Každý ať konzumuje co chce? Asi nerozumim jakým právem. Prijde me to jako nesmysl. Kdyz nekdo jí produkt, který byl získán prostřednictvím fyzického a psychyckého týrání zvířete, primárně kvůli peněžnímu zisku, tak je to nejakym zpusobem ospravedlnitelné? Zatímco nejaky člověk si konzumuje "co chce", tak trpí miliony zvířat. Tady jde přeci o čas, nejak zajistit, aby ta zvirata netrpela. Zkrátka možná přirozená potřeba člověka jíst živočišné produkty nemá co dělat se vztahem, jaký máme ke zvířatům. Jde o to, jak se k nim chováme. Kdyz nam nekdo rika, ze zvirata jsou veznena v otresnych podminkach, které si ani nechceme predstavit, aby jsme na ne neprestali mit chut, tak delame, ze to neslysime, nechceme o tom nic vedet, aktivne si nezaciname hledat informace.
I kdyby byla potreba masa pro nejake sporty, které už s běžnou tělesnou zátěží nesouvisí, tak to preci neni pro týrání zvířat omluvitelné. Mám pocit že jsme jako lidi obecně ztratili cit k utrpení zvířat. Ikdyby byly živočišné produkty ve stravě člověka důležité, vůbec to není důvod k tomu, aby jsme týrali zvířata. Pokud některý člověk cítí, že živočišné produkty opravdu nutně potřebuje, může nakoupit alespon bio produkty, u kterých může mít pocit, ze diky nim zazivaji zvirata utrpeni mene a pritom je bude konzumovat tou nejmensi merou. Ale spis nam to proste nevadi, nezajima, mame chut a vic neresime. Neustale se ohanime humanismem, kdyz nekdo ublíží jednomu zvířeti, je z toho velký povyk, ale sami platíme lidem, kteří k vůli naší chuti zvířata týrají po milionech. Asi jde o osvetu. Tady citace z jednoho clanku:
Hlavně to lidem ukázat. Devadesát procent společnosti vůbec netuší, v jakých zoufalých podmínkách zvířata žijí.
* Povedlo se to někde?
Luxus zabývat se otázkami etiky a morálky ve vztahu ke zvířatům si dnes dovolují jen nejbohatší národy, Švýcaři, Němci, Angličané, částečně Američané, Skandinávci. Zkrátka státy, které nemají velké ekonomické problémy a začínají se zabývat zdravým životním stylem, biopotravinami, etologií chovu zvířat.
Nejdále jsou asi ve Švýcarsku. Když rozjela tamní média kampaň proti velkovýkrmnám drůbeže a začala ukazovat lidem, jak otřesné jsou chovy těchto ptáků v klecích a za jak šílených podmínek vznikají vajíčka, Švýcaři ta vajíčka přestali kupovat. Drůbežářský průmysl se pak postupně přizpůsobil: během několika let se začaly slepice chovat v bezklecových odchovech - a dnes jsou klecové odchovy ve Švýcarsku zákonem zakázané.
http://www.animalrights.webz.cz/lide_si_mysli.htm