Ahoj..jsem v tomto směru nováček a rád bych si nechal poradit...Potřeboval bych koupit nějaký difuzor za reprobedny s zadním basreflexem.Stěna je palubkama obložený sadrokarton.Ted mám v zadním basreflexu ucpávky a i tak ty basy v dosahu té stěny jsou horor natož bez ucpávek.Výšky a středy super,o ty bych přijít nechtěl.Na netu jsem našel eshop kde mají tyto difuzery ale v těch parametrech a grafech co se u toho uvádí se nevyznám,může mi někdo zkušený v tomto směru napsat jakej je mezi těma dvouma difuzerama rozdíl a kterej by byl pro mne vhodný?

https://www.relaxin.cz/difuzor-pm-3l-gr ... x45x6-5-cm

https://www.relaxin.cz/difuzor-pm-3lu-g ... x45x6-5-cm


Děkuji moc

obavam se, ze ti zadnej difuzor nepomuze. vzdyt se podivej na ty prubehy. ten difuzor zacina opravdu fungovat nekde u 350 Hz.
myslim, ze jsou jen dve reseni. bud jit s bednama od steny o kus dal, nebo poridit jiny bedny, ktery jsou do tvyho prostoru vhodnejsi. nejaky poloreseni by mozna byla past umistena za kazdou bednou, ale nevim...

Dál od stěny nemůžu na to nemám dostatek prostoru a jiný bedny?? no,to by mi je musel někdo pujčovat a to nemám kde..to je problém.Když jsem kupoval ty co mám tak jsem jel podle recenzí do 20,000,- kč a umístění v recenzích super ,ptoto jsem je vzal a vubec mne nenapadlo že to bude takovej problém.viz https://www.avitsmart.cz/produkt/dynaudio-emit-20/

Ps..píšeš ty difuzery jedou od 350 HZ? No ale difuzery se dávají do studia kde se počítá s tím že tam bude někdo pracovat se studiovýma monitorama a studiové monitory jedou od 350 Hz?
Jinak,měl jsem studiové monitory KRK,Yamahy,Presonus,M-Audio,Pioneer a bylo to to stejné takže bednama to fakt nebude mno a ty difuzery za každou bednu mi doporučil kdosik na chatu s Muzikeru..

Daj si na tu celu stenu absorbery, ja som si ich urobil sam, je to vcelku easy.
Potrebujes drevene ramy, rockwool, latku, atd..

Tu je tutorial:

Difuzery se ve studiich pouzivaj na co nejhladsi rozbiti odrazu. A to odrazu od stredu nahoru. Pro difuzi nizsich frekvenci bys potreboval super obri difuzor, kteryho rozmery jsou nad velikost vetsiny rozumnejch mistnosti. Bavime se tady o vlnach o vlnovy dylce v metrech.

Rychlost zvuku 340m/s. 100hz je 100 period za sekundu, takze jedna perioda je 3.4m. (Uz jsem to dlouho nepocital, takze je mozny ze na neco nepomyslim). 50hz je dvojnasobek. Pro mody mistnosti je relevatni pul vlna... ale to je ted jedno, zalezi zhruba kde se radove pohybujeme a jak velky geometrie jsou zhruba potreba. Proste ty jednotlivy sterbiny/prvky difuzeru potrebovaly bejt fakt veliky pro jakoukoli ucinnost v basech. Protoze tyhle centimetrovy hrbolky jsou z pohledu 50hz vlny plochou stenou.

A ted prakticky. Vata urcite neni od veci a cim tlustci tim lepsi. 100cm tloustky nacpany na zed uplne do basu nepude. 200hz trochu odsazeny je trochu lepsi. Vyplneny rohy rockwoolem narezanym na trojuhelnik jsou skoro ucinny (a vetsine lidem stacej). Vata potrebuje holt tloustku a ne v centimetrech.

Co je tenci a ucinny? Kmitajici panely a helmholtz rezonatory. Oboji je potreba ladit a oboji je vyssi divci (na kterou si ja netroufam), kdy je lehky vic pokazit nez si pomoct. Ale je to zpusob jak v mensi mistnosti dostat basy pod kontrolu. Mimochodem palubky a sadros jsou vpodstate kmitajici panely. Jen nejsou navrzeny/spocitany pro ten prostor a nejsou udelany na max. efektivitu.

Vetisna lidi skonci tim, ze si do studia narve tuny rockwoolu a zije s tim jak to je. A da se s tim zit a uspecne pracovat. Je to o zvyku a adaptaci.


Za ty bedny teda muzes dat nejakej rockwool (airock nd) obalenej latkou. Tloustka aspon 10cm ale vic je lip. A nemel bys to dat jenom za bedny, vpodstate dim chces vyplnit vsechny rohy. Ale na to tady uz jsou temata - hledej "basstraps".

matucha, mozem zvedave otazky ? (ber to prosim tak, ze tato problematika ma zatial obisla uplne )

preco sa pri zvuku bavime o dlzke vlny ? ved zvuk je kmitanie tam a naspat. dlzka vlny ma vyznam pri vlneni, ktore ma aj os Y. alebo ?
nema vyznam sa tu bavit skor o rezonancnej frekvencii materialov a ploch ? ... teda akoze chce panel, ktory ma nizsiu rezonancnu frekvenciu a teda dokaze absorbovat basy ?

Ma smysl oboji. Bacha ja nejsem zadnej vystudovanej akustik, takze za vsechny nepresnosti se dopredu omlouvam vsem co to maj cely v maliku.

Zvuk je zmena tlaku molekul vzduchu (nebo cehokoli jinyho). A siri se rychlosti 340m/s (zhruba a zalezi na teplote, tlaku atd).

https://en.wikipedia.org/wiki/Speed_of_sound

Takze jasne, kdyz je tohle pravda, tak ty zvukovy vlny maj nejakou velikost. My slysime docela nizky frekvence, ktery maj fyzicky dost velky rozmery. Rozmery, ktery jsou i vetsi nez bezny obytny mistnosti. V ten moment se ty vlny zacnou chovat rychle jako stojaty vlny, rezonujici v uzaverenym obrazci. Takhle to vypada ve 2d.
Pisek nasypanej na desku, ktera se trepe nejakou frekvenci se rychle preskupi do mist, kde ta deska zustava na miste pryc z mist co se klepou nahoru a dolu. V misntnosti se to tak deje ve 3d. A je na tom hezky videt jak dobre se ty vlny daj geometricky merit.

Pri poslechu samozrejme este hraje roli cas. A ta vlna se z "bodu" repraku siri kulovou sokovou vlnou, ktera se stejne kulove odrazi. Cim nizsi frekvence, tim mensi vliv maj drobny nerovnosti v geometrii (vcetne nabytku, cudliku na syntacich...). Cim vyssi frekvence, tim vic dokazou reagovat na detail veci od kterejch se odrazej. Z naseho pohledu se daj brat skoro jako primky. Ale doopravdy to jsou vicemene vysece kruhu.

Zkus nekdy bodove stouchnout do klidny hladiny treba ve vane a sleduj jak se ta vlna siri a odrazi. A potom ji rozhoupej pomalejsim pohybem (a vetsi plochou) v nejaky jednoznacny frekvenci co zkusis zrychlit a zpomalit. Neco se z toho da vypozorovat a ma to analogie. Ta dlouha vlna se bude v tom omezenym prostoru chovat trochu jinak. Taky obtece nektery mensi objekty jako by tam skoro nebyly. Zato to bodovy naruseni (kapka) se od malejch objektu odrazi.


Kamena vlna (ale i ruzny peny) vlastne filtrujou dlouhy vlny kdyz skrz ne prochazej a ubiraj jim energii. Vysoky frekvence se tam pak "uodrazej k smrti" . I proto chces aby ta vlna nebyla prilis husta, protoze pak se dlouhy vlny proste odrazej a neztratej tolik energie jako kdyz projdou skrz-odrazej se od zdi a znovu projdou skrz. Na to abys ubral energii velky vlne, tak musis mit nejakou tloustku vaty. A bohuzel je to linearni zavislost na tom jak je ta vlna velka. 50hz vlna je 2x tak dlouha jak 100hz. 20hz je 5x tak dlouha. Vis kam tim mirim.

Kmitajici panely nebo nejaky zaveseny hmoty bejvaj ucinnejsi, protoze nejsou tak sirokopasmovy. Aspon tak to chapu. Muzes hodne efektivne pohltit uzky pasmo nebo min efektivne sirsi pasmo. Tim jak je to uzsi pasmo, tak tim vic je to chirurgie a tim vic musis vedet co delas. Peclive merit a pocitat.


Rychly probehnuti youtubu:

Toto som potreboval v hlave spracovat - "...Zvuk je zmena tlaku molekul vzduchu (nebo cehokoli jinyho)... "
OK, zacinam to processovat ...

Zdroj zvuku (kmitania) pohybom stlaci vzduch vo svojom blizkom okoli...
... ten zvyseny tlak sa nasledne chce vyrovnat s ostatnym (nizsim) tlakom vzduchu, takze tlakova vlna vyrazi "vpred" vsetkymi smermi a molekuly sa postupne s narastajucou vzdialenostou zacnu zriedovat (znizovat tlak a "teda hlasitost").

Zdroj zvuku sa nasledne pohne naspat (kmita obojstranne), takze vzapati vyrobi naopak "zonu nizkeho tlaku". Ta sa rovnako chce vyrovnat s okolitym tlakom, takze vyrazi za tou prvou vlnou vyssieho tlaku.
Ale ... molekuly de facto mozu stat skoro na jednom mieste (alebo sa pohybovat vpred-vzad len velmi malo)... to co putuje, su ich vzajomne narazy - teda vlna zmeneneho tlaku.

A nasledne teda - nech zdroj zvuku kmita akokolvek rychlo tam-spat, vlna vzdy poputuje zhruba rovnakou rychlostou -rychlostou zvuku.
T.j. rychlost pohybu membrany reproduktoru po osi X pri vysokych frekvenciach je sice vyrazne vyssia ako pri nizkych frekvenciach, ale nema vplyv na rychlost vlny. Vlna, ktoru to vytvori, sa bude vpred pohybovat rychlostou nezavislou od rychlosti onej membrany V zavislosti od rychlosti pohybu membrany (a teda aj od jej fekvencie) sa budu menit "medzery medzi zonami" vyssieho a nizsieho tlaku. (blbo povedane)

T.j. frekvencia kmitania membrany /=> rychlost jej pohybu/ sa vlastne premeni na "vzdialenost" medzi jednotlivymi vlnami zmeneneho tlaku, a nie na rychlost pohybu vzduchu.

Uz mi zacina svitat.

Jo to zni jako korektni popis toho, co se deje.

Trochu extremni pripady toho jak vypadaj vysoky frekvence a odrazy:

Jinak sory Rosto za trochu offtopic. Jinymi slovy tohle: https://www.relaxin.cz/difuzor-pm-3lu-g ... x45x6-5-cm ti nepomuze ani vzdalene s basama. Protoze to nema sanci je vubec polechtat.

No... pisal, ze je novacek - teoria na zaciatok moze byt len prospesna. Az pochopi podstatu, odpovie si sam.
Cize nejako moc off-topic to neni. Ja to vidim ako cisty in-topic

*on-topic

Kdyby šel dát like, tak dávám Zdá se že Rosta si chtěl potvrdit, že ty doporučený difuzery jsou ok a nějak si nechce přiznat, že ta rada z Muzikeru je pro jeho případ úplně nevhodná. Zásadní věc je, že vůbec nepotřebuje difuzery ale absorbery. Matucha to samozřejmě popsal i s odkazama detailně a nemá smysl to dál opakovat.
Prostě buď to Rosta pobere, nebo vyhodí v podstatě zbytečně pár stovek/tisíc.

Další věc je, že můžeš poslouchat v místě, kde se amplitudy basu sčítají a máš to tam tím pádem strašně zesílený. Zkus se projít po pokoji a zjistit jak se hlasitost basu mění. Třeba najdeš místo, kde to bude snesitelnější i úplně bez úprav... Pust si v místnosti průjezd od 20Hz do 20kHz a v ideální případě by hlasitost měla být vyrovnaná. (pouštěj to více nahlas - lidské ucho má tendenci basy v nízkých hlasitostech slyšet méně hlasitě, než vyšší frekvence - až od určité hlasitosti se vnímání srovná).

Magion píše: ↑

26 úno 2020 20:11

K Zásadní věc je, že vůbec nepotřebuje difuzery ale absorbery.

Toto stacilo. Zbytok by si dostudoval sam.