Mixxx 1.7.0

Odpovědět
standa.puffler
Příspěvky: 20
Registrován: 17 bře 2004 13:26

Mixxx 1.7.0

Příspěvek od standa.puffler » 27 lis 2009 14:03

Alternativní software pro dýdžeje.

Pro ty, kteří to s DJingem nemyslí příliš vážně a nemají ambice nakupovat drahé gramofony, mixážní pult, aparaturu a spousty ne zrovna levných desek, existuje možnost vyzkoušet si DJing v jeho čistě digitální podobě. Pokud si chcete jen nezávazně zkusit, jak na tom jste s rytmickým a hudebním cítěním, se schopností smysluplného prolínání skladeb a nechcete hned utrácet za software simulující DJ vybavení, pak je tu právě pro vás Mixxx.

Než začneme mixxxovat
Mixxx je klasickým příkladem úspěšného Open Source projektu. Nestojí za ním žádná věhlasná společnost, nýbrž tým dobrovolných vývojářů roztroušených po celém světě. V červenci letošního roku dosáhl tento volně šiřitelný software pro platformy Windows, Mac OS X a Linux verze 1.7.0. Ta se může pochlubit takovými vlastnostmi jako je větší podpora externích zařízení či MIDI mapování s možností rozšířeného skriptování, které umožňuje běžným uživatelům a vývojářům snadno nastavit komplexní chování vlastních MIDI zařízení.

V této kategorii multimediálních programů se na vrcholu popularity sluní aplikace TRAKTOR od Native Instruments, Torq z dílny M-Audio nebo Serato Scratch. Aplikací tohoto typu lze koupit opravdu mnoho a stejně tak je tomu i s hardwarem pro jejich elegantní a snadné ovládání. Existuje celá řada MIDI kontrolerů určených výhradně pro tyto účely. Mezi nejznámější patří HW M-Audio Torq, VCI-100 od firmy Vestax (ta mimochodem vyrábí i klasické DJ gramofony) nebo Behringer BCD3000. Boom těchto HW ovladačů pro DJ aplikace nastal zcela přirozeně proto, že tento typ produkce je doménou živého hraní a míchání hudby přímo před zraky tancechtivého obecenstva a jako takový si často nevystačí s nemotorným ovládáním klávesnicí a myší.

ObrázekCo lze očekávat od nové verze?
Ve verzi 1.7.0 došel vývoj k takovému menšímu milníku, kdy bylo kromě opravy více než 100 tíživých aplikačních chyb přidáno několik zcela zásadních funkcí a rozšíření. Bylo například dotaženo MIDI mapování a přibyl průvodce pro funkci MIDI Learn, díky které je možné snadno přiřazovat funkce uživatelského rozhraní aplikace ovládacím prvkům MIDI zařízení. MIDI výstup je aktuálně implementován u všech podporovaných platforem.

Specialitou této aplikace je pak skriptovací prostředí založené na jazycích QtScript a JavaScript, které umožňuje nastavit velmi komplexně chování vašeho hardwarového MIDI ovladače. Podporováno je více kontrolerů - mezi nejvýznamnější počiny lze zařadit plnou podporu Stanton SCS.3d a SCS.1m na všech platformách, ale i vylepšení u ovladačů Hercules MK2 a RMX nebo nově přidané mapování pro Mixman DM2 na unixových platformách. Co se týče ovládání gramofonů resp. vinylových desek - tam došlo k transparentnímu vylepšení odezvy při scratchování a důležitá je také větší podpora zvukových karet s více stereo vstupy.

Instalace a licence
Instalace probíhá na každé z podporovaných platforem jinak. Většina z nás si program vyzkouší na Windows, kde stačí spustit instalační program a odklikat pár běžných obrazovek jako je souhlas s licencí, volitelnost programových odkazů a lokace programu na disku. Podporovány jsou oficiálně Windows XP a Vista ve svých 32bitových a 64bitových variantách. U linuxových systémů je aplikace většinou součástí distribuce, nebo ji lze stáhnout z některého z repozitářů s multimediálním softwarem. Poslední a ne zrovna oblíbenou volbou je kompilace aplikace ze zdrojových kódů, nicméně i tato varianta je možná. Na OS X se instaluje poklikáním na zazipovaný soubor a následným přetažením balíčku do adresáře aplikací. Podporován je pouze Mac OS X 10.4 a vyšší na platformě Intel.

ObrázekPři instalaci na starším PC s prehistorickou grafickou kartou mi aplikace při prvním spuštění nahlásila nemožnost přímého renderování, což mělo za následek neúnosně pomalé zobrazování amplitudy importovaných skladeb a vysokou spotřebu procesorového času. Na novém stroji s aktuálním vybavením pro práci s multimédii už bylo vše bez potíží.

Při prvním spuštění aplikace je potřeba vybrat lokaci vaší digitální hudební sbírky na disku. Program daný adresář proskenuje a zaindexuje si jeho obsah do své interní databáze (pozn. autora - netřeba se bát, aplikace je velmi diskrétní a na OSA ani RIAA žádné seznamy neposílá).

Licence je GPL čili jde o zcela otevřený software, k němuž lze stáhnout i zdrojové kódy, jež lze v případě potřeby upravit - ovšem pouze za předpokladu, že byste pak byli ochotni tyto změny poskytnout zpět vývojářské komunitě. Pro běžného uživatele jde tedy o nejpřístupnější formu zdarma nabízené aplikace.

Uživatelské rozhraní
Grafické uživatelské rozhraní aplikace je koncipováno tak, aby bylo co nejintuitivnější a zároveň velmi „ergonomické“ pro živé hraní DJ setů. Obecně je pracovní plocha s přednastaveným vzhledem rozdělena do několika sekcí, z nichž některé jsou už vzhledem k principu DJingu zdvojené. První sekcí je přehrávání pro první a druhý „deck“ (kanál). Track můžete pustit, pozastavit či zpětně přehrávat a lze také pracovat s tzv. Cue Point. Jde o označení aktuálního bodu v amplitudě skladby - přehrávání musí být zastaveno. Pokud následně stisknete Cue během přehrávání dané skladby, automat vyhledá vámi označený bod a zastaví přehrávání. Pro dýdžeje je hlavní doménou této funkce sofistikovaná repetice. Když je skladba zastavena, stisknete Cue a držíte jej. Zatímco držíte tlačítko Cue, začne se skladba přehrávat od označeného bodu a jakmile jej pustíte, automat vrátí kurzor opět na označenou pozici. Toto chování lze modifikovat dle zvyklostí a potřeb každého DJ v nastavení programu. Trochu mě mrzí, že body pro dopředné a zpětné přetáčení nejsou řešeny lépe v synchronizaci s kalkulovaným tempem skladby - hodily by se mi zejména u konce tracku pro zpětné přetáčení a opětovné spuštění konce skladby. Nicméně laborování s metrem a tempem tracku bude řešeno se sluchátky a nemělo by tak ohrozit kvalitu výstupu slyšitelného z reproduktorů. Dle mého metronomu a funkce Tap kalkuluje Mixxx tempo u většiny skladeb velmi dobře.
Obrázek
Pod přehráváním je umístěna zcela zásadní sekce pro ovládání tempa tracku. Track je možné zrychlit a zpomalit až o 10 % a podle této změny se překreslí i křivka. Pomocí tlačítka PERM lze jemně doladit tempo - zhruba o jedno procento v rychlosti přehrávání. Temp pak umožňuje dočasně přidat či ubrat na rychlosti (přednastavena je hodnota 4 %). Tyto hodnoty lze konfigurovat v nastavení (Options/Preferences) v sekci Interface. Funkce Headphone umožňuje směrování signálu daného kanálu do sluchátek podle nastavení v Options/Preferences/Sound Hardware. A konečně Flanger není ničím jiným než vestavěným a snadno konfigurovatelným modulačním efektem pro daný kanál.

Úplně vespod pak máme pro každý kanál hlasitost, zesílení v podobě potenciometru Gain a korekce výšek, středů a basů. Uprostřed grafického rozhraní se nacházejí křivky samotných tracků včetně jejich zmenšené a celistvé podoby, díky které se můžete snadno dostat na určité místo dané skladby. Zároveň v této oblasti vidíte celkovou stopáž skladby a aktuální čas přehrávání. Vedle této sekce můžete nastavit chování Mixxxu při dosažení konce skladby. STOP zastaví přehrávání a nic dalšího neřeší. LOOP přehraje opětovně aktuálně dohranou skladbu a NEXT přehraje další track ve frontě resp. skladbu připravenou v playlistu (Play Queue).

V Master sekci lze nastavit globální hlasitost Mixxxu, přehrávání Stereo nebo z požadovaného spektra a kromě toho se zde nachází i zásadní prvek DJ mixu, a to crossfader. Ten umožňuje prolínání mezi skladbou v prvním a druhém kanálu, přechody, změny a je jádrem DJingu. Pre/Main koriguje to, co uslyšíte ve sluchátkách - nikoliv však poměr dle crossfade, nýbrž Master a Cueing track. Zbylé otočné potenciometry Depth, Delay a LFO nastavují Flanger, o kterém jsem psal u sekce popisující ovládání rychlosti tracku. Flanger implementovaný v Mixxxu je postaven na bázi triviální kopie posunutého původního signálu.
Poslední částí uživatelského rozhraní je knihovna vzorků, které Mixxx identifikoval při prvotním spuštění a proskenování vaší sbírky audio souborů. Knihovna poskytuje několik pohledů na zvukové soubory. Prvním je přímo Library, který zobrazí veškeré skladby registrované v programu s možností jejich třídění dle interpreta, názvu skladby a podobně. Skladby v pohledu lze následně kliknutím pravého tlačítka myši na daný soubor buď přidat do fronty pro přehrávání (Play Queue - toho využijí zejména tzv. DJs „pouštěči“), do jednoho ze dvou přehrávačů či do předpřipraveného playlistu. Pohled Browse vám zobrazí veškeré složky v lokaci, kterou jste po instalaci zvolili coby domovský adresář pro vaše nahrávky. Složky tak většinou představují jednotlivá alba, kompilace či vámi připravené uživatelské playlisty.

Konfigurace aplikace
Aplikaci lze velmi podrobně konfigurovat v záložce Options/Preferences. Alfou a omegou tohoto software je správné nastavení zvuku a jeho směrování. Aplikace má dva výstupy - hlavní a sluchátkový. Pokud tedy vlastníte kartu s vícero výstupy, je možné směrování řešit tak, že na Master „navěsíte“ stereo výstup 1/2 a na sluchátka pak 3/4. Máte-li v systému více zvukových karet, pak je řešením pro každý výstup jiná karta. Obecně lze sluchátkový výstup ponechat nenastavený, pak ale přicházíte o zcela nepostradatelnou funkčnost a mixování si moc neužijete vy ani vaši posluchači. Osobně jsem měl potíže s ovladačem ASIO na Windows - zobrazil mi pouze jeden stereo výstup a přitom v sekci Vinyl Control jsem měl s použitím ASIO k dispozici 5 stereo kanálů. Všechny výstupy byly dostupné pouze u ovladače zvuku typu MME. Zřejmě námět pro další rozšíření podpory semiprofesionálních zvukových karet za strany vývojářů.
Obrázek
V sekci MIDI Controllers je možné konfigurovat externí zařízení pro ovládání softwaru tohoto typu. Jde o DJ konzole pracující na protokolu standardu MIDI. Nevýhodou aplikace je nemožnost připojení externího mixéru (klasického DJ mixpultu) způsobená tím, že není možné směrovat signál jednotlivého přehrávače. Specifickým nastavením sice lze dosáhnout i této konfigurace, ale je to tak trochu „drbání se pravou rukou za levým uchem“.

Co se týče ovládání obou přehrávačů pomocí gramofonových desek, není problém nastavit si jejich chování v sekci Vinyl Control. Pak je možné využít výhod digitálního zvuku a přirozeného ovládání tracků pomocí gramofonových desek. Tuto technologii podporuje několik výrobců - jmenoval bych především Serato a Final Scratch. Mixxx tak může být ovládán dvěma časově kódovanými vinyly nebo CD. Obdobně jako u výstupu je i zde podporována buď karta se čtyřmi vstupními kanály (tedy dva stereo vstupy) a nebo dvě zvukové karty. Mnoho gramofonů poskytuje pouze nezesílený výstup typu phono level. V případě přímého zapojení do karty bez externího mixéru se zesilovačem je pak možné využít interního zesilovače v Mixxxu - nastavit jej můžete také v záložce Vinyl Control pomocí Turntable Input Preamp. Režim ovládání lze doladit podle vašeho externího zařízení u položky Control Mode.

Posledním a kritickým faktorem Mixxxu je latence. Její hodnoty v rozmezí 36-64 ms jsou pro hraní akceptovatelné, doporučeno je však 16 ms a méně. Tohoto lze většinou dosáhnout s kvalitním zvukovým ovladačem typu ASIO. Pro práci s aplikací lze tedy doporučit takovou kartu, která tyto ovladače podporuje, případně zvolit variantu v podobě ASIO4ALL ovladačů (http://www.asio4all.com) nebo kX pro vybrané karty Sound Blaster (drivers.kx.cz). Na platformě Linux je doporučen zvukový server Jack a jádro systému optimalizované pro operace v reálném čase (real-time kernel). U Mac OS X je ideální volbou Core Audio.

Začínáme míchat
Konečně se dostáváme k samotné práci dýdžeje. Musím se přiznat, že zážitek z hraní pomocí Mixxxu nebyl tak silný, inspirativní a kreativní jako práce s některým z jeho placených a komerčních soků. Osobně jej mohu porovnat s Native Instruments TRAKTOR DJ Studio a rozdíly jsou velmi citelné. Nicméně hrát se z Mixxxu dá a v případě, že vlastníte i dobré vybavení pro digitální DJing obecně (karta, MIDI konzole), lze i v něm dosáhnout dobrých výsledků.
Skladby můžete do jednotlivých přehrávačů nahrát buď kliknutím pravým tlačítkem myši na skladbu v knihovně souborů a volbou přidání do požadovaného decku, přetažením z knihovny souborů nebo dokonce přetažením skladby z externího souborového manažeru. Stěžejní částí grafického rozhraní při živém vystupování je zcela jistě samotná křivka tracku. Ta je zobrazena jednak detailně v přiblížené formě a dále jako celek. Díky zobrazení amplitudy tak lze předvídat změny ve skladbě, tiché pasáže a další aspekty ve změně dynamiky a včas na ně reagovat. Doménou DJingu je však srovnávání tempa a metra skladeb. Ke srovnání hodnot BPM vám mohou posloužit táhla Rate, tlačítka Perm/Temp a Sync. Pro dorovnání bicích a rytmických frází u obou přehrávačů pak využijete možnost přímého zásahu do přehrávání skladby na zobrazené amplitudě, kde je možné skladbu pozastavit, jemně posunout a podobně.
Srovnávání rytmů a koncepční návaznost skladeb je gró DJingu a s Mixxxem se tomuto umění můžete naučit, nebo si jej alespoň můžete v praxi vyzkoušet. Aplikace vyniká svou dostupností pro téměř všechny použitelné platformy, a to za velmi příznivých podmínek volné šiřitelnosti. Její nevýhodou je ve srovnání s komerčními produkty slabší podpora externích zařízení, trochu minimalistická funkčnost i grafika (ta naštěstí podporuje skinovatelný layout) a občas nemotorné ovládání (zejména při práci myší bez externího MIDI zařízení). Za zkoušku však stojí a těm, kteří preferují software zdarma, poslouží docela dobře.
Obrázek
Stanislav Puffler

Odpovědět