Mikrofony Sandhill

Odpovědět
Uživatelský avatar
Ivo
Moderátor
Příspěvky: 11515
Registrován: 19 črc 2003 06:02

Mikrofony Sandhill

Příspěvek od Ivo »

Nová generace ribbonových mikrofonů z dalekého severu.
7. 4. 2015

Nemyslel jsem si, že budu ještě někdy psát článek o mikrofonech. V mém studiovém světě zaměřeném na nahrávání akustických nástrojů (strunné, smyčcové, dechové, etnické, perkuse atd.) se zdálo, že už pěknou řádku let je vše kompletně vyřešeno - a to ničím menším než několika páry proslulých německých mikrofonů Schoeps, které tady po celou dobu snímají vše, co je potřeba (a na vokály tu mám lampový klenot Horch RM2J).

Protože mne všechny tyto high end hračky v rámci kreativní zvukové alchymie samy o sobě nesmírně zajímají, během těch let jsem i přesto nepromeškal jedinou příležitost, abych si vyzkoušel i spoustu dalších špičkových mikrofonů s nadějí, že přinesou přinejmenším rovnocennou alternativu Schoepsům, nebo snad budou v něčem ještě lepší. Měl jsem tady na vyzkoušení všechny dostupné mikrofony DPA (většinou ještě podstatně dražší než Schoeps), celé portfolio Gefell, na doplnění i pár Beyerdynamics atd. Trpělivě jsem je všechny vždy použil a vyzkoušel na celé plejádě akustických nástrojů, ale při přepnutí z kteréhokoliv těchto mikrofonů na Schoepsy se mi vždycky na tváři rozzářil úsměv: Schoepsy zněly vždy o stupeň muzikálněji, příjemněji a přesto relativně přirozeně. I kdybych je ještě neměl, určitě bych si je vybral.
Obrázek
Ze svých experimentů jsem nevynechal ani mikrofony páskové (ribbonové) a mým studiem tak postupně prošla většina mikrofonů Royer, AEA i Coles. Ano, ribbonové mikrofony znějí o něco příjemněji, přirozeněji i barevněji než mikrofony kondenzátorové. Po krátkém nadšení (velký stereo AEA R88 jsem si dokonce koupil) jsem se ale vždy nakonec vrátil k Schoepsům, proti nimž všechny tyto ribbony zněly pro mé účely tak trošku „vatově“ a „vintage“. Tím jsem i tuto kapitolu považoval za uzavřenou.

Ribbonové mikrofony Sandhill
Když mne před nějakým časem studiový kamarád Milan Havrda alias Boris Carloff nadšeně upozornil na nové unikátní ribbonové mikrofony Sandhill z Finska, jen jsem pokrčil rameny a měl jsem pocit, že do nějakého dalšího zkoušení už moc chuť nemám. Jeho nadšení však neutuchalo a tak jsem řekl, ať mi je tedy na vyzkoušení pošle. Měl jsem tehdy zrovna trochu naspěch (před odjezdem do zahraničí), proto jsem do nich rutinně něco zahrál na pár nástrojů, rychle jsem je porovnal se Schoepsy a poslal zpět. Tím jsem považoval „povinnost“ za splněnou a pak už jsem na to tak nějak zapomněl. Poté jsem se ale za dlouhých zimních večerů k těmto ukázkám náhodou znovu dostal, poslechl jsem si je a hodně zbystřil sluch. Když jsem teď v klidu porovnal nahrávku violy, fléten atd. na mikrofony Sandhill a na Schoepsy, nemohl jsem se zbavit dojmu, že ať poslouchám jak poslouchám, mikrofony Sandhill znějí v těchto případech o poznání přirozeněji, plněji a též jakoby více 3D... Bylo to dost zjevné. Ukázek jsem nahrál bohužel jen málo, takže nebylo možné si to ověřit na více vzorcích.
Obrázek
A zároveň mi v tu chvíli přišel e-mail od kolegy z Anglie (slavný hráč na šakuhači, který má podobné studio jako já): „Ahoj. Koupil jsem mikrofony Sandhill. Jsou úžasné. Velký objev. Používám je na šakuhači i na všechno ostatní. Nádherně jemné, krémovité a přesto se všemi detaily. Úžasné i na koto a perkuse. Zvuk šakuhači nahraný na Schoepsy má přesně tu čistotu a hloubku jakou jsem očekával od Geffelů, ale je navíc mnohem muzikálnější, ‘teplejší’. Ale Sandhilly - to je jiná dimenze... Ne více nebo méně něčeho, ale ve skutečnosti jiná kategorie zvuku. Nahrávání šakuhači je vždycky docela obtížné kvůli sykavkám a dalším vysokým frekvencím, které jsou ale velmi podstatnou součástí zvuku a mohou být snadno příliš zdůrazněny kondenzátorovými mikrofony. To často ve výsledku dává příliš agresivní nepřirozený zvuk. Sandhilly tento problém naprosto eliminují a přinášejí plný a bohatý zvuk se všemi detaily a bez problémů řeší sykavky. Stejně úžasné výsledky mi to dává na kotu, což je taky nástroj, který je velmi obtížné nahrávat...“

Tak to už bylo na mne trochu moc. Hned jsem napsal tvůrcům mikrofonů Sandhill do Finska a zeptal se, jestli by je mi na nějakou dobu nemohli půjčit. Byli velmi ochotní a zanedlouho se tady kufřík s těmito mikrofony objevil.
Obrázek
Testování ve studiu
A pak jsem více než měsíc zkoušel a porovnával - na všech dostupných akustických nástrojích, nástrojových duetech atd. (což je úplně jiný materiál, než na jaký tyto mikrofony používá Boris - tj. elektrické kytary, bicí a podobně). Ke svému úžasu - a když jsem si vzpomněl na cenu, tak vlastně i trochu zklamání - jsem dospěl k tomu, že ve většině případů znějí mikrofony Sandhill v porovnání s mými nepřekonatelnými Schoepsy jednoduše řečeno lépe... Nahrávky violy, klasické kytary, koncertního monochordu, melodických perkusí, bubnů atd. zněly se Schoepsy jak jinak než výborně a tak, jak jsem byl zvyklý. Ale když jsem tentýž nástroj nahrál na Sandhilly, najednou v tom přímém porovnání zněly Schoepsy trošinku jakoby „tvrdě“ a překvapivě i trochu 2D. Sandhilly přinášely plnější a jemnější zvuk (bez těch typických kondenzátorových artefaktů), více 3D a kupodivu ve výsledku ještě přirozenější než Schoepsy. A zároveň to byla zvukově úplně jiná kategorie než ostatní ribbony, co jsem tu předtím měl. To bylo pro mne po všech těch letech mikrofonového zkoušení hodně překvapivé. I když jsem vyzkoušel klasické stereo pozice mikrofonů s osmičkovou charakteristikou (Blumlein i M-S), nejlepší výsledky mi vždycky dávala stereo pozice A-B.

Každá věc na světě má samozřejmě své plusy i minusy. Mikrofony Sandhill jsou sice aktivní ribbony (tj. používají 48V fantomové napájení jako běžné kondenzátory), ale magnetová fyzika zůstává - to znamená, že jejich základní úroveň šumu je o něco vyšší než u běžných kondenzátorů, např. u Schoepsů. V běžných případech nahrávání standardních nástrojů to samozřejmě nehraje velkou roli, ale pokud bychom chtěli nahrávat „zenovou meditaci“, kdy zvuky oscilují s dlouhým tichem, nebo intimní šeptání apod., už by to trošku slyšet být mohlo...

Objev těchto mikrofonů mne velmi potěšil, horší zpráva (pro moji banku - cena je cca 2.900 EUR za kus) je ale ta, že už je asi nebudu moci vrátit.

Osobní setkání s tvůrcem
Před několika dny jsme vedli seminář na severu Finska a protože jsem měl volný den v Helsinkách, řekl jsem si, že by mohlo být zajímavé se s některým z tvůrců Sandhillů osobně potkat. V příjemné kavárně v centru Helsinek jsem měl možnost dvě hodinky posedět s Petteri Taponenem - jedním z trojice, která stojí za vznikem těchto mikrofonů. Zajímala mne spousta věcí a tady je aspoň ve stručnosti to, co jsem se dozvěděl:
Obrázek
Jak jste vlastně dospěli k myšlence vytvořit nový ribbonový mikrofon?
Jsme vlastně tři, kteří stojí za celým konceptem a vývojem tohoto mikrofonu: Riku Pasanen, který má v rukou celý ten vysoce sofistikovaný výrobní a technologický proces, Sammy Roiha, zkušený studiový inženýr a expert v akustickém měření, a já mám na starosti zejména elektronickou část. Všichni jsme zároveň i hudebníci a zhruba někdy v roce 2008 jsme začali být posedlí myšlenkou vytvořit nový ribbonový mikrofon.

Ale ribbonových mikrofonů je dnes na trhu už docela hodně, od těch drahých špičkových až po poločínské levné varianty.
Ano. Ale většina těchto mikrofonů jsou jen přímé klony starých mikrofonových designů. Například AEA vycházejí ze starých RCA mikrofonů, Royery jsou tak trochu založeny na starých B&O designech a Colesy jsou v produkci nepřetržitě od roku 1955.

Náš záměr byl nic nekopírovat, ale vytvořit něco úplně nového - koncept, design a celou technologii. Výsledkem měl být nejen zdokonalený zvuk, ale zároveň i překonání obvyklých potíží, které provázejí standardní ribbonové mikrofony, což je především jejich značná křehkost. Stačí je méně opatrně položit, fouknout do nich a už máme problém.

To znamená, že jste vytvořili úplně novou technologii výroby samotných ribbonů (aluminiových pásků)?
Ano, používáme velmi sofistikovaný design a způsob výroby, který je založen na nejmodernějších nanotechnologiích. To velmi přispívá nejen ke kvalitě zvuku, ale též k celkové odolnosti a trvanlivosti ribbonů, která je neporovnatelně vyšší než u dosavadních ribbonových mikrofonů.

Vymyslet a vyvinout něco úplně nového, vyrobit to, testovat - to si asi vyžádalo hodně času.
To rozhodně. Jak jsem už říkal, samotná myšlenka vznikla někdy v roce 2008 a celý vývoj a výroba prvního prototypu trvaly asi tři roky. Když jsme konečně měli v ruce první prototyp, přinesli jsme ho našemu velmi váženému studiovému kolegovi se „zlatýma ušima“ a desetiletími zkušeností. Nějakou dobu ho testoval a pak řekl: je to velmi dobré, ale je tam ještě pár věcí, které by se měly vylepšit, zejména ve středních a vyšších frekvencích. Vzali jsme si mikrofon zpátky, nějakou dobu na něm dále pracovali a za čas jsme mu donesli vylepšenou verzi. Tentokrát po vyzkoušení řekl: teď je to perfektní, už na to nesahejte!
Obrázek
Probíhá celý výrobní proces a výroba všech součástí přímo ve Finsku?
Ano, přímo v moderní technologické továrně, kterou Rikku zdědil po svém otci. Všechno od prvního do posledního šroubečku. Tedy kromě samotných Lundahl transformátorů, které jsou pro nás speciálně vyráběny ve Švédsku. Celkově je to velmi sofistikovaný a náročný proces využívající moderní nanotechnologie.

Mám svoji vlastní přímou zkušenost s mikrofony Sandhill. Tyto mikrofony jsou relativně nové a zatím ne tak známé a rozšířené jako jejich starší bratři. Kde všude byly vaše mikrofony zatím používány a jaká je prozatímní odezva?
Mikrofony Sandhill jsou už delší dobu bohatě a často využívány v nahrávacích studiích finského rozhlasu, v nahrávkách klasické hudby a také se podílely na mnoha oceňovaných finských popových a jazzových projektech. Ve Španělsku bylo nedávno celé klavírní album nahráno na naše mikrofony. A v poslední době začínají být Sandhilly velmi oceňovány i v USA. Byly využity pro nahrávání vokálů pro špičkové produkce broadwayských muzikálů (šestinásobným držitelem Grammy Frankem Filipettim) a též během orchestrálního nahrávání v hollywoodských studiích. Byly též použity na posledním albu Rogera Taylora (bubeníka skupiny Queen), používá je také Jonathan Wilson nebo Eric Valentine a další.

Teď, když jste naplno a řekl bych velmi úspěšně zhmotnili své dávné invovativní plány a záměry, jaké jsou vaše pocity, myšlenky a další vize?
Ano, je skvělé vidět, že všechno to, co jsme měli v hlavě, všechny ty nové myšlenky a koncepty se nakonec plně materializovaly. Také nás velice těší, když slyšíme, že ti, kteří naše mikrofony používají, mají také dojem, že přinášejí něco úplně nového ve zvuku i v celkovém konceptu. Zároveň je pravda, že nové audio produkty se rodí skoro každý den a pro skutečný úspěch a rozšíření musí každý produkt poctivě ukázat svou skutečnou hodnotu v praxi.

Naším záměrem bylo vytvořit mikrofony, které budou v použití velice univerzální, lépe řečeno - mělo jít o jedny z nejuniverzálnějších mikrofonů současné doby. Možná budu trochu neskromný, ale myslím, že jsme se tomuto cíli docela přiblížili.

Naše plány teď zahrnují představení těchto mikrofonů co nejširší nahrávací a studiové komunitě. A také máme v hlavě i nějaké nové designy, které by mohly následovat - ale to je zatím ještě tajemství.

Tak to se už nemůžu dočkat. Mám také pocit, že by se z těchto mikrofonů mohly jednou stát i velmi inovativní a vítané nové mikrofony pro nahrávání všech druhů klasické hudby. Spousta dnešních i velmi ambiciózních klasických nahrávek občas trpí symptomy onoho typického „kondenzátorového zvuku“ - přiostřeného, tenkého, ne úplně přirozeně znějícího. Musím říci, že nejvíc mne na mikrofonech Sandhill fascinuje právě ten jejich plný, přirozený 3D zvuk.
Ano, klasická hudba je myslím jednou z oblastí, kde by tyto mikrofony mohly najít velké využití.

Ivo Sedláček

Odpovědět