Native Instruments ABSYNTH

Odpovědět
jindrich
Příspěvky: 48
Registrován: 01 úno 2013 19:12

Native Instruments ABSYNTH

Příspěvek od jindrich » 27 úno 2013 12:40

Subtraktivní syntezátor ABSYNTH je bezesporu velmi známým a dalo by se říci i již tradičním virtuálním nástrojem. Pojďme se na něj podívat trochu detailněji a nad rámec pouhého přepínání presetů.

První verze syntezátoru vyšla již v roce 2000 a to z dílny firmy Rhizomatic Software. Původně byl vydán jako samostatná aplikace a pouze pro Macintosh. Umožňoval real-time přehrávání při ovládání pomocí MIDI a zaznamenávání vytvářených zvuků. Z recenzí jako např. té na soundonsound.com je patrné, že již tehdy v něm bylo obsaženo to, co činí ABSYNTH zajímavým i dnes. Velmi brzy si německá firma Native Instruments všimla potenciálu produktu a již roku 2001 ho uvedla pod svým jménem a i jako plug-in pro různá rozhraní. V současnosti je na trhu jeho již pátá celočíselná verze.

Jaké jsou tedy nejsilnější prvky ABSYNTHu? Rozhodně je to možnost zajímavě kombinovat různé techniky zvukové syntézy, semi-modularita a dle mého názoru vlastnost nejdůležitější - velmi grafické ovládání. I v dnešní době je totiž grafické uživatelské rozhraní ABSYNTHu neobvyklé. Ve velkém množství jsou k dispozici modelující nebo imitující nástroje, jejichž rozhraní jsou plná potenciometrů a přepínačů. To ABSYNTH, jak mnozí vědí, nemá. Já osobně shledávám jeho ovládání jako velmi intuitivní a obzvlášť práce s obálkami nabízí zcela jiný přístup než je tomu u většiny ostatních produktů.

Ovládání
ABSYNTH mi byl od samého začátku velmi sympatický jednoduše tím, že jsem se v něm rovnou vyznal a po nepříliš dlouhém čase zkoumání jsem byl schopen si skutečně od začátku vytvořit vlastní zvuky. Nebudeme se zabývat zvukovými presety, připomeňme jen, že v posledních verzích je již integrován systém vyhledávání zvuků pomocí atributů, který známe i z ostatních produktů firmy Native Instruments v podobě, jak byl uveden s dnes již ukončenou propojovací platformou Kore.

Jak se tedy v ABSYNTHu vyznat? Téměř vše, co je třeba, najdeme na 6 základních obrazovkách, ke kterým se kdykoli dostaneme pomocí přepínačů v horní části grafického rozhraní. Pojďme si je stručně popsat.

Perform - obrazovka, která se objevila ve verzi 4 a nahradila dřívější jednodušší obrazovku Main. Výběr zvuků byl přesunut jinam a nově je k dispozici mnohem víc ovladačů pro změny parametrů při hraní či programování.
Patch - základní obrazovka sloužící k nastavení struktury syntezátoru.
Effect - grafické rozhraní efektové jednotky.
Wave - detailní nastavení tvaru vlny oscilátorů.
Envelope - editor obálek, jedna z nejsilnějších stránek ABSYNTHu.
LFO - nastavení modulačních nízkofrekvenčních oscilátorů.

Vlastní zvuk snadno a rychle
Základní nastavení získáme pomocí volby File - New Sound. Prázdný zvuk bude mít ve schématu pouze jeden oscilátor a to v nejjednodušším možném nastavení na sinusový průběh. Pokud nemáme specifický záměr dělat zvuk mono, je třeba přepnout přepínačem v levém dolním rohu na stereo, tím také u jednotlivých zdrojů získáme ovladač jejich umístění v bázi (resp. prostoru pomocí XY ovladače). ABSYNTH nabízí skutečně velmi širokou paletu nastavení oscilátorů a to jak široký výběr tvarů vlny (včetně možnosti vytvořit si vlastní), tak hned několik módů provozu. Ve stručnosti si je popišme:

Single - jedna vlna s možností použít unisono.
Double - dvojitý oscilátor s naprosto nezávislým nastavením druhé vlny včetně jejího tvaru.
FM - frekvenční modulace.
Ringmod - kruhová modulace.
Fractalize - přidávání vyšších harmonických, resp. jak píší autoři „zmenšených kopií tvaru vlny“.
Sync Granular - označuje mód granulární syntézy, kdy je využita některá vlna, ať už uložená nebo vytvořená v editoru.

Dále tu máme dva módy práce s externími soubory (Sample a Granular) a možnost zapojit místo oscilátoru vstup audio rozhraní. Jak vidno, máme možností víc než dost. Další různá nastavení příslušející k zvolenému způsobu získávání zdrojového signálu najdeme v minizáložce Mod. Zvolme si tedy nějakou jednoduchou kombinaci, stačí třeba jeden oscilátor s nějakou spektrálně bohatou vlnou, v tuto chvíli nerozhoduje ani tolik jakou, protože výsledný zvuk budeme spíše formovat v dalších částech.

V dřívějších verzích ABSYNTHu bylo schéma víceméně pevně dáno a mohli jsme jen měnit nastavení jednotlivých bloků, případně je vypínat. V poslední verzi 5 máme konečně možnost nastavit schéma téměř dle libosti a jediné pevné segmenty jsou pochopitelně oscilátory a dále efektový procesor, který je natvrdo řazen až na samém konci. V nabídce u položky Type máme ale nyní možnost změnit i typ zapojeného modulu. Při libovolném nastavení těchto bloků nám však zvuk stále jen staticky bzučí, hučí, vrčí nebo něco podobného, rozhodně není příliš zajímavý.
Obrázek
Editor obálek v základní podobě.

Jak to tedy rozhýbat?
Podívejme se tedy rovnou na dle mého názoru stěžejní část zvukového designu ABSYNTHu, editor obálek. Tam, kde u většiny nástrojů najdeme jen několik knoflíků, případně jednoduchý grafický prvek, máme u ABSYNTHu k dispozici nepřeberné možnosti. Zjednodušeně řečeno můžeme obálkami kontrolovat cokoli s jakýmkoli tvarem průběhu a jakoukoli délkou. Spíš než jako k editoru obálek je možné k této části nástroje přistupovat jako k editování automatizace v sekvenceru. Když otevřeme editor poprvé v našem téměř prázdném novém zvuku, uvidíme to, co na obrázku (viz předchozí strana), čili jednoduché obálky ovládající zesílení v oscilátoru, téměř nulový Attack, rovnou a krátkou Decay fázi, plnou úroveň Sustain a krátký Release. Tyto významné body jsou také označeny v grafu obálky. Ale již po chvilce práce mohou obálky vypadat např. tak jako na dalším obrázku.
Obrázek
Editor obálek po chvilce práce.

Práce s editorem se samozřejmě odlišuje od modifikace automatizace sekvenceru a je proto dobré uvědomit si hned na začátku pár faktů.

Módy spouštění obálek
Obálky mohou být spouštěny několika způsoby, základním je samozřejmě začátek generování zvuku. Pokud tedy pošleme do ABSYNTHu nějakou MIDI notu, bude po dobu jejího trvání běžet na grafu obálky ukazatel pozice. Na začátku u všech obálek stejně, ale to se může snadno změnit. Na začátku jsou všechny nastaveny do módu Sustain, kdy je tvar obálky přehráván do bodu S, kde se čtení hodnot zastaví a začne se opět měnit až po ukončení MIDI noty, kdy je přehrána Release fáze obálky. Konkrétní bod zastavení není ve skutečnosti bod S, ale jakýkoli bod, kam přehodíme červenou značku. Ta se ovšem na začátku nachází vždy v bodě S. Jaké máme další možnosti?

Release - obálka je přehrána až do bodu R, nezávisle na délce MIDI noty.
Loop - obálka je ve smyčce přehrávána mezi body A a D, po ukončení MIDI noty je okamžitě přehrána závěrečná část (mezi S a R). Rozsah smyčky si ale můžeme změnit pomocí přetažení červených markerů, modrá část průběhu označuje momentální nastavení.

Tyto tři popsané módy můžeme používat jak v synchronním, tak ve volném časovém režimu.

Retrigger - obálka je přehrávána standardně, ale je znovu spouštěna od začátku nezávisle na tom, kam přehrávání dospělo. Spouštěcí moment je dán počtem dob v synchronizaci s tempem projektu. Konkrétní číslo můžeme nastavit v levé části nad seznamem obálek a to pro všechny obálky v tomto módu zároveň.
Control Driven - vyřazení obálky z časového přehrávání a přiřazení některého ovládacího prvku z panelu Perform pro nastavování momentální pozice nebo hodnoty Velocity příchozí noty. Prakticky nám umožňuje ovládat nějaký parametr s libovolným průběhem, tedy i např. s nějakým plným špiček a skoků, ne jen lineárně v případě obyčejného přiřazení.
Link - úplné kopírování tvaru a nastavení libovolné jiné obálky.

Body a jejich hodnoty
Velmi záhy si všimnete, že pomocí pravého tlačítka vložíte do průběhu obálky nový bod. Na čáře mezí ním a jeho sousedy je malý čtvereček, jehož pomocí se dá měnit tvar obálky. Kliknutím na bod můžeme ručně měnit jeho hodnoty. Je důležité uvědomit si jeden fakt, který nemusí být až tak intuitivní. Ačkoli editujeme průběhy velmi volně, stále se jedná o obálky. Z toho vyplývá, že nemůžeme na rozdíl od automatizace nastavit libovolnou hodnotu upravovaného parametru. Maximální hodnotou bodu obálky je vždy hodnota parametru nastavená někde jinde, pravděpodobně na obrazovce Patch nebo jiném příslušném místě, z editoru obálek tuto hodnotu nelze přepsat. Pokud onu hodnotu následně upravíme, změníme i chování obálky, nikoli však její tvar, pouze hodnoty parametru budou v jednotlivých bodech jiné a změny na trase mezi nimi větší nebo menší.
Obrázek
Úprava průběhů pomocí hlavní obálky.

Nastavené průběhy mohou být ještě několika způsoby měněny, jedním z nich je hlavní ADSR obálka - Master Envelope, kterou je možno měnit i z obrazovky Perform. Pěknou vlastností ABSYNTHu je, že v editoru tmavou barvou ukazuje výsledný tvar obálky po započtení těchto změn. Další možností je LFO čili nízkofrekvenční oscilátor. Ten je v editoru možné zapnout u každé obálky zvlášť a opět lze pomocí linek v tmavší barvě pozorovat jeho vliv. Na obrázcích je vidět, že hodnota horní obálky je zvlněna sinusovým průběhem. Opět je patrné, že taková modulace není schopna hodnoty zvětšit a původně nastavená hodnota se stává maximem zlvněného průběhu, s čímž je nutné při nastavování počítat. Intuitivnější by bylo, kdyby uživatel nastavoval hodnotu, okolo které bude obálka oscilovat, ale i na použitou variantu se dá zvyknout. Poměrně jednoduchý průběh obálky modulovaný lehce složitější vlnou (Organ 2) je k vidění na obrázku.

Stále jsme si neřekli, k čemu slouží oblast Control nacházející se vpravo vedle již popsané oblasti LFO. Když ji zapneme, nenabízí vůbec nic. Je to totiž nástroj pro přiřazení makro ovladačů z obrazovky Perform k hodnotám konkrétního zvoleného bodu obálky. A to pro jeho pozici v čase a úroveň zvlášť, což nabízí skutečně nekonečné možnosti změn např. pro živé vystupování! Změnu tvaru způsobenou takovou modifikací opět vidíme vyvedenou v tmavší barvě.
Stále to ale není vše, co s obálkami můžeme dělat. Po kliknutí na New v seznamu již existujících obálek dostaneme nabídku všech možných parametrů, ke kterým lze tento prvek přiřadit. Samozřejmě nejsme omezeni v tom, jaké množství obálek celkově vytvoříme. Máme k volbě jen ty moduly, které jsme si již v obrazovce Patch aktivovali a také databázi přednastavených obálek i s náhledem jejich konkrétního tvaru. K dispozici jsou obecné obálky, ADSR obálky a prostor pro uživatelské presety. Při editaci můžeme ještě použít nástroje jako generátor pulzů nebo kvantizaci pozic bodů v čase do rytmu.
Obrázek
Obálky vytvořené velmi rychle pomocí presetu a generátoru pulzů.

LFO a efektový procesor
Efektová jednotka je stále velmi podobná té původní ze starších verzí, což není na škodu, jelikož již tehdy byla velmi vydařená. Vesměs se jedná o efekty na bázi zpoždění, ale poměrně komplexního charakteru, což se skvěle hodí při vytváření ploch a různých fantaskních zvuků. Nově přibyl do výbavy Aetherizer, jakási složitá zpožďovací struktura, což je při zmiňované práci velmi hodnotná pomůcka, která doslova udělá z mála mnoho.
Obrázek
Efektový procesor v módu Aetherizer.

Poslední dosud nepopsanou obrazovkou je LFO. V ovládání nízkofrekvenčních modulačních oscilátorů se v ABSYNTHu nenabízí nic příliš nadstandardního (obzvlášť ve srovnání s editorem obálek). Máme k dispozici 3 generátory, které lze přiřadit k určitému počtu parametrů (3 kanálové + ladění oscilátorů + 2 parametry master kanálu) a k jejich ovládání můžeme použít ovladače z obrazovky Perform. Zajímavostí jsou dva řádky volby kanálu u každého parametru. Každý z nich reprezentuje jednu fázi signálu, čili můžeme velmi snadno nastavit obrácený směr modulace mezi jednotlivými kanály.
Obrázek
Editor LFO.

Závěr
Myslím, že udělat si vlastní zajímavé zvuky v ABSYNTHu skutečně není nic složitého a to i když zdaleka nevyužijeme všechny jeho možnosti. Ještě mnoho se jich např. skrývá v již zmiňované obrazovce Perform. Už jen zajímavé nadefinování a následně pořádný „pokrut“ makro kontrolérů nabízí nekonečné možnosti, navíc je možné dvojice přepnout do XY režimu, což ještě více usnadňuje změny parametrů i pomocí myši. Navíc můžeme skutečně detailně nastavit chování kontrolérů i vliv dodávaných MIDI dat na generování zvuku, možnosti jsou tedy téměř neomezené. Pro případ, že bychom se skutečně zasekli a pořád tomu z našeho pohledu „něco“ chybělo, dopsali autoři funkci na „instantní sound design“ - Mutate. Ta nám pseudonáhodně změní celý patch a to jak parametry, tak i celé zapojení, typ použitých vln atp. V dolní části obrazovky Browse si můžeme dokonce nastavit, do jaké míry se bude nový zvuk od toho původního lišit stavbou, což ovlivňuje konkrétně parametr Mutation Amount. Random Amount pro změnu určuje velikost změn parametrů. Pouhým mačkáním se tak můžeme velmi rychle dopracovat k něčemu úplně jinému. Dle mého názoru je ale mnohem hodnotnější dopracovat se přesně k tomu, co chceme, protože jedině tak nástroj můžeme skutečně pochopit. Mnoho zdaru v programování!

Jindřich Kravařík

Výrobce: Native Instruments
Zapůjčil: Disk Multimedia s.r.o.
PROFIL AUTORA: Ing. MgA. Jindřich Kravařík
Vystudoval ČVUT FEL se zaměřením na digitální zpracování signálů a tvorbu VST plug-inů a obor Zvuková tvorba na HAMU. Věnuje se převážně studiové práci, sound designu a tvorbě hudby pro video projekty - v rámci audiovizuálního MERGE studia a zvukového a nahrávacího studia Sype Studios. Šest let se též věnoval dabingu ve studiu Barrandov. V současné době občas vymění studiové prostředí za čerstvý vzduch nebo jiné klimatizované prostory při live práci v divadle Archa a s Cirkem La Putyka.

Odpovědět