Debata o politice - vazne aj nevazne

Vše, co se netýká hudebního šílenství, MIDI a audia
Odpovědět
Cyril
Příspěvky: 5764
Registrován: 26 říj 2004 12:55

Re: Studentske volby 2010

Příspěvek od Cyril »

carloff: neni mi jasny, co je na tvym stredovekym prikladu nemoralniho. Podle me je to normalni situace. A taky mi neni jasny, co brani jinymu podnikateli vstoupit na trh a zkusit uspet, kdyz jiny podnikatele maj mezi sebou dohodu, ze budou mit stejny ceny... Proste v tom nejak nevidim problem :roll:

Uživatelský avatar
carloff
Profesionál
Příspěvky: 2224
Registrován: 05 čer 2002 17:57

Re: Studentske volby 2010

Příspěvek od carloff »

dendy:No to je taky proc je tady tolik koritarskych politiku..chteji to same co ty:)..na gearslutz je jeden rus z moskvy , ktery vlastni nekoliv klubu a studii v Moskve..
jako podpis ma.. be free or be rich
Naposledy upravil(a) carloff dne 13 črc 2010 13:12, celkem upraveno 1 x.
Hudebník a producent, majitel studia Soundevice
http://www.boriscarloff.com | http://www.soundevice-studio.cz

Uživatelský avatar
carloff
Profesionál
Příspěvky: 2224
Registrován: 05 čer 2002 17:57

Re: Studentske volby 2010

Příspěvek od carloff »

cyril: jde o priklad kdy ekonomicky trh nefunguje... pokud jsi to poradne precet nemuze tam nikdo vstoupit, protoze nevydela.bude jen ve ztrate...proc by to jinak delal?
Naposledy upravil(a) carloff dne 13 črc 2010 11:59, celkem upraveno 1 x.
Hudebník a producent, majitel studia Soundevice
http://www.boriscarloff.com | http://www.soundevice-studio.cz

Cyril
Příspěvky: 5764
Registrován: 26 říj 2004 12:55

Re: Studentske volby 2010

Příspěvek od Cyril »

carloff: porad jsi mi nevysvetlil, co je na tom prikladu s mostama spatnyho, nemoralniho a - predpokladam - statni zasah vyzadujiciho

edit: aha, no a co? To neni dukaz o nefunkcnosti trhu. Nikdo nema automaticky "pravo" mit na trhu prostor, vydelat, bejt uspesnej. Vstoupit na trh muze- sice se mu to nevyplati, ale muze.

Uživatelský avatar
carloff
Profesionál
Příspěvky: 2224
Registrován: 05 čer 2002 17:57

Re: Studentske volby 2010

Příspěvek od carloff »

v tomhle pripadu nic..jen ze proste trh nefunguje ..neexistuje konkurence a neexistuje moznost vstoupit svobodne do konkurencniho klani..
v tomto jednoduchem pripade se nic hrozneho nedeje krome one neexistence volneho trhu> navic tito dva vlastnici pokud vytvori kartelovou dohod muzou se chovat jako monopol a diktovat cenu
oligopol ale bey regulace funguje daleko hure

Oligopol a jeho základní rysy jsou:
1) existence několika firem v odvětví
2) zpravidla diferencovaný produkt
3) bariéry vstupu znemožňující příchod nových firem. Každá firma je natolik silná, že může stanovit cenu vyšší než mezní náklady (P>MC).

Chování firem v oligopolu je ovlivněno vzájemnou závislostí.

Smluvní oligopol
V situaci, kde několik firem prodává stejné nebo podobné výrobky, jejich ceny jsou přibližně na stejné úrovni a vzájemná cenová válka by je oslabila. Uzavřou tajnou dohodu o stanovení monopolní ceny (kartelové dohody), každá firma se pak ve vymezeném rámci chová jako monopol.
Oligopol s dominantní firmou
vzniká tam, kde je pro silnou firmu výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům. V rámci větší části trhu, který si ponechá se pak silná oligopolní firma chová jako monopol.
Cenové vůdcovství − menší firmy v odvětví respektují cenu, kterou určila dominantní firma, protože vzhledem ke své velikosti nerealizují úspory z rozsahu a jejich nákladové podmínky jsou proto ve srovnání s dominantní firmou horší.


Oligopol - případ nedokonalé konkurence, kdy na trhu působí několik málo firem (slovo oligopol znamená několik málo prodávajících). Jsou dva typy oligopolistů.
1) Oligopolista může být jedním z několika málo prodávajících, kteří vyrábějí identický (nebo téměř identický) produkt. Je-li ocel prodávajícího A velmi podobná oceli prodávajícího B, pak sebemenší snížení ceny prodávajícím B odláká spotřebitele od A k B. A ani B nemohou být nazýváni monopolisty. Přesto je-li počet prodávajících malý, každý může mít velký vliv na tržní cenu.
2) Tento druh oligopolu je charakterizován odvětvím, v němž existuje několik málo prodávajících s diferencovanými produkty, tj. jestliže jsou odlišné jejich ceněné charakteristiky či vlastnosti. Např. automobilové odvětví prodává diferencované produkty, protože auta mají četné odlišné charakteristiky (velikost, výkon motoru, spotřeba , bezpečnost atp.). I když se diferencované produkty oligopolistů liší, jsou si velmi blízké a silně si konkurují.
Oligopol je konkurencí mezi několika málo konkurenty, ale tato může být vskutku ostrá.
Často se odvětví skládá z jedné velké firmy obklopené řadou menších soupěřů, viz např. IBM, General Motors atp. Když má největší firma pod kontrolou 60-80% trhu, může volit z řady možných strategií. Nejziskovější je často přenechat část trhu dokonale konkurenčnímu lemu a pak se chovat jako monopolista na zbývajících 60-80% trhu, které má firma pod kontrolou. Takový trh se nazývá oligopol s dominantní firmou.
Hudebník a producent, majitel studia Soundevice
http://www.boriscarloff.com | http://www.soundevice-studio.cz

Cyril
Příspěvky: 5764
Registrován: 26 říj 2004 12:55

Re: Studentske volby 2010

Příspěvek od Cyril »

carloff: no a co je na tom vsem spatnyho? Nevidim tam zadnou "svinarnu".

Uživatelský avatar
carloff
Profesionál
Příspěvky: 2224
Registrován: 05 čer 2002 17:57

Re: Studentske volby 2010

Příspěvek od carloff »

Charakteristika nedokonalé konkurence – firma vyrábí většinou identifikovaný produkt, z toho plyne další podstatná skutečnost: firma může stanovit cenu svého výrobku.

Nedokonalá konkurence je tedy trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající (firma), který může ovlivnit tržní cenu. Protože se výrobek dané firmy liší od výrobků jiných firem, může daná firma stanovit jeho cenu. To se projeví v záporné směrnici křivky poptávky po produkci firmy. Schopnost firmy nebo skupiny firem ovlivňovat tržní cenu své produkce je označován jako monopolní síla. Rozlišujeme 3 formy NK: monopol, oligopol a monopolní konkurenci.



V podmínkách dokonalé konkurence je individuální poptávka dokonale elastická, což znamená, že firma může podat jakékoliv množství za stejnou cenu. V podmínkách nedokonalé konkurence je individuální poptávková křivka klesající. Aby firma prodala dodatečnou jednotku produkce, musí snížit její cenu.

Příčiny vzniku nedokonalé konkurence:
1. Nákladové podmínky – vedou ke vzniku nedokonalé konkurence v podobě tzv. úspor z rozsahu výroby. Jde o to, že průměrné náklady s růstem výroby klesají (velké firmy vyrábějí levněji a vytlačují menší výrobce).


ad a) – průměrné i mezní náklady neustále klesají. Firma vyrábí rostoucí objem s klesajícími náklady a realizuje úspory z rozsahu. Vyplatí se jí proto zvyšovat objem výroby až do průsečíku s křivkou tržní poptávky. Celou tržní poptávku přitom zabezpečuje produkce této jediné firmy.
ad b) – situace, kdy firma není schopna vyrábět rostoucí objem produkce s klesajícími náklady. Úspory z rozsahu již byly vyčerpány a růst objemu výroby pro ni znamená i zvyšování nákladů. Vzdálenost mezi bodem, kdy dochází ke zvratu ve vývoji nákladů a křivkou tržní poptávky je poměrně malá, což znamená prostor pro existenci malého množství firem v odvětví.
ad c) – pro srovnání DK – náklady jednoho výrobce rostou poměrně brzy. Křivka poptávky po produkci odvětví je natolik vzdálená od efektivního objemu výroby jednotlivé firmy, že poskytuje prostor pro existenci velkého počtu firem.

Bariéry konkurence – jsou další příčinou proto, že vedou k omezení počtu firem v odvětví. (právní restrikce, diferenciace produktu).
Právní restrikce − představují ochranná práva (známky - Coca Cola, Škoda), patenty (kontaktní čočky), copyright apod. Jejich vlastnictví dává majiteli výsadní právo vyrábět daný produkt.
Diferenciace produktu – každý výrobce přichází na trh s produkcí která se liší od produkce jeho konkurentů.

3. Další faktory – nedostatečné informace tržních subjektů, zásahy státu do tržního mechanismu (regulace cen), vlastnictví důležitého výrobního faktoru jednou firmou, politické okolnosti (např. vznik mezinárodního kartelu vývozců ropy OPEC).

Optimum firmy v nedokonalé konkurenci
- vycházíme ze závěrů zjištěných v dokonalé konkurenci, které jsou platné jak pro nedokonalou, tak pro dokonalou konkurenci
• zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými výdaji
• zisk je maximální při takovém objemu, kdy je největší rozdíl mezi TR a TC
• firma, která se při svém rozhodování řídí kritériem maximalizace zisku, odvozuje optimální objem produkce ze vztahu MR = MC
Pokud je předpokládaná konstantní cena výrobních faktorů, které firma používá, tak potom jsou náklady ovlivněny efektivností výroby a charakter konkurence je neovlivňuje.
Na rozdíl od nákladů firmy je charakter příjmů ovlivněn charakterem konkurence zcela zásadně. V nedokonalé konkurenci mohou výrobci ovlivňovat cenu a víme, že s růstem objemu výroby se cena snižuje.
Celkový příjem firma zjistí TR = P . Q
Snižuje-li firma cenu, její celkové příjmy mohou růst nebo klesat. Závisí to na charakteru cenové elasticity poptávky.
- je-li poptávka elastická, pak je procentní růst objemu produkce větší než procentní pokles ceny. Přestože cena klesá, celkový příjem roste.
- je-li poptávka neelastická, celkový příjem klesá.

Mezní a průměrný příjem firmy v nedokonalé konkurenci.
1. Na rozdíl od dokonalé konkurence jsou křivky průměrných i mezních příjmů klesající, což je důsledek klesající individuální poptávkové křivky
2. Křivka mezních příjmů není totožná s křivkou průměrných příjmů, ale klesá rychleji.
Shrnutí: protože v případě nedokonalé konkurence poptávková křivka klesá, mezní příjem s růstem výroby také klesá a musí být nižší než cena, za kterou se prodává poslední jednotka (MR<P)

Obecnou podmínkou rovnováhy firmy v podmínkách NK je rovnost mezních příjmů a mezních nákladů (MR = MC), přičemž mezní příjem je nižší než cena (MR < P).
Mezní příjem je podobně jako celkový příjem ovlivněn elasticitou po produkci.
- mezní příjem je kladný, když je poptávka elastická
- mezní příjem je nulový, když je poptávka jednotkově elastická
- mezní příjem je záporný, když je poptávka neelastická

Monopol (absolutní monopol či úplný monopol) je protipólem dokonalé konkurence. Základní předpoklady:
- existence jediného výrobce v odvětví
- diferenciace produktu
- bariéry vstupu jiných firem do odvětví
Poptávka po produkci této firmy se pak rovná celkové poptávce. Monopoly mají tendenci stanovit cenu příliš vysoko a vyrobit příliš málo. Protože pokud má firma monopolní postavení, může si stanovit cenu vyšší, než jsou její mezní náklady, toto nazýváme monopolní silou. Její optimum je v průsečících křivek MR a MC, cena za kterou v tomto případě uplatní svou produkci na trhu je nad tímto bodem na křivce d=D. Monopol nepoškozuje spotřebitele jen vysokou cenou, ale také tím, že bez tlaku konkurence nedbá na kvalitu ani zlepšování svých výrobků a služeb. Monopoly se státem regulovanými cenami (např. teplárny) často nadhodnocují své náklady, aby mohly účtovat vyšší ceny. Nedostatek konkurence nemotivuje monopol ani k hospodárnosti a podnikavosti.
Příklad dokonalého monopolu:
Monopol Vodovodů a kanalizací – je jediným distributorem vody v Praze. Když zvýšil cenu za dodávky vody, neměli občané žádnou možnost nahradit jeho dodávky vody dodávkami někoho jiného. Ale nejen to – jelikož vodu lze těžko nahradit, měli velmi omezenou možnost substituce. Lidé sice snížili spotřebu vody, ale jen tak, že omezili plýtvání vodou a začali s ní více šetřit. V tomto případě je síla monopolu značná. Je to proto, že poptávka po vodě je velice neelastická.

Protože monopol je jediným výrobcem daného zboží, křivky individuální a tržní nabídky jsou totožné. Stejně poptávka po produkci jedné firmy je stejná s poptávkou v odvětví, proto individuální poptávková křivka splývá s tržní poptávkovou křivkou.

Rovnováha monopolu
Na rozdíl od dokonalé konkurence v nedokonalé konkurenci individuální poptávková křivka (která je v případě monopolu totožná s tržní poptávkovou křivkou) klesá, křivka mezních příjmů klesá rychleji než křivka poptávky.


Objem výroby při němž monopol maximalizuje zisk je Qm, protože při něm platí MR=MC.

Křivka nabídky v podmínkách monopolu
V podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje vztah mezi cenou a množstvím.

Monopolní síla je schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady (P>MC).
Stupeň síly je možno vyjádřit pomocí Lernerova indexu (L)
P - MC
L =
P
Může mít hodnotu v intervalu od 0 do 1. Pro dokonale konkurenční firmu, kdy P = MC, se L = 0. V nedokonalé konkurenci je cena vyšší než mezní náklady (P > MC) a L. index dosahuje kladných hodnot. Čím se víc L blíží k 1, tím větší je stupeň monopolní síly firmy.
V praxi se využívá míra koncentrace a velikost zisku.
Míra koncentrace − vyjadřuje procentuální podíl nejsilnějších firem v odvětví na celkové produkci odvětví
Velikost zisku − vyjadřuje se dle velikosti dosaženého zisku

Neefektivnost monopolu
- je způsobena tím, že umožňuje stanovit cenu nad úrovní mezních nákladů a z hlediska společnosti monopol nevyrábí efektivně.
- za existence monopolu, kdy je produkce jedné firmy v odvětví totožná s produkcí celého odvětví je optimální objem produkce menší než na dokonale konkurenčním trhu.
- u monopolu i pro poslední prodanou jednotku platí, že P>MC. Jeho přebytek je větší než přebytek producentů na dokonale konkurenčním trhu. Přesto je však celkový přebytek (spotřebitelů a výrobců) v případě monopolu menší než celkový přebytek na dokonale konkurenčním trhu.
Omezení existence monopolů je možné jednak cestou inovací, které vedou k oslabení monopolního postavení trvalých monopolů (přestože inovace vytvářejí dočasný monopol). Např. tím, že výrazně sníží spotřebu omezeného přírodního zdroje a posunou křivku tržní poptávky po tomto zdroji.
Jednak proti monopolům může zasahovat vláda. V minulosti se uplatňovaly tyto přístupy:
- daně - zdaněním monopolů může vláda snížit monopolní zisky, ale toto opatření přispívá málo ke snížení deformace výstupů
- cenová regulace – - při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk
- vládní vlastnictví
- regulace – je představována pravidly nebo zákony, kterými stát ovlivňuje nebo kontroluje činnost firem. V USA úřady specializované na regulaci monopolů, které mají dohled nad cenami, výstupy, vstupem a výstupem firem v regulovaných odvětvích, široce se uplatňuje ve veřejně prospěšných firmách, dopravě a na finančních trzích - antitrustové zákony - zakazují určité chování firem na trhu, omezují různými způsoby sílu monopolu
- protimonopolní politika - zákony, které zakazují určité druhy chování, jako např. spojování firem ke stanovení cen = antitrustové zákony
Hudebník a producent, majitel studia Soundevice
http://www.boriscarloff.com | http://www.soundevice-studio.cz

Uživatelský avatar
carloff
Profesionál
Příspěvky: 2224
Registrován: 05 čer 2002 17:57

Re: Studentske volby 2010

Příspěvek od carloff »

`no spatne na tom je ze proste prestane fungovat trh :D ktery by mel podle tebe regulovat jak tvorbu cen tak kvalitu produktu...tim padem muzes platit zasluzby 10x tolik jen kvuli tomu ze nemas na vyber... a jsou sluzby, ktere proste vyuzivat musis...
Hudebník a producent, majitel studia Soundevice
http://www.boriscarloff.com | http://www.soundevice-studio.cz

Cyril
Příspěvky: 5764
Registrován: 26 říj 2004 12:55

Re: Studentske volby 2010

Příspěvek od Cyril »

carloff: no nevim odkud to kopirujes, ale kazdopadne formulace jako "prilis vysoka cena" jsou neco, co ja povazuju za produkt levicoveho smysleni, ktere nesdilim. Lidi jsou proste evidentne ochotny tu cenu platit. Samozrejme bavime se o principech, v praxi muzu bejt nasranej, ze je neco PODLE ME "predrazeny, vole". Ale NECHCI ABY TO STAT NEJAK RESIL A REGULOVAL. Zkratka myslim, ze kazdy ma moralni pravo stanovovat si ceny za svoje zbozi a sluzby, jak se mu zachce. Pokud je clovek smejd, samozrejme se jako smejd bude chovat, ale to neni vada volnyho trhu, smejdi budou vzdycky... Nikdo nerika, ze volnej trh rovna se pohodlnej zivot pro vsechny bez problemu. Ale je to podle me jediny spravedlivy a moralne spravny usporadani. A tady je asi zakopanej pes - v tomhle pohledu se asi lisime a proto nam nepomuzou cisilka a citace z wikipedie ci odkud, zkratka se navzajem uz z principu nemuzem presvedcit.

Uživatelský avatar
carloff
Profesionál
Příspěvky: 2224
Registrován: 05 čer 2002 17:57

Re: Studentske volby 2010

Příspěvek od carloff »

haha tohle je z VSE skripta o trhu:) tvrdit ze je to levicove je fakt ulet:)))
priklad pokud prazske kanalizace koupi firma... nebude regulace a ona nasadi "trzni" cenu.(konkurence byt nemuze protoze sit kanalizace tady je jen jedna... proste neni mozne vybudovat jeste jednu aby to bylo neztratove) tak budes platit treba 3000 mesicne...navic ti kazdy mesic vytopi sklep hovnama, diky spatnymu stavu kanalizce, protoze nebude mit potrebu cokoliv menit. takze zacnes misto pouzivani a placeni vylevat splasky z okna nebo do vltavy..
a s tebou 10000 dalsich lidi protze nebudou ochotni platit neco k cemu neni alternativa a ani paka, jak to zmenit protoze "trh byl deregulovan"
to jsme pak ne v raji ale v Nigerii:))
pokud je nekdo smejd maj ho zavrit..
pokud je firma smejd ma byt na ni dohled..a nejaka paka..
Naposledy upravil(a) carloff dne 13 črc 2010 12:42, celkem upraveno 1 x.
Hudebník a producent, majitel studia Soundevice
http://www.boriscarloff.com | http://www.soundevice-studio.cz

Uživatelský avatar
carloff
Profesionál
Příspěvky: 2224
Registrován: 05 čer 2002 17:57

Re: Studentske volby 2010

Příspěvek od carloff »

mimochodem najdi si neco od nositele Nobelovy ceny za ekonomii liberalniho ekonoma George Joseph Stiglera treba"strnulost cen modelem zalomené poptávkové křivky" venoval se teorii oligopolu a regulace trhu..
vsechno uz tu totiz bylo i to volani po deregulaci
Naposledy upravil(a) carloff dne 13 črc 2010 13:33, celkem upraveno 1 x.
Hudebník a producent, majitel studia Soundevice
http://www.boriscarloff.com | http://www.soundevice-studio.cz

Cyril
Příspěvky: 5764
Registrován: 26 říj 2004 12:55

Re: Studentske volby 2010

Příspěvek od Cyril »

carloff: peknej priklad, ale predpokladam, ze kdyby nastala takova situace, nejak by se to vyresilo. Nevyznam se v kanalech, ale asi by vsichni zacali hromadne pouzivat nakou alternativu (co ja vim, zumpy, nebo tu Vltavu :) ciste jako tlak na to, aby ty hovnomagnati snizili cenu prijatelnou pro dostatek lidi... jsem laik, takze sorry za neodborny vyjadrovani

P.S. Nobelova cena pro me nejak ztratila lesk pote, co dostal "Cenu za mir" Obama...

Wohma
Příspěvky: 1655
Registrován: 05 říj 2007 08:30

Re: Studentske volby 2010

Příspěvek od Wohma »

Cyril: Uvedom si, ze jsou sfery, ktere proste trzne fungovat nemohou. Pokud by se vsichni kardiochirurgove dohodli, ze budou za operaci brat 5 milionu, tak co kdo udela? Nez nejaky dalsi kardiochirurg vystuduje, tak uz umre mrda lidi, pricemz i kdyz vystuduje, tak ho dale nejakymi dalsimi prostredky mohou donutit se k nim pridat (protoze nestaci mit znalosti, ale potrebujes zazemi a techniku, abys mohl operovat). Dnes je doba utlumu malych obchodniku a vetsina penez tece pres velke retezce, hypermarkety atd.

EDIT: No prave! Ty u problemu predpokladas, ze by se nejak vyresily, ale to je trochu malo :)

Uživatelský avatar
ekral
Příspěvky: 253
Registrován: 31 srp 2005 18:56

Re: Studentske volby 2010

Příspěvek od ekral »

Cyril píše: Lidi jsou proste evidentne ochotny tu cenu platit
Lidi to zaplatí, ale jen proto, že nemají jinou volbu! Je to úplně proti tržním principům! Jinak ty texty na které si stěžuješ, jde o mainstream economy (třeba Samuelson), taková ta klasika co se učí na všech VŠ v základech makro a mikroekonomie.

PS:
Rektor VŠE kdysi kandidoval za ČSSD jako senátor, bohužel si myslím, že pár borců řekne, že VŠE je levicová a proto špatná!

Uživatelský avatar
carloff
Profesionál
Příspěvky: 2224
Registrován: 05 čer 2002 17:57

Re: Studentske volby 2010

Příspěvek od carloff »

Cyril píše:carloff: peknej priklad, ale predpokladam, ze kdyby nastala takova situace, nejak by se to vyresilo. Nevyznam se v kanalech, ale asi by vsichni zacali hromadne pouzivat nakou alternativu (co ja vim, zumpy, nebo tu Vltavu :) ciste jako tlak na to, aby ty hovnomagnati snizili cenu prijatelnou pro dostatek lidi... jsem laik, takze sorry za neodborny vyjadrovani

P.S. Nobelova cena pro me nejak ztratila lesk pote, co dostal "Cenu za mir" Obama...
nobelova cena za mir je neco iineho nez odborne vedecke Nobelovy ceny ..
fyzika chemie ekonomie atd...
navic Stigler je liberalni ekonom
Hudebník a producent, majitel studia Soundevice
http://www.boriscarloff.com | http://www.soundevice-studio.cz

Odpovědět