Native Instruments MOLEKULAR

Odpovědět
jindrich
Příspěvky: 48
Registrován: 01 úno 2013 19:12

Native Instruments MOLEKULAR

Příspěvek od jindrich » 28 kvě 2014 10:01

Zajímavý kreativní multiefekt pro studiové i živé použití.

Známá německá firma po delší době vydávání spíše obsahových produktů - ať už pro produkční platformu MACHINE, nebo do hlavního portfolia KOMPLETE - přichází s inovativním zvukovým efektovým procesorem. Ten se tak zařazuje do skupiny produktů jako jsou The Finger nebo The Mouth, určených k radikální transformaci zvuku. Podobně jako ony je vydán jako ucelený Reaktor Ensemble, čili k jeho provozu potřebujeme využít buď plnou verzi tohoto programu, nebo zdarma dostupný REAKTOR PLAYER.
Obrázek
První dojmy
MOLEKULAR je modulární efektovou jednotkou, která dle promo materiálů nabízí neomezené routování a úžasné nové možnosti zpracování zvuku... Na první pohled je ale přesto patrný klasičtější přístup než u zmiňovaných velmi netradičních efektů, které pro Native Instruments navrhl Tim Exile (resp. vycházejí z jeho vlastních zapojení pro živé produkce). Grafický styl odpovídá „novému“ přístupu firmy a zapadá tak k moderním produktům jako je třeba syntezátor RAZOR. Po letmém průzkumu možností jsem zjistil, že se nejedná o nějaké oživení konceptu KORE, který patří mezi mé celkově stále nejoblíbenější produkty. Jen v rychlosti připomenu, o co se jednalo. Měl velmi jednoduché grafické uživatelské rozhraní, kde uživatel otevíral v jednotlivých pozicích moduly KORE nebo přímo VST plug-iny. Základní vtip byl ale v tom, že když došly volné pozice v řetězci, prostě se vytvořil další. Ten navíc mohl být libovolně paralelní se stopami načítajícími jak vstupní signál, tak kterýkoliv jiný uvnitř zpracování. Korunu tomu všemu nasazoval fakt, že na jakoukoli pozici jsme mohli vložit nejen jednoduchý modul, ale rovnou celou Kore strukturu, čili zapojení bylo nekonečné i „do hloubky“. Zásadní výhoda je samozřejmě ta, že ačkoli provedeme neuvěřitelně složité efektování, ve vnějším projektu v DAW ho stále vidíme jako jeden jediný insert efekt. Pokud jste jako já zvyklí na takovouto definici „neomezeného routování“, pak vám stejně jako mně při pohledu na MOLEKULAR muselo dojít, že to bude trošku jiný šálek čaje. Ale vzhledem k tomu, v jaké vychází době, a současným trendům zejména v živé produkci dává jeho provedení velmi dobrý smysl.

Základní rozhraní
Lehce zjednodušeně můžeme rozhraní rozdělit na čtyři části. Ta, která na první pohled zaujme, leží nahoře uprostřed. Její pomocí ovládáme Macro knoflíky a Morphing (jeden z nejsilnějších konceptů zejména pro živou produkci a taktéž známý ze starého dobrého KORE). Tato část také zůstane zachována při přepnutí na kompaktnější zobrazení a je tedy jasným těžištěm pro zmiňované živé použití.
Obrázek
Vlevo nahoře se nachází sekce modulátorů, vpravo nahoře routing a obecné ovladače. Dolní část je tvořena čtyřmi pozicemi pro samotné efekty. Ty mají všechny obdobně strukturované ovládací panely a připomínají samostatné plug-iny - včetně možnosti regulovat jednotlivé vstupní a výstupní úrovně přímo na nich.

Sekce efektových modulů
K menšímu překvapení u mne došlo ve chvíli, kdy jsem zjistil, že každá pozice má svůj pevně stanovený obor modulů, které do ní můžeme vložit. Ale podobně jako u routování musím poznamenat, že to nevnímám jako nevýhodu, spíše to opět ukazuje snadnější použití pro živé produkce. Několik základních modulů ale můžeme zapojit kdekoli, a to i více najednou. Jedná se o Dual Delay, Equalizer, Filter, Level a Metaverb, z nichž všechny jsou poměrně sebevysvětlující. Skupiny jako takové jsou barevně odlišeny a každá má svůj společný jmenovatel:

1. skupina: Spektrální efekty - nabízí jak funkčně jasnější kousky jako Dual Comb, Spectral Shift, Spectral Freeze, Vocoder či Spectral Smear, tak i záhadnější reSonitarium (paralelní rezonanční struktura) a Plagiarism (amplitudový sledovač ovládající 16 hlasů s volitelnými zdrojovými vlnami a harmonickými vztahy mezi nimi).

2. skupina: Časové efekty jako Iteratron, Reverseoid, Freezer, Cloud Delay, Band Delay a další. Problematiku máme rozdělenou do mnoha různých modulů, z nichž většina má velmi jednoduché ovládání. To je rozhodně praktická filosofie. Modul prostě něco umí, umí to dobře a je to v nějakém rozumném rozsahu měnitelné pomocí parametrů, ale samozřejmě nikdy neutečeme tomu, k čemu je modul navržen.

3. skupina: Modulační efekty a filtry Dual Filter, Filterbank, Phlanger, Pitch Shift, Chorus atd. V této kategorii má záhadný název snad jen Dark Forces (v podstatě několikavrstevný Chorus/Pitch Shift se záměrně rozházenými průběhy parametrů a strukturou pro mocnější efekt).

4. skupina: Zkreslení, dynamické procesory a další. K dispozici je Lo-fi, Slam Dunk (pro radikální kompresi a expanzi), Modulo Fry (třístupňové zkreslení), ale v této kategorii najdeme i Track OSC, což je oscilátor následující výšku tónu zvoleného vstupu nebo generátor pulzů Track Pulses.

Rozdělení do skupin podle typu se mi líbí, je to zajímavá alternativa k DAW, kde po kliknutí na slot dostaneme nabídku velkého množství plug-inů k načtení, až z toho jde kolikrát hlava kolem. Zároveň jsou téměř všechny moduly ovladatelné pomocí několika otočných prvků. Některé mají ještě např. vlastní krokový sekvencer, na ten se ale také můžeme dostat přímo z jejich uživatelského rozhraní, byť pomocí až nečekaně malého tlačítka, resp. symbolu.
Obrázek
Modulace parametrů
Jak jsem již uvedl, modulační sekce se nachází vlevo nahoře. Ačkoli je poměrně komplexní, má své pevné místo a k ovládání všech jejích prvků se používá stejná oblast. Máme k dispozici LFO (nízkofrekvenční oscilátory), STEP (krokový sekvencer), ENV (generátor obálky) a LOGIC (logické členy). Mezi těmito hlavními kategoriemi přepínáme klikáním na tyto výrazy. Na rozdíl od modulů pro zpracování signálu zde nevolíme, které chceme zapojit, ale máme neustále k dispozici všechny. Stejně tak pro každý typ můžeme nechat paralelně běžet čtyři instance. Výjimkou je ENV, kde máme k využití tři obálky a jeden obálkový sledovač. Co a jak chceme modulovat můžeme nastavovat poměrně pohodlně - po stisknutí tlačítka Assign se u každého modulovatelného prvku zobrazí malý tahový ovladač. Navíc u těchto prvků můžeme také přejít na Modulation Screen, kde máme přehled o tom, který ze všech zdrojů a jakým způsobem má na daný parametr vliv, což je podle mě zásadní funkce pro složitější zapojení. Nutno poznamenat, že knoflík, který tuto funkci zpřístupní, je skutečně mrňavý. Dostupná je i funkce Cross modulace, tedy modulace parametrů jiného modulátoru. Zajímavou funkcí je Stereo modulace, po jejímž zapnutí pro daný parametr bude rovnou docházet k modulaci levého a pravého kanálu s opačnou fází.
Obrázek
Obrázek
Moduly LFO, STEP a ENV jsou v podstatě notoricky známé, zajímavější je ale modul LOGIC. Ten v sobě skrývá osm dalších podmodulů, jež v zásadě pracují na principu vyhodnocování vztahu mezi dvěma hodnotami. Sledovat můžeme téměř jakékoli hodnoty uvnitř MOLEKULARu. Hlavní ideou je zanést do zapojení netradiční způsob řízení a s tím související zvýšení zajímavosti zvukových výsledků. Najdeme zde skutečně leccos - od podmínkového ovládání krokování některého ze STEP sekvencerů přes Sample and Hold obvod po matematické funkce jako takové. To nabízí skutečně bohaté možnosti tvorby velmi komplexních nastavení i bez grafického editoru průběhu parametrů.

Sekce Routing
Tato část vpravo nahoře nabízí kromě schématu jako takového i další „technické“ možnosti jako filtry, zpoždění jednotlivých modulů atp. V rámci celého produktu asi nepřekvapí, že routování není zcela neomezené, volíme si z několika dostupných rozložení, konkrétně z osmi. V nich můžeme přehazovat pozice jednotlivých prvků a můžeme ještě dodatečně zasáhnout do struktury konkrétním přepojením (nebo zanesením zpoždění či zpětné vazby) v podsekci Patch.
Poměrně nenápadná je v této sekci velmi zajímavá funkce Pitch Quantize, která zařizuje „zaokrouhlování“ tónových výšek produktů efektování do zvoleného setu hodnot. To je parádní funkce, obzvlášť ve chvíli, kdy nějakou divočejší sítí filtrů a zpoždění dosáhneme nových tonálních produktů z jinak třeba atonálního materiálu. Funkce má integrovaný svůj Pattern editor a dokonce vlastní krokový sekvencer pro přepínání hned několika přednastavených funkcí. Správným nastavením a kontrolou pomocí vhodně zvolených parametrů můžeme na produkty efektování skutečně „hrát“ v hudebním slova smyslu. Jedním z parametrů je i Timing, který určuje, jak často bude docházet ke změnám ladění. Tato funkce integrovaná přímo pod kapotou skutečně razantně rozšiřuje možnosti celého systému, více než by to dokázaly další zvukové moduly.
Obrázek
Středová sekce
Vraťme se nyní k již zmíněné sekci uprostřed grafického rozhraní. V její spodní části jsou čtyři MacroControls, což jsou kontroléry, jejichž funkci mapujeme stejným způsobem jako u modulátorů. V rámci živé produkce se počítá s tím, že to budou právě tyto čtyři, které rozhodně bude chtít mít uživatel namapovány na nějaký fyzický prvek. Což odpovídá opět přístupu využitému v Kore, kde bylo hlavních osm otočných ovladačů přítomno i na dodávaném fyzickém kontroléru.

Dále je zde oživen koncept Morphingu. Na rozdíl od KORE, kde probíhal mezi osmi pozicemi rozloženými jako dlaždice v obdélníkovém poli 4 x 2, zde máme čtyři rohové body a základní hodnotu. Uložit nastavení můžeme snadno pomocí tlačítka. To, kde se zrovna nacházíme, je hezky ilustrováno pomocí 2D zobrazení se zaměřovacím křížkem a indikací absolvovaného pohybu. Morphing můžeme provádět přetahováním křížku, nebo ho kliknutím na prázdné místo můžeme „vystřelit“. Stejně tak můžeme morphing rozhýbat pomocí některého z modulátorů, změnou parametrů Speed a Radius, které v podstatě odpovídají popisu v úhlové míře (podobně jako u kruhového pohybu). Kombinace více zdrojů modulace nám umožní zautomatizovat i velmi komplexní dráhu pohybu.

Praktické zkušenosti a závěr
MOLEKULAR se mi líbí. Zejména proto, že má výraznou tvář a to nejen vizuálně, ale i funkčně. Co se týče vytváření skutečně složitých zapojení, dokážu si představit i snazší prostředí, ve kterých ho vytvořit. Vytváření jako takové je ještě poměrně jasné, ale při zpětné editaci složitých zapojení mi přijde, že je GUI příliš hezké a obsahuje příliš mnoho malých prvků. Názoru, že na takovéto úkony je spíše vhodné velmi jednoduché a strohé grafické rozhraní, se asi nezbavím, mám prostě velmi rád Kore. Ale pro živé produkce je forma zpracování MOLEKULARu skutečně výborná, protože moduly v sobě mají velmi slušnou míru zvukové zajímavosti už samy o sobě, natož v kombinacích a při dobré práci s morphingem se dají dělat opravdu velké věci. Když k tomu připočteme funkci frekvenční kvantizace produktů a časovou kvantizaci změn při morphingu, dostáváme velmi mocnou kombinaci, která nám umožňuje mít i rapidní proměny pod kontrolou. Právě kvůli tomu má MOLEKULAR své jasné místo i ve studiu a skoro si říkám, že by si zasloužil i dedikovaný kontrolér. Zvuk je velmi inspirativní, sytý, pro mnoho stylů rovnou hotový. Možnosti zapojení tedy zdaleka nejsou neomezené, jak uvádějí materiály, ale s tím, co MOLEKULAR umí, je možné dělat skutečně velké věci!

Jindřich Kravařík

Výrobce: Native Instruments
PROFIL AUTORA: Ing. MgA. Jindřich Kravařík
Vystudoval ČVUT FEL se zaměřením na digitální zpracování signálů a tvorbu VST plug-inů a obor Zvuková tvorba na HAMU. Věnuje se převážně studiové práci, sound designu a tvorbě hudby pro video projekty - v rámci audiovizuálního MERGE studia a zvukového a nahrávacího studia Sype Studios. Šest let se též věnoval dabingu ve studiu Barrandov. V současné době občas vymění studiové prostředí za čerstvý vzduch nebo jiné klimatizované prostory při live práci v divadle Archa a s Cirkem La Putyka.

Odpovědět