Určitě!

P.

EDIT: Tak si taky hraju a asi si budu muset posypat hlavu popelem to budete mít radost, co?

Jupí, nemusim na reparat...

vypadá to na chybný výklad popisu funkce - na mé straně. Všem zúčastněným se omlouvám za několik stránek mých plků a díky za pošťouchnutí, čímž jsem zřejmě odstranil jedem ze spousty mýtů, které mám v makovici

Nicméně ať měřím, jak měřím (a počítám), tak neumím vysvětlit ten výrazně delší interval v místě, kdy se mění signálová úroveň z vyšší na nižší.....

Evidentně je čas skončit - a začít se věnovat jinému koníčku

P.

Všetci sa stále učíme - nič si z toho nerob
Po tejto debate sme si viaceri asi uvedomili ze do toho nevidime az tak ako sme si mysleli.
P.S.: Myslim ze Pytkin je tu asi najviac v obraze, zaco ho uznavam.
P.S.2: Ak nastavim release na 50 ms - to znamena ze tolko mu bude trvat kym sa vrati do povodnej polohy. To ale neznamena ze po kazdom poklese signalu bude ten kopresor tlacit este 50 ms, pretoze pri kazdom poklese sa nevracia do povodnej polohy, ale to "virtualne koliesko hlasitosti" sa pootoci iba o kusok aby dorovnalo rozdiel v Gain Reduction. Preto ten čas na obrázku nesedí ak sa nemýlim. Attack time by ale mal byť presný. Či sa mýlim?

kebis : attack by mal byt presny .. ale aj release by mal byt presny .. ked sa bavime o tom uvode, kde mame dva konstatne tony , s rovnou amplitudou , a dostatocne daleko (dalej ako je release time) ... tak by sme mali vidiet aj ten release time spravne ..

Z doterajsieho testovania som zistil ze tie casi RELEASE by ako tak aj sedeli aj ked kazdy kompresor bol iny. Horsie je to s ATTACK pretoze je tam postupne zakrivenie (viac na obr.) a nieje mozne urcit pokial je cas ATTACK. Keby som nasiel kompresor co na zakrivenie ostre mozno by aj ten cas bol presnejsi.
Bohuzial v niektorych FREE kompresoror RELEASE ani nefungoval, bol asi skor na okrasu.

S pouzitim HOLD to vyzera nasledovne.
Casi uz vobec nesedeli.

Kompresor Oxford DN
ATT: 10ms
REL: 50ms
RATIO: 2:1
HOLD: 500ms

hold by mal byt od attacku .. nie od zmeny .. skrat ten prvy ton dakde za koniec attack .. a uvidime ako sa to zmeni ..

Zmenene. Podla mna sa to prejavuje pred RELEASE. Cize ATTACK - HOLD - RELEASE

PS: To vstrede je kurzor, nevsimat.

Že ještě poodskočím od úplných základů, k těm externím měřením pomocí testovacího signálu..
V praxi je to docela komplikované k interpretaci při jednoduchém měření - např. sinus signál se skokovou změnou hlasitosti.
Nadhodím pár možných komplikací.

- není úplně jednoznačný způsob, k čemu vztahovat časové konstanty attack a release. Málokdy to bývá absolutní čas náběhu nebo vrácení gain elementu do polohy s jednotkovým ziskem. Spíš se udává pevná změna v nastavené době (resp. strmost křivky). Např. 40dB za dobu nastaveného attacku (á la SSL).
- pokud nejde vyloženě o brickwall limiter, tak např. absolutní doba attacku nebývá zásadně důležitým kritériem, naopak strmost křivky při změnách řídícího signálu přímo ovlivňuje zkreslení kompresoru (ve fázi změny zisku), proto se při návrhu pracuje hlavně s ní.
- průběhy řídícího signálu z detektoru v těch náběhových a odběhových fázích výrazně ovlivňují zvuk kompresoru, takže můžeme vidět od lineárních, přes nejtypičtější exponenciální až po různé varianty S-křivek (sigmoidy). Lineární bývají zpravidla "nejbrutálnější" a nejvíce slyšitelné.
- do konstant můžou být ještě zakomponovány další závislosti, které s hodnotami dále hýbou, kvůli nějaké progresivnější formě PDC (program dependent compression)
- části obvodu nebo programu, které řeší attack a release můžou být navrženy jako svázané (coupled) nebo naprosto nezávislé.. V prvním případě je tam ještě další vzájemná interakce a reálné konstanty se mohou výrazně lišit od nastavených.
- pokud jde o sw simulaci nějakého analogového hardware, tak tam můžou být zakomponovány i další typické vlastnosti předlohy.. Například úmyslné podhodnocování úrovně transientů v signálu v závislosti na aktuálním stavu detektoru - tím se kompresor stává víc "punchy", protože ty transienty prolezou s vyšší úrovní atd.
...

Z mého pohledu to nemá pro laika moc cenu měřit tímhle způsobem.. pokud nemůže rovnou z něčím uvnitř kroutit nebo upravovat program. Rozhodně se z měření sinusovky a odpočítávání samplu nedá vyvozovat, jestli je něco od návrhu "rozbité" nebo ne, když to pak při měření neodpovídá nějakému statickému ovládacímu prvku.
Podle mě lepší varianta, jak se podívat, kdy a jak kompresor zabírá jsou pluginy, co mají grafickou reprezentaci řídícího signálu.. Co si vzpomínám, Fabfilter ProC, Ozone, nějaké dynamické pluginy od Voxenga.
Většina kompresorů je primárně navržená tak, aby upravily dynamiku a nebylo moc patrné, že pracují. Přestože to s sebou někdy přinese i jejich další charakteristické vlastnosti - třeba zmíněný "punch" nebo hezké zabarvení zvuku díky zkreslení.
Každopádně kompresor (ne clipper), který by byl navržen aby se striktně choval podle základního testu, tzn. se zcela lineární křivkou v nábězích a odbězích řídícího signálu, natvrdo fixní čas. konstanty, absence jakéhokoliv vyhlazování.. hrálo by to, co si ještě pamatuji ze svých starých pokusů, docela hnusně

Michal

msmucr: super prispevek, diky!

Preco potom napr. Universal audio (a nie len oni) ma na svojej stranke takyto test? Naco to potom je dobre ked to nema zmysel?

phancak : neviem ... nejak ten hold nedrzi .. hold je za attackom .. ale 500msec by sme mali vidiet , ze sa nic nemeni ..

ten test na UAD stranke .. samozrejme istu vypovednu hodnotu to ma .. ale msmucr ma pravdu v tom , ze v principe podla toho nezistime nic .. hento ukazuje , ze kricku SW su podobne HW .. to je cela vypovedna hodnota ..

@amorph - Díky, jen se musím ještě naučit číst příspěvky, než dám odeslat

@phancak - neříkal jsem, že to nemá vůbec smysl. Jde o to, že ty firmy to na svých stránkách a v manuálech zpravidla uvádí jako ilustraci, která má něco konkrétního ukázat, např. rozdíl v nastavení ovládacího prvku nebo porovnání kompresorů stejné koncepce (viz. marketing UAD vs hardware). K účelu pochopení principu funkce (nebo marketingového sdělení - že můžeš vyhodit svou LN1176 a koupit si Quad UAD ) to poslouží i kdyby to bylo měli celé udělané v Photoshopu.
Co jsem psal v předchozím příspěvku souviselo s utvářením nějakých zásadních závěru o kompresoru na základě jednoduchých "měření", už jen proto, že zkoumáš omezené množství stavů, v kterých se efekt může nacházet. A při porovnání různých kompresorů můžeš zas bojovat s tím, že má každý jinou technickou koncepci při návrhu.
Případně důvody, proč se některé věci můžou zdát, že vůbec "nesedí".. I když to finálně může hrát docela dobře.

Michal

Ved prave ze nedrzi. A myslim ze Oxford nieje zly kompresor, mohol by ist spravne. Jedine miesto kde sa to prejavy je pred release ale 500ms to isto nieje.