 a VST standardech přímo v prostředí DAW s možností cokoli dodatečně měnit a to ve fázi zpracování, kdy výrazné zpoždění nevadí.

Dalším užitečným programem je aplikace UAD Meter a Control Panel. Zde se provádí základní nastavení parametrů rozhraní a je také možno hlídat latenci i vytížení DSP jednotek a tím mít kontrolu nad celým UAD systémem.

V praxi
Apollo 8 se může spolu s připojeným počítačem a DAW aplikací stát spolehlivým centrem nahrávacího studia. Jeho využití však není vázáno pouze na DAW programy. Apollo lze používat také zcela samostatně, při využití počítače jen coby ovládacího rozhraní. Console se pak stane plnohodnotnou náhražkou digitálního mixážního stolu s možností rozšiřování jak po hardwarové stránce (dokoupením dalších rozhraní řady Apollo), tak po stránce softwarové (přikoupením dalších zásuvných modulů). Ten, kdo zná propracovaný systém nákupu UAD plug-in on-line přímo z aplikace mixážního pultu Console, nebude překvapen ničím novým. Kdo se s produkty tohoto výrobce ještě nesetkal, bude překvapen pružností a přehledností uživatelského rozhraní. Jelikož dostane uživatel ke kartě Apollo 8 pouze základní nabídku plug-in modulů, je nasnadě začít po nezbytné registraci s vybavováním virtuálního racku efektů podle vlastních představ.

Závěrem
Celá řada zvukových rozhraní Apollo je velmi slibným přínosem do oblasti zpracování a záznamu zvukového sigálu. Zacílena je pouze na počítače Apple, ale to vzhledem k téměř výhradnímu nasazení rozhraní Thunderbolt na těchto počítačích ničím nepřekvapí. Apollo 8 nabízí elegantní možnost udělat z počítačů řad Mac Mini, Macbook Pro nebo Mac Pro srdce nahrávacího studia. U těchto strojů to jinak než externě bez pomoci expanzního šasi vlastně ani nejde. Apollo je podle mne zařízením, které díky výborným parametrům převodníků a své skvělé výbavě jen tak nezestárne. Jeho možnosti lze neustále rozšiřovat novými plug-in moduly. Výrobce Universal Audio tím řeší optimalizaci konkrétního procesu pro konkrétní hardware, což u real-time zpracování ani jinak nejde. Zároveň je vazbou na hardware elegantně vyřešena i ochrana proti kopírování. Myslím, že jak Apollo 8, tak celá řada rozhraní této rodiny představuje velmi zdařilé produkty, které budou díky svému zpracování, výbavě i parametrům sloužit po mnoho let a odpovídají tradici svého renomovaného výrobce.

Výrobce: Universal Audio
Zapůjčil: Disk Multimedia s.r.o.

Ondřej Urban
PROFIL AUTORA: MgA. Ing. Ondřej Urban Ph.D.
Vystudoval ČVUT (obor Radiolektronika se zaměřením na elektroakustiku), HAMU (obor Zvuková tvorba) a Konzervatoř Jaroslava Ježka (obor skladba). Od roku 2000 působil nejprve jako externí pedagog oboru Zvuková tvorba na HAMU a jako vědecký pracovník v oboru Hudební akustiky (tamtéž). V současné době je docentem na katedře Hudebního zvuku HAMU a vedoucím Zvukového studia HAMU. Ve své profesi se zabývá zvukovou a hudební režií nahrávek pro CD, film, divadlo, ale i dalších zvukových forem (zvuková koláž, znělka, rozhlasový spot atd.). Je tvůrcem mnoha nahrávek (přes 35 titulů na CD) z oblasti hudby vážné i populární. Ve své vlastní tvorbě se zabývá převážně kompozicí hudby elektronické nebo elektroakustické a to jak autonomní, tak užité. Věnuje se hře a improvizaci na klavír a varhany.

Odpovědět