Audient iD44

Odpovědět
Uživatelský avatar
Miloš Seky Vondráček
Příspěvky: 6
Registrován: 18 lis 2017 20:28

Audient iD44

Příspěvek od Miloš Seky Vondráček » 03 zář 2018 11:32

Švýcarský nůž mezi zvukovými kartami.

Na úvod dnešního testování bych rád představil britskou společnost Audient. Založili ji pánové David Dearden a Gareth Davies v roce 1997. Pokud by někomu z vás byla tato jména povědomá, tak vězte, že pánové mají na svědomí také vznik společnosti DDA, která v 80. a 90. letech produkovala analogové mixážní pulty. V produktovém katalogu společnosti Audient dnes nalezneme mikrofonní předzesilovače, analogové mixážní pulty určené pro záznam, surroundové procesory a právě zvukové karty. Dnes testovaná iD44 je největší zvuková karta kterou Audient v současné době nabízí.
Obrázek
Přestože je největší, disponuje velmi kompaktními rozměry. Je široká 276 mm, vysoká 51 mm a hluboká 174 mm. Při těchto rozměrech karta váží 1,75 kg. Karta je velmi dobře dílensky zpracována a její konstrukce je vytvořena z ocelového plechu. Vrchní panel je pravděpodobně hliníkový. Filozofie ovládání karty trochu připomíná malé mixy. iD44 je totiž desktopové zařízení, jehož hlavní ovládací panel je přístupný z vrchu. Design působí velmi elegantně a svým retro stylem odkazuje na doby dávno minulé. Těchto vjemů je dosaženo černo stříbrným lakem, hliníkovými potenciometry a páčkovými přepínači. Hlavní panel není přeplněn přebytečným množstvím ovládacích prvků.

Karta Audient iD44 nabízí celkem 20 vstupů a 24 výstupů, přitom čtyři vstupy jsou analogové a disponují mikrofonními předzesilovači. Zbytek vstupů jsou optické vstupy. Analogových výstupů je zde celkem osm, čtyři monofonní a dva stereofonní výstupy pro sluchátka. Také zbývajících šestnáct výstupů je optických. Vývojáři Audientu pamatovali na oba platformní tábory a tak je možné iD44 provozovat na počítačích s macOS i Windows.

Ovládací panel
Celou pravou polovinu ovládacího panelu zabírají čtyři identické channel stripy analogových vstupů. Opravdu to evokuje mix. Nahoře jsou umístěny potenciometry pro vybuzení preampu, pod nimi jsou diody pro signalizaci přítomnosti signálu a přebuzení preampu. Dále pak na každém kanálu najdeme samostatné zapínání phantomového napájení 48 V, přepínač útlumu -10 dB a high past filtru.

Přibližně uprostřed je sloupcový LED indikátor výstupní úrovně s rozsahem od -36 dB do 0 dB. O stavu připojení karty k počítači informuje zelená dioda Status. Dominantou panelu je otočný enkodér pro nastavení výstupní hlasitosti. Vpravo nahoře jsou potenciometry pro nastavené výstupní úrovně sluchátkových výstupů. Ty jsou zde dva, což oceníte například v případě spolupráce s hudební režií, nebo pokud prostě natáčíte ve více lidech. Okolo enkodéru jsou umístěny přepínače s označením F1, F2, F3, Talkback, iD, Dim a Cut. K jejich funkcím se ještě vrátíme.
Obrázek
Připojovací panel
Na zadním panelu najdeme zleva konektor pro napájecí adaptér, vypínač a USB konektor typu C pro připojení k počítači. Dále zde nalezneme konektory optických vstupů a výstupů. Celkem jsou zde dva optické vstupy a dva optické výstupy. Hned vedle optiky je BNC konektor pro výstup World Clocku pro synchronizaci. Následuje čtveřice výstupních konektorů TRS. První dva kombo XLR konektory patří vstupům tři a čtyři. Vstupy jedna a dvě, rovněž disponují XLR kombo konektory, ale navíc je zde ještě insert vybavený samostatným TRS konektorem pro Send a Return. Což není až tak častým jevem, že by zvuková karta disponovala symetrickými inserty. V každém případě to kartu posouvá směrem k profesionální technice. Do těchto insertů můžete zařadit další audio procesory jako ekvalizéry či kompresory. Všechny XLR konektory nesou logo firmy Neutrick, což samo o sobě vypovídá o kvalitě použitých konektorů.

Přední strana karty ještě skrývá Jacky pro D.I. vstupy jedna a dvě. Do nich je možné připojit přímo výstupy z nástrojů. Tyto nástrojové vstupy jsou vybaveny zvláštními JFET obvody. Dozvěděl jsem se, že mají za úkol simulovat chování lampových předzesilovačů a tím tak přidat signálu více harmonických frekvencí. Poslední dva Jacky slouží pro připojení sluchátek a tvoří tak výstupy 5-6 a 7-8.
Obrázek
Instalace
Já jsem jako obvykle testoval kartu s MacBook Pro 2,7 GHz, Intel Core i5 s RAM 8 GB a macOS X 10.13.6 (High Sierra). Nejdříve jsem musel nainstalovat ovladač kary, který jsem stáhl ze stránek výrobce. Samotná instalace proběhla rychle a zcela bez problému. Při prvním spuštění ovladače jsem pociťoval trochu zmatek, ale jen do té doby, než jsem objevil v záložce View položku Show System Panel. To je přístupovým bodem k routování signálu. V sekci Digital In/Out je možné pro každý optický vstup a výstup, zvolit jestli bude fungovat jako S/PDIF nebo ADAT. Dále je zde možné zvolit způsob synchronizace, nastavení poslechu v mono režimu, hlasitost při utlumení výstupu DIM a hlasitost alternativního výstupu ALT, který je vhodný například pro další pár monitorů při míchačce ve studiu. Velkou část zabírá routovací matice, která je velmi přehledná a nabízí záložky pro analogový výstup, dva digitální výstupy 1-8 a 9-16 a záložku pro nastavení Talkbacku. Hlavní okno ovladače pak elegantně zobrazuje analogové a digitální vstupy, výstupy z DAW. Kromě master mixu je zde ještě možné vytvořit další čtyři pomocné mixy, které lze různě směrovat do výstupů či sluchátek. Jejich využití vidím například pro poslech v nahrávací místnosti, nebo pro Backup stereo nahrávky při záznamu live produkce. Při práci s nimi se navíc mění barva podsvícení horní lišty virtuálního mixu. Takže uživatel má dobrý přehled o tom, v kterém mixu právě pracuje.
Obrázek
Obrázek
Během svého testování jsem objevil zajímavou funkci tlačítka iD. Je-li aktivní, je možné využívat pro přesné nastavení jednotlivých parametrů velký otočný enkodér. Stačí kurzorem najet například nad fader v DAW a otáčet zmíněným enkodérem a ejhle, fader jezdí podle toho, na kterou stranu otáčíte. Myslím, že je to krásné spojení zvukové karty desktopového formátu a ovládacího kontroléru. Následující tlačítko DIM je určeno pro zatlumení hlavního výstupu o zvolenou hodnotu. Je-li aktivní, svítí žlutě stejně jako tlačítko iD. Naopak tlačítku CUT slouží pro umlčení hlavního výstupu a je červené. Tlačítko TALKBACK je zde pro aktivování mikrofonu pro pokyny z režie. Současně s ním se aktivuje i funkce DIM. V továrním nastavení tlačítko F1 aktivuje mono poslech, tlačítko F2 kombinuje mono poslech s otočením fáze a F3 zapíná alternativní výstup ALT. Jinak tlačítkům F1 až F3, lze přiřadit i jiné funkce definované uživatelem.

Zvuková zkouška
Při testování zvuku jsem se nejprve zaměřil na zvuk předzesilovače a nahrál si několik krátkých vzorků, lidského hlasu a nástrojů. K tomu jsem použil mikrofony AKG C1000, Shure SM 81 a RØDE NT1000. Zvuk předzesilovačů na mne působil velmi transparentně a frekvenčně vyrovnaně. Nebyly v něm žádné stopy po nějakém zabarvení. Musím říci, že mikrofonní předzesilovače jsou silnou stránkou této karty. Preampy mne natolik zaujaly, že jsem pátral na Internetu, abych se dozvěděl o nich více informací. V kartě iD 44 jsou stejné mikrofonní předzesilovače Class-A jako ve špičkových studiových mixech Audient.
Obrázek
Obrázek
Také jsem vyzkoušel vícekanálový záznam do DAW, v tomto případě jsem nahrával záznam orchestrální zkoušky v divadle F. X. Šaldy. Pro záznam jsem využil všechny čtyři mikrofonní vstupy karty iD44 a pracoval jsem se dvěma stereo systémy. Prvním byl AB systém se dvěma mikrofony RØDE NT1000 a druhým byl ORTF systém se dvěma Shury SM 81. Práce s kartou a ovladačem byla velmi pohodlná a příjemná. Vše běželo bez nejmenších problémů. Nahrával jsem do Studia One. Velmi se mi zalíbilo i ovládání softwaru pomocí otočného enkodéru. V některých situacích je to lepší, než ovládání myší. Asi jediné, co mi trochu vadilo, je peak a následná signalizace v ovladači karty při zapínání phantomu i při staženém gainu. Signalizace se pak musí ručně smazat. Možná, že je někde ukryté nastavení nebo se objeví v updatu firmwaru. Ale považuji to za zanedbatelný detail.

Ještě jsem vyzkoušel zmíněné nástrojové vstupy. Zajímalo mne, jak moc se zdařila simulace lamp. K tomu jsem využil dvě elektrické kytary. První byla Squier Stratocaster HSS a druhá Ibanez RGT 42 s průchozím krkem a dvěma humbuckery. Zvuk měl hezké kulaté podání a to dokonce i se singly ze stratu. Co jsem moc neocenil, bylo dynamické podání. Nástrojový vstup neposkytl takovou dynamickou odezvu jako celolampový aparát. Ale ruku na srdce, to jsem stejně nečekal. I tak je simulace na nástrojovém vstupu milým přínosem.

Zvuk jsem při svých audio pokusech posuzoval na monitorech Genelec a sluchátkách Beyerdynamic DT 990 Pro.
Obrázek
Poslední slovo
Takže je potřeba vyřknout verdikt. V každém případě je iD 44 univerzální zvuková karta s velmi kvalitními předzesilovači, s velkými možnostmi konektivity, se zajímavým způsobem ovládání DAW a velmi elegantním designem a solidním konstrukčním provedením. Pokud kartu budete využívat jen v malém projektovém studiu, pravděpodobně vystačíte s vestavěnými předzesilovači. Pokud bude potřeba rozšířit počet vstupů, stačí sáhnout po vhodném preampu s ADAT rozhraním. Například byste mohli stylově použít osmikanálový preamp Audient ASP 880 s variabilně měnitelnou impedancí. Aby toho nebylo málo, tak vězte, že ke kartě je dodáván ještě balík softwaru, ve kterém najdete například Cubase LE 9, 1GB samplů od společnosti Loopmasters či emulace kytarových aparátů Two Notes Torpedo s osmi reproboxy. Máte-li pocit, že jen chválím, tak je to tak. Dokonce i cena, necelých 15 000 Kč včetně DPH, je více než vstřícná. Za mne zvedám palec nahoru.

Výrobce: Audient
Zapůjčil: MusicData s.r.o.

Miloš Vondráček
PROFIL AUTORA: Miloš Vondráček
O zvuk a zvukové aparatury se zajímá od chvíle, kdy pořídil první elektrickou kytaru Jolanu Galaxis. Koncem 90. let se dostal ke zvukařině a FOH mixu live koncertů. Z velké části v jabloneckém klubu Na rampě. V roce 2004 objevil kouzlo divadelního světa a stal se zvukařem divadla F. X. Šaldy v Liberci. O rok později začal vést zvukařský tým stejného divadla. Od roku 2005 se podílí na provozu hudebního studia WonderLost v České Lípě.

Odpovědět