Naposledy jsem se na nejbližší velkou akci týkající se hudby, zvuku, světel a všeho možného okolo vypravil v roce 2015. Při letošní cestě jsem byl hodně zvědavý, kam se mezitím tento „dvojveletrh“ posunul. Pochopitelně se odvětví mění a stejně tak se poměrně dost proměňuje i celý obchodní model a to se těžko může nepodepsat na tom, jak akce tohoto druhu vypadají. I v roce 2015 byly změny oproti předchozí návštěvě poměrně výrazné, tak jak to vypadalo letos?

Vše je jinak
I to co je na první pohled zřejmé u akce tohoto typu – tedy rozložení různých oborů v jednotlivých halách – bylo tentokrát zcela odlišné než jsem si pamatoval. Je tedy vidět, že transformace, kterou akce mezitím prošla, je skutečně razantní. A všechno je trošku jinde. Stále je znát, že ProLight + Sound roste, čili že se daří živému vystupování a akcím všeho druhu. Musikmesse se naopak skutečně scvrklo – nejvýraznější změna bude asi soustředění všech nástrojových vystavovatelů do jedné haly a ještě ne zcela plné. To se přiznám, že mě překvapilo nejvíc, protože jsem myslel, že tato odvětví jsou přece jen o dost víc konzervativní (přece jenom např. takový trh kytar a aparátů není zrovna postavený na úprku do budoucnosti) a že navíc veletrh je pro spoustu jejich zákazníků možnost jak si srovnat nabídky a něco trošku vyzkoušet. Tedy kromě zvuku - díky všudypřítomnému ruchu a pracovníkům výstaviště měřícím hladinu hlasitosti jednotlivých stánků.


Na druhou stranu je ale také zřejmé, že veletrh se snaží transformovat a udržet si relevanci a že to nemusí být jen aleje stánků, kam vám chodí náhodní kolemjdoucí krást propisky. Částečně se totiž celá akce změnila přímo ve výstavních halách na konferenci a návštěvníci tak můžou navštívit celou řadu workshopů a přednášek. Ty jsou jednak technického, ale často i více obecného rázu a můžou zajímat prakticky kohokoli, kdo se pohybuje v umění, kultuře a přidružených oborech – přece jen vyprávění špičkového světelného designéra o největších chybách, kterých se dopustil je podle mě zajímavé pro každého, kdo se zabývá čímkoli kreativním. Některé přednášky (jako právě ta zmiňovaná) se navíc odehrávali ve velmi příjemném a neformálním prostředí haly, která byla celá věnovaná networkingu a vzdělávání. Obsahovala tak stánky různých vzdělávacích institucí a organizací, pódia pro přednášky a také dedikované prostory pro profesionální networking. Vše mělo poměrně dost čerstvý kabát, čili návštěva byla i příjemným krokem stranou ze světa hal s pravoúhlým rozložením stánků, nebo konferenčních místností.

V těch se každopádně na různých místech areálu odehrávaly další zajímavé přednášky, velmi zajímavá byla např. ta o tvorbě pro 360° obsah, pořádaná mimo jiné dceřinou společností německé televizní stanice ZDF. Mnoho programu se týkalo změn v hudebním průmyslu se zaměřením na to, jak využít nové možnosti přímých příjmů z tvorby, online marketing apod. Celkově byl program kvalitní a velmi prakticky zaměřený. Na rozdíl od akcí pořádaných Audio Engineering Society pochopitelně neobsahuje tolik vědeckých a technických záležitosti a může si tak dovolit mnohem větší přístupnost a zajímavost pro obecnějšího posluchače z oboru.


V areálu Musikmesse čekalo ještě pár dalších zajímavostí, např. Vintage Concert Audio Show, kde bylo k vidění a poslechu obdivuhodné množství starého vybavení, hlavně reprosoustav a mixážních pultů. Mnoho z nich navíc byly konkrétní kusy s dost zásadní historií. I tato sekce měla doprovodný program v podobě „demo sessions“ zvukařů, kteří s tímto vybavením leccos zažili.

Ucelená prezentace a takový stát ve státě mělo také téměř všechno související s DJingem. Pojaté to bylo poměrně festivalově, v podstatě s permanentními ukázkami a vystoupeními a docela dost žila. Samostatnou prezentaci měly spíš firmy působící v DJingu produkčně, nebo ve vzdělávání, než výrobci jako takoví.

Z trošku opačného konce časové osy než zmiňované Vintage Audio byla prezentace firmy PRG v rámci stage postavené pro Live Entertainment Awards, které se každoročně předávají během festivalu. V historické Festhalle je demo show plná laserů, pyroefektů a pohyblivých projekčních stěn zajímavý kontrast. Pro mě, jelikož nejsem návštěvníkem velkých popových show, ani natáčení televizních estrád to byl poměrně nevšední zážitek, byť mi stačil jen v této omezené podobě.

Zůstal velký stan na hlavním nádvoří s celodenním programem kapel a k němu přibyl již druhý ročník paralelního hudebního festivalu. V různých kulturních prostorech a klubech po městě se odehrává každý den velké množství koncertů všech možných žánrů. Všichni návštěvníci veletrhu měli nárok na festivalovou permanentku a s ní vstupy na některé akce zdarma, na ostatní se slevou. Na vše navazuje den po hlavních akcích akce „Musikmesse plaza“, která je určená pro širokou veřejnost a obsahuje kromě dalších koncertů i různé zajímavosti a workshopy. Souvisí to s tím, že veletrh jako takový byl přepnut do módu „pouze pro profesionály“, byť není nijak těžké se na něj dostat – stačí dělat nebo studovat cokoli v kterémkoli z oborů, celkem na jakékoli úrovni. Řekl bych, že je to poměrně zdravý balanc, žádné povolování vstupu jen pro prověřené borce, na druhou stranu to vystavovatelům snad přináší smysluplnější setkávání na stáncích.

Jedna hala se vším audio
Pojďme ale zpět k základu akce, tedy samotnému veletrhu. Současný model vyřešil, minimálně pro právě proběhnutý ročník, klasický problém, kdy některé firmy měly prezentace dvě – jednu v rámci Musikmesse v hale věnované nahrávání a studiové práci a druhou pod hlavičkou ProLight + Sound se zaměřením na živý zvuk. Jednoduše byla letos zvuková hala pouze jedna a obsahovala jak prezentace velkých mixpultů a PA systémů, tak studiových vychytávek. Byl znát úbytek velkých vystavovatelů, osobně mě překvapila hlavně neúčast velkých německých značek – čekal jsem totiž, že se objeví už jen z důvodu národní hrdosti. Ale ani takový Sennheiser nebo RME svojí prezentaci na letošním veletrhu neudělali. Každopádně o to víc bylo na veletrhu menší výrobců, takže jsem se dozvěděl o mnoha zajímavých produktech, které jsem neznal.

Make Pro Audio je velmi zajímavá německá firma, která udělala na letošním veletrhu svojí první veřejnou prezentaci. Skvěle zapadá do světa DIY, kde ale zároveň ideálně chceme, aby na konci našeho snažení bylo něco, co doopravdy funguje. Za mě skutečně parádní platforma a velmi se těším, kam se bude vyvíjet dál. Základními produkty jsou modulární kontroléry a rozhraní, kdy jednotlivé části řídí Raspberry PI a firemní software nazvaný GLUE. To jestli si zařízení sestavíte ve vámi vymyšleném počtu tlačítek, enkodérů a faderů a následně zabudujete do firmou dodávaných krabiček nebo do starého kufru je už na vás. Všechno můžete ovládat a adresovat z iPadu a poměrně dost zajímavým způsobem po síti sdílet prostředky s dalšími zařízeními, jako např. syntezátory postavenými na modelech dříve dost zásadní firmy CreamWare.

Tato firma byla součástí koutku nazvaného DIY Forum, který bych čekal i větší – už vzhledem k tomu jak to při mojí poslední návštěvě žilo v sekci věnované modulárním syntezátorům a přidruženým zařízením. Jak se zdá, tyto výrobci spíš odešli na akce, které jsou více zaměřené na jejich svět, jako např. právě probíhající berlínský SuperBooth.

Každopádně i tak se ve zmiňovaném koutku našlo dost zajímavostí, kromě již zmiňované Make Pro Audio třeba švýcarská firma Schetler a jejich Arthur Format 48, což je modulární analogový mixpult myšlený hlavně pro živé vystupování a který si skutečně můžete postavit v poměrně libovolné konfiguraci.

Premiérovou prezentaci udělala na letošním Musikmesse i nová rakouská firma Austrian Audio, která je tvořena mimo jiné bývalými zaměstnanci firmy AKG. V současnosti prezentovala dva mikrofony a preview studiových sluchátek. Velmi zajímavý je dražší model mikrofonu, který má přepínatelnou charakteristiku (těžko tak nezačít srovnávat s legendárním AKG C414). Ta se totiž dá měnit nejen na mikrofonu, ale i pomocí dálkového ovládání (přes Bluetooth). Ještě zajímavější je možnost nahrávat signály z obou membrán zvlášť a charakteristiku přepínat v postprodukci – konkrétně v dedikovaném plug-inu Polar Designer. Tam můžeme navíc navolit charakteristiku pro každé ze čtyř pásem zvlášť, čili je prostor pro experimentování. Vše je vyrobeno v Rakousku a navíc s velmi rozumnou cenovkou – což mě velmi potěšilo, klidně bych čekal, že firma bude mířit spíš na butikový segment.

Mezi zajímavé novinky se určitě řadí i česká firma OTESound, která představila svoje nové DI-boxy, které jednoznačně cílí do nejvyšších pater a jako konkurence kanadské firmě Radial. Skutečně velmi sympatické produkty, obsahující transformátory Lundahl a osazené v tak bytelném pouzdře, že přes něj může přejet kamion a nestane se nic, čemuž také odpovídá jeho váha.

Hodně byl vidět systém Dante – takže firma Audinate udělala rozhodně dobře, že se zúčastnila i se svojí vlastní prezentací. Jejich klasická cedule „Dante spoken here“ byla vidět skutečně u velkého množství stánků.

Zajímavý síťový produkt ukázala třeba švýcarská firma Merging Technologies, z jejichž dílny pochází ve světě vážné hudby často používaná DAW Pyramix. Jejich novinka – Anubis, je opravdu velmi flexibilní zařízení. Vypadá jako dnes poměrně běžná komplexní malá zvuková karta – čili velký knoflík na hlasitost, displej, dvojice vstupů s combo konektory a mikrofonní a linkovou úrovní, dvojice nástrojových vstupů, čtyři výstupy. Trošku navíc proti konkurenci je ale síťový port pro komunikaci přes AES67 kompatibilní síťové systémy (čili i Dante, nebo firemní Ravenna). Celá věc tak dostává zcela nový rozměr a může posloužit i jako osobní monitorovací stanice, ať už ve studiu nebo při živých vystoupeních, nebo základní rozhraní při velkých nahráváních, z kterého můžeme kontrolovat celý systém sestávající klidně z mnoha desítek vstupních kanálů atp..

Immersive všechno
Poměrně hodně zastoupené byly prezentace immersive – tedy obklopujících – systémů mixování a přehrávání. Je vidět, že se čím dál tím víc posouvají do běžné praxe a to jednak v audiovizuální produkci díky tvorbě 360° videí a VR her, díky možnosti přehrávání obklopujících scén na sluchátka s využitím binaurálních přepočtů. To není nic nového, ale je dobře vidět rozvoj, který v oblasti nastává. A proniká i ze světa videí na YouTube a VR headsetů i do světa živé produkce. Firma d&b přivezla pěknou prezentaci svého systému Soundscape, určeného pro umísťování zvukových objektů do immersive pole – tedy podobně jako v dolby Atmos umísťuje jednotlivé zdroje zvuku a vypočítává komplexní výstup pro velké množství reproduktorů, které mají na rozdíl od surroundu každý svůj vlastní vstupní signál. Systém se snaží být intuitivní a podle dema bych řekl, že se to daří. Obsahuje vlastní konvoluční reverb a firma šla rovnou dál a obsahuje i tracking a dá se tak použít i pro např. automatický fokus světel na pohybující se cíl atp.

Svojí práci se systémem popisovali třeba FOH zvukař Kraftwerk Serge Gräfe, nebo zpěvačka Imogen Heap. Ta předvedla i část svojí show, kde ovládá Ableton Live pomocí rukavic s pohybovými senzory. Ty vyvíjí s vlastním teamem a plánuje i jejich sériovou výrobu. Musím uznat, že to bylo velmi působivé, i kdyby to hrálo pouze stereo. Pochopitelně, že poměrně precizní pohyby různých objektů přes hlediště („obtaženého“ reproduktory ze všech stran) ještě dodávaly atmosféře produkce, která byla velmi působivá i bez světel. Imogen Heap má rozhodně vymyšlené velmi efektní triky, které zaujmou a v kombinaci s jejím projevem a vystupováním to pro mě vytvářelo mnohem větší zážitek než „pokrut“ performerů ohnutých za laptopem. Což nás přivádí ke Kraftwerk, jakožto etalonu performerů ohnutých (byť v jejich případě díky výšce stolků jen trochu) za laptopem. Serge Gräfe využívá Soundscape v jejich momentální Kraftwerk 3D tour, která dorazí i na červnový pražský Metronome festival.

Imogen Heap si trošku stěžovala, že v současné době má bohužel jen stereo poslech do svých in-earů a nemá tak moc představu o vjemu, který mají diváci, co se týče prostoru. Zdá se tak, že nevěděla, že v blízké hale na stánku DiGiCo je součástí prezentace i čerstvě zakoupené firmy KLANG a jejich immersive binaurálního monitoringu pro živé aplikace, právě přesně pro lidi jako je Imogen Heap. Motivací KLANGu je možnost míchat poslech ve větší šířce a intuitivně – pomocí aplikace pro tablet si může každý účinkující sám umisťovat objekty a využít díky 3D zvuku větší prostor pro snadnější orientaci v mixu. Pokud mu bude správě fungovat přepočet přes HRTF pochopitelně.

Firma ZOOM prezentovala mimo jiné svůj 360° rekordér, který nabízí kompaktní All-in-One řešení, zabudovaný gyroskop a možnot přidat Bluetooth pro dálkové ovládání. Výhodou je pochopitelně jako u ostatních produktů firmy ZOOM nízká cena a i velmi kompaktní rozměry, což se ve světě sférického videa může hodit, přece jen čočky příslušných kamer koukají prakticky za roh. Každopádně zabudovaný přepočet na binaurální monitoring na mě zrovna moc dobře nefungoval, ale právě individualita vjemu je asi hlavní úskalí celého světa binaurálního 3D audia.


Závěrem
Musím říct, že bylo velmi zábavné se akce zúčastnit. Proti dřívějším ročníkům, které jsem navštívil, ubylo mnoho vystavovatelů, ale zároveň přibyla spousta zajímavostí a oborových přesahů. Tím pádem mě vlastně asi letošní ročník bavil nejvíc (kromě toho prvního, kde se při návštěvě za mých studentských let pochopitelně dostavil solidní wow-efekt). Přednášky a prezentace mimo hlavní stánky byly skutečně zajímavě namíchány a i přes snížené množství zastoupených audio firem jsem našel hned několik zajímavostí a novinek. Pochopitelně jsem si taky zašel do barevného a hlučného světa svítících tanečních podlah a strojů na bubliny s mlhou uvnitř, což je zajímavé vždycky. Prolight + Sound je prostě takový jaký čekáte a pro profesionály pohybující se v oblasti živých produkcí pořád dle mého názoru velmi praktická akce – přece jen např. z výrobců mixážních pultů pro live chyběl snad jen Soundcraft a Midas (resp. celý Harman Kardon a Music Group), výrobci reproduktorů byli také zastoupeni velmi slušně. Musikmesse jako takové doznalo mnohem výraznější změny a změnilo se v akci na pomezí výstavy, konference a festivalu, což možná nejlépe odpovídá tomu jak moc různorodý svět studiové práce a mediální výroby obecně dnes je.

Jindřich Kravařík