Konec úvodu

Přiložený XLS - RMC Metric má již nastavené parametry velikosti naší fiktivní místnosti a také RT60. Ty však můžete libovolně měnit podle svých požadavků. Určitě stojí za podívání Bonello Distribution. Popis je součástí hned na první straně. Prošel jsem několik tabulek volně dostupných na netu a tato se mi zdá asi nejlepší.

Doufám že se v této tabulce po přečtení mého úvodníku alespoň trochu vyznáte a budete shopni se v této tabulce orientovat a bude vám dávat smysl. Ještě poznámka k RT60. Pokud budete plánovat CR (Control Room) zadejte hodnotu RT 60 300 ms (0.3s) což je optimální čas dozvuku pro CR. Pokud budete plánovat LR(Live Room) pak optimální čas dozvuku RT60 je 500 až 600ms.
Tak to by bylo zatím vše pro začátek. V příštím miniseriálu se podíváme jak a proč jsem co navrhnul a podíváme se na můj návrh CR, dostaneme k tomu co a kde jsou Early a First reflection k úhlúm stěn ect.

Edit: bohužel nemohu přiložit tabulku jelikož má 4.1 mb tak tady je link.
http://www.gearslutz.com/board/studio-b ... -more.html tento link je jiz neplatny novy je v EDIT 2016.

EDIT 2016: NOVY LINK na kalkulatory http://www.jhbrandt.net/resources/#tools

Edit: jen malá technická. Tabulka se neaktualizuje sama po zadání hodnot. V modrém poli je sice návod ale i tak.
1. Zadejte hodnoty do žlutého pole
2. CTRL+SHIFT+S (sort)
3. CTRL+SHIFT+C (copy)

Úhly, odrazy a RFZ

Tak jsem zpět s dalším přípěvkem o výstavbě CR domácího studia. Jelikož rozměry místnosti pro moji CR nejsou zrovna ideální ba přímo katastrofické jelikož plocha místnosti je skoro čtvercová a nemám podmínky pro klasické vybavení zavěšením absorberů a bass traps a díky rozměrům místnosti nemohu vystavět místnost v místnosti, rozhodl jsem se vydat cestou která není neobvyklá a to je vystavění pouze přední částí CR.

Prvním problémem kterým jsem se zabýval byly úhly stěn a zjištění RFZ (Reflection Free Zone). Tato zóna nemá obsahovat žádné první odrazy a tím je poslech přesnější. Dalším problém kterým jsem se zabýval byl úhel monitorů.

Zažitým standartem je 60°. Neboli 30°na každou stranu od poslechové pozice. Takzvaný ¨Sweet spot¨ neboli místo kde se protínají středové osy monitorů jsem nastavil za předpokládanou pozici tak aby osy probíhaly okolo uší. Jestliže by jsem nastavil Sweet spot do ¨středu hlavy¨ pak by byl setero image částečně omezen.

Jelikož jsem limitován šířkou místnosti nemohl jsem uplatnit standartních 60° a tak zkusil jsem využít varianty 90°. Tato varianta je také dosti používána zejména tam kde je omezen prostor tak jako v mé místnosti. Jediným rozdílem mezi 60° a 90° je ve velikosti oblasti bez ztráty objektivního poslechu vysokých pásem. Jen malá poznámka proč vysoké frekvence. Výškové reproduktory jsou více směrové vzhedem k délce vln které vysílají oproti reproduktorům (drivers) basovým. Doufám že vám to dáva smysl. To znamená že se při mixu budete slyšet stejnou frekvenční odezvu jak ve středu tak na koncích mixážního pultu. Jelikož můj mixážní pult je široký pouze zhruba 1m pak varianta 90°mě nebude tolik omezovat. Navíc jsem se dočetl při hledání výhod a nevýhod že stereo image je při variantě 90° o něco výraznější. Takže jako další jsem zkusil úhel 90° pro stěny monitorů. Bohužel ani tato varianta nebyla vyhovující jelikož jsem měl problémy s prvními odrazy na posledních stěnách konstrukce. Jeliož neplatí skoro žádná pravidla začal jsem experimentovat s úhly. Výsledkem jsou úhly stěn jak vidíte na obrázku. Stěna s monitory má úhel 35°, abrorbční strana má úhel 28° a konečně stěna pro rezonátory má úhel 12°.
Pro názornost jsem připojil obrázek s variantou 90°. Jak vidíte RFZ je o poznání menší. Pozice monitorů je u obou verzí ve středu stěny. U 90° verze jsem zkoušel posunout monitory více do stran, ale výsledkem bylo uzavírání úhlu na rezonantní stěně a tím zmenšování RFZ. Pokud by byla místnost širší a bylo by možno udělat širší přední stěnu pak by tuto metodu bylo možné využít.

Soffit / fush mounting monitors aneb monitory zabudované ve zdi

Jelikož jsem limitován místem a budu používat 2 páry monitorů jediné řešní je umístit jeden pár monitorů do zdi tzv. Flush/soffit mounting

V dřívějších dobách se pro testování reproduktoru požívala metoda kde umístili kabinet neprodyšně do podlahy. Bylo to proto aby zamezili radiaci zvuku ze zbylých stěn kabinetu čímž omezili ovlivňování přímého signálu, nad tento reproduktor pak zavěsili mikrofon pro měření jeho odezvy.

Soffit monting způsobuje tu samou věc. Pokud okolo kabinetu umístíte silnou rovnou dřevěnou desku pak signál vyzařovaný zbytkem kabinetu je udržován za touto stěnou a tím signál šířící se skrze stěny monitoru neovlivňuje přímý signál vycházející z reproduktoru samotného. Pokud by jste si chěli vyzkoušet jak tento efekt funguje postačí pokud na obě strany monitoru umístíte větší kus papírového kartonu.

Soffiting má kromě omezení radiace signálu vysílaného zbytkem kabinetu také další výhodu, dá nám trochu zesílení ve středních basech, které jsou při volném postavení utlumeny o několik dB. Je mnoho způsobů jak upevnit monitory do zdi tak aby se minimalizovaly vibrace monitoru přenášné na konstrukci. Některé systémy využívají připevnění monitoru přímo na hlavní konstrukci s využitím masivního odpružovacího (antivibračního) systému ale asi nejvíce využívaná je zřejmě metoda jehož základem je betonový podstavec na který je uchycen box pro monitor. U této metody si můžete být jisti že vibrace budou eliminovány skoro na 100%.

Jelikož však nechci stavět betonový podstavec, rozhodl jsem se využít metodu kterou vylepšil Thomas Barefoot zakladatel Barefoot Sound. Jde o dva nezávislé rámy. První na kterém je upevněna ozvučnice (Baffle) a druhý který nese držák pro monitor. Tato metoda je v podstatě schodná s metodou betonového podstavce, ale jak jsem již uvedl ne každý má možnost si v obýváku zapustit betonový podstavec. Navíc tato metoda má určitá vylepšení pro snadnější výměnu monitorů při jejich upgradu.

Na prvním obrázku vidíte princip konstrukce v celku a na druhém jeho detail. Jak vidíte v detailu nosná plocha pro monitor se nedotýká přední konstrukce a to ani ze spodní strany. Otvory v nosné ploše slouží pro upevnění monitoru proti pohybu vpřed či vzad. Na stranách je monitor zafixován malými lištami. Ozvučnice (baffle) se také nedotýká monitoru, a mezera by neměla být větší než 5mm. Pokud se podíváme na propagaci zvuku a zejména difrakci, pak otvor o menším průměru než polovina vlnové délky frekvence nebude mít vliv na distribuci zvuku. 5mm je 1/3 vlnové délky 20kHz a proto difrakce způsobená touto mezerou nebude slyšitelná a navíc většina vysokotlakových reproduktorů (tweeter) vyzařuje na 90°mimo osu pouze velmi malou enegii při 20kHz. Ozvučnice by měla být masivní a to z dřevotřísky či překližky. Čím sinější tím lepší. Já budu používat dřevotřísku (ang. MDF) o síle 1.8 cm. Jak jsem již uvedl mezera mezi monitorem a ozvučnicí není potřeba vyplnit. Pokud by jste použili jakýkoliv druh těsnění vibrace by se přenesly na ozvučnici a tím i na celou přední konstrukci. Prostor okolo monitoru by měl být vyplněn pro lepší absorbci vyzařovaného zvuku skelnou vatou či podobným materiálem.

Při upgradu monitorů pouze sejmete ozvučnici a vyříznete potřebný otvor a uzpůsobíte podéné lišty zamezující pohybu monitoru do stran.

super díky.
jenom MDF (dřevovláknitá deska) není dřevotříska
mdf
http://www.exalt.cz/cms_obrazky/mdf-desky-4.jpg
dřevotříska
http://www.stolarskepotreby.cz/obrazky- ... ccf940.jpg

EDIT: ...a z hlediska akustický pohltivosti a resonanace je to docela rozdíl (za lepší se považuje MDF ale zase nemá pevnost DTD)

Díky za opravu

Tady je jen malý náhled na základní konstrukci a vybavení pro představu velikosti prostoru.

Speaker Bounadry Interface Response aneb SBIR

SBIR efekt je termín který vyjadřuje jak vzdálenost reproduktoru od tvrdé ohraničující plochy (stěna , strop, podlaha) mění jeho odezvu zvláště pak v nízkých frekvencích. Tento jev mnoho lidí velmi často přehlíží při plánování místnosti.

Zvuk se šíří z reproduktoru různými cestami. Vyšší frekvence se chovají jako paprsek (ray) a pohybují se v přímých linkách od bodu. Pokud se podíváme na nízké frekvence jejich šíření se spíše podobá kouli. Při frekvencích pod 500Hz je šíření těchto vln skoro kulovité a frekvence pod 125Hz mají čistě kulovitý tvar.

Takže pokud jde přímý signál například o frekvenci 100Hz z reproduktoru na vaši poslechovou pozici pak jsou zde i další signály vyzařované skrze stěny monitoru které jsou vysílány směrem k tvrdým povrchům (stěnám) a jsou odraženy zpět na vás. Pokud se tyto dvě vlny (přímá a odražená) setkají pak vzniká interference neboli ovlivňování těchto signálů. Toto téma (konstrukivní a destruktivní interference) jsme si vysvětlili již dříve.

Tento jev může způsobovat ¨divoké¨ variace ve frekvenční odezvě jinak řečeno vyváženosti poslechu. Tento jev se však také dá využít pozitivně a udělat z něj výhodu. Pokud se budete trochu věnovat pozici monitoru v souvislosti s jeho vdáleností od přední (za monitorem) a boční zdí, můžete tak měnit ¨vyladit¨ a tím ovlivnit vyváženost celkové odezvy neboli poslechu.

Obecně řečeno, nejlepší pozice je taková kde vzdálenost přední strany monitoru od přední stěny, střed reproduktoru od boční stěny a střed reproduktoru od podlahy mají rozdílné vzdálenosti. Tím se omezí zesílení jakékoliv skupiny harmonických frekvencí. Pokud by tyto vzdálenosti měly stejnou hodnotu pak by se vytvářel ten samý SBIR efekt od každého ohraničujícího povrchu a při součtu těchto hodnot by docházelo k výrazným změnám v odezvě zvuku na poslechové pozici.

Toto je jen malý příspěvek k problematice volně umístěných monitorů ale jelikož využiji jinou metodu (Soffiting) tak nebudu problematiku jak a čím vybavit stěny za a vedle monitorů více rozebírat. Později se však k tomuto tématu vrátím v jiném vlákně.

Stan: považujem sa síce viac za hráča než za štúdiového neviemčo, ale v každom prípade si dávam na toto vlákno záložku, díky.

Vďaka za pozitívny koment

Záložka u me taky už proběhla zajímá me docela jaký používàš monitory?? Který ti v tom prostoru budou hrát . dikec .

Stan píše:
Obecně řečeno, nejlepší pozice je taková kde vzdálenost přední strany monitoru od přední stěny, střed reproduktoru od boční stěny a střed reproduktoru od podlahy mají rozdílné vzdálenosti. Tím se omezí zesílení jakékoliv skupiny harmonických frekvencí. Pokud by tyto vzdálenosti měly stejnou hodnotu pak by se vytvářel ten samý SBIR efekt od každého ohraničujícího povrchu a při součtu těchto hodnot by docházelo k výrazným změnám v odezvě zvuku na poslechové pozici.

Diky, tohle pri svem soucasnem navrhu musim zohlednit, nebo lepe, jeste prostudovat. Jinak, Palec nahoru!

V současný době mám pouze KRK Rokit 8. Nejsou to špatný monitory na to co stojí mám je už hodně dlouho a jsem na ně zvyklý. Mám však už naplánován upgrade na polovinu příštího roku na monitory okolo €3000 mám nějaké favority z řad Dynaudio, KH, Quested, Adam ale to budu řešit až to bude aktuální.

Wall Bounce claculator

Tak se ještě vrátím k pozici volně postavených monitorů.
Pan Thomas Barefoot vytvořil tabulku pro Excel která vypočítá ¨Wall bounce¨ efekt.Tato tabulka vám znázorní frekvenční odezvu při odrazech od přední stěny (za monitorem). Tento výpočet je nezávislý na ostatních přirozených efektech místnosti. Tabulka předpokládá že monitor má plochou odezvu výkonu (hlasitosti) až k cutoff frekvenci F3.
Parametry které je potřeba zadat jsou:
D = vzdálenost přední strany monitoru od přední stěny
L = vzdálenost mezi přední stranou monitoru a poslechovou pozicí
W = šířka monitoru
F3 = cutoff frekvence monitoru
Pro simulaci vestavěných monitorů je nutno zadat D=0 Ještě je nutné zadat koeficient absorbce stěny. Pro ty nás kteří neznáme přesná data (kdo by je taky znal ) je tu SAE tabulka kterou najdete na níže uvedené adrese.

Wall Absorbtion coefficient
http://www.sae.edu/reference_material/p ... 0Chart.htm

Je to docela zajímavé jak se mění frekvenční odezva při změnách parametrů. Alespoň pro mě
Nejjednodušší cesta jak zjistit F3 je najít si graf frekvenční odezvy vašeho monitoru. Jelikož jsem však nemohl najít(spíš se mi nechtělo) graf pro svoje monitory a v tech.datech se uvádí frekvenční rozsah 45Hz - X kHz +-3dB není mi jasné jestli 45Hz je již -3dB či na 45Hz začíná rolloff. Jelikož většinou se předpokládá že rolloff je 12dB/oktávu, tak jsem začal na papíru počítat předpokládanou F3.

Takže jsem měl 45Hz a spád 12dB/oktávu. Oktáva dolů od 45Hz je 22.5Hz a 3dB je 1/4 z 12dB. 22.5/4=5.6.Pokud je tedy můj výpočet správný pak předokládaný F3 bod by měl být mezi 39-40Hz. Ale tohle jsou jen moje úvahy jak vypočítat F3 velmi zjednodušeně. Doufám že je to správně, jestli ne tak mě opravte. Je 2:30 ráno a možná jsem něco přehlédl.

Uvedené pásmo je ve zmíněné toleranci; takže pokud je psáno, že tolerance je +/- 3 dB, tak v uvedených hraničních frekvencích to není méně/více.

P.

Díky za poznámku Pavlii, já vím co znamená tolerance a že +/-3 dB je maximální rozpětí výchylek výkonu v celém pásmu, jen nevím jestli cuttoff začíná na nenižší frekvenci (která klidně může být +0.1dB) či je díky rozpětí tolerance (když budu brát exrémně max.hodnotu) bod F3 již na 45Hz. Je to čistě teorie pro zadání do tabulky. Jak vidíš počítal jsem že cutoff bude začínat na 45Hz a bude 0dB. Jak jsem uvedl nejlepší je najít tabulku pro daný monitor. Ale co jsem tak procházel u nearfield monitorů bude F3 většinou 40 Hz a výše v závislosti na velikosti monitoru a osazených driverů. Navíc se F3 bude lišit u monitorů uzavřených či s bassreflexem. Ale to je již jiná story