jazzym píše:Aj som niečo čital od niekoho čo hovoril že bity su neni až tak podstatne , hlavnu kvalitu dviha frekvencia samplovania.

To jak by si napisal, ze pre rychlost jazdy na bicykli neni dolezita prevodovka, ale otacky na pedaloch. Blbost. Polovicna pravda.

Pri klasickom AD prevode potrebujes dobre rozlisenie amplitudove aj casove (ako ked mas stvorcekovy papier - pre zvysenie jemnosti musis zdvihat rozlisenie v oboch suradniciach). A jedno nedokaze nahradit druhe. Ak sa bavime o 1-bitovych prevodnikoch, tak tam sa vuyzivaju ine fyzikalne javy a principy, nez onen "stvorcekovy papier"...

Chlapi, co si o tom nejdriv neco precist, nez tu zacnete vymyslet takovyhle veledila Pro zacatek staci obycejna wiki a hesla PCM, Nyquist-Shannon sampling theorem, PWM, pripadne DSD.

mimochodem Jon Hopkins i v dnešní době nahrává 16bitově, protože mu to zní líp…
(nevím jestli to platí i posledním albu Immunity ale do té doby vše v 16bitech!!! )

Hmm spíše než o rozdílu kvality by jsi si mohl zapamatovat že bitová hloubka je víceméně o dynamickém rozsahu a že 1 bit je cca 6dB. To by ti mělo stačit. Proto má 16-bit dynamický rozsah 96dB a 24-bit 144dB a kvalitu má na starosti sample rate.
Jinými slovy to znamená že v podstatě jakákoliv hudba kde není velký dynamický rozsah se dá v pohodě nahrávat v 16-bit. U symfonického orchestru kde je dynamický rozsah (rozdíl mezi tichou a hlasitou pasáží) obrovský pak definitivně budeš chtít nahrávat 24-bit. Tolik alespoň pro začátek.
To je takový základní výchozí bod pro další studium.

vidno že odborna verejnosť je za jedno
Dolím si ešte malé zamyslenie , nazvyme to MATRIX II

Kedže 1bit obsahuje informaciu bud 0 alebo 1 je trochu scestne uvadzať že sa rovná 6db , ale chápem ,..
máme 8bitove slovo , ktore variaciou 0a1 predstavuju informaciu o číslach 0-255. 16bitové slovo môže zaznamenať čísla 0-65535 avšak dve 8bitove slová len 2x256 =512 čísel ,.prečo to spomínam? .. lebo ked sa používa 16bit kodovanie miesto 2x 8bitového , určite trvá dlhšie . to na obranu matrixu I.prvom prispevku. som rád že mame tak rýchle čipy dneska.

Takže ked počas jednej doby povedzme 48000/s sa odobere tlakovym snimačom hlasitosť signalu na škále 96db rozdelenej 16bitovým kodom(65535)ako pytkin píše potrebujeme zaznamenať aj minusove polohy, tak len číslom 65535/2=32767dielikov
dostaneme tým minimalnu zaznamenanu zmenu hlasitosti v 16bitovom samplovani =0,00293db
na overenie tvrdenia že 24bit pridava hlaitosť a nie hustotu budeme počitať od zadu.. Do vzorca dam najmenšiu zmenu hlasitosti z 16bit..teda 0,00293 db a vynasobim polovicou počtu možnosti 24bit šírky slova. ..tj. 16777216/2=8388608x0,00293 dostavam hodnotu cca 24578 db čo by bol naozaj velky rozsah dynamiky .
takže asi pri 24bit sa zhustuje raster a trochu sa nechalo aj na zvyšenie škály hlasitosti teda tych 144db .. .. može byť?

Jazzym, ty šašo !
Nepoteším ťa... dB škála je logaritmická.... Kamarátiš sa s logaritmami ?

Zvysenie dynamiky znamena, ze sa zvacsuje rozsah pri rovnakom rozliseni alebo.... zvacsuje rozlisenie pri rovnakom rozsahu.
Vacsia hlasitost je ked ..... viac otocik gombik doprava...

jazzym : dynamika je rozlisitelnost .. nie hlasitost ..

Napadla mi este jedna taka MartinMojzis- priblizna analogia:
- rozlisenie je 16/24 bit je .... ako ked mas pri fotakoch megapixely - ide o to, ako "jemne" zosnimas realitu
- hlasitost je ..... ako velku tu fotku potom vytlacis...
Ked mas vacsie rozlisenie, mozes robit vacsie fotky bez straty kvality (detailu). Ale neznamena to, ze fotky s mensim rozlisenim nemozes vytlacit rovnako velke ...

hmm .. a vas čo trapi ? .. že hovorim o hlasitosti bodu na sinusoide? , ved ked je vačšia amplituda tak je vačšia hlasitosť.

a ked hovoriš o fotkach , tak megapixle su ako predzosilneny signal v škale -OO(nekonečno ) do 0db , v tomto pripade 96db chapem ako škalu od počutelneho nič teda-96db ako relative ticho a 0db ako maximalny hluk
vyrobena fotka je ako zosilneny signal koncoym zosilnovačom ,ktory može dosahovať j hlasitosť stihačky

Dejte pokoj - já už víc popcornu sníst fakt nemůžu, už teď jsem přecpanej jako prase

P.

Ještě jeden praktický pohled: když nahrávám s bitovou hloubkou 16 bitů, tak musím více hlídat dynamiku vstupního signálu, aby nebyl příliš slabý ani příliš silný. Když je signál příliš silný, dojde k přebuzení A/D převodníku zvukové karty a signál bude zkreslený. Když je naopak signál příliš slabý, tak bude potřeba ho v nahrávce zesílit např. tzv. "normalizací". Pak se ale také zesílí kvantizační šum, který má při 16 bitech úroveň 96 dB, jak už bylo řečeno.
Nahrávání s bitovou hloubkou 24 bitů je pohodlnější v tom, že nemusím tolik hlídat úroveň vstupního signálu, můžu nahrávat třeba s úrovní -18 dB, pak si nahrávku normalizuju a pořád mám přijatelně nízkou úroveň kvantizačního šumu.

Mikro: +1

Jazzym: Doufám že už ti to začíná dávat smysl. Ale tohle jsou základy digitálního audia a o těch je vydáno mraky knih, videí atd. Takže hopla no Google a hurá za dobrodružstvím zvaným: Základy o zvuku a jeho digitálním záznamu. Věř mi, určitě si to užiješ. Je to zajímavý čtení.

Pavlii: Nežer to bude ti blbě.

Prakticke vyhody su jasne. Jazzym chce pochopit teoriu...

pavlii píše:Dejte pokoj - já už víc popcornu sníst fakt nemůžu, už teď jsem přecpanej jako prase

Nejez to ! Necti to !

jazzym píše: hmm .. a vas čo trapi ? .. že hovorim o hlasitosti bodu na sinusoide? , ved ked je vačšia amplituda tak je vačšia hlasitosť.
a ked hovoriš o fotkach , tak megapixle su ako predzosilneny signal v škale -OO(nekonečno ) do 0db , v tomto pripade 96db chapem ako škalu od počutelneho nič teda-96db ako relative ticho a 0db ako maximalny hluk
vyrobena fotka je ako zosilneny signal koncoym zosilnovačom ,ktory može dosahovať j hlasitosť stihačky

Tak analogia nevysla... (poplietli sa nam vektory) nevadi. inak:
(ostatni citatelia, berte toto s rezervou )

hlasitost (rozumej vnimana hlasitost) je nasobkom amplitudy a konecneho zosilenia.
Cize sa musime bavit o dvoch velicinach, ktore sa vzajomne nasobia. amplituda je iba "vykmit" medzi nula a max. nic to nehovori o absolutnej hlasitosti.
ak by si "zafixoval" zosilenie na istej hodnote, tak teoreticky mozes amplitudu povazovat za hlasitost. a naopak, ak zafixujes vysku amplitudy, vyslednu hlasitost menis zosilenim - to vsetko vieme.

rozlisenie sa tyka iba amplitudy - teda ako jemne dokazes merat signal. moze, ale nemusi sa nijak odrazit na hlasitosti a dynamike !!!
dynamika je rozsah medzi hlasnymi a tichymi castami skladby - je to vlastna sestra amplitudy, ale neni to to iste !!!
amplituda je okamzita, dynamike nie.

Rozlisenie 16 bit je kvalitativne len-tak-tak, takze sa vsetko cpe az na hornu hranicu (amplitudy). 24 bit ma dostatocnu rezervnu, takze ano - nieco sa pouzije ako lepsie rozlisenie a nieco sa moze (ale nemusi) pouzit ako rezerva na lokalne zvysenie "hlasitosti" (dynamiku).
alebo este inak:
"byvale" rozlisenie 16 bit mozes chytit a posuvat v ramci vacsieho rozlisenia 24 bit podla lubovole hore-dole. Mozes ho trepnut uplne hore a mas obycajne CD z lepsim rozlisenim. alebo mozes prefikane ubrat.... a dostanes dodatocny kreativny priestor na bicie, prechody, nastupy, efekty a pod. Cize si zvysil dynamiku....

To vsetko je ale marnost, lebo vonku zuri Loudness War...

MDudas: hezky si to popsal.
Nevíce lidi právě mate rozdíl mezi Hlasitostí a Amplidudou. Obě hodnoty sice vyjadřují zdánlivě to samé ale Hlasitost je vyjádření pro to jak náš sluch zvuk vnímá tedy jak je pro nás hlasitý, kdežto Amplituda vyjadřuje jak velká je samotná zvuková vlna (technicky). To znamená že 20Hz nebude naším sluchem vnímána stejně hlasitě jako 2000 Hz i když obě frekvence budou mít tu samou amplitudu. To je jen technická poznámka pro ty které to mate.

jazzym píše: hmm .. a vas čo trapi ? .. že hovorim o hlasitosti bodu na sinusoide? , ved ked je vačšia amplituda tak je vačšia hlasitosť.

no ved o to ide , ze amplituda je stale rovnaka .. trebars 1V .. a je jedno ci to je 16bit , alebo 24bit signal .. maximalna hodnota na vystupe D/A prevodnika je stale ten 1V ..