dendy píše:

kexik píše:s tymto dendy nesuhlasim.

s cim ? ved ja pisem to iste co ty - utocna kampan stran je humus a za utocnu kampan si zasluzia adekvatnu reakciu vo vorme obcianskych aktivit ...

SA mají na svědomí mnoho násilností a vražd proti socialistům během 20. let. Většinou šlo o menší pouliční boje nazývané Zusammenstöße.

Wohma píše:carloff: tak to je masakr

ekral: no blisty jsou hodne spatnej zdroj informaci.

Wohma píše:Kulturni clanky tam jsou povetsinou v pohode, ale cokoli, co zavani politikou nebo konspiracnima teoriema, je tam zpracovane v duchu dokumentu "Zeitgeist" - prekroucene, nafoukle, dezinterpretovane. V takovych pripadech nekdy i znacne pofiderne pracuji se zdroji. Naprosto neduveryhodne.

dendy píše:ekral: toto je ten tvoj belohradsky ? http://czechtek.bloguje.cz/854914-vacla ... -pravo.php

velmi zdatny demagog ... velmi dobre som sa bavil na tom clanku.. to je kompilat hardcore bolsevicko-intelektualnych klise, tvrdych bolsevickych postojov maskovanych za zdanlivy objektivny nadhlad .. ten pan bude asi oblubeny autor aj nasich sudruhov Fica a jeho sefa propagandy mareka madarica, myslim ze z jeho konstrukcii sa maju este co ucit ako viest propagandu

len jeden odsek na ilustraciu
"Třídní boj skončil, chudí prohráli, ale kdo bude v opozici a jaký bude mít opozice vůbec smysl? A co nové formy chudoby – prekarizovaní pracující, zaměstnanci proměnění v podnikatele sebe sama, a třeba rybáři v Mexickém zálivu, které planetární naftařská lobby proměnila přes noc v chudáky potřebující státní podporu?
Všimněme si způsobu, kterým fungoval v tomto třídním boji symbol Řecka: státy se zadlužily, protože zaplatily dluhy bank, které nadělali nezodpovědní manažeři vydělávající ročně milióny dolarů; místo aby banky dočasně znárodnily a jejich manažery postavily před soud, státy začaly šetřit na svých občanech. Od doby, kdy Michael Moore ve slavné scéně dokumentu Capitalism: A Love Story obkružuje žlutou páskou s nápisem Crime Scene Wall Street, jako by uběhly desítky let."

toto snad nemoze mysliet vazne to hranie na city s mexickymi rybarmi, ktorych zly zly nenasytny kapitalisticky ropny koncern pripravil o pracu.. hm zaujimalo by ma ci pan belohradsky na protest proti naftovej lobby jazdi vsade na bycikli alebo ci si pokrytecky uziva vyhod spalovacieho motoru v jeho aute, ktore jazdi len vdaka tym ropnym korporaciam ktore kritizuje...

ten pan je hodne moc mimo reality ... aj jeho informacie o grecku su tak trosku mimo )) grecko je tam kde je nie zasluhov manazerov - ti si poziciavali
od bank preto aby udrzali socialny standard beznych ludi, a kedze poziadavky na tento socialny standard boli obrovske, museli si poziciavat fakt vela (co ich samozrejme neospravedlnuje ze kamuflovali hospodarske vysledky aby sa dostali do EU - to uz je ale ina kapitola)

tam nesu zodpovednost aj "bezni" ludia z ktorych tu robi obete... v grecku je podvadzanie na daniach roky narodnym sportom, statny zamestnanci pocas pracovnej doby jazdia s taxikom ... to ze vlada kamuflovala financny stav je len vysledok doho ze greci si naozaj ziju nad pomery - a nielen "zli zli zli" manazeri ale aj ti "bezni" ludia ... a to su informacie ktore mam z prvej ruky, nie zo ziadneho "propagandistickeho tyzdennika" ..

btw. clovek ktory cituje moora ako seriozny zdroj informacii uz sam seba diskvalifikuje z nejakej serioznej diskusie ... moore je demagog a manipulator non-plus ultra ...

Biografie

Václav Bělohradský vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze češtinu a filosofii. Rigorózní práci (PhDr.) o markýzi de Sade obhájil roku 1969. V roce 1970 po sovětské okupaci odešel do emigrace a působil postupně jako pedagog na Filozofickém institutu v Janově, od roku 1973 byl tamtéž profesorem sociologie. Dlouhá léta spolupracoval s českými exilovými časopisy a nakladatelstvími a českým domácím disentem.
Od roku 1990 je profesorem politické sociologie na univerzitě v Terstu a profesorem na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Svá díla vydával nejprve pouze v Itálii, poté v češtině v exilových nakladatelstvích, v Česku od roku 1991. Publikuje též v Británii, USA a Kanadě.
V souladu se svým dřívějším angažováním v Itálii i v emigračním tisku vystoupil na začátku devadesátých let jako razantní obhájce progresivního, ekologicky zaměřeného liberalismu. Články psané původně pro MF Dnes jsou zahrnuty v knize "Kapitalismus a občanské ctnosti" (1992). V pozdějších letech však toto pojetí revidoval z levicových pozic.

ekral píše:

Wohma píše:Kulturni clanky tam jsou povetsinou v pohode, ale cokoli, co zavani politikou nebo konspiracnima teoriema, je tam zpracovane v duchu dokumentu "Zeitgeist" - prekroucene, nafoukle, dezinterpretovane. V takovych pripadech nekdy i znacne pofiderne pracuji se zdroji. Naprosto neduveryhodne.

Uveď príklad, já si naopak myslím, že většinu článků mají podloženou citacemi, poctivou analýzou a argumenty.

Wohma píše:

ekral píše:

Wohma píše:Kulturni clanky tam jsou povetsinou v pohode, ale cokoli, co zavani politikou nebo konspiracnima teoriema, je tam zpracovane v duchu dokumentu "Zeitgeist" - prekroucene, nafoukle, dezinterpretovane. V takovych pripadech nekdy i znacne pofiderne pracuji se zdroji. Naprosto neduveryhodne.

Uveď príklad, já si naopak myslím, že většinu článků mají podloženou citacemi, poctivou analýzou a argumenty.

Ale presne na tohle si Zeitgeist hraje taky - kdyz si projdes ty zdroje a jejich zavery, tak zjistis, ze ve skutecnosti casto rikaji neco uplne jineho. Zbytek je jen sofistika.
Ty si ovsem ve jmenu sveho presvedceni neuvedomujes, ze tak jako je Reflex silne pravicovy, blisty jsou dost vyrazne levicove. Ergo, objektivni neni ani jedno medium.

Ty si ovsem ve jmenu sveho presvedceni neuvedomujes ...

Proto se také tato reforma důchodů obrací jen k mladším lidem a výrazně se tak podílí na rozněcování mezigenerační nenávisti, když se snaží dokázat, že právě ti starší jsou příčinou problémů penzijního systému.

ekral píše: Jaké je mé přesvědčení?

Wohma píše: Huh, tak to jsem opravdu necekal. Opravdu si myslis, ze system "pokud chcete, napiste vlastni clanek a my vam ho otiskneme" je adekvatni zpusob komentovani? Driv provozovali diskuze a ty z "kapacitnich duvodu" zrusili.

Ohledne citovani ekonomu - vse se da manipulovat naprosto snadno jen na zaklade toho, KOHO se rozhodnes ocitovat. S tim pracuji media dnes a denne na zaklade sveho zamereni ci "zadani". A to nemluvim jeste o tom, JAK nekoho ocitujes, protoze uvest zdroj jeste neznamena uvest spravny kontext. Techto chyb (nebo zamernych manipulaci?) se bezne dopousti i "seriozni" idnes.cz, u blistu je to ovsem mnohem markantnejsi.

Tve presvedceni je silne pro socialni stat a stredolevicovou politiku, timhle hledackem vidis uplne vsechno. A ja nerikam, ze je to spatne, ale nemel by sis potom hrat na to, ze dokazes najit verohodny zdroj informaci, jeste kdyz jako priklad uvedes blisty, ktere jsou tak nechvalne zname svou neobjektivitou.

Mimochodem ohledne toho clanku - pokud je nekdo schopen napsat treba tohle:
Proto se také tato reforma důchodů obrací jen k mladším lidem a výrazně se tak podílí na rozněcování mezigenerační nenávisti, když se snaží dokázat, že právě ti starší jsou příčinou problémů penzijního systému.
Tak si muj respekt opravdu ziskat nemuze. Ackoli tam naprosto spravne kritizuje to, ze lide nad 50 spatne shani praci, tak to spojuje s duchodovou reformou (jak muze duchodova reforma vyresit pomery na trhu prace tech, kteri v duchodu nejsou? To je snad spis zalezitost nastaveni pravidel pro podniky a nejake osvety) a spojuje to s nejakymi vyfabulovanymi dukazy o mezigeneracni nenavisti - kdo kde rikal, ze stari lide jsou pricinou problemu penzijniho systemu? Pokud je tu nejaky mezigeneracni konflikt, tak mozna na zaklade toho, ze starsi lidi voli spis levici nez mladsi, viz Madl/Issova, ale nikdo nebude obvinovat stary lidi za to, ze berou svuj duchod, na ktery si vydelali (coz sice neni pravda, diky prubeznemu systemu, ale kazdopadne na nej maji pravo). Tohle je zkratka typicky priklad manipulativni novinariny, at uz jde o vedomou ci nevedomou manipulaci.

Vedle parametrických úprav průběžného systému důchodového pojištění by bylo účelné hledat možnosti jeho zásadní modernizace, při níž by byl rozdělen na dvě složky - solidární a zásluhovou (tzv. příspěvkově vymezené nefinanční systémy NDC) s využitím návrhů Panevropského systému (Světová banka od roku 2003) opírajícího se o zkušenosti skandinávských a dalších zemí. (Blíže viz dokument SB nebo J. Vostatek: Vývojové tendence sociálního zabezpečení se zaměřením na Evropu a Česko. Praha, VŠFS, 2009.)
Kategorickým předpokladem takové ekonomicky racionální i sociálně únosné alternativy je především do té doby nepřipustit degradaci průběžného systému (prvého pilíře) jakýmkoli snížením nebo vyvedením pojistného mimo tento systém, a to ani dobrovolně (opt out). Za tohoto předpokladu vytvořit fond spoření na důchod (druhý pilíř) na základě dobrovolnosti a přiměřené stimulace jeho subvencováním. Míru této stimulace posoudit na základě vyhodnocení zahraničních zkušeností.
Nerozlučnou součástí reforem penzijních systémů však také musí být propopulační opatření ke zvýšení porodnosti, která mohou dlouhodobě tlumit hlavní příčiny zvyšování nákladů penzijních systémů. Je nepochybné, že složitá sociální situace mladých rodin s dětmi – ačkoli se to nerado slyší – je také důvodem klesající porodnosti. Právě tato opatření jsou proto časově nejnaléhavější a nejneodkladnější. Jejich účinnost nesmí promeškat příchod slabších ročníků žen ve věku nejvyšší fertility. Tím je nutno zmírňovat a nikoli prohlubovat dosavadní hlubokou nerovnoměrnost velikosti jednotlivých ročníků, setrvale reprodukující dávné krize, což vede k neúnosně nákladnému kolísaní poptávky po veřejných službách - od předškolních zařízení a škol k nemocnicím až po domovy důchodců. To je ještě hlubší imperativ než aktuální fiskální hlediska.
Součástí důchodové reformy však musí být také udržení zaměstnanosti zejména v populaci starších padesáti let. Mají-li lidé pracovat do 65 let věku, pak musejí mít také vytvořeny předpoklady k práci (zkušenost Skandinávie). To ovšem žádný z předkládaných systémů neřeší, ačkoliv je to základ pro vytvoření dostatečně stabilního systému penzijního pojištění.
K tomu se však nevede ani žádná celospolečenská diskuse, i když je také jasné, že vyřešit důstojné zaměstnání pro lidi ve věku nad 50, ale především mezi 55 – 65 lety je právě klíčem k udržitelnosti důchodového systému.
Na druhé straně chápeme, že to uvedenou skupinu expertů ani moc nezajímalo. S lidmi nad 55 let přece žádný byznys neuděláte…
Proto se také tato reforma důchodů obrací jen k mladším lidem a výrazně se tak podílí na rozněcování mezigenerační nenávisti, když se snaží dokázat, že právě ti starší jsou příčinou problémů penzijního systému. Není to nakonec nic nového – bylo snad málo takových excesů v letošních volbách? Je však nutné v tom pokračovat? Nenastal čas k tomu, aby diskuse o vztahu generací – a o tom nakonec je důchodový systém - nabrala jiný – nikoli tak vyhraněně konfrontační - směr?