No na tom ze dieta vyciti naladu rodica na tom naozaj nieco bude.. odsledoval som ze ked som nervozny z roboty, tak sa mozem akokolvek 'usmievat' a snazit, maly place, je nervozny tiez .. jednoznacne tam je suvis, nejak dokaze vycitit aku mam naladu a sprava sa podla toho ...

bassline píše:Podla mna vztahove problemy v spolocnosti existuju preto, ze mat deti je silne precenovana zalezitost.

Naprosty hlboky suhlas .. a to hovorim s plnou vaznostou ako cerstvy otec .. maleho by som nedal prec za nic na svete a som rad ze ho mam .. ale zo zenou sme sa zhodli este nez sme "pocali", pocas tehotenstva a sme v tom zhodnuty stale - dieta ROZHODNE nieje zmysel zivota .. aspon nie pre nas .. ani spasa.. ani nic .. je to proste dalsi clen rodiny ktoreho sme 'vyrobili' .. mat dieta ma plusy aj minusy .. priniesol daco nove, a ine veci zase zobral.. je to zaujimava skusenost (zatial) .. ale stale si nemyslim ze to je daco bez coho sa neda prezit hodnotny zivot ..

Me teda deti davaji smysl zivota. Ale to jak ho proziju je vec uplne jina.

Dendy, jsem si jistej, že za nejakých 10, 20 let svuj názor trochu poupravíš , ty opravdu podstatný věci uvidíš v jasnějších konturách . Tím nechci říct, že bys to neměl srovnaný nebo tak něco. Já dneska lituju každý vteřiny kterou jsem dítěti nevěnoval přezto, že jsem mohl. Ty chvíle jsou jedinečný a druhou šanci nemáš. Dítě je obrovskej smysl života.

xdudy: ked myslis.. nebudem ta presviedcat.. ja sa len smejem ked je niekto presvedceny ze tak ako on vidi zivot musia vidiet vsetci ))

samozrejme opakujem aby to blbo neyznelo - zo syna mam obrovsku radost..

v roznych obmenach pocuvam pri diskusii tohoto typu uz roky "pockaj az tvoja zena otehotnie", "pockaj az porodi a budes ho mat prvy krat na rukach", "pockaj az sa na teba prvy krat usmeje", "pockaj kym ta prvy krat chyti za ruku"..

ako ano.. vsetko uzasne zazitky, tazko porovnatelne s cimkolvek... ked zena porodila museli ju zachranovat, bol som pri porode takze prvych 30 minut zivota stravil maly v mojom naruci ... nieco neopisatelne pre mna...

ale zmysel zivota ? opakujem .. pre mna nie.. ani teraz, ani za 10,20, 100 rokov... viem ake su moje priority, co mi dava zmysel zit.. dieta je fantasticka vec.. ale pre mna zmysel zivota je poznavanie, zazivavie, skusenosti, zazitky, ucenie sa.. dieta rozhodne nie.. su iste ceci ktore sa zmenit mozu.. a ine ktore vnutorne citis ze sa proste nezmenia...

ale jo já chápu tvuj pevnej postoj - stejně si myslím, že s odstupem času uvidíš věci trošku jinak - i když to zní jako fráze.
škoda že za těch 10, 20 už tu tenhe post nebude

ale je to jedno to jen aby řeč nestála

noo mozno bude )) moj prvy post na ezone je stary takmer 11 rokov )

kazdopadne mozem slubit ze ak zmenim zasadny zivotny postoj priznam sa k tomu a ohlasim to.. v tomto threade )

K těm předchozím myšlenkám: jedna věc je čistě fyzický růst - stejně jako roste noha, žaludek, tak roste i mozek atd., to je mechanické .. Daný "software" postupně "startuje" a načítá se (svým standardním tempem). Druhá věc ovšem je právě ten unikátní potenciál, který je v každém z nás z velké části daný ... (samozřejmě jsme ovlivněni rodinným prostředím, přáteli, lije do nás dost velké "software upgrady" nebo často spíš "viry" celý vzdělávací systém atd.) Ale to je jen ta menší část. Náš potenciál, reakce, osobnost i určité body cesty jsou do jisté míry dané už v děloze ... To že někdo vezme ve 3 letech do ruky housle a za rok hraje jako virtuoz, není výsledkem rodičovské výchovy Nebo že mezi 5 sourozenci se třetí stane geniálním hercem nebo malířem a ostatní (obrazně řečeno) zametají ulice též není výsledek vlivu rodičů. To jsou samozřejmě nejnápadnější příklady (ale i těch existují miliony) ale projevuje se to ve všech možných podobách. Dva sourozenci, stejná rodina, stejná výchova, každý jiný .. jiná povaha, jiné reakce, jiné (ne)schopnosti atd.

Nebo (jak říká Cimrman) - "vemte si příklad ze sebe" Já jsem jako malý byl naprosto posedlý blázen do houslí, klasické hudby, "starých mistrů" , cvičil jsem jak posedlý, chtěl jít na konzervatoř. Rodiče pro toto vůbec neměli pochopení, považovali to za hloupost a od těchto aktivit mě spíš odrazovali. Ani v nejširším příbuzenstvu se nikdo hudbou nikdy nezabýval. Nemluvě o dalších věcech později - hledání hlubších souvislostí atd. (to už mě považovali doma za úplného blázna ...) atd. Nakonec jsem se přes okliky dostal tam kam jsem chtěl ... To je možná příklad pro převahu rodičů, kteří tlačí děti do x aktivit Mají-li to dělat, dělat to budou a naopak ...

Jinak je pravda že z dětí se někdy dělá skoro "modla". Spousta žen je posedlá "mít dítě" a jakmile se to podaří, mají najednou pár let iluzi že dělají něco velmi smysluplného na plný úvazek (předtím nedělaly často skoro nic). Všechno jde stranou. Zapomenou na vlastní rozvoj, práci na sobě atd. (resp. to často nikdy nedělaly a odsouvaly) a 10-15 let jen plně slouží dítěti, druží se s dalšími zasloužilými matkami atd. Pak ale ta iluze najednou odplyne, ten člověk už pokračuje vlastní cestou a ta žena uvidí že uplynulo x let a často začne vnímat podobnou nenaplněnost jako když tehdy chtěla to dítě ... někdy pak pořídí další a pak to zase chvíli pokračuje ... To jsou (dost časté) případy hledání "smyslu života" tam kde být nemůže, resp. se nevyhnutelně rozplyne pod rukama ... pak nastává "krize středního věku" atd.

"Dítě" je ve skutečnosti úplně stejný (nezávislý) člověk jako my ... není to jiný živočišný druh ... Má svůj vlastní život, vlastní osud (jako my i každý jiný) ... jen v těch prvních letech potřebuje určitou asistenci (než se mu naplno nainstaluje jeho SW a HW) ... kterou mu můžeme dobře poskytnout (a kterou potřebuje čím dál méně). Je to spíš náš milý kamarád ... který šel chvíli kolem (v tomto bezedném vesmíru a nepochopitelném oceánu existence) ... Neměli bychom ale zapomínat především na sebe - to je to jediné podstatné a reálné co máme ve svých rukou, my jsme náš smysl života a nic jiného nám nezůstane (v posledních okamžicích) než my samotní ... hledat smysl života v jiných lidech (nebo věcech), v tom vždycky dříve nebo později spolehlivě narazíme ...

ok - už mě bolely trochu prsty ze cvičení na violu ... jen pár spontánních myšlenek, nic víc

Osobně bych docela uvítal kdyby se děti rodily už rovnou tak ve 3 letech věku ... Ta perioda předtím je taková dost ... ehm ... je to taková spíš náročná živá hmota (plačící, kakající) , se kterou moc zábavy a diskusí není a vyžaduje péči v každé vteřině (a když konečně usne, okolí si na chvíli úlevně odpočine Osobně bych to už nechtěl moc znovu zažívat tuhle periodu. Pak už je to fajn ... Je ale pravda, že malý moc neplakal a byl v pohodě ... Ale občas ty všudypřítomné vřeštící děti na veřejnosti jsou trošku obtěžující ... nejlepší je mít nějaké takové vedle během mnohahodinového letu a ještě horší někde na koncertě ... (včetně vlastního koncertu ...)

na to, ze bez nich nemozes byt zistis, az ked ti ich budu brat...

@dendy: dieta pre mna vec nie je ani nahodou. vec je arp odyssey. dieta je zivot, oslava zivota, kolobehu zivota, znovuobjavovania sveta mnou s niekym, kto uzavrel kolobeh zivota v mojom zivote.
@basln: cakat na nieco, az budes nachystany - no - bud mas gule a risknes to, alebo si bezvajecny eunuch a budes filozofovat do konca zivota (o nicom) a pozerat na zadne svetla vlaku, ktory ti odisiel. z tvojho prispevku mi vychadza moznost druha. zatial, kedze clovek mieni, zivot meni

tak my sme si zo zenou pockalim:-) mam 37, zena 35.. nelutujem ze sme cakali.. ale tak vek je len cislo.. na kazdy zazitok, udalost clovek musi dozriet.. nesilit to len preto ze ostatni do neho hustia " uz by si mal lebo bla bla.." .. kazdy clovek sam vie najlepsie kedy je to jeho "teraz".. pre niekoho nepride nikdy.. aj to je v poriadku..

ivo píše:Jinak je pravda že z dětí se někdy dělá skoro "modla". Spousta žen je posedlá "mít dítě" a jakmile se to podaří, mají najednou pár let iluzi že dělají něco velmi smysluplného na plný úvazek (předtím nedělaly často skoro nic). Všechno jde stranou. Zapomenou na vlastní rozvoj, práci na sobě atd....

"Dítě" je ve skutečnosti úplně stejný (nezávislý) člověk jako my ... není to jiný živočišný druh ... Má svůj vlastní život, vlastní osud (jako my i každý jiný) ... jen v těch prvních letech potřebuje určitou asistenci (než se mu naplno nainstaluje jeho SW a HW) ... kterou mu můžeme dobře poskytnout (a kterou potřebuje čím dál méně). Je to spíš náš milý kamarád ... který šel chvíli kolem ...

bassline píše:Mnohi ludia si dokonca myslia, ze mat dieta ja akasi spasa, ze to je nieco co ich zbavi dusevnych problemov a nepohody.

Velmi často to práve takto je, a stáva sa to aj ludom čo si myslia presný opak. imho je to uplne prirodzené až logické.

Ivo píše:
Osobně bych docela uvítal kdyby se děti rodily už rovnou tak ve 3 letech věku ... Ta perioda předtím je taková dost ... ehm ... je to taková spíš náročná živá hmota (plačící, kakající) , se kterou moc zábavy a diskusí není a vyžaduje péči v každé vteřině (a když konečně usne, okolí si na chvíli úlevně odpočine Osobně bych to už nechtěl moc znovu zažívat tuhle periodu. Pak už je to fajn ... Je ale pravda, že malý moc neplakal a byl v pohodě ... Ale občas ty všudypřítomné vřeštící děti na veřejnosti jsou trošku obtěžující ... nejlepší je mít nějaké takové vedle během mnohahodinového letu a ještě horší někde na koncertě ... (včetně vlastního koncertu ...)

toto ja mám všetko presne naopak, odkedy som mal doma maličké deti, tak ich milujem, rád ich vidím, pozorujem a celkovo si s detmi rozumiem. (spoločnost dospelých jedincov mi je nepomerne častejšie nepríjemná než spoločnost detí )
so ženou sme si to pri obidvoch detoch strašne užívali.. čo sa týka hygienickej údržby tak s tým ma moja skvelá manželka nezatažovala vobec, no pár krát som si to skúsil.. ak ešte budem mat dalšie dieta, tak na tie prvé tri roky sa určite teším.

dendy píše:tak my sme si zo zenou pockalim:-) mam 37, zena 35.. nelutujem ze sme cakali.. ale tak vek je len cislo.. na kazdy zazitok, udalost clovek musi dozriet.. nesilit to len preto ze ostatni do neho hustia " uz by si mal lebo bla bla.." .. kazdy clovek sam vie najlepsie kedy je to jeho "teraz".. pre niekoho nepride nikdy.. aj to je v poriadku..

ivo píše:Jinak je pravda že z dětí se někdy dělá skoro "modla". Spousta žen je posedlá "mít dítě" a jakmile se to podaří, mají najednou pár let iluzi že dělají něco velmi smysluplného na plný úvazek (předtím nedělaly často skoro nic). Všechno jde stranou. Zapomenou na vlastní rozvoj, práci na sobě atd....

"Dítě" je ve skutečnosti úplně stejný (nezávislý) člověk jako my ... není to jiný živočišný druh ... Má svůj vlastní život, vlastní osud (jako my i každý jiný) ... jen v těch prvních letech potřebuje určitou asistenci (než se mu naplno nainstaluje jeho SW a HW) ... kterou mu můžeme dobře poskytnout (a kterou potřebuje čím dál méně). Je to spíš náš milý kamarád ... který šel chvíli kolem ...

a zaočkovať si dal?
smetiste/vakcinacia-deti-ano-nie-t19684.html

ivo píše: Osobně bych docela uvítal kdyby se děti rodily už rovnou tak ve 3 letech věku ... Ta perioda předtím je taková dost ... ehm ... je to taková spíš náročná živá hmota (plačící, kakající) , se kterou moc zábavy a diskusí není

to je na jednej strane pravda.. ale obcas pokecas ) aj mi dobre padne po celom dni tazkeho programovania si vecer vymyt mozog druznou debatou

- "aeee"
- "uuaaauaa???"
- "la!"
- "ualalalalala!"

klingáč píše: a zaočkovať si dal?
smetiste/vakcinacia-deti-ano-nie-t19684.html

zatial rotarix (to je syrup). . maly po tom len strasne vela spal 1 noc.. az som bol v pokuseni ze toho objednam za kamion a budem mu to davat kazdy den )) hexu+pneumokoka nakomiec dam asi tiez - ale oddelene aj ked lekar trochu <>val no ale mam ho na haku.. , hovorim si ak by som nedal a malemu sa naaaahodou daco stane budem si nadavat.. ak sa mu stane Z ockovania, aspon budem moc s kludom ist odjebat nejakeho doktora )

ale MMR-ku asi nedam, no uvidime este za rok a pol, ale zatial som skorej nakloneny nedat ako dat

ale nepustajme zase flame na tuto temu

Dendy: v prvom rade gratulujem.. tato, tatko ziadny flame, ja len jako to je.. nech sa vam dari..