V tomto článku se podíváme na novou verzi známé DAW aplikace z dílen Avidu. Naposledy jsme recenzovali Pro Tools ve verzi 11, takže na následujících řádcích si projdeme jednotlivé desetinami označené varianty „dvanáctek“ až ke dni psaní tohoto článku.

Na úvod
Nová verze Avid Pro Tools 12 vyšla na začátku roku 2015. Oproti verzi 11 nepřinesla asi tolik novinek, kolik jich bylo očekáváno většinou uživatelů. Přesto se jednalo o podstatnou změnu ve firemní filozofii Avidu a to zejména co se licencování samotného softwaru týká. Jelikož však šlo z hlediska funkcí a nových možností o nevelkou změnu, uživatelská komunita netrpělivě či spíše až s nedůvěrou očekávala, s čím přijde Avid v dalších aktualizacích. Protože se od letošního uvedení původní verze 12.0 udály již tři podstatné updaty, nazrál čas a podíváme se na postupně přidávané funkce pěkně popořádku. Na mysli máme přitom základní, tedy nativní verzi Pro Tools (pokud nebude uvedeno jinak), kterou lze provozovat na ASIO a Core Audio platformách.

Pro Tools 12.0
Celočíselná verze Pro Tools 12 přišla po zhruba dvou letech od uvedení verze 11. Musím přiznat, že z hlediska uživatele byly i pro mne původní dvanáctky s nulou na desetinném místě zklamáním a s placeným upgradem jsem dlouho otálel. Přesto se sluší uvést, co tedy vlastně Pro Tools 12 přinesly nového.

23. března tohoto roku byla uvedena nová verze Pro Tools 12, která především změnila pojetí licencování. Nově má uživatel na výběr ze tří možností nákupu a to jak zcela „z nuly“, tak i v rámci upgradu z předchozích verzí. První, klasickou možností je nákup trvalé licence, která nikdy nekončí a obsahuje roční nárok na jakékoli updaty, počítáno od data zakoupení, resp. aktivace produktu. Po uplynutí roční možnosti updatů zůstane uživateli poslední verze k trvalému použití s možností si roční „Update Plan“, jak program firma nazývá, dále prodloužit. Je to podobný způsob, jaký používá již delší dobu známý výrobce plug-inů Waves. Druhou variantou je pronájem aplikace na rok. Zde opět platí, že má uživatel plný nárok na jakoukoli aktualizaci, ale licence vyprší po roce a pro další prodloužení je třeba zakoupit novou tzv. Subcription. Třetí varianta je podobná té druhé s tím, že doba pronájmu činí jeden měsíc. Uživatel tak může kdykoli licenci pozastavit, pokud ji momentálně nepotřebuje a kdykoli opět obnovit a to vždy s aktuální verzí.

S inovovaným licencováním souvisí také způsob hlídání dostupných updatů. Na pozadí běžící Avid Application Manager se přes síť stará o sledování dostupných nových verzí a to nejen hlavní aplikace, ale například i zásuvných modulů, nástrojů a dalších dokoupených komponent z dílen Avidu. Přes tuto utilitu se lze také pohodlně přihlásit ke svému účtu Avid Master Account. Nově jsou podporovány také tzv. In-Application nákupy nových plug-inů. Program sám vyhledá dostupné zásuvné moduly, které lze pohodlně koupit či pronajmout a následně aktivovat přímo z Pro Tools.

Další změny jsou pak pouze kosmetické. Známý Quick Start dialog je nahrazen oknem Dashboard a je přehlednější. Nově přidanou funkcí je tzv. Metadata Inspector - každou Pro Tools Session lze náležitě označit a to pomocí názvu, jména tvůrce a spolupracujících osob atd. Metadata se ukládají do projektového souboru. Několika drobných, ale užitečných změn doznal také I/O Setup, kde se mapují vnitřní a vstupně-výstupní sběrnice na konkrétní porty našeho zvukového rozhraní. Za zmínku stojí především cesta Monitor Path, která je tzv. systémová a umožňuje snadný přenos projektů mezi různými počítači. S vhodným nastavením nám hlavní poslechové monitory budou vždy hrát to, co mají a to bez ohledu na změny v přiřazení vstupů a výstupů ke zvukové kartě u jednotlivých stop.

Pro Tools 12.1
30. červen přináší novou desetinovou verzi a s ní mnohé novinky, které si nativní verze Pro Tools vypůjčuje z verze HD. Ale pěkně popořádku: dochází k navýšení maximálního počtu přehrávaných a nahrávaných stop na celkový počet 128 oproti 96 u verze Pro Tools 11. Údaje platí pro vzorkovací kmitočty 44.1 a 48 kHz a pro vyšší hodnoty je počet stop úměrně nižší. Také počet nástrojových stop stoupl na 512. Vnitřních pomocných sběrnic (Bus) může být pak dokonce neomezeně. Jediným limitem je výkon systému.

Další užitečnou novinkou je monitorování vstupního signálu nezávisle pro každou stopu i mimo režim Record Ready. Tuto funkci nativní verze 12.1 adoptovala z verze HD a dojde tak k oživení „zaslepeného“ tlačítka v záhlaví stopy se symbolem písmene „I“. Input Monitoring je možno samozřejmě přepínat i během přehrávání. Další příbuznou funkcí z HD, která se objevuje i u nativní verze, je možnost AFL/PFL režimu sóla. Díky tomu lze stopu kontrolovat a to buď v cílovém umístění ve stereobázi (za faderem a panoramou), nebo před faderem jako na pořádném mixážním stole.

Poslední zásadní novinkou kromě přidané podpory pro hardware Pro Tools Control a VENUE S3L-X je funkce Copy to Send, která dokáže zkopírovat fadery, panoramu a další parametry stop do vybraného sendu.

Pro Tools 12.2
Tato verze ještě více přibližuje nativní Pro Tools verzi HD. Byla uvedena na začátku září a nabízí další převzatou funkci, kterými jsou tzv. VCA mastery. Jedná se o vytvoření submixů bez nutnosti nezávislého routování skupin do pomocných sběrnic. Systém funguje jednoduše: vytvořená skupina stop (Group) se přiřadí konkrétnímu VCA faderu, který pak řídí úrovně celé skupiny a to offsetově, tedy se zachováním původních poměrů hlasitosti a směrování výstupů stop. Tato funkce je pro finální mix opravdovým požehnáním. Na jednotlivé VCA si můžeme napojit např. všechny bicí nástroje, kytary, klávesy, vokály a řídit tak celkovou hlasitost, nebo třeba jen skupiny „sólovat“ pro detailní kontrolu.

Dále byla převzata funkce Disk Cache. Tato funkce, doposud vyhrazená pouze „hádéčkům“, je výborným pomocníkem pro pohodlný a rychlý střih v rozsáhlých projektech. Principem je načtení projektu a všech audio klipů do RAM počítače. V nastavení vyhradíme určitou oblast paměti RAM počítače pro tuto funkci, přičemž 4 GB jsou automaticky vyhrazeny pro operační systém a vlastní aplikaci, zbytek až do celkové velikosti RAM má k dispozici projekt. Tato funkce nejen že výrazně zrychluje práci při rychlém přepínání na časové ose projektu, ale zároveň šetří pevný disk počítače. Počet vstupně-výstupních operací při práci s diskem je zejména u tradičních typů s rotačními plotnami a magnetickým záznamem dat stále úzkým hrdlem komunikace uvnitř počítače, ale i vně, pokud používáme disky externí. Tato funkce také podporuje dříve zavedenou možnost spolupráce Pro Tools s NAS (síťovými) disky. V praxi je vhodné mít RAM paměti co nejvíce. Pokud máte např. k dispozici 24 GB, celých 20 GB vám zbyde pro načtení kompletní Session a to už je slušný prostor i pro rozsáhlejší projekty.

Výbornou HD funkcí, která se objevuje i v non-HD verzi Pro Tools s tímto updatem, je pokročilý metering úrovní signálu. Kromě tradičního PPM (Peak Program Meter), který pouze zobrazuje špičkovou úroveň digitálního signálu, je k dispozici např. PPM dle norem DIN, EBU nebo BBC a dále VU metr v analogové nebo digitální stupnici. Nechybí ale také třeba tzv. K-systém vyvinutý známým masteringovým inženýrem Bobem Katzem, který zohledňuje i hladinu optimální hlasistosti pro různé hudební žánry. Součástí vylepšeného měření úrovní je také zobrazení redukce dynamiky vedle metrů úrovně signálu na stopě a to pro libovolný kompresor, limiter, expander či gate včetně třetích stran (AAX protokol zásuvných modulů tuto informaci předává DAW aplikaci). Velmi to zpřehledňuje práci při složitých mixech, kdy máme globální přehled, jak moc nám dynamické procesory „zabírají“ na jednotlivých stopách.

Pro Tools 12.3
To nejlepší nakonec? Alespoň prozatím. Na začátku listopadu přichází Avid s opravdovou novinkou a to nejen v nativní verzi, ale i ve verzi HD. Jedná se zjednodušeně řečeno o funkci zmrazení audio a nástrojových stop, kterou z konkurenčních aplikací známe pod názvem Freeze. Určitým předpokladem se stala implementace offline mixu už ve verzi 11. To, po čem uživatelé tak dlouho volali, je konečně zde a navíc provedeno tak parádně, že stojí za to si nové funkce přiblížit trochu více.

Nové funkce jsou nazvány Track Commit a Track Bounce. První z nich funguje tak, že buď audio nebo instrumentální stopu vyrenderujeme přímo do nové stopy bez nutnosti exportu sólované stopy a následného ručního importu výsledku zpět do projektu. Máme možnost nastavit, jak bude naloženo s původní, zdrojovou stopou. Buď se s ní nestane nic, nebo bude deaktivována, případně navíc i zkryta a nakonec dokonce vymazána. Vyrenderovat lze jednotlivé stopy nebo časovou selekci. Lahůdkou je funkce Commit Up to This Insert. Pokud ji využijeme, zahrne nově vyrenderovaná stopa vše počínaje zdrojovými audio nebo MIDI daty až po poslední insert efekt před bodem, který chceme renderovat. Na renderované stopě pak zůstanou aktivní ty efekty, které byly za povelem Commit s možností dodatečných změn jejich parametrů, např. hallu nebo kompresoru.

Co se nástrojových a MIDI stop týče, ty lze funkcí Commit zmrazit jen tehdy, pokud směřují do interního softwarového nástroje. Je to logické - pro externí hardwarové MIDI nástroje je třeba nahrát zvukový výstup v reálném čase. Výborně vyřešena je zde také metoda Drag and Drop: pouhým přetažením MIDI klipu do prázdné audio stopy se vyrenderuje odpovídající úsek zvukového signálu.

Obdobně funguje i funkce Track Bounce, která opět zjednodušuje export kompletně editovaných, efektovaných a automatizovaných stop pro přenos např. k mixu do jiného studia. Pomocí funkce Track Commit přímo nebo Track Bounce s následným importem lze vyrenderované stopy uložit jako nový projekt (Export Selected Tracks as New Session). Doma nám tak může zůstat session, kterou můžeme kdykoli poupravit, navíc můžeme před mícháním ukrýt použité efekty bez ohledu na to, zda jsou v cílovém počítači k dispozici či ne.

Drobnou a řeklo by se kosmetickou novinkou je pak tzv. Clip Transparency. Jedná se o funkci, kdy se nám při přetažení jednoho klipu přes druhý matně zobrazí i ten původní, řekněme spodní. Velmi to zpříjemňuje editaci a skoro se divím, jak automatická se najednou po pár hodinách tato funkce zdá být a jak jsem mohl žít bez ní. Přepracováním prošla volba Batch Fades, tedy dávkové vygenerování fade-inů, prolínaček (Crossfade) a fade-outů. Pro jednotlivé případy lze křivku, čas a další parametry nastavit nezávisle, což doposud nebylo možné. Pokud jsme chtěli např. všem klipům hromadně přidělit fade-in v délce 10 ms, fade-out 100 ms a prolínačku tam, kde se klipy dotýkají např. v délce 20 ms, vyžadovalo to trojí využití funkce Batch Fades. Nyní si vystačíme s jedním dialogem a potvrzením. Přibyly i nové související klávesové zkratky.

Závěr - zamyšlení a co dál?
Postupná geneze DAW aplikace Pro Tools 12, která dospěla do verze 12.3, je velkým zadostiučiněním pro všechny ty, kteří byly původními „dvanáctkami“ trochu zklamáni. U Avidu se z nějakých důvodů čekalo a bylo zřejmě nejprve nutno vyřešit přechod na Subscription a Update Plan, nebo se jedná o obchodní strategii, což nedokážu posoudit. V každém případě je z uživatelských fór cítit na jedné straně nadšení a milé překvapení, na straně druhé určité roztrpčení z řad uživatelů drahé HD verze. Nově jsou totiž k dispozici mnohé funkce, které byly k dispozici pouze v HD verzích, ať už s nativním (HD Native) nebo akcelerovaným zpracováním (HDX). Uživatelům základní verze Pro Tools chybí už asi jen surround (prostorový zvuk) a pokročilé možnosti automatizace, zejména ty využívané v postprodukci pro film a TV.

Zdá se, že nativní verze (non-HD) Pro Tools 12.3 plní přání uživatelů, kteří dlouho volali po mnohém z toho, co nyní platná aktualizace nabízí. Dočkali se a dostali mnoho dárků navíc. Určitě se jedná o skvělou aplikaci pro pohodlnou a rychlou editaci, mix, ale i skládání se softwarovými instrumenty. Mne osobně aktuální verze Pro Tools 12.3 moc baví. Pro práci s muzikou a ve stereu je to výborná aplikace. V profesionálním prostředí nahrávacího studia naopak rád usedám k „dospělé“ variantě HD s akcelerovanými plug-in moduly, ale především surroundem a pokročilou automatizací. Otázkou je, jestli i tyto dvě zásadní vlastnosti softwaru Avid časem doplní a sblíží tak základní verzi s variantou HD Native, nebo ponechá toto odstupňování i nadále.

Často slýchávám poznámky, že Logic, Cubase či jiné aplikace konkurentů přece prostorový zvuk dávno mají, o freezování stop a exportu mixu mimo reálný čas ani nemluvě. Jako uživatel Pro Tools napříč verzemi a pamětník dnes již muzejních variant včetně souvisejícího hardwaru však chápu určitou firemní linii a snahu Avidu oddělit plně profesionální a řekněme poloprofesionální sféru. Jak dlouho a jakým způsobem se to podaří udržet? Závěrem bych rád řekl, že v Pro Tools 12.3 se skvěle pracuje a bude zajímavé sledovat, co bude dál.

Výrobce: Avid
Zapůjčil: Mediaport Pro s.r.o.

Ondřej Urban