Jak nahrát živý koncert - 2. díl

Odpovědět
ondra.urban
Příspěvky: 60
Registrován: 31 led 2006 09:57

Jak nahrát živý koncert - 2. díl

Příspěvek od ondra.urban » 23 dub 2013 12:19

Přehled softwarových prostředků a jejich optimalizace pro zvukový záznam živých vystoupení.

V druhém dílu miniseriálu o nahrávání live produkcí se zaměříme na potřebné programové vybavení. Základem pro záznam vícestopého zvuku na počítači je aplikace (program) typu DAW, tedy Digital Audio Workstation. Tento zaběhnutý název typu aplikací vyjadřuje fakt, že se běžný počítač díky DAW programu promění v pracovní stanici pro záznam a zpracování zvukových signálů v digitální doméně. Jelikož dnes existuje celá řada různých aplikací pro tyto účely, je často nelehké se v nabídce zorientovat. S ohledem na nároky, které klademe na nahrávací systém pro živé nahrávání, je situace ještě složitější - většinu vlastností a schopností DAW aplikace při záznamu zdaleka nevyužijeme. Naproti tomu požadujeme vlastnosti nezbytné pro zajištění bezchybného a spolehlivého záznamu mnoha stop současně. Možnosti vlastního zpracování včetně střihu, mixu, efektů apod. nejsou z hlediska živého záznamu potřebné.

Než se podíváme na možná řešení softwarové stránky věci, zaměříme se trochu na přípravu samotného počítače.

Výkonný počítač
Předpokládejme, že máme k dispozici výkonný osobní počítač a to buď notebook, nebo klasický „stolní“ počítač, např. v rackové skříni. Dále předpokládejme, že máme k dispozici alespoň jeden kvalitní pevný disk, který vyhradíme plně pro záznam audio dat. Ten musí být kromě své dostatečné kapacity schopen data rychle zaznamenávat bez dlouhých přístupových dob. V praxi stačí běžně dostupný klasický typ s rychlostí otáček 7200/min. nebo moderní disk typu SSD. Dalším důležitým předpokladem je existence kvalitního zvukového rozhraní s dostatečným počtem vstupních kanálů. Počet výstupů není kritický, v praxi je možno se spokojit i s jediným stereofonním výstupem na sluchátka pro kontrolu (monitoring) záznamu.

Pokud si počítač stavíme sami, což se týká pouze platformy PC (Windows), je účelné vybírat komponenty z kvalitních a prověřených typů. Pro záznam živých koncertů se vyplatí mít zcela specializovaný počítač, který nebudeme používat k ničemu jinému. Jelikož klademe velký důraz na spolehlivost, je nasnadě navrhnout celý systém co nejčistší jak po hardwarové, tak po softwarové stránce - tedy bez zbytečných komponent a programů.
Obrázek
Operační systém
Velkou pozornost je potřeba věnovat hned po výběru vhodného hardwaru vlastní instalaci a optimalizaci operačního systému. V současné době máme k dispozici dvě hlavní platformy - Mac OS X na počítačích Apple a Microsoft Windows na počítačích typu PC. Oba hlavní konkurenti oplývají většími či menšími možnostmi optimalizace a nastavení.

Důležitým základem softwarové výbavy počítače je tzv. čistá instalace operačního systému (OS). Někdy je možno již při instalaci OS volit základní sadu programové výbavy, odebírat nepotřebné komponenty apod., případně k tomu využít program třetí strany. Mezi uživateli DAW aplikací kolují četná doporučení pro optimalizaci operačního systému, mnoho informací je možno nalézt na různých internetových diskusích atd. Proto nebudeme zabíhat do větších podrobností a zmíníme možnosti základních úprav u obou hlavních počítačových platforem.

Operační systémy Microsoft Windows jsou z hlediska možností úprav nastavení a optimalizace poměrně otevřené. Je však důležité mít na paměti, že tam, kde je možno libovolně experimentovat, je také možno mnohé pokazit. Týká se to např. všech zdánlivě nevinných úprav registru, které zprvu vypadají jako výhodné, ale v kombinaci s jiným bodem optimalizace mohou učinit OS nestabilním. Proto doporučuji ponechat všechny takové zásahy pouze pokročilým uživatelům. Pro běžné uživatele uveďme pár nejdůležitějších zásad:

1. Počítač by měl být co nejstabilnějším systémem, proto je nutné dodržet soulad mezi všemi hardwarovými komponentami, operačním systémem a jeho doplňky. To znamená, že instalujeme pouze to, co počítač pro obsluhu všech úloh spojených s DAW aplikací opravdu potřebuje. Nejprve jsou to ovladače (drivery) všech hardwarových komponent (základní deska, grafická karta, disky atd.), dále pak ovladač zvukové karty, případně ovládacího rozhraní (kontroléru).

2. Operační systém je výrobcem obvykle přednastaven tak, aby byl co nejpřitažlivější, aby měl co nejatraktivnější grafiku, aby se zobrazovaly všechny události různými hláškami, animacemi apod. Z hlediska spolehlivého chodu je účelné všechny efekty zobrazení OS povypínat - u moderních systémů Windows se to týká známého prostředí Aero. Všechny nepodstatné efekty, které zbytečně ubírají výpočetní výkon CPU, je možno vypnout v nastavení systému známou volbou „Optimalizovat pro výkon“.

3. Další předvolbou, kterou najdeme u „tovární“ instalace OS, je zohlednění ochrany životního prostředí a úspory energie. To jsou samozřejmě ušlechtilé důvody například pro vypínání displeje, disků atd. Jelikož však konfigurujeme speciální zařízení pro záznam velkého počtu zvukových stop, které by mělo být schopno kdykoli okamžitě spustit nahrávání, je účelné i tyto úsporné mechanizmy povypínat. Detailní nastavení nalezneme v Možnostech napájení. Z podobných důvodů se doporučuje vypnout také šetřič obrazovky a to paradoxně ne kvůli šetřiči samotnému, ale kvůli návratu z běhu do normálního režimu např. po pohybu myši. Ne všechny DAW aplikace se totiž dokáží zcela korektně „probudit“ do normálního zobrazení po ukončení šetřiče.

4. V rámci OS je účelné vypnout různé služby a programy na pozadí. Jedná se zejména o obsluhu síťového rozhraní (samozřejmě pokud jej nevyužíváme, jako třeba u systému Dante nebo různých ethernetových kontrolérů apod.). Málokdy asi budeme potřebovat bezdrátové připojení, z hlediska bezpečnosti je proto také vhodné ho vypnout. Dále není nezbytné instalovat či aktivovat rezidentní antivirové programy - jedná se o uzavřený DAW systém bez přístupu na veřejnou síť, ponechme tedy kontrolu útoků jiným strojům. Podobně není nutné nechat sledovat automatické aktualizace OS a programů. Tyto služby sice bez přístupu na internet nic nezmůžou, nicméně občasná upozornění na cokoli jsou uprostřed běžícího záznamu to poslední, co bychom opravdu potřebovali. Dalším doporučením je vypnout všechny systémové zvuky - při monitoringu záznamu nás tak nic neruší.

Všechny výše uvedené zásady se týkají převážně OS Microsoft Windows, které buď samy o sobě, nebo s pomocí různých ladicích programů dokáží poměrně snadno uvést systém do pružně a stabilně běžící podoby. U Mac OS X je situace co se týče možností „ladění“ přímo v operačním systému trochu méně příznivá, ale většinou se bez větších optimalizačních zásahů obejdeme. V praxi tedy postačí zrušit alespoň šetřič obrazovky, zamezit vypínání disků a displejů, vypnout systémové zvuky a neinstalovat žádné zbytečnosti.
Obrázek
DAW aplikace
Jsme konečně u samotného klíčového kroku stavby a přípravy DAW systému na živou produkci. Pro volbu DAW aplikace neexistují žádná výrazná doporučení. Vše je dáno jednak tím, že nabídka na současném trhu je poměrně široká, a dále tím, že každý má jiné osobní preference. Jednu věc je však třeba mít na paměti: DAW aplikace v nahrávacím studiu je centrem všeho dění - od záznamu přes střih, efektové úpravy, mix, mastering atd. Její programová náročnost se může za určitých okolností stát zdrojem nestability, například při komunikaci s hardwarem, plug-in moduly atd. Pokud se tedy stane, že aplikace tzv. spadne, není to taková tragédie. Pokud pravidelně (automaticky) ukládáme a zálohujeme svoji práci, nejedná se většinou o nic víc než o nepříjemné zdržení, doprovázené například restartem celého počítače nebo pouze aplikace samotné.

Jinak je tomu však při nahrávání live. Většinu možností DAW programu prostě nevyužijeme, dokonce by bylo vhodné všechny zbytečnosti pokud možno deaktivovat či odinstalovat tak, aby vše bylo soustředěno pouze na záznam. To však většina DAW aplikací neumožňuje. Jejich instalaci lze alespoň zjednodušit tím, že vypustíme např. všechny virtuální nástroje a to zejména ty, které využívají objemné nástrojové banky samplů. Dále nejsou zapotřebí efektové plug-iny. I když je jednoduše nebudeme při živém provozu používat, mohou spolu s nástrojovými zásuvnými moduly výrazně zpomalit start aplikace. Při jejím spuštění totiž většina DAW programů všechny v systému dostupné plug-iny skenuje.

Dalšími důležitými kritérii při výběru nejvhodnější DAW aplikace pro live nahrávání jsou možnosti vlastního záznamu: maximální počet nahrávaných stop, rychlost spuštění záznamu, formát ukládaných dat a také možnosti exportu záznamu do nějakého univerzálního formátu.

Počet nahrávaných stop u většiny DAW aplikací v současné době dostačuje pro uvažovaný počet fyzických vstupů. Pozor je však třeba dát u některých odlehčených variant „dospělých“ aplikací, které např. dostaneme spolu se zvukovou kartou. Tam bývá omezení počtu nahrávatelných vstupů poměrně běžné.
Volba DAW aplikace také souvisí s pohodlností obsluhy a jejím grafickým podáním. Jednou z mnoha užitečných vlastností je možnost aktivace záznamu na všech stopách současně - klikat myší postupně na všech třeba 64 stop není zrovna příliš pohodlné. Další užitečnou vlastností je možnost zobrazení velkého počítadla časové osy (Time Code) - při pohledu na displej máme okamžitou kontrolu, že vše „běží“. Také se hodí nějaká výrazná signalizace faktu, že DAW nahrává. Z hlediska optické kontroly modulace záznamu je nutné mít k dispozici metry vybuzení na všech stopách.

Výstupním formátem vlastních zaznamenávaných dat bývá nejčastěji formát WAV (BWF) nebo AIF. To samo o sobě zaručí přenositelnost záznamu do DAW aplikace pro postprodukci. Pokud použijeme pro zpracování (střih a mix) záznamu koncertu stejnou aplikaci, kterou jsme využili pro nahrávání, je to výhodou - formát vlastního nahrávacího projektu můžeme pro následné zpracování zachovat bez nutnosti ručního importu souborů na stopy. Daleko univerzálnějším řešením je podpora otevřených formátů OMF nebo AAF pro přenos do aplikací jiných výrobců.
Obrázek
Kromě nasazení „dospělých“ variant DAW aplikací do live provozu se nabízí také řešení v podobě specializovaných programů. Těch je ale v současnosti na trhu poměrně málo. Tak například live ozvučovací systémy Avid Venue umožňují přímou integraci s počítačem a firemní DAW aplikací Pro Tools. S kartou FWx Option Card lze u Venue dosáhnout přímého napojení na max. 32 vstupů bez nutnosti používat další hardware. Většího počtu nahrávatelných stop lze dosáhnout za pomoci systémů Pro Tools HD, opět s odpovídající rozšiřující kartou. Výhodou tohoto integrovaného řešení je přímý routing vstupů a výstupů mezi digitálním mixážním pultem a DAW - vlastní záznam je pak možno využít pro tzv. Virtual Sound Check, tedy zvukovou zkoušku bez muzikantů. Veškeré nastavení ozvučovacího systému pak probíhá za pomoci zaznamenaných stop např. z minulého koncertu. Podobnou integraci záznamu a mixpultu nabízí také firma PreSonus u svého univezálního pultu StudioLive - aplikace má název Capture a je optimalizována pro spolehlivý provoz při live nasazení. Nechybí retrospektivní záznam poslední minuty, funkce Auto Save, Sound Check atd. Také u nových zvukových rozhraní RME se lze setkat s jistým druhem základního nahrávání a to ve firemní aplikaci DIGICheck, která je primárně určena pro měření, routing a testování digitálních signálů. Nově přidaná funkce vícestopého nahrávání je ale dostupná pouze u OS Windows.
Obrázek
Výše zmíněné příklady měly jedno společné: integraci ozvučovacího systému a DAW aplikace pro záznam. Otevřeným řešením je pak např. Nuendo Live, jehož podrobný test naleznete zde: recenze/nuendo-live-t18253.html. Jedná se o vícestopou aplikaci optimalizovanou pro live nahrávání. Její funkce jsme již blíže prozkoumali, zmíníme tedy alespoň možnosti rychlého spuštění záznamu, automatického routingu vstupních kanálů ke stopám, retrospektivního záznamu, Auto Save atd. Zajímavou aplikací je také Boom Recorder od poměrně neznámého holandského programátora, který vystupuje pod hlavičkou firmy s názvem Vos Games. Je to aplikace pro Mac OS X, která je určena především pro záznam zvuku ve filmových produkcích, ale podle uživatelských referencí je stabilním a oblíbeným produktem.
Obrázek
Závěr
Seznámili jsme vás se základními aspekty nahrávání živých koncertů a to jak po hardwarové, tak po softwarové stránce. Záznam live produkcí je po technické stránce velmi náročným procesem, při kterém lze mnohé pokazit. Proto je nutno věnovat dostatečnou pozornost přípravě a testování nahrávací sestavy ještě před vlastní produkcí. Koncert je totiž pro všechny zúčastněné mnohdy stresovou situací, ve které je potřeba rychle reagovat na možné obtíže, počínaje špatným kabelem a padajícím operačním systémem konče. Při live nahrávání často platí ještě jedno poměrně drsné pravidlo - jeden záznam, žádný záznam. Proto platí důležité doporučení těm, kdo chtějí mít větší klid a mohou si to dovolit: vše podstatné zálohovat. V ideálním případě to znamená mít dva nezávislé nahrávací systémy, zálohovaný zdroj napájení (UPS) atd.

Ondřej Urban
PROFIL AUTORA: MgA. Ing. Ondřej Urban Ph.D.
Vystudoval ČVUT (obor Radiolektronika se zaměřením na elektroakustiku), HAMU (obor Zvuková tvorba) a Konzervatoř Jaroslava Ježka (obor skladba). Od roku 2000 působil nejprve jako externí pedagog oboru Zvuková tvorba na HAMU a jako vědecký pracovník v oboru Hudební akustiky (tamtéž). V současné době je docentem na katedře Hudebního zvuku HAMU a vedoucím Zvukového studia HAMU. Ve své profesi se zabývá zvukovou a hudební režií nahrávek pro CD, film, divadlo, ale i dalších zvukových forem (zvuková koláž, znělka, rozhlasový spot atd.). Je tvůrcem mnoha nahrávek (přes 35 titulů na CD) z oblasti hudby vážné i populární. Ve své vlastní tvorbě se zabývá převážně kompozicí hudby elektronické nebo elektroakustické a to jak autonomní, tak užité. Věnuje se hře a improvizaci na klavír a varhany.

Odpovědět