Co si necháte zahrát na svém pohřbu?
Tak túto otázku som zatiaľ neriešil, ale mám v talóne zaujímavú príhodu z pohrebu starého otca - pravoverného baptistu. Jeho syn (môj strýko), ktorý organizoval pohreb už medzitým prestúpil na inú filozofiu, takže tam pustil nejaké indické relaxačné mantrospevy. Chudáci prítomní baptisti boli z toho mierne konsternovaní...
Tady posílám pro inspiraci jeden pohřeb v animovaném filmu: http://metahusky.net/~nick/qd_episodeplay_8.swf
Art of Sound - Professional Soundware Solution
http://www.aos-pro.com
http://www.aos-pro.com
souhlasím (mimojiné) s tím co tu psal Ivo...takže o smrti se v západní společnosti taktně mlčí, moc se to neukazuje a je to vidět i na výchově - dětem se v raném věku neříká "ty taky umřeš, bude z tebe kus mrtvýho masa, nebudeš tu pořád"...ze smrti je dobré mít respekt, ale na druhou stranu jí brát jako sílu rozkladu, bez níž by to tu nemohlo fungovat ani náhodou...
v indii atp. pálí mrtvoly na ulicích, úplně v klidu...no tak viděli jsme Varánasí že, to mluví za vše...to si v západní společnosti lze těžko představit...
celá smrt je tady v naší kultuře postavená na hlavu, je to nepopulární téma a nikdo si neplánuje, že by něco po smrti bylo...já věřím, že něco je, jen to bude asi úplně jiná forma existence, než je zde...
a k tomu pohřbu - je zvykem, že všichni na pohřbu truchlí...já bych chtěl, aby na mém pohřbu byli lidé veselí, aby se za mě radovali, že už to mám za sebou...v podstatě puštění právě nějaké pozitivní hudby těm lidem pošle ze záhrobí od mrtvého vzkaz - buďte šťastní, já už jsem šťastný také, už to nebolí...je sice možná blbost o tom uvažovat a hlavně je v západních společenstvích diskuze o čemkoliv spojeným se smrtí nepopulární, ale to je jedno...
jinak já co zažil zatím dva +- katolické pohřby, tak jsem vždycky z té nálady odcházel v maximálním šoku a depresi - no já umřít, nechtěl bych, aby se lidé po odchodu z mého pohřbu takto cítili...
v indii atp. pálí mrtvoly na ulicích, úplně v klidu...no tak viděli jsme Varánasí že, to mluví za vše...to si v západní společnosti lze těžko představit...
celá smrt je tady v naší kultuře postavená na hlavu, je to nepopulární téma a nikdo si neplánuje, že by něco po smrti bylo...já věřím, že něco je, jen to bude asi úplně jiná forma existence, než je zde...
a k tomu pohřbu - je zvykem, že všichni na pohřbu truchlí...já bych chtěl, aby na mém pohřbu byli lidé veselí, aby se za mě radovali, že už to mám za sebou...v podstatě puštění právě nějaké pozitivní hudby těm lidem pošle ze záhrobí od mrtvého vzkaz - buďte šťastní, já už jsem šťastný také, už to nebolí...je sice možná blbost o tom uvažovat a hlavně je v západních společenstvích diskuze o čemkoliv spojeným se smrtí nepopulární, ale to je jedno...
jinak já co zažil zatím dva +- katolické pohřby, tak jsem vždycky z té nálady odcházel v maximálním šoku a depresi - no já umřít, nechtěl bych, aby se lidé po odchodu z mého pohřbu takto cítili...
Je fakt že u nás jsou pohřby většinou brány jako nástroj k masochistickému sebetrýznění ... A přitom odejít ze světa je úplně stejně normální a přirozené jako na něj přijít. Odchází úplně každý takže není to tak že někdo zůstává a někdo má tu smůlu že musí odejít. A přece se to často bere jako něco naprosto nečekaně šokujícího: v 95 letech nás nečekaně opustil XY, je to veliká ztráta a tragédie atd.
Není to tak jednoduché jak se řekne, ale měla by to být spíše oslava, že někdo krásně naplnil svou pouť zde, děkujeme mu za to a přejeme mu štastnou cestu ... Naprosto hororový a morbidní způsob našich pohřbů je něco, co na člověka těžce dolehne, i když se tam mihne jen náhodou a s pohřbívaným člověkem nemá nic společného. Ta megadeprese je tak velká, že je až nakažlivá ...
A taky - kvantita není rozhodující. Nikdo nemá v rukou to jako dlouho tady pobude. Pobýt tu 100 let přitom není v ničem lepší a cennější než třeba 30 let. Všechno má jistě své důvody a v tomto životě jsme jen velice malými pány všeho. A proto je asi fajn snažit se prožít svůj život dobře bez ohledu na délku trvání. Vždyt co stihli za relativně krátkou dobu třeba Mozart, Schubert, Wolker anebo třeba i Kristus ...
Není to tak jednoduché jak se řekne, ale měla by to být spíše oslava, že někdo krásně naplnil svou pouť zde, děkujeme mu za to a přejeme mu štastnou cestu ... Naprosto hororový a morbidní způsob našich pohřbů je něco, co na člověka těžce dolehne, i když se tam mihne jen náhodou a s pohřbívaným člověkem nemá nic společného. Ta megadeprese je tak velká, že je až nakažlivá ...
A taky - kvantita není rozhodující. Nikdo nemá v rukou to jako dlouho tady pobude. Pobýt tu 100 let přitom není v ničem lepší a cennější než třeba 30 let. Všechno má jistě své důvody a v tomto životě jsme jen velice malými pány všeho. A proto je asi fajn snažit se prožít svůj život dobře bez ohledu na délku trvání. Vždyt co stihli za relativně krátkou dobu třeba Mozart, Schubert, Wolker anebo třeba i Kristus ...
nj, dobře, já to s těma mrtvolama na ulicích přehnal - a myslím že jsi Amorpe ve Varánasí byl, takže to víš jistě lépe než já, já tam bohužel nebyl...
ale obecně řečeno tam ten přístup ke smrti JE jiný, smrt se tolik nezakrývá, není to takový bubák jako u nás - to mi nikdo nevyvrátí...
Ivo: máš stejné názory jako já...nevím jestli jsi buddhista, asi možná ne, ale ty tvé názory mají charakter Buddhova učení, což je jedině dobře, jen tak dál, alespoň nejsi slepá ovce co nemyslí (ale tím se jiných duchovních nauk nechci nijak dotknout - každý ať věří čemu chce, jen satanisty, sektisty atp. fakt neberu)...
ale obecně řečeno tam ten přístup ke smrti JE jiný, smrt se tolik nezakrývá, není to takový bubák jako u nás - to mi nikdo nevyvrátí...
Ivo: máš stejné názory jako já...nevím jestli jsi buddhista, asi možná ne, ale ty tvé názory mají charakter Buddhova učení, což je jedině dobře, jen tak dál, alespoň nejsi slepá ovce co nemyslí (ale tím se jiných duchovních nauk nechci nijak dotknout - každý ať věří čemu chce, jen satanisty, sektisty atp. fakt neberu)...
Nejsem žádný -ista. Snad jen realistaJindy2 píše: Ivo: máš stejné názory jako já...nevím jestli jsi buddhista, asi možná ne, ale ty tvé názory mají charakter Buddhova učení, což je jedině dobře, jen tak dál, alespoň nejsi slepá ovce co nemyslí (ale tím se jiných duchovních nauk nechci nijak dotknout - každý ať věří čemu chce, jen satanisty, sektisty atp. fakt neberu)...
S tím, že to co běžně vnímáme a co považujeme za náš "život" je jen nepatrný výsek z reality.
