Ozvučení, nahrávání, mixáž a mastering
Uživatelský avatar
kexik
Příspěvky: 12152
Registrován: 08 bře 2004 13:43

Příspěvek od kexik » 30 zář 2008 13:20

lenze tak sa to prave nepocita :)
pocita sa nejaka hodnota niekde medzi dvomi samplami a to ze to ma byt hodnota presne v strede, to nijak neulahci, pokial sa stale pouziva zlozity vypocet. ide o tu hodnotu signalu, nie casu, v tom je figel

btw chce to fakt extra thread... tuto temu sme sice uz vela krat rozoberali ale myslim ze naposledy tak dva roky dozadu. a jednak je dolezita pre novacikov a jednak clovek si za dva roky vselico uvedomi a precita... ja v tomto kochliku nie som moderator

Brúdr
Příspěvky: 48
Registrován: 03 kvě 2007 11:17

Příspěvek od Brúdr » 30 zář 2008 15:25

Já bych se také přimlouval za vytvoření nového threadu s novým názvem a to nejspíše od mého příspěvku z 29. záři v 11:17am.
Mohl by to, prosím, nějaký moderátor udělat?

Brúdr
Příspěvky: 48
Registrován: 03 kvě 2007 11:17

Příspěvek od Brúdr » 04 říj 2008 20:50

Ať o tom přemýšlím jak chci, pořád mi z toho vychází, že kvalita zpracované nahrávky záleží na kvalitě SW pomocí kterého se nahrávka zpracovává (teď neberu v potaz kvalitu preampu a převodníků). Respektive záleží na kvalitě jednotlivých algoritmů v SW.
Pokud je výstup na CD (44,1kHz/16bit) a nahrávku zpracovávám v těchto parametrech, tak je to 1:1 a SW by ji neměl nijak ovlivnit.
Pokud nahrávám ve 24bitech, bude nahrávka vždy kvalitnější, jelikož v každém okamžiku bude signál sejmut více vzorky a bude tedy přesnější. Následná konverze do 16bitů, pokud není SW vysloveně špatný, bude tím pádem vždy kvalitnější, než záznam pouze v 16bitech.
Na obrázku je znázorněn rozdíl mezi snímáním v 16 bitech a 24 bitech. Je třeba si uvědomit, že, pro potřeby CD, je takových vzorků provedeno 44100/sekundu.
Když ale snímám signál s jinou vzorkovací frekvencí, je kvalita už, podle mně, velmi závislá na kvalitě SW. Pokud např. snímám v 88,2kHz/24bit, je při zpracování (resamplingu) nejjednodušší brát každý druhý vzorek, ale co u 96kHz nebo 192kHz? A to nemluvím o tom, že s takovými frekvencemi velmi zatěžuji systém a soubory jsou obrovské.
Je to tedy skutečně lepší? A jakou tedy používat frekvenci? 48kHz se mi zdá jako naprostý nesmysl.
Přílohy
Vzorkovani signalu-maly.jpg
Vzorkovani signalu-maly.jpg (62.65 KiB) Zobrazeno 839 x

Poshook
Příspěvky: 2477
Registrován: 06 črc 2004 10:47

Příspěvek od Poshook » 04 říj 2008 21:54

obrazky skor zobrazuju vzorkovaciu frekvenciu ako bitove rozlisenie...

ostatnemu prilis nerozumiem. co myslis tym "kvalita SW" ?

Brooklyn / juanita juarez
Profesionál
Příspěvky: 3559
Registrován: 06 úno 2005 01:03

Příspěvek od Brooklyn / juanita juarez » 04 říj 2008 23:43

Brúdr píše:Ať o tom přemýšlím jak chci, pořád mi z toho vychází, že kvalita zpracované nahrávky záleží na kvalitě SW pomocí kterého se nahrávka zpracovává (teď neberu v potaz kvalitu preampu a převodníků). Respektive záleží na kvalitě jednotlivých algoritmů v SW.
Pokud je výstup na CD (44,1kHz/16bit) a nahrávku zpracovávám v těchto parametrech, tak je to 1:1 a SW by ji neměl nijak ovlivnit.
Pokud nahrávám ve 24bitech, bude nahrávka vždy kvalitnější, jelikož v každém okamžiku bude signál sejmut více vzorky a bude tedy přesnější. Následná konverze do 16bitů, pokud není SW vysloveně špatný, bude tím pádem vždy kvalitnější, než záznam pouze v 16bitech.
Na obrázku je znázorněn rozdíl mezi snímáním v 16 bitech a 24 bitech. Je třeba si uvědomit, že, pro potřeby CD, je takových vzorků provedeno 44100/sekundu.
Když ale snímám signál s jinou vzorkovací frekvencí, je kvalita už, podle mně, velmi závislá na kvalitě SW. Pokud např. snímám v 88,2kHz/24bit, je při zpracování (resamplingu) nejjednodušší brát každý druhý vzorek, ale co u 96kHz nebo 192kHz? A to nemluvím o tom, že s takovými frekvencemi velmi zatěžuji systém a soubory jsou obrovské.
Je to tedy skutečně lepší? A jakou tedy používat frekvenci? 48kHz se mi zdá jako naprostý nesmysl.
jsou to zajimavy a jakoby logicky uvahy, ale vetsina z toho neplati. asi bych se tim tak moc nezabyval a delal v takovym rozliseni, ktery ti dava dobrej workflow a pocit a zvuk. :]

Uživatelský avatar
Pytkin
Moderátor
Příspěvky: 21308
Registrován: 23 kvě 2002 16:23

Příspěvek od Pytkin » 05 říj 2008 01:19

48kHz neni nezmysel .. u nas tocime 99% v 48kHz , kedze robime zvuk pre obraz ..

jo a tie obrazky mas trosku domotane ..

Brúdr
Příspěvky: 48
Registrován: 03 kvě 2007 11:17

Příspěvek od Brúdr » 05 říj 2008 09:52

Pytkin píše:48kHz neni nezmysel .. u nas tocime 99% v 48kHz , kedze robime zvuk pre obraz ..

jo a tie obrazky mas trosku domotane ..
Pokud točíte zvuk pro obraz a výstup je na DVD, pak je 48kHz samozřejmě v pořádku. Ale pro CD, si myslím, není tato frekvence vhodná. Vyšší frekvence možná ano, to je právě to, v čem si snažím udělat jasno.
A proč mám ty obrázky domotané? Je to grafické znázornění jednoho vzorku, jak v 16bitech, tak ve 24bitech. Jestli je to špatně, tak bych rád věděl proč, jelikož potom se mohou mé úvahy ubírat špatným směrem.

Uživatelský avatar
pavlii
Moderátor
Příspěvky: 3019
Registrován: 05 čer 2002 19:23

Příspěvek od pavlii » 05 říj 2008 11:52

2Brúdr: protože máš rozdělenou na kousky osu X (vodorovnou), což nemá s bitovou hloubkou nic společného - jak psal Poshook výše, je to spíš naznačení rozdílu mezi samplovačkou 44.1 a 48kHz (lehce větší rozkouskování pro 48kHz). Abys demonstroval rozdíl 16/24bit, musel bys rozkouskovávat AMPLITUDU (čili osu Y, svislou).

P.

Uživatelský avatar
pateson
Příspěvky: 335
Registrován: 26 lis 2006 18:06

Příspěvek od pateson » 05 říj 2008 12:37

Jinak řečeno, nepletu-li se, vzorkovací frekvence 44/48 atd. ovlivňuje frekvenční rozsah vzorku a bitová hloubka 16/24 rozsah dynamiky jednotlivých vzorků - jest tak?
Ale jináč su Moravák

Brooklyn / juanita juarez
Profesionál
Příspěvky: 3559
Registrován: 06 úno 2005 01:03

Příspěvek od Brooklyn / juanita juarez » 05 říj 2008 15:19

Brúdr píše:
Pytkin píše:48kHz neni nezmysel .. u nas tocime 99% v 48kHz , kedze robime zvuk pre obraz ..

jo a tie obrazky mas trosku domotane ..
Pokud točíte zvuk pro obraz a výstup je na DVD, pak je 48kHz samozřejmě v pořádku. Ale pro CD, si myslím, není tato frekvence vhodná. Vyšší frekvence možná ano, to je právě to, v čem si snažím udělat jasno.
A proč mám ty obrázky domotané? Je to grafické znázornění jednoho vzorku, jak v 16bitech, tak ve 24bitech. Jestli je to špatně, tak bych rád věděl proč, jelikož potom se mohou mé úvahy ubírat špatným směrem.
neni imo jednoznacna odpoved - zvaz, ze pluginy budou na 48k znit jinak. pokud nepracujes jen s audiem, vzpomen i na vsti synthy, ktery budou v 48k delat jinej zvuk. ad bitova hloubka - je urcite lepsi nabrat veci v 24bitech, nemusis se potom tolik starat o to, aby si tocil horkej signal (+jeste jsou daw, co nejsou vnitrne 32fp - *cough* digidesign *cough*).

no a ze se pri 88 -> 44.1 umaze pulka informace podle me taky neplati. tomuhle nerozumim, ale selskym rozumem: z originalu 1 9 1 9 udelat 1 - 1 - nas posle jinam.

aum generator
Příspěvky: 869
Registrován: 01 bře 2005 03:46

Příspěvek od aum generator » 05 říj 2008 19:50

kexik píše: fova: o tie harmonicke aj tak prides, dobry AD ma na zaciatku LP filter 20kHz
kexik: imho dobry AD ma LP filter nieco pod polovicou nyquistovej frekvencie (1/2 sample rate). +-20 KHz je to len pri 44,1 KHz sample rate. ak by to bolo vzdy 20 KHz tak ostatne sample rate by uplne stratily zmysel.

fova: ono aj do 44,1 KHz sampling rate je teoreticky mozne uplne dokonale zaznamenat zvuky az do 22050 Hz. (a vyssie urcite nepocujes) no je pravda ze vela zvukoviek hra lepsie pri 96 KHz ako pri 44,1 KHz...no urcite by som to nezovseobecnoval a kazdemu by som odporucil si vyskusat aj jedno aj druhe a pocuvat ze aky tam je rozdiel.
jihad on riaa & soza.

Brúdr
Příspěvky: 48
Registrován: 03 kvě 2007 11:17

Příspěvek od Brúdr » 05 říj 2008 20:20

pavlii píše:2Brúdr: protože máš rozdělenou na kousky osu X (vodorovnou), což nemá s bitovou hloubkou nic společného - jak psal Poshook výše, je to spíš naznačení rozdílu mezi samplovačkou 44.1 a 48kHz (lehce větší rozkouskování pro 48kHz). Abys demonstroval rozdíl 16/24bit, musel bys rozkouskovávat AMPLITUDU (čili osu Y, svislou).

P.
Aha, jasně. Takže by to mělo vypadat nějak takhle?
Přílohy
Vzorkovani signalu - opravene - maly.jpg
Vzorkovani signalu - opravene - maly.jpg (119.73 KiB) Zobrazeno 674 x

aum generator
Příspěvky: 869
Registrován: 01 bře 2005 03:46

Příspěvek od aum generator » 05 říj 2008 20:27

brudr: v podstate ano, az na to ze ta cierna krivka co tam je nevyzera ze by prechadzala nejakymi bodmi / stredmi tych zltych a modrych obdlznikov a to by urcite mala. (na druhu stranu dobre ze je to fakt krivka a ze to niesu len body pospajane rovnymi ciarami - to je milna predstava digitalneho zvuku)
jihad on riaa & soza.

Uživatelský avatar
kexik
Příspěvky: 12152
Registrován: 08 bře 2004 13:43

Příspěvek od kexik » 05 říj 2008 22:29

aum generator píše:(na druhu stranu dobre ze je to fakt krivka a ze to niesu len body pospajane rovnymi ciarami - to je milna predstava digitalneho zvuku)
to je naopak uplne spravna predstava. su to diskretne hodnoty v diskretnych casoch, ziadna spojita krivka. dokonca nema zmysel tie body spajat.

http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Pcm.svg

nieco ine je ovsem procesing takehoto signalu, ale o tom teraz nie je rec

k samotnemu resamplingu: ked sa robi resampling povedzme z 44.1 na 48, dopocita sa k hodnotam povodneho signalu dalsich 48 000 samplov, takze sa vytvori virtualny stream so samplovackou 44.1x48kHz a z neho sa potom zoberie kazdy 44100-ty sampel a znich sa zlozi vysledny pcm signal o samplovacke 48kHz.
kamen urazu je v metode, akou sa urcia hodnoty medzi samplami. najbanalnejsia je linearna interpolacia, kde sa medzi dvoma naslednymi bodmo proste kvazi prelozi priamka. zlozitejsie a kvalitne su ovsem polynomicke metody, kde sa analyzuje niekolko samplov za sebou, nimi sa prelozi polynomicka krivka, z ktorej sa potom odcitaju hodnoty. princip je teda ziskat z retazca diskretnych hodnot funkciu a pomocou nej potom dopocitat chybajuce diskretne hodnoty. tomu sa hladaniu funkcie sa hovori regresia.
z uvedeneho je jasne, ze je lautrfuk, ci sa resampluje na dvojnasobok, alebo nie, AK SA POUZIJE VZDY TENTO algorytmus. resampling z 96 na 48kHz mozno skutocne elegantne a rychlo urobit tak, ze sa kazda druha hodnota vynecha, ovsem to by musel program vyhodnotit tento specialny stav a podla toho si vybrat sposob. moja realna skusenost s tym, ako dlho trva resampling v jednotlivych pripadoch, si myslim ze audio softvery resampluju pausalne vsetko tym zlozitejsim sposobom
dalsi problem s tym suvisiaci je zaokruhlenie hodnot tych novych samplov, vypocet totiz poskytne presnejsie rozlisenie nez je bitova hlbka, ktora je k dispozicii.
a samozrejme presne rovnaky princip pouziva aj kazdy sampler, ked prepocitava sampel na ine tony

jardatop
Příspěvky: 329
Registrován: 30 led 2008 19:03

Příspěvek od jardatop » 05 říj 2008 23:10

Aha, jasně. Takže by to mělo vypadat nějak takhle?
Jo, tak nejak, ale tech napr. 16 bitech neni jenom 16 schodu, ale 2^16.

Odpovědět