lenze tak sa to prave nepocita
pocita sa nejaka hodnota niekde medzi dvomi samplami a to ze to ma byt hodnota presne v strede, to nijak neulahci, pokial sa stale pouziva zlozity vypocet. ide o tu hodnotu signalu, nie casu, v tom je figel
btw chce to fakt extra thread... tuto temu sme sice uz vela krat rozoberali ale myslim ze naposledy tak dva roky dozadu. a jednak je dolezita pre novacikov a jednak clovek si za dva roky vselico uvedomi a precita... ja v tomto kochliku nie som moderator
pocita sa nejaka hodnota niekde medzi dvomi samplami a to ze to ma byt hodnota presne v strede, to nijak neulahci, pokial sa stale pouziva zlozity vypocet. ide o tu hodnotu signalu, nie casu, v tom je figel
btw chce to fakt extra thread... tuto temu sme sice uz vela krat rozoberali ale myslim ze naposledy tak dva roky dozadu. a jednak je dolezita pre novacikov a jednak clovek si za dva roky vselico uvedomi a precita... ja v tomto kochliku nie som moderator
Ať o tom přemýšlím jak chci, pořád mi z toho vychází, že kvalita zpracované nahrávky záleží na kvalitě SW pomocí kterého se nahrávka zpracovává (teď neberu v potaz kvalitu preampu a převodníků). Respektive záleží na kvalitě jednotlivých algoritmů v SW.
Pokud je výstup na CD (44,1kHz/16bit) a nahrávku zpracovávám v těchto parametrech, tak je to 1:1 a SW by ji neměl nijak ovlivnit.
Pokud nahrávám ve 24bitech, bude nahrávka vždy kvalitnější, jelikož v každém okamžiku bude signál sejmut více vzorky a bude tedy přesnější. Následná konverze do 16bitů, pokud není SW vysloveně špatný, bude tím pádem vždy kvalitnější, než záznam pouze v 16bitech.
Na obrázku je znázorněn rozdíl mezi snímáním v 16 bitech a 24 bitech. Je třeba si uvědomit, že, pro potřeby CD, je takových vzorků provedeno 44100/sekundu.
Když ale snímám signál s jinou vzorkovací frekvencí, je kvalita už, podle mně, velmi závislá na kvalitě SW. Pokud např. snímám v 88,2kHz/24bit, je při zpracování (resamplingu) nejjednodušší brát každý druhý vzorek, ale co u 96kHz nebo 192kHz? A to nemluvím o tom, že s takovými frekvencemi velmi zatěžuji systém a soubory jsou obrovské.
Je to tedy skutečně lepší? A jakou tedy používat frekvenci? 48kHz se mi zdá jako naprostý nesmysl.
Pokud je výstup na CD (44,1kHz/16bit) a nahrávku zpracovávám v těchto parametrech, tak je to 1:1 a SW by ji neměl nijak ovlivnit.
Pokud nahrávám ve 24bitech, bude nahrávka vždy kvalitnější, jelikož v každém okamžiku bude signál sejmut více vzorky a bude tedy přesnější. Následná konverze do 16bitů, pokud není SW vysloveně špatný, bude tím pádem vždy kvalitnější, než záznam pouze v 16bitech.
Na obrázku je znázorněn rozdíl mezi snímáním v 16 bitech a 24 bitech. Je třeba si uvědomit, že, pro potřeby CD, je takových vzorků provedeno 44100/sekundu.
Když ale snímám signál s jinou vzorkovací frekvencí, je kvalita už, podle mně, velmi závislá na kvalitě SW. Pokud např. snímám v 88,2kHz/24bit, je při zpracování (resamplingu) nejjednodušší brát každý druhý vzorek, ale co u 96kHz nebo 192kHz? A to nemluvím o tom, že s takovými frekvencemi velmi zatěžuji systém a soubory jsou obrovské.
Je to tedy skutečně lepší? A jakou tedy používat frekvenci? 48kHz se mi zdá jako naprostý nesmysl.
- Přílohy
-
-
- Profesionál
- Příspěvky: 3559
- Registrován: 06 úno 2005 01:03
jsou to zajimavy a jakoby logicky uvahy, ale vetsina z toho neplati. asi bych se tim tak moc nezabyval a delal v takovym rozliseni, ktery ti dava dobrej workflow a pocit a zvuk. :]Brúdr píše:Ať o tom přemýšlím jak chci, pořád mi z toho vychází, že kvalita zpracované nahrávky záleží na kvalitě SW pomocí kterého se nahrávka zpracovává (teď neberu v potaz kvalitu preampu a převodníků). Respektive záleží na kvalitě jednotlivých algoritmů v SW.
Pokud je výstup na CD (44,1kHz/16bit) a nahrávku zpracovávám v těchto parametrech, tak je to 1:1 a SW by ji neměl nijak ovlivnit.
Pokud nahrávám ve 24bitech, bude nahrávka vždy kvalitnější, jelikož v každém okamžiku bude signál sejmut více vzorky a bude tedy přesnější. Následná konverze do 16bitů, pokud není SW vysloveně špatný, bude tím pádem vždy kvalitnější, než záznam pouze v 16bitech.
Na obrázku je znázorněn rozdíl mezi snímáním v 16 bitech a 24 bitech. Je třeba si uvědomit, že, pro potřeby CD, je takových vzorků provedeno 44100/sekundu.
Když ale snímám signál s jinou vzorkovací frekvencí, je kvalita už, podle mně, velmi závislá na kvalitě SW. Pokud např. snímám v 88,2kHz/24bit, je při zpracování (resamplingu) nejjednodušší brát každý druhý vzorek, ale co u 96kHz nebo 192kHz? A to nemluvím o tom, že s takovými frekvencemi velmi zatěžuji systém a soubory jsou obrovské.
Je to tedy skutečně lepší? A jakou tedy používat frekvenci? 48kHz se mi zdá jako naprostý nesmysl.
Pokud točíte zvuk pro obraz a výstup je na DVD, pak je 48kHz samozřejmě v pořádku. Ale pro CD, si myslím, není tato frekvence vhodná. Vyšší frekvence možná ano, to je právě to, v čem si snažím udělat jasno.Pytkin píše:48kHz neni nezmysel .. u nas tocime 99% v 48kHz , kedze robime zvuk pre obraz ..
jo a tie obrazky mas trosku domotane ..
A proč mám ty obrázky domotané? Je to grafické znázornění jednoho vzorku, jak v 16bitech, tak ve 24bitech. Jestli je to špatně, tak bych rád věděl proč, jelikož potom se mohou mé úvahy ubírat špatným směrem.
2Brúdr: protože máš rozdělenou na kousky osu X (vodorovnou), což nemá s bitovou hloubkou nic společného - jak psal Poshook výše, je to spíš naznačení rozdílu mezi samplovačkou 44.1 a 48kHz (lehce větší rozkouskování pro 48kHz). Abys demonstroval rozdíl 16/24bit, musel bys rozkouskovávat AMPLITUDU (čili osu Y, svislou).
P.
P.
-
- Profesionál
- Příspěvky: 3559
- Registrován: 06 úno 2005 01:03
neni imo jednoznacna odpoved - zvaz, ze pluginy budou na 48k znit jinak. pokud nepracujes jen s audiem, vzpomen i na vsti synthy, ktery budou v 48k delat jinej zvuk. ad bitova hloubka - je urcite lepsi nabrat veci v 24bitech, nemusis se potom tolik starat o to, aby si tocil horkej signal (+jeste jsou daw, co nejsou vnitrne 32fp - *cough* digidesign *cough*).Brúdr píše:Pokud točíte zvuk pro obraz a výstup je na DVD, pak je 48kHz samozřejmě v pořádku. Ale pro CD, si myslím, není tato frekvence vhodná. Vyšší frekvence možná ano, to je právě to, v čem si snažím udělat jasno.Pytkin píše:48kHz neni nezmysel .. u nas tocime 99% v 48kHz , kedze robime zvuk pre obraz ..
jo a tie obrazky mas trosku domotane ..
A proč mám ty obrázky domotané? Je to grafické znázornění jednoho vzorku, jak v 16bitech, tak ve 24bitech. Jestli je to špatně, tak bych rád věděl proč, jelikož potom se mohou mé úvahy ubírat špatným směrem.
no a ze se pri 88 -> 44.1 umaze pulka informace podle me taky neplati. tomuhle nerozumim, ale selskym rozumem: z originalu 1 9 1 9 udelat 1 - 1 - nas posle jinam.
-
- Příspěvky: 869
- Registrován: 01 bře 2005 03:46
kexik: imho dobry AD ma LP filter nieco pod polovicou nyquistovej frekvencie (1/2 sample rate). +-20 KHz je to len pri 44,1 KHz sample rate. ak by to bolo vzdy 20 KHz tak ostatne sample rate by uplne stratily zmysel.kexik píše: fova: o tie harmonicke aj tak prides, dobry AD ma na zaciatku LP filter 20kHz
fova: ono aj do 44,1 KHz sampling rate je teoreticky mozne uplne dokonale zaznamenat zvuky az do 22050 Hz. (a vyssie urcite nepocujes) no je pravda ze vela zvukoviek hra lepsie pri 96 KHz ako pri 44,1 KHz...no urcite by som to nezovseobecnoval a kazdemu by som odporucil si vyskusat aj jedno aj druhe a pocuvat ze aky tam je rozdiel.
jihad on riaa & soza.
Aha, jasně. Takže by to mělo vypadat nějak takhle?pavlii píše:2Brúdr: protože máš rozdělenou na kousky osu X (vodorovnou), což nemá s bitovou hloubkou nic společného - jak psal Poshook výše, je to spíš naznačení rozdílu mezi samplovačkou 44.1 a 48kHz (lehce větší rozkouskování pro 48kHz). Abys demonstroval rozdíl 16/24bit, musel bys rozkouskovávat AMPLITUDU (čili osu Y, svislou).
P.
- Přílohy
-
-
- Příspěvky: 869
- Registrován: 01 bře 2005 03:46
brudr: v podstate ano, az na to ze ta cierna krivka co tam je nevyzera ze by prechadzala nejakymi bodmi / stredmi tych zltych a modrych obdlznikov a to by urcite mala. (na druhu stranu dobre ze je to fakt krivka a ze to niesu len body pospajane rovnymi ciarami - to je milna predstava digitalneho zvuku)
jihad on riaa & soza.
to je naopak uplne spravna predstava. su to diskretne hodnoty v diskretnych casoch, ziadna spojita krivka. dokonca nema zmysel tie body spajat.aum generator píše:(na druhu stranu dobre ze je to fakt krivka a ze to niesu len body pospajane rovnymi ciarami - to je milna predstava digitalneho zvuku)
http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Pcm.svg
nieco ine je ovsem procesing takehoto signalu, ale o tom teraz nie je rec
k samotnemu resamplingu: ked sa robi resampling povedzme z 44.1 na 48, dopocita sa k hodnotam povodneho signalu dalsich 48 000 samplov, takze sa vytvori virtualny stream so samplovackou 44.1x48kHz a z neho sa potom zoberie kazdy 44100-ty sampel a znich sa zlozi vysledny pcm signal o samplovacke 48kHz.
kamen urazu je v metode, akou sa urcia hodnoty medzi samplami. najbanalnejsia je linearna interpolacia, kde sa medzi dvoma naslednymi bodmo proste kvazi prelozi priamka. zlozitejsie a kvalitne su ovsem polynomicke metody, kde sa analyzuje niekolko samplov za sebou, nimi sa prelozi polynomicka krivka, z ktorej sa potom odcitaju hodnoty. princip je teda ziskat z retazca diskretnych hodnot funkciu a pomocou nej potom dopocitat chybajuce diskretne hodnoty. tomu sa hladaniu funkcie sa hovori regresia.
z uvedeneho je jasne, ze je lautrfuk, ci sa resampluje na dvojnasobok, alebo nie, AK SA POUZIJE VZDY TENTO algorytmus. resampling z 96 na 48kHz mozno skutocne elegantne a rychlo urobit tak, ze sa kazda druha hodnota vynecha, ovsem to by musel program vyhodnotit tento specialny stav a podla toho si vybrat sposob. moja realna skusenost s tym, ako dlho trva resampling v jednotlivych pripadoch, si myslim ze audio softvery resampluju pausalne vsetko tym zlozitejsim sposobom
dalsi problem s tym suvisiaci je zaokruhlenie hodnot tych novych samplov, vypocet totiz poskytne presnejsie rozlisenie nez je bitova hlbka, ktora je k dispozicii.
a samozrejme presne rovnaky princip pouziva aj kazdy sampler, ked prepocitava sampel na ine tony