Ahoj,

jelikož vím, že jsou zde lidé, kteří mají zkušenosti s nahráváním symfonického orchestru, chtěl bych je poprosit, jestli by nenapsali něco k tomu, jakým způsobem se takový symfoňák nahrává. Ne že bych se na něco takového chystal, ale celkem by mě to zajímalo, hlavně jak se takový orchestr snímá. Vídám totiž jednak více stereo párů, jednak mikrofony přímo na nástrojích a dovedu si představit i to, že jinak se snímá orchestr ve studiu a jinak živé vystoupení v koncertní síni. Případně nějaké další info, best practices, atd.
Diky!

Pan Vlachý ve své Praxi zvukové techniky rozebírá toto téma relativně obsáhle. Tedy doporučuji.. Důležitým faktorem je, jakým účelům bude nahrávka sloužit. Pokud pro klasický poslech koncertního tělesa (autorské opusy) , stačí (měl by stačit, při vhodném umístění) pár stereofonních mikrofonů, umístěný 1,2,3 metry nad a decentně za hlavou dirigenta. To je odvislé od akustiky sálu a velikosti tělesa atd. K nim se občas po stranách přidává druhý stereofonní pár AB pro rozšíření stereoobrazu. Kontaktní mikrofony slouží pouze sporadicky pro vychytání a úpravy barvy nástroje, lépe řečeno sekce nástrojů a daleko více se užívají ve filmové orchestrální hudbě, kde se vytahují detaily pro zvýšení dynamiky dramatičnosti, či jiné finesy. Občas je, především u současných moderních autorů dílko napsáno tak, že se skutečně některé nástroje záměrně vypichují, nebo je v jejich požadavcích na koncertní provedení obsažen kvadrofonní zvuk a podobné vychytávky. Tam je takového snímání zapotřebí. Slyšel jsem jednu věc, a to, že pokud zvolíme na hlavním páru charakteristiku, je dobré dodržet stejnou charakteristiku u všech ostatních mikrofonů..
Ovšem tohle obecně je fakt obsáhlé téma a studuje se několik let na AMU.

Mnoho špičkových světových nahrávacích mistrů je zastáncem puristického nahrávání jedním stereo párem ... Jiní to prošpikují 20+ skupinovými a spotovými mikrofony a pak to míchají dohromady ...

Mám tady veliké množství symfonických nahrávek všeho druhu z různých světových produkcí a musím říct že jen velmi málo z nich mě zvukově uspokojuje ... Často takové ostré, ploché, "digitální" ...(a to i ty velmi "slavné"). Kupodivu velmi dobře znějí starší nahrávky České filharmonie s Václavem Neumannem ...

no to mi prijde pri dnesnich moznostech jako naprosta preddegradace moznych vysledku nahravky - myslim tim nahrani na par, pripadne na dva

osobne mit moznost nahravat symfonak a nemit moznost si to pak smichat, byl bych hodne nastvanej (ale to je castecne pohled kluka, co vidi hracku na dosah a boji se, ze by mu ji nekdo sebral - i kdyz tady to snad kazdej pochopi). jako rozumny bych videl minimalne nahravani jednotlivejch sekci.. fakt je, ze si treba nedovedu predstavit vliv ruznych "preslechu" apod.

i z techto duvodu bych byl moc rad, kdyby tu dal nekdo k dispozici sve realne zkusenosti s nahravanim orchestru.

On ten stereofonní pár na tu klasickou hudbu skutečně stačí. Umístění spotů je kolikrát pro sichr anebo - zažil jsem hudební přenosy ze sálu do rádia, kde technici z rádia měli vedle sebe za pultem hudebního producenta, který četl noty a upozorňoval s předstihem na to, kterou sekci nebo nástroj v mixu vypíchnout, jelikož měl v tu chvíli např. solo apod. Přeslechy jsou skutečně problém, proto se těch spotů používá právě pro tyto účely. Dělal jsem 3 roky ve filharmonii, kde se nanahrával každý koncert i zkoušky..

Reálné zkušenosti nemám, ale logika mě říká že jeden stereo pár by měl v dobrém prostoru stačit.
Dynamiku a hlasitostní poměry jednotlivých sekcí a celého tělesa by si měl ukočírovat sám dirigent.
Jsou to všechno akustické, opravdové nástroje a lidi kteří na ně hrají, a skladbu samozřejmě zkouší.
Pokud hraje flétna sólo, tak se prostě musí ostatní zklidnit
A vo tom to také je v téhle muzice.

....jj

biscuit píše:no to mi prijde pri dnesnich moznostech jako naprosta preddegradace moznych vysledku nahravky - myslim tim nahrani na par, pripadne na dva

osobne mit moznost nahravat symfonak a nemit moznost si to pak smichat, byl bych hodne nastvanej (ale to je castecne pohled kluka, co vidi hracku na dosah a boji se, ze by mu ji nekdo sebral - i kdyz tady to snad kazdej pochopi). jako rozumny bych videl minimalne nahravani jednotlivejch sekci.. fakt je, ze si treba nedovedu predstavit vliv ruznych "preslechu" apod.

i z techto duvodu bych byl moc rad, kdyby tu dal nekdo k dispozici sve realne zkusenosti s nahravanim orchestru.

znam nejaky veci ze salu v ctv a skutecne tam se moc nemicha, jsou i lidi, ktery se zdrahaji pouzit hi-pass. jinak se ale treba nekde dodavaji ambience (hw lexikony), coz me tehdy prekvapilo.

me by zajimal stejnej koncert nahranej obema technikama. myslim si, ze ta pracnejsi varianta s hodne mikrofonama a naslednym mixem, tak jak ho zname od normalni studiovy nahravky, by musela byt pro fajsmekrovskou nahravku, ve ktery dominuje cistota, zretelnost a moznost cist zvuk a vic se v nem orientovat, urcite lepsi. samozrejme kdyby mix delal nekdo opravdu znalej jak techniky, tak i funkce a zvuku symfonaku - idealni by mi pripadala i treba spoluprace s dirigentem.. na druhou stranu z toho pak nekdo bude mozna pocitovat vetsi "umelost", protoze to asi nebude znit presne tak, jak je zvyklej, kdyz si sedne do koncertni sine - na to asi ty dva mikraky proste stacej. osobne me na tom ale mozna trosku drazdi to, jak se ty zvuky slejou v tom prostoru a i takova ta pocitova ztrata timingu, protoze u tak velkyho telesa, jsou ty vzdalenosti, podle myho nazoru, uz docela hrajici roli.

Myslím že záleží na výsledku, metodou se nemusíme vzrušovat Oba přístupy mají své výhody i nevýhody ...

pekne receno, ivo. kazdopadne to musi byt krasna prace, chtel bych to nekdy zazit.

Upřímně mě na na těch zkouškách nejvíc bavilo sedět, čumět a poslouchat...

biscuit píše:no to mi prijde pri dnesnich moznostech jako naprosta preddegradace moznych vysledku nahravky - myslim tim nahrani na par, pripadne na dva

osobne mit moznost nahravat symfonak a nemit moznost si to pak smichat, byl bych hodne nastvanej (ale to je castecne pohled kluka, co vidi hracku na dosah a boji se, ze by mu ji nekdo sebral - i kdyz tady to snad kazdej pochopi). jako rozumny bych videl minimalne nahravani jednotlivejch sekci.. fakt je, ze si treba nedovedu predstavit vliv ruznych "preslechu" apod.

i z techto duvodu bych byl moc rad, kdyby tu dal nekdo k dispozici sve realne zkusenosti s nahravanim orchestru.

No ten symfonak, za predpokladu ze je v ve vhodnem akustickem prostoru, je uz davno smichany sam o sobe, ne? To je prece prace dirigenta, takze pokud to nasnimas vice mikrofony a pak si pomery mezi jednotlivymi nastroji nebo sekcemi orchestru upravujes sam, tak vlastne prznis jeho dilo a to co pracne s tim orchstrem nastudoval pro nej typickym zpusobem. Asi bys mel v tu chvili mit urcite i nejake teoreticke znalosti orchestrace, a predpokladam ze by u toho mel byt i onen dirigent. To je muj laicky nazor na vec.

biscuit píše:osobne me na tom ale mozna trosku drazdi to, jak se ty zvuky slejou v tom prostoru a i takova ta pocitova ztrata timingu, protoze u tak velkyho telesa, jsou ty vzdalenosti, podle myho nazoru, uz docela hrajici roli.

no ved to by bol zasadny problem .. ze by si musel jednotlive nastroje oneskorovat .. aby si sa dostal do realu .. prave tie 2 mikraky to naberu tak , ako to hraje .. ked by si to nabral kontaktne , tak ti to bude hrat vsetko naraz a nebude tam ta "oneskorenost" vzdialenych nastrojov ..

Trošinku s tématem související, tohle je dost unikátní projekt

http://www.digitalconcerthall.com/

a tady trošku vidíme co je za tím (video) :

http://www.digitalconcerthall.com/en/info/behind/