
Pro odbornejsi zduvodneni nekterych prohlaseni v clanku (napr. proc mistnost nemuze byt krychle) si najdete jine clanky na webu (napr. od Ethana Winera)
Doufam, ze Ivovi a Poshookovi nebude vadit, ze jsem pouzil jejich fotky.
Psal jsem to par hodin, takze budu rad, kdyz to nejaky moderator umisti v teto sekci jako clanek.
--------------------
Malé domácí studio v českých podmínkách je v horším případě nějaký koutek vyčleněný v rámci bytu, v lepším případě samostatná místnost nevelkých rozměrů, kde probíhá vše – nahrávání, mixáž a následný mastering.
Tento článek se zabývá tím, jak za co nejméně peněz

Pro tento článek vycházím z informací, které jsem během několika let nastudoval z různých zahraničních článků a také ze svých vlastních zkušeností.
Jsem amatér, který se hudbou zabývá jako koníčkem, takže neočekávejte nic vědeckého.
Tvar místnosti
Pokud možno se vyvarujte čtvercovým půdorysům. Úplně nejhoší varianta je krychle. Také dlouhé protáhlé místnosti nejsou vhodné. Nejvhodnější je obdélníkový půdorys.
Umístění nábytku a vybavení
Klíčovým místem ve studiu je poslechové místo. Zde by měla být akustika optimalizována co nejvíce.
U obdélníkové místnosti by měl být pracovní stůl s monitory umístěn rovnoběžně s kratší stěnou, tzn. že by měl být kolmo k delší stěně.
Kvůli kumulaci odrazů není vhodné poslechové místo umístit do středu místnosti, ale umístěte ho blíže ke kratší stěně. Měl by být cca na 40 procentech délky delší stěny.
Ideální pozicí pro studiové monitory jsou samostatné stojany umístěné mezi kratší stěnou a pracovním stolem a to tak, aby byly nad úrovní desky stolu. O zabudování monitorů do zdi se u domácího studia asi nebudeme bavit

Pokud musí být monitory na stole, měly by být umístěné výše, aby se od desky stolu neodrážely do uší nežádoucí odrazy. Podkladový materiál monitorů by neměl přenášet do stolu vibrace, takže určitě ne dřevo, ale spíše polystyren nebo jiná tvrdší pěna, silnější vrstva gumy, filc, v nouzovém případě knihy.
Výškový reproduktor by měl být obvykle ve výši uší, ale je lépe se podívat do návodu k monitorům, někteří výrobci mají sweet point mezi basovým a výškovým reproduktorem.
Snažme se aby monitory byly ve větší vzdálenosti od stěny a určitě ne v rohu, protože pak budeme čelit zvýrazněným basovým frekvencím. Jestliže nám ale prostory nedovolují jiné umístění než u zdi či v rohu, lze potenciometry na zadní části monitorů nežádoucí frekvence potlačit nebo za monitory umístit akusticky pohltivý materiál.
Na stojanech nebo na desce stolu monitory mírně pootočte, aby reproduktory směřovaly do jednoho společného bodu, kterým je hlava posluchače. Tyto tři body – levý monitor, pravý monitor a hlava posluchače by spolu měly tvořit pomyslný rovnoramenný trojúhelník s úhlem 60° v každém rohu.
Poloha monitorů je ve studiu klíčová věc a vyplatí se nějakou dobu hledat tu nejvhodnější za pomoci měřicího mikrofonu (viz text níže).
Někdy můžete lepšího poslechu dosáhnout například položením monitorů na bok, přestože přednostně jsou určeny pro svislý poslech nebo stačí je jen posunout o 10cm dál a dojde k zlepšení přednesu.
Při instalaci nábytku a vybavení je pro akustiku klíčová symetrie místnosti. Stůl by měl být stejně daleko od stěny vlevo i vpravo. Jestliže umístíte podél jedné stěny nábytek, mělo by být něco podobného i podél druhé stěny. Také akustické prvky umisťujeme symetricky, jako by levá část místnosti zrcadlila tu pravou.
Pokud toto nedodržíme, obvykle uslyšíme při poslechu v levém uchu odlišný zvuk než jaký slyšíme v pravém uchu.
Hluk počítače
Hluk počítače je obrovským problémem u nahrávacích místností.
Jsou dvě cesty, jak se s tímto problémem vypořádat. Buď si celý počítač necháte postavit z komponentů, které jsou co nejméně hlučné nebo počítač umístíte mimo nahrávací místnost. Za první řešení utratíte dost peněz a stejně nikdy hluk zcela neodstraníte. Počítač můžete také umístit do nějakého sarkofágu, vystlaného akusticky pohltivým materiálem, ale tam hrozí přehřívání a ze sebemenšího otvoru vám bude zvuk unikat ven.
Proto vidím umístění PC mimo nahrávací místnost jako definitivní a nejlepší řešení. Není velký problém vyvrtat jednu větší díru do zdi, protáhnout kabely a díru zase něčím ucpat. Pro toto řešení je vhodné používat externí CD/DVD mechaniku (USB nebo FW), umístěnou v nahrávací místnosti, abyste neustále nemuseli běhat ven.
Jaká by měla být akustika místnosti?
Musíme rozlišovat pro jaký účel bude místnost určena.
Pokud pro nahrávání nástrojů a zpěvu přes mikrofony, měly by akustické úpravy především řešit dunící basy, ale měly by ponechat větší množství odrazů na středech a výškách, aby zvukový projev zněl mocně a živě a ne sterilně.
Jestliže bude místnost zároveň sloužit i pro mixáž, musíme už volit nějaký kompromis mezi živější a utlumenější místností, protože u mixáže je žádoucí mít odrazů méně.
Někteří zvukaři dokonce preferují pro mixážní pracoviště úplně utlumenou místnost, bez odrazů.
Samostatnou kapitolou je to, pokud chceme řešit kromě akustiky místnosti uvnitř i úniky zvuku ven. Pak musíme v podstatě postavit místnost v místnosti. Nejprve obložíme všechny stěny (včetně dveří) silnou vrstvou akusticky pohltivého materiálu (např. minerální vata) a ucpeme všechny otvory, protože i ten nejmenší přivede naši práci vniveč a pak můžeme řešit vnitřní akustiku dle textu výše.
Vhodné materiály
V malých místnostech je nejlepší formou úpravy akustiky absorpce, tzn. pohlcení maximálního množství odrazů.
Jako doplňkové řešení můžeme nainstalovat i difuzéry, které mají za úkol odstranit opakující se echa a rezonátory, které absorbují konkrétní frekvenci, na kterou byly vypočteny.
Myslím ale, že pro začátek si v domácím studiu vystačíme s absorbéry

Obecně platí, že vyšší frekvence (od 1,5kHz výše) absorbuje každý materiál, který má trochu hrubší povrch, třeba i závěs na okně. Střední frekvence (300Hz-1,5kHz) už vyžadují nějakou masu materiálu a nejhůře se absorbují frekvence pod 300kHz, kde musíme mít akusticky dobře pohltivý materiál a ještě o značné tloušťce.
Pro začátečníky s akustikou je nejvhodnější pořídit širokopásmové absorbéry, které pohltí vše – basy, středy i výšky.
Prvním vhodným produktem pro takové prvky je minerální vata. Každý z výrobců (Rockwool, Orsil, Knauf a další) má v sortimentu typy vaty více vhodnější pro absorpci zvuku a méně vhodné. Je nutné se podívat do katalogu. Dobré zkušenosti jsou s produkty Orsil Orstrop, Isover Domo a Rockwool Airrock ND.
Dalším vhodným materiál je tzv. akustická pěna, která má otevřené buňky, dobře pohlcující zvukovou energii (v angličtině open cells foam). Komerčně prodávané produkty jsou od firem Auralex a Primacoustic, z českých firem například AC Plus. Pokud se nepletu, tak jde o polyuretan.
Vyvarujte se levných produktů, které se sice také nazývají „akustická pěna“, ale ve skutečnosti je to pouze molitan s uzavřenými buňkami, který má minimální absorpční schopnosti. Akustická pěna na bázi otevřených buněk bude stát cca 1000 a více Kč za metr čtvereční.
Poznáte ji např. tak, že když skrz ni fouknete, tak i u vetší tloušťky ji profouknete skrz. Obyčejný molitan o větší tloušťce neprofouknete.
Nevhodný materiál pro absorbéry je korek, polystyren, molitan, textilie a kdysi populární plata od vajíček.
Tyto materiály nám v případě členitého povrchu roztříští odrazy a v případě hrubšího povrchu pohltí vyšší frekvence, ale basy a středy vůbec neabsorbují.
Dají se tedy použít pouze jako doplňkové prvky pro výše zmíněné použití, ale rozhodně ne jako hlavní prvky pro pohlcení odrazů.
Spacáky, peřiny a polštáře mohou také nouzově posloužit při nahrávání, ale moje vlastní zkušenost je ta, že nižší basy to stejně neřeší.
Jak velkou tloušťku akustického materiálu
Platí, že čím nižší frekvence chceme absorbovat, tím silnější musí být akusticky pohltivý materiál. Pro absorbér pohlcující basy, středy i výšky je třeba použít minerální vatu ideálně o tloušťce 200mm. Podobně to platí i u akustické pěny.
U tloušťky vaty kolem 100mm už nebudeme mít absorbované frekvence pod 100Hz.
Pokud máme nízký rozpočet, můžeme nouzově nainstalovat absorbéry s tloušťkou vaty kolem 100mm a mírně je oddálit od stěny. Pohltivost nižších frekvencí se zlepší, ale mnohem lepší řešení je mít tlouštku pohltivého materiálu více než 160mm.
Výroba akustických prvků
Pro české domácí studio vidím tři rozumné možnosti:
- Nakoupíte akustickou pěnu od renomovaných výrobců. Tato varianta je finančně hodně náročná. Pro celou místnost se nákladově můžete pohybovat kolem 20000Kč a více. Budete potřebovat jak tenčí desky s pyramidkami, které přilepíte na zeď, tak mohutné hranoly pěny do rohů místnosti. Nevýhodou je, že pár měsíců to smrdí a také, že se na to hodně chytá prach.
- Necháte si vyrobit akustické prvky s minerální vatou od známého truhláře. Tady se budete cenově pohybovat také kolem 20000Kč a více.
- Vyrobíte si svépomocí akustické prvky s minerální vatou. Nákladově byste neměli překročit 10000Kč.
U výroby svépomocí máte zase několik možností:
- Vyrobíte si přenosné paravány, kterými obestavíte váš nahrávací koutek a v případě, že je nebudete zrovna potřebovat, je přemístíte někam do kouta. Zde dobře poslouží dřevěné rámy, vyplněné minerální vatou ve fólii a potažené látkou:

- Vyrobíte si prvky, které budou napevno umístěné na stěny a do rohů, ale v případě stěhování budou přenositelné. Zde je pár fotek, jak to udělat:

- Akustický materiál rovnou připevníte na zdivo při stavebních pracích.



Poznámky k výrobě:
Při práci s minerální vatou určitě používejte respirátor a rukavice. Dlouhodobé vdechování částeček vaty je zdraví nebezpečné. Proto také doporučuji vatu v absorbérech umístit do nějaké fólie (např. velké igelitové pytle na odpadky) a důkladně je utěsnit, aby ve studiu nedocházelo k únikům drobných částeček vaty. Pokud absorbér potáhnete látkou, nemusíte se obávat negativního vlivu igelitového pytle na akustické vlastnosti. Středy a basy přes něj bez problémů proniknou a výšky budou absorbované látkou.
Látku na potažení můžete volit buď hrubší, která více pohlcuje výšky a místnost utlumí nebo jemnější a pak bude látka více odrazivá.
Pro fixaci pytlů s vatou v rámech lze použít buď vázací drát a vruty (jako je to na mých fotografiích) nebo dřevěné laťky.
Kam umístit akustické prvky
Začněme tím, že akustické prvky nainstalujeme do všech rohů místnosti a to od podlahy až ke stropu. Kvůli hromadění basů v rozích by zde měla být největší tloušťka pohltivého materiálu – ideálně 200mm a více.
Další absorbéry umístíme na zeď, na kterou směřují reproduktory monitorů. Když sedíte u stolu, měla by to být zeď za vašimi zády. Absorbéry nainstalujte do místa, kam jsou namířené reproduktory. Zde můžete volit absorbéry s menší tloušťkou materiály (např. 100mm) a kvůli roztříštění odrazů je vhodné absorbéry mírně pootočit.
Dále umístěte absorbér na strop mezi vaši hlavu a zadní stěnu.
Podlahu nechte akusticky odrazivou.
Poté je vhodné provést proměření místnosti měřícím mikrofonem, protože je možné, že tyto úpravy již budou dostatečné. Jestliže bude místnost sloužit jako nahrávací i poslechová, je důležité nechat část ploch odrazivou – klidně i 50%. Tím zabráníme přetlumení místnosti, které způsobuje sterilní, neživý zvuk.
V případě neuspokojivých výsledků měření pokračujte v instalaci dalších prvků.
Měření
Po instalaci akustických prvků je vhodné se nespoléhat jen na naše uši a měřícím mikrofonem změřit akustiku místnosti. Nejlevnějšími mikrofony pro toto použití jsou Behringer ECM8000 a T.Bone MM1. Můžete použít i jiný mikrofon (například vokální velkomembránový kondenzátor), ale pak musíte mít od výrobce vytištěnou konkrétní charakteristiku vašeho kusu a tu zanést do měřícího software. Měřící mikrofony se na rozdíl od ostatních mikrofonů vyznačují relativně lineární charakteristikou, kdežto při použití jiného mikrofonu s neznámou charakteristikou riskujete, že uvidíte na výsledném grafu problém tam, kde ve skutečnosti není.
Dále musíte vlastnit zvukovou kartu a mikrofonní předzesilovač, který pokud možno příliš nezkresluje.
Jako měřící software můžete použít např. Room EQ Wizard.
Měření probíhá tak, že mikrofon umístíte na stojan proti jednomu z monitorů. Výškově by měl být tam, kde máte hlavu při poslechu. Pokud má mikrofon přepínatelnou charakteristiku, přepněte na všesměrovou. Ostatní charakteristiky mají tendenci zakrývat nedostatky místnosti.
Spustíme předzesilovač a měřící software.
Na předzesilovači nastavíme potřebný zisk (gain) a spustíme test. Z monitorů se začne ozývat signál od basových tónů po výškové, který mikrofon zaznamenává a nahrává do software.
Po ukončení měření a vygenerování křivky otočíme mikrofon proti druhému monitoru a měření opakujeme.
Po ukončení měření uvidíme v měřícím software křivku z obou monitorů se zaznamenaným celým frekvenčním rozsahem. Vyvýšeniny nebo prohlubně v grafu zobrazují problémy místnosti, s kterými je třeba dále jednat.
Pokud je například hrb na 150Hz, znamená to např., že v místnosti příliš duní basy a je třeba nainstalovat další akustické prvky. Pokud je naopak např. potlačené pásmo kolem 5kHz, znamená to, že jsme místnost přetlumili na vyšších frekvencích je třeba zvýšit počet hladkých ploch. Hrby a prohlubně ale také mohou znamenat něco úplně jiného a proto doporučuji dát výsledky měření k diskuzi na http://www.electrozone.cz, kde můžeme společně odhalit příčiny problému.
Akustickými úpravami se snažíme křivku co nejvíce srovnat. Pokud ty rozdíly budou ve výsledku do +/-15dB, máme místnost vhodně upravenou pro nahrávání, do +/-6dB jde o excelentně upravenou místnost.
Naměřené výsledky můžete uložit, případně vyexportovat ze software jako obrázek.
Zmíněný Room EQ Wizard nabízí kromě výše popsaného měření také 3D graf modální analýzy, popisující, jak se jednotlivé frekvence vyvíjejí v čase, což pomáhá při odhalení příčíny nevyvážených frekvencí.
Jestliže budete místnost používat i pro nahrávání přes mikrofony, je nutné kromě poslechového místa proměřit i ostatní místa v místnosti. Ze všech výsledků měření pak vybereme nejvhodnější místo pro polohu mikrofonů.
Ať se vám daří
