Pro audio techniku se téměř výhradně používají lineární zdroje, což je obyčejné trafo, usměrňovač a součástka pro stabilizaci napětí. Pak existují také spínané neboli pulzní zdroje, které jsou podstatně efektivnější, můžou mít menší rozměry, ale fungují na principu "rozsekání" vyššího napětí na krátké pulzy a vyhlazení. Frekvence pulzů je v řádu desítek až stovek kHz, což je neslyšitelné, ale můžou vznikat také subharmonické frekvence, které už slyšitelné jsou.
Teď k tomu proudu a napětí. Když výrobce doporučuje zdroj 9 V a 3 A, tak je dobré to dodržet, přestože každému nemusí být zřejmé, jaký je rozdíl mezi napětím a proudem. Univerzální přepínatelné zdroje mívají parametry definovány takovým obchodním trikem, že na nich je napsáno 12 V / 2 A, ale tím je myšleno, že zdroj dodá buď 12 V s malým proudem, nebo 2 A s malým napětím.
Jestli v tom efektu je opravdová elektronka, tak se vyplatí pořídit si zdroj, který je schopen dodat 9 V a 3 A. Nemusí to být origoš, stačí, aby měl tyto parametry. A samozřejmě aby dodával stejnosměrné napětí.
jazzym píše:stablizacia na adapteri je o stabilizacii napaťia pri výkyvoch siete , aby tam nešlo moc malo voltov alebo moc vela .
neviem či nefunguje len od nejakych vačšich vykyvov. ..
Jazzym, zajímavé pojetí stabilizace.
Stabilizace je hlavně k tomu, aby zdroj dodával přesně 9 Voltů při definovaném proudovém odběru např. 0 až 3 Ampéry. Jestli má síť výkyvy, to u lineárních zdrojů řeší návrh transformátoru, tj. aby dodal potřebné napětí i při povoleném výkyvu síťového napětí o -10%.
jazzym píše:Vyskytuju s ludia ktori hovoria že ktorykolvek adapter ti bude fungovať pokial ma spravne volty polarizaciu a dostatočne ampere, ale to je nezmysel ..hlavne pri analogovych krabičkach..
Jsem jeden z nich. Zdroj je definován napětím, maximálním proudem, průběhem (střídavý/stejnosměrný), v případě stejnosměrného polaritou na konektoru a půjdeme-li do více akademických sfér, tak třeba také zvlněním napětí při určitém odběru. Nic jiného se u zdroje nedá vymyslet, maximálně jiný konektor.
